V kritickém duchu se nesl začátek návštěvy prezidenta Miloše Zemana v Plzeňském kraji. Krajští radní se usnesli, že nesouhlasí s prezidentovými slovy o Krymu v Parlamentním shromážděním Rady Evropy, což mu hejtman Josef Bernard (ČSSD) po příjezdu sdělil. Prezident však ujistil, že tvrzením o „fait accompli“ obsazení Krymu nelegitimizoval.
Miloš Zeman řekl minulé úterý v Radě Evropy, že považuje obsazení Krymu Ruskem za fait accompli, tedy hotovou věc, a hovořil o možnosti kompenzace Ukrajině ze strany Moskvy. Podle rady Plzeňského kraje je takové prohlášení v rozporu s oficiální zahraniční politikou České republiky.
„Prohlášením v Radě Evropy dne 10. října 2017 prezident, jako hlava státu, který má bolestné zkušenosti s okupací naší země v roce 1968, otevřeně legitimizuje agresi, která je v rozporu s mezinárodním právem,“ shodla se rada Plzeňského kraje. Hejtmanu Bernardovi pak uložila, aby usnesení hlavě státu tlumočil.
Hejtman zdůraznil, že Plzeňský kraj odsuzuje agresi, kdy ruská vojska okupují část Ukrajiny. „Jsme proti této agresi jako země, která má bolestné zkušenosti s okupací v roce 1968. A myslíme si, že stojí zato, i z tohoto malého kraje dát vzkaz Ukrajincům, kteří jsou stále ve válečné zóně a kde trpí rodiny s dětmi válkou, že jsme s nimi solidární,“ řekl Bernard.
Prezident odmítá, že by anexi Krymu legitimizoval
Miloš Zeman reagoval tím, že obsazení Krymu stále považuje za hotovou věc, ale zdůraznil, že tím anexi Krymu nelegitimizuje. Podotkl také, že o poloostrově jako takovém nemluvil ve svém projevu v Radě Evropy – ten se týkal sankcí proti Rusku a bezpečnostní situace na Blízkém východě. Miloš Zemen reagoval až na dotaz z pléna po projevu, uvedl ve středu při návštěvě Plzeňského kraje.
„Já jsem někdy kritizován za to, že jsem legitimizoval anexi Krymu. Mohu konstatovat, že jsem ve svých veřejných vystoupeních vždy označil tuto anexi za protiprávní. Řekl jsem jednu věc, kterou nikdo ze státníků neřekl, i když je pravda. Že obsazení Krymu je ,fait accompli‘ – hotová věc. Hotová věc vůbec neznamená uznání legitimity anexe, naopak, fait accompli je terminus technicus,“ konstatoval prezident.
Kritika zněla z Ukrajiny i české vlády
Český prezident čelil po svém štrasburském vystoupení kvůli slovům o Krymu rozsáhlé kritice. Ukrajinský prezident Petro Porošenko srovnal události na Krymu s děním v Sudetech v roce 1938, kritika zazněla také od vrcholných českých politiků. Podle premiéra Bohuslava Sobotky neměl Zeman k projevu o protiruských sankcích ani slovům o anexi Krymu mandát vlády, přičemž jsou v příkrém rozporu se zahraniční politikou ČR.
Z Moskvy naopak zaznělo ocenění Zemanova postoje, ruský senátor Konstantin Kosačov řekl, že český prezident uznal, „že situace kolem Krymu, ať se to někomu líbí, nebo ne, je nezvratná“. Kreml však zároveň odmítl, že by byl ochoten Ukrajinu odškodnit.
Josef Bernard při setkání prezidenta se zastupiteli a zaměstnanci Plzeňského kraje zároveň ocenil prezidentovy postoje v jiných zahraničněpolitických otázkách. Zmínil se o Zemanově postoji vůči Izraeli či o prohlášení, že události v Arménii na počátku 20. století považuje za genocidu.
- Příjezdem do Plzně zahájil prezident Zeman třídenní návštěvu regionu. Z krajského města se přesune ještě do Chotíkova, kde si prohlédne spalovnu, a do Břas. Ve čtvrtek navštíví Horšovský Týn a Stod a v pátek návštěvu ukončí.
