Výroky českého prezidenta Miloše Zemana o situaci kolem Krymu pobouřily politiky v Kyjevě. Zeman před Parlamentním shromážděním Rady Evropy označil ruskou anexi Krymu za „fait accompli“, tedy hotovou záležitost, a Ukrajině poradil dohodnout se s Moskvou na kompenzaci. Šéf ukrajinské delegace v Radě Evropy řekl ČT, že by Ukrajina mohla zareagovat protestní nótou. Ukrajinská média označila Zemanova slova za „skandální“. Jeho výrok odsoudili i premiér Bohuslav Sobotka a šéf diplomacie Lubomír Zaorálek (oba z ČSSD).
Prodejte Putinovi Prahu či Vary, radí Ukrajinci Zemanovi. Pobouřil je návrh odškodnění za Krym
6 minut
Události ČT: Tvrdá kritika Zemanova projevu
„Myslím, že by ukrajinské ministerstvo zahraničí mohlo připravit protestní nótu. Není to prohlášení jen běžného politika, ale prezidenta země. Rád bych zdůraznil, že z minulosti známe pozici prezidenta Zemana, ale také známe pozici české vlády, která je zcela normální a v souladu s pozicemi Evropské unie. To znamená, jasné pochopení Ukrajiny,“ řekl České televizi šéf ukrajinské delegace v Radě Evropy Volodymyr Ariev.
„Slyšeli jsme, že český prezident občas pronesl excentrická prohlášení. Teď jsme toho byli svědky na vlastní oči. Po prohlášení pana Zemana, že je dobré mít odškodnění za Krym, k tomu naše delegace zaujala velmi negativní postoj. Někteří ze členů vstali a odešli z dalších debat s panem Zemanem. Myslím, že to byla emotivní reakce, ale mohlo to tak být v reakci na takovéto prohlášení k územní celistvosti státu,“ uvedl také Ariev.
Je škoda, že prezident země, která tolik trpěla při sovětské invazi v šedesátých letech, nyní vyjadřuje svou neúctu k územní celistvosti Ukrajiny, která nyní trpí kvůli ruskému režimu.
„Prohlášení pana Zemana, že bychom měli přijmout anexi Krymu, abychom se vyhnuli světové válce, naprosto neodpovídá historii. Protože anexe Sudet před druhou světovou válkou ukazuje, že se tomu nedá vyhnout. Akceptování anexe Sudet nemohlo zastavit druhou světovou válku s obřím počtem obětí. Myslím, že pan Zeman má velmi volnou interpretaci světových dějin a že takováto prohlášení mu u ukrajinských občanů neudělají dobrou pověst,“ uzavřel šéf ukrajinské delegace v Radě Evropy.
Prezidentovy výroky ostře odsoudil i premiér Bohuslav Sobotka. Zeman podle něj neměl k projevu o protiruských sankcích a anexi Krymu podle Sobotky mandát vlády, jeho výroky jsou v příkrém rozporu se zahraniční politikou ČR. „Česko hájí respektování mezinárodního práva. Sankce EU proti Rusku jsou svázané s plněním dohod z Minsku, bez naplnění těchto dohod je nelze rušit,“ sdělil Sobotka na Twitteru.
Za zachování sankcí do doby, než budou splněny minské dohody, se postavil i ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). Zemanovy výroky podle něj nejsou v souladu s tím, co Česko prosazuje na mezinárodních fórech. „K tomu, co se stalo s Krymem, ale i na Donbasu, nemůžeme zůstat lhostejní. Změny hranic států a porušování mezinárodních dohod je něco, k čemu nemůžeme mlčet,“ doplnil.
Ukrajinští poslanci: Promluvil „antiHavel“
„Ukrajina nebude prodávat své občany, území, svrchovanost, čest a důstojnost. To se neprodává,“ citovala ukrajinská tisková agentura Unian místopředsedkyni ukrajinského parlamentu Irynu Heraščenkovou.
Zemanovo vystoupení označila za „vrchol cynismu“, ve Štrasburku podle ní promluvil opak Václava Havla, „antiHavel“. Bylo jí líto české delegace, která se podle Heraščenkové musela cítit trapně kvůli Zemanově bezzásadovosti a nemorálnosti.
