Senát se ohradil proti úternímu projevu prezidenta Miloše Zemana v Radě Evropy. Podle usnesení, které senátoři schválili, hlava státu svými výroky k ruské anexi Krymu legitimizovala agresi, jež je v rozporu s mezinárodním právem. Senátoři Miloše Zemana vyzvali, aby respektoval zahraniční politiku ČR, a ke zdrženlivosti ve vyjádřeních. Ukrajinský premiér Hrojsman kvůli projevu nepřímo označil Zemana za psychicky nemocného člověka. Prezident se za výroky o anexi Krymu omlouvat nebude, uvedl ve čtvrtek večer v TV Barrandov.
Zeman se za výroky o anexi Krymu omlouvat nebude. Podle ukrajinského premiéra je nemocný
Usnesení podpořila výrazná většina přítomných senátorů. Pro jich bylo 38, proti pouze tři a dalších šest se zdrželo. Znění stanoviska předložil předseda evropského výboru Václav Hampl (nestr. za KDU-ČSL), který sám poznamenal, že prezident „hodně šlápl do porcelánu“. Horní komora v usnesení připomněla, že považuje obsazení Krymu za výsledek ruské agrese, které nemá oporu v mezinárodním právu.
Obrázek ČR v zahraničí to velmi zhoršuje a zhoršuje to i naše bilaterální vztahy. Ukrajina nám má takové věci – podle mě právem – velmi za zlé.
Senát vyzval prezidenta k respektování zahraničí politiky ČR (zdroj: ČT24)
Před hlasováním si senátoři asi hodinu vyměňovali názory na pondělní vystoupení Miloše Zemana na Parlamentním shromáždění Rady Evropy. Jiří Růžička (nestr. za TOP 09 a STAN) navrhl, aby Senát také konstatoval, že prezident poškozuje zájmy České republiky. O tom však většinu kolegů nepřesvědčil. Senátor a exministr Jiří Dienstbier (ČSSD) uvedl, že v případě Zemanova znovuzvolení počátkem příštího roku by se parlament měl zabývat ústavní možností jeho odvolání.
Součástí usnesení je mimo jiné výzva, aby prezident respektoval zahraniční politiku státu, kterou určuje vláda. První místopředsedkyně horní komory Miluše Horská (nestr. za KDU-ČSL) ovšem připomněla, že vláda a Hrad se v otázkách zahraniční politiky rozcházejí častěji. Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) poznamenal, že problémem může být i to, že se už nekonají schůzky, které by korigovaly českou zahraniční politiku.
„Zdravý člověk toto nikdy neřekne“
Ukrajinský premiér Volodymyr Hrojsman ve čtvrtek nepřímo označil Zemana za psychicky nemocného člověka. V komentáři k Zemanově návrhu na výměnu ukrajinského Krymu za ruskou finanční nebo surovinovou kompenzaci podle ukrajinských médií prohlásil, že zdravý člověk by nic takového navrhovat nemohl.
„Víte, zdravý člověk toto nikdy neřekne. Hluboce psychicky nemocný možná,“ prohlásil podle agentury Unian Hrojsman v rozhovoru pro televizní kanál 112 Ukrajina při cestě do Čerkaské oblasti v centrální části země.
Projev prezidenta Zemana v Radě Evropy (zdroj: ČT24)
Mluvčí Ovčáček: Skřeky z jeskyně
„Sprosté útoky některých ukrajinských politiků na pana prezidenta považuji za skřeky z neandrtálské jeskyně, které nepatří do moderní Evropy,“ komentoval reakce z Ukrajiny prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Na dotaz agentury ČTK, zda své vyjádření směřoval na ukrajinského premiéra, dodal, že reagoval na dehonestující a absolutně nepřijatelná vyjádření ukrajinských politiků.
Podle Ovčáčka nebyl prezidentův projev legalizací anexe Krymu. „V žádném případě nelegalizoval anexi Krymu. Pan prezident vyjádřil vyvážené a realistické stanovisko. Nikterak nevybočil z hlediska české zahraniční politiky,“ sdělil Jiří Ovčáček.
Kvůli Zemanovým výrokům o Krymy se před českou ambasádou v Kyjevě sešla ve čtvrtek malá demonstrace Ukrajinců. Podle ministerstva zahraničí bylo účastníků asi čtyřicet.
Při debatě v horní komoře se prezidenta zastal například komunistický senátor Václav Homolka. „Řekl svůj názor. Je to prezident zvolený přímo občany, tak také mluví za občany. Mluví za většinu občanů,“ podotkl. Senátor Tomáš Jirsa (ODS) upozornil, že prezident „dvakrát zdůraznil, že je to pouze jeho osobní pohled a jeho osobní návrh, nic více“. Zapochyboval ovšem, „jestli může prezident republiky oddělit svůj osobní pohled od funkce prezidenta“.
Předseda SPO Jan Veleba pak kritizoval Senát a politické zřízení v Česku. „Když se pravidelně zařazují body směrem k nejvyššímu ústavnímu činiteli, tak mně to připadá, že náš politický systém, počínaje ústavou, by se měl nějak upravit,“ řekl.
Omlouvat se nebudu, sdělil Zeman
Miloš Zeman označil v úterý v Parlamentním shromáždění Radě Evropy ruskou anexi Krymu za „fait accompli“, tedy hotovou záležitost. Ukrajině poradil, aby se dohodla s Moskvou na kompenzaci. Za svá slova sklidil pochvalu ruských vládních politiků, ukrajinské i většinu českých naopak rozhořčil. Jeho výroky už v úterý odmítla také vláda, podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) byly v příkrém rozporu se zahraniční politikou České republiky.
V pořadu TV Barrandov Týden s prezidentem Zeman ve čtvrtek večer uvedl, že se za své výroky omlouvat nebud. Podle něj šlo o osobní názor, za nějž se nikdy neomlouvá. „Vyžadovat oficiální omluvu by mohla Ukrajina tehdy, pokud by nešlo o můj osobní názor, což jsem veřejně sdělil,“ řekl Zeman. „Mohla by vyžadovat omluvu ode mě. A já bych tuto omluvu jako obvykle odmítl, protože za svoje osobní názory se neomlouvám,“ dodal.
Prezident ve čtvrtek večer dále uvedl, že v minulosti již několikrát označil anexi Krymu za protiprávní. „Ale co je podstatné? Krym je v ruském držení a já si nedovedu představit jakoukoli ruskou vládu, která by se vzdala Krymu,“ doplnil.
V úterním projevu i ve čtvrtek v televizi Zeman také argumentoval tím, že pokus o navrácení Krymu Ukrajině by mohl vyvolat válku, což podle něj řekl v minulosti i bývalý německý prezident Joachim Gauck. Podle serveru Lidovky.cz ale Gauckova kancelář popřela, že by německý exprezident něco takového prohlásil.
Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček podle serveru tvrdil, že Gauck varoval před evropskou válkou kvůli navrácení Krymu Ukrajině v diskusi během návštěvy Prahy v roce 2014. „V diskusi jsme po společném přezkumu s německým velvyslanectvím v Praze nenašli žádnou pasáž, v níž padl takovýto výrok spolkového prezidenta Gaucka,“ sdělil serveru vedoucí Gauckovy kanceláře Johannes Sturm.