Prodejte Putinovi Prahu či Vary, radí Ukrajinci Zemanovi. Pobouřil je návrh odškodnění za Krym

6 minut
Události ČT: Tvrdá kritika Zemanova projevu
Zdroj: ČT24

Výroky českého prezidenta Miloše Zemana o situaci kolem Krymu pobouřily politiky v Kyjevě. Zeman před Parlamentním shromážděním Rady Evropy označil ruskou anexi Krymu za „fait accompli“, tedy hotovou záležitost, a Ukrajině poradil dohodnout se s Moskvou na kompenzaci. Šéf ukrajinské delegace v Radě Evropy řekl ČT, že by Ukrajina mohla zareagovat protestní nótou. Ukrajinská média označila Zemanova slova za „skandální“. Jeho výrok odsoudili i premiér Bohuslav Sobotka a šéf diplomacie Lubomír Zaorálek (oba z ČSSD).

„Myslím, že by ukrajinské ministerstvo zahraničí mohlo připravit protestní nótu. Není to prohlášení jen běžného politika, ale prezidenta země. Rád bych zdůraznil, že z minulosti známe pozici prezidenta Zemana, ale také známe pozici české vlády, která je zcela normální a v souladu s pozicemi Evropské unie. To znamená, jasné pochopení Ukrajiny,“ řekl České televizi šéf ukrajinské delegace v Radě Evropy Volodymyr Ariev.

„Slyšeli jsme, že český prezident občas pronesl excentrická prohlášení. Teď jsme toho byli svědky na vlastní oči. Po prohlášení pana Zemana, že je dobré mít odškodnění za Krym, k tomu naše delegace zaujala velmi negativní postoj. Někteří ze členů vstali a odešli z dalších debat s panem Zemanem. Myslím, že to byla emotivní reakce, ale mohlo to tak být v reakci na takovéto prohlášení k územní celistvosti státu,“ uvedl také Ariev.

Je škoda, že prezident země, která tolik trpěla při sovětské invazi v šedesátých letech, nyní vyjadřuje svou neúctu k územní celistvosti Ukrajiny, která nyní trpí kvůli ruskému režimu.
Volodymyr Ariev
šéf ukrajinské delegace v Radě Evropy

„Prohlášení pana Zemana, že bychom měli přijmout anexi Krymu, abychom se vyhnuli světové válce, naprosto neodpovídá historii. Protože anexe Sudet před druhou světovou válkou ukazuje, že se tomu nedá vyhnout. Akceptování anexe Sudet nemohlo zastavit druhou světovou válku s obřím počtem obětí. Myslím, že pan Zeman má velmi volnou interpretaci světových dějin a že takováto prohlášení mu u ukrajinských občanů neudělají dobrou pověst,“ uzavřel šéf ukrajinské delegace v Radě Evropy.

Prezidentovy výroky ostře odsoudil i premiér Bohuslav Sobotka. Zeman podle něj neměl k projevu o protiruských sankcích a anexi Krymu podle Sobotky mandát vlády, jeho výroky jsou v příkrém rozporu se zahraniční politikou ČR. „Česko hájí respektování mezinárodního práva. Sankce EU proti Rusku jsou svázané s plněním dohod z Minsku, bez naplnění těchto dohod je nelze rušit,“ sdělil Sobotka na Twitteru.

Za zachování sankcí do doby, než budou splněny minské dohody, se postavil i ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). Zemanovy výroky podle něj nejsou v souladu s tím, co Česko prosazuje na mezinárodních fórech. „K tomu, co se stalo s Krymem, ale i na Donbasu, nemůžeme zůstat lhostejní. Změny hranic států a porušování mezinárodních dohod je něco, k čemu nemůžeme mlčet,“ doplnil.

Ukrajinští poslanci:  Promluvil „antiHavel“

„Ukrajina nebude prodávat své občany, území, svrchovanost, čest a důstojnost. To se neprodává,“ citovala ukrajinská tisková agentura Unian místopředsedkyni ukrajinského parlamentu Irynu Heraščenkovou.

Zemanovo vystoupení označila za „vrchol cynismu“, ve Štrasburku podle ní promluvil opak Václava Havla, „antiHavel“. Bylo jí líto české delegace, která se podle Heraščenkové musela cítit trapně kvůli Zemanově bezzásadovosti a nemorálnosti.

Ještě více než Zemanova slova ukrajinskou političku rozhořčili ti z evropských poslanců, kteří řečníkovi zatleskali - přestože není žádná novinka, že jsou politici, jejichž čest je na prodej.

43 minut
Projev prezidenta Zemana v Radě Evropy
Zdroj: ČT24

„Jestli lze prodat Krym, tak český prezident může Putinovi prodat Prahu a Karlovy Vary. Putin dá peníze i ropu,“ zareagoval na Facebooku poslanec Oleksij Hončarenko z vládní strany ukrajinského prezidenta Blok Petra Porošenka. Zeman podle něj zaprodal památku obětí sovětské invaze v srpnu 1968, protože se mu zrovna hodí zapomenout na ruské tanky v českých ulicích - ale tyto tanky jsou nyní v ulicích ukrajinských měst.