Ještě více než Zemanova slova ukrajinskou političku rozhořčili ti z evropských poslanců, kteří řečníkovi zatleskali - přestože není žádná novinka, že jsou politici, jejichž čest je na prodej.
43 minut
Projev prezidenta Zemana v Radě Evropy
„Jestli lze prodat Krym, tak český prezident může Putinovi prodat Prahu a Karlovy Vary. Putin dá peníze i ropu,“ zareagoval na Facebooku poslanec Oleksij Hončarenko z vládní strany ukrajinského prezidenta Blok Petra Porošenka. Zeman podle něj zaprodal památku obětí sovětské invaze v srpnu 1968, protože se mu zrovna hodí zapomenout na ruské tanky v českých ulicích - ale tyto tanky jsou nyní v ulicích ukrajinských měst.
Další ukrajinský poslanec Leonid Emec na Facebooku českého prezidenta kritizoval za to, že „vybízí Evropu k družbě s Ruskem, aniž by se jediným slůvkem zmínil o ruské agresi“.
„Bylo by zajímavé zjistit, zda by souhlasil, kdyby mu Hitler nabídl kompenzaci za obsazení Sudet,“ poznamenal na Zemanovu adresu ukrajinský poslanec Borislav Bereza, jehož citoval ruský server Newsru.com. Bereza také řekl, že lékaři Zemanovi doporučili, aby omezil pití alkoholu, ten ale prohlásil, že nebude pít míň. A z úterního Zemanova vystoupení je podle ukrajinského poslance jasné, že český prezident své slovo dodržel.
GALERIE
Zeman
Ukrajinský velvyslanec při Radě Evropy Dmytro Kuleba označil Zemana za prostinkého herce, ochotně hrajícího svou roli v představení, jehož režiséři jsou v zákulisí. Server Newsru.com poznamenal, že Zeman se v listopadu chystá na návštěvu Ruska.
K záležitosti se na pražské konferenci Forum 2000 vyjádřil i bývalý rakouský prezident Heinz Fischer. „Myslím, že je třeba, aby Evropa anexi Krymu Ruskem kritizovala. Nemůžeme to přijmout jako fait accompli,“ řekl.
Další čeští politici: Zeman poškodil Česko, hranice Ukrajiny jsou nedotknutelné
Předseda opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek označil Zemanova slova za nehorázná a v rozporu s českou zahraniční politikou. „Českou republiku v civilizovaném světě poškozuje,“ řekl ČTK.
Podle místopředsedy Evropského parlamentu Pavla Teličky (za ANO) překračuje Zeman své kompetence a jeho projevem by se měla zabývat vláda.
Místopředseda opoziční ODS Martin Kupka zdůraznil, že na porušení mezinárodních smluv a na agresi nelze říci, že jde o hotovou věc. „Taková relativizace a mávnutí rukou vždycky v historii připravily půdu pro ještě větší zvůli. Je to další faul pana prezidenta,“ napsal ČTK Kupka.
Zemanovým slovům se na sociálních sítích podivil i místopředseda vládní KDU-ČSL Marian Jurečka.
Předseda opoziční KSČM Vojtěch Filip se vyslovil pro novou minskou schůzku a stanovení postupu k normalizaci vztahů mezi Ruskem a Ukrajinou. „Čím dříve k tomu dojde, tím lépe, aby se zmenšil chaos v Evropě,“ napsal ČTK Filip. Připomněl v této souvislosti katalánské referendum o nezávislosti na Španělsku a postoj Madridu k němu.
Předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury přirovnal situaci Krymu ke vzniku Československa. Obyvatelé poloostrova se podle něj rozhodli sami pro odtržení od Ukrajiny a připojení k Rusku. „My jsme přeci také před sto lety neanektovali Československo, prostě jsme se tenkrát svobodně rozhodli žít ve svém státu,“ napsal Okamura. Domnívá se, že Krym byl vždy ruský, a nedá se tak podle něj mluvit o ruské anexi poloostrova.
