Prezident Miloš Zeman před Parlamentním shromážděním Rady Evropy znovu kritizoval protiruské sankce. „Nehovořím o oprávněnosti, ale o efektivnosti sankcí,“ uvedl Zeman. Sankce podle něj nefungují, a proto místo nich navrhuje dialog mezi občany zemí. Ruskou kulturu podle něj není možné oddělit od kultury evropské, a proto by se shromáždění nemělo snažit dělit politickou strukturu Evropy, která podle něj sahá od Atlantiku po Ural. Po asi desetiminutovém projevu prezident diskutoval s členy shromáždění.
Je to strategie, kvůli které prohrávají všichni, kritizoval Zeman v Radě Evropy protiruské sankce
Projev prezidenta Zemana v Radě Evropy (zdroj: ČT24)
„Zakladatel mého státu Tomáš Masaryk řekl, že demokracie je diskuse. Diskutujme tedy,“ uvedl Zeman ve Štrasburku. Sankce označil za strategii, při níž prohrávají obě strany. Neefektivnost protiruských sankcí Zeman přirovnal k případu Kuby, na níž se navzdory americkým sankcím udržel dlouhá desetiletí u vlády Fidel Castro.
Zeman uvedl, že coby člověk se zkušeností s totalitním režimem si myslí, že komunistický režim se bál takzvané ideologické diverze, tedy toho, že spolu lidé budou hovořit a budou si vyměňovat názory. „Co potřebujeme, je ideologická diverze nového druhu pro dobu míru,“ uvedl prezident.
Potřebujeme si vyměňovat studenty, potřebujeme, aby cestovali turisté, politici, podnikatelé a tak dále, protože pouze tímto způsobem můžeme změnit politiku zemí, které chápeme jako nedemokratické nebo polodemokratické.
„Když mluvím s lidmi v Rusku, nejsou negramotní a nevzdělaní. Jsou schopni naslouchat, mají své vlastní argumenty a my musíme umět naslouchat jim,“ řekl Zeman. Sankce podle něj vedou jen k vyšší popularitě lídrů blokovaných států, i část současné vysoké popularity ruského prezidenta Putina vyprovokovaly sankce, domnívá se Zeman.
Ruskou anexi Krymu označil český prezident za „fait accompli“, tedy hotovou záležitost, a citoval bývalého německého prezidenta Joachima Gaucka, který podle něj prohlásil, že snaha vrátit Krym Ukrajině by vedla k evropské válce. Přímý dialog mezi Ruskem a Ukrajinou by podle Zemanova soukromého názoru ale mohl vést ke kompenzaci ve prospěch Ukrajiny, například ve finanční podobě či prostřednictvím ropy a zemního plynu. Tento prezidentův návrh pobouřil ukrajinské politiky.
Západ, především USA a EU, uvalil na Rusko sankce kvůli jeho anexi ukrajinského Krymu v roce 2014 a také postupu Moskvy v celé krizi na východě Ukrajiny. Parlamentní shromáždění Rady Evropy, které je Rusko členem od roku 1996, na dění na Ukrajině reagovalo tím, že ruské zástupce zbavilo hlasovacího práva a podílu na činnosti některých orgánů Rady. Moskva následně oznámila, že letos pozastavuje platbu většiny svého finančního příspěvku organizaci, jde o asi 22 milionů eur (asi 594 milionů korun).
O dalším postupu se právě v těchto dnech ve shromáždění jedná a rozhoduje. „Pokud tu nemáte žádné ruské zástupce, proč platit peníze organizaci, na jejíž práci se nepodílíte, velmi prostá otázka,“ komentoval situaci český prezident. Jeho nesouhlas se sankcemi se prý ale vztahuje i na nesouhlas s touto ruskou „finanční sankcí“ vůči PSRE.
Zeman: Bezpečnost Izraele a odzbrojení teroristů je cesta k míru
Český prezident mluvil také k situaci na Blízkém východě, terorismu a migraci. „Jsem hluboký přítel Izraele. A proto si myslím, že mír na Blízkém východě musí být založen v první řadě na bezpečnosti Izraele,“ prohlásil Zeman. Prohra v každé z válek od roku 1948 by podle něj znamenala konec židovského státu. V „některých zemích či hnutích“, jakými jsou právě Hamas, Hizballáh a další, podle Zemana dál přežívá tendence a snaha o likvidaci Izraele.
Kvůli „islámskému terorismu“ podle Zemana roste úroveň zločinnosti v mezinárodním měřítku. „V naprosté většině případů to prostě má islámský základ,“ poznamenal český prezident. Cestou k řešení mezinárodní kriminality jsou podle něj větší investice do policie i armády.
„A také mít tu odvahu a investovat do, inu, našich vlastních zbraní,“ poznamenal Zeman. Rozdíly mezi USA, kde má občan ústavní právo vlastnit zbraň, a tradičně zdrženlivější Evropou nejsou podle něj po teroristických útocích v Barceloně a dalších nejspíš tak veliké.
Český prezident ve vystoupení také uvedl, že v Česku se konají demonstrace na podporu migrantů i proti nim. „Ty proti jsou možná větší, což je paradoxní, protože na českém území a v Praze nejsou vůbec žádní migranti,“ řekl. Z českého úhlu pohledu tak je podle něj migrant něco jako „yetti nebo paní Columbová“.
Důvodem pro postoj české veřejnosti je tak podle něj hlavně přítomnost velkého množství migrantů v Rakousku a Německu. Zeman připomněl, že čeští politici odmítají unijní politiku přerozdělování podle kvót, a doporučují tak spolu s ním především velkou pomoc v zemích původu migrantů.
- Český prezident promluvil před shromážděním poprvé od roku 1995. Tehdy na stejném místě mluvil Václav Havel. Česko nyní předsedá v rozhodovacím orgánu Rady Evropy.
- Zeman už před shromážděním vystoupil v roce 1999, když byl premiérem. O čtyři roky dříve před plénem mluvil také tehdejší premiér Václav Klaus. Václav Havel pak k zástupcům promlouval v letech 1990 a 1995.
Parlamentní shromáždění je poradní orgán Rady Evropy
Parlamentní shromáždění má 636 členů, volených nebo jmenovaných parlamenty členských států Rady Evropy v poměru k počtu obyvatel. Schází se čtyřikrát ročně ve Štrasburku a nemá výkonnou pravomoc. Dává jen doporučení k politickým i technickým otázkám Výboru ministrů, který je výkonným orgánem Rady Evropy.
Výboru ministrů do poloviny listopadu předsedá český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. V pondělním vystoupení shrnul výzvy, před nimiž nyní Rada Evropy stojí. Vyzval například členské státy, aby „zůstaly zmobilizovány tváří v tvář terorismu“.
obrázek
Mezinárodní organizace Rada Evropy sídlí ve Štrasburku. Výsledkem její činnosti jsou například mezinárodní úmluvy, které se věnují ochraně lidských práv. Jedním z orgánů Rady Evropy je Evropský soud pro lidská práva, který dohlíží na dodržování Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
Rada Evropy vznikla v roce 1949 a je založena na mezivládní spolupráci. Zabývá se ochranou lidských práv, usiluje o posilování demokracie a principů právního státu. Předsedající stát Výboru ministrů je vybírán podle názvu země podle abecedy.