Další ukrajinský poslanec Leonid Emec na Facebooku českého prezidenta kritizoval za to, že „vybízí Evropu k družbě s Ruskem, aniž by se jediným slůvkem zmínil o ruské agresi“.

„Bylo by zajímavé zjistit, zda by souhlasil, kdyby mu Hitler nabídl kompenzaci za obsazení Sudet,“ poznamenal na Zemanovu adresu ukrajinský poslanec Borislav Bereza, jehož citoval ruský server Newsru.com. Bereza také řekl, že lékaři Zemanovi doporučili, aby omezil pití alkoholu, ten ale prohlásil, že nebude pít míň. A z úterního Zemanova vystoupení je podle ukrajinského poslance jasné, že český prezident své slovo dodržel.

Ukrajinský velvyslanec při Radě Evropy Dmytro Kuleba označil Zemana za prostinkého herce, ochotně hrajícího svou roli v představení, jehož režiséři jsou v zákulisí. Server Newsru.com poznamenal, že Zeman se v listopadu chystá na návštěvu Ruska.

K záležitosti se na pražské konferenci Forum 2000 vyjádřil i bývalý rakouský prezident Heinz Fischer. „Myslím, že je třeba, aby Evropa anexi Krymu Ruskem kritizovala. Nemůžeme to přijmout jako fait accompli,“ řekl.

Další čeští politici: Zeman poškodil Česko, hranice Ukrajiny jsou nedotknutelné

Předseda opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek označil Zemanova slova za nehorázná a v rozporu s českou zahraniční politikou. „Českou republiku v civilizovaném světě poškozuje,“ řekl ČTK.

Podle místopředsedy Evropského parlamentu Pavla Teličky (za ANO) překračuje Zeman své kompetence a jeho projevem by se měla zabývat vláda.

Místopředseda opoziční ODS Martin Kupka zdůraznil, že na porušení mezinárodních smluv a na agresi nelze říci, že jde o hotovou věc. „Taková relativizace a mávnutí rukou vždycky v historii připravily půdu pro ještě větší zvůli. Je to další faul pana prezidenta,“ napsal ČTK Kupka.

Zemanovým slovům se na sociálních sítích podivil i místopředseda vládní KDU-ČSL Marian Jurečka.

Předseda opoziční KSČM Vojtěch Filip se vyslovil pro novou minskou schůzku a stanovení postupu k normalizaci vztahů mezi Ruskem a Ukrajinou. „Čím dříve k tomu dojde, tím lépe, aby se zmenšil chaos v Evropě,“ napsal ČTK Filip. Připomněl v této souvislosti katalánské referendum o nezávislosti na Španělsku a postoj Madridu k němu.

Předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury přirovnal situaci Krymu ke vzniku Československa. Obyvatelé poloostrova se podle něj rozhodli sami pro odtržení od Ukrajiny a připojení k Rusku. „My jsme přeci také před sto lety neanektovali Československo, prostě jsme se tenkrát svobodně rozhodli žít ve svém státu,“ napsal Okamura. Domnívá se, že Krym byl vždy ruský, a nedá se tak podle něj mluvit o ruské anexi poloostrova.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 23 mminutami

„Ukrajina bojuje o život,“ řekl Zelenskyj na summitu EU

V Bruselu probíhá summit EU, na kterém promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři sedmadvacítky řeší hlavně další finanční podporu Kyjeva pro roky 2026 a 2027. Nemůžeme si dovolit selhat, zdůraznila šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. V případě využití zmrazených ruských aktiv musí nést riziko všechny státy Unie, uvedla pak šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO).
04:07Aktualizovánopřed 25 mminutami

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 1 hhodinou

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina bude jednat v USA o mírovém plánu, Putin trvá na její kapitulaci

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který by mohl vést k ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu prohlásil, že ruské cíle – tedy úplná kapitulace a podřízení Ukrajiny Rusku – se nezměnily. Evropské státy ve svém projevu označil za „podsvinčata“.
před 2 hhodinami

OSN: Milice RSF zabily přes tisíc lidí v uprchlickém táboře

Polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) letos v dubnu povraždily v uprchlickém táboře Zamzam v regionu Dárfúr v západním Súdánu přes tisíc civilistů. Píše to agentura Reuters s odvoláním na zprávu Úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR).
před 2 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 2 hhodinami

Mauritánie bojuje s migrací do Evropy. Organizace hlásí porušování lidských práv

Lidskoprávní organizace hlásí výrazný nárůst policejní aktivity v Mauritánii poté, co země na začátku loňského roku podepsala dohodu s Evropskou unií, jejímž cílem je omezit nelegální migraci. Dle organizací je mnoho migrantů deportováno bez řádného právního procesu. Někteří naopak nemohou v cestě pokračovat, zároveň nemají prostředky na návrat zpět. Počet vyhoštění z Mauritánie se v prvních šesti měsících roku 2025 téměř zdvojnásobil oproti celému roku 2024, vyplývá z informací, které mauritánská vláda poskytla organizaci Human Rights Watch.
před 2 hhodinami
Načítání...