Prezident Miloš Zeman před Parlamentním shromážděním Rady Evropy znovu kritizoval protiruské sankce. „Nehovořím o oprávněnosti, ale o efektivnosti sankcí,“ uvedl Zeman. Sankce podle něj nefungují, a proto místo nich navrhuje dialog mezi občany zemí. Ruskou kulturu podle něj není možné oddělit od kultury evropské, a proto by se shromáždění nemělo snažit dělit politickou strukturu Evropy, která podle něj sahá od Atlantiku po Ural. Po asi desetiminutovém projevu prezident diskutoval s členy shromáždění.
Je to strategie, kvůli které prohrávají všichni, kritizoval Zeman v Radě Evropy protiruské sankce
43 minut
Projev prezidenta Zemana v Radě Evropy
„Zakladatel mého státu Tomáš Masaryk řekl, že demokracie je diskuse. Diskutujme tedy,“ uvedl Zeman ve Štrasburku. Sankce označil za strategii, při níž prohrávají obě strany. Neefektivnost protiruských sankcí Zeman přirovnal k případu Kuby, na níž se navzdory americkým sankcím udržel dlouhá desetiletí u vlády Fidel Castro.
Zeman uvedl, že coby člověk se zkušeností s totalitním režimem si myslí, že komunistický režim se bál takzvané ideologické diverze, tedy toho, že spolu lidé budou hovořit a budou si vyměňovat názory. „Co potřebujeme, je ideologická diverze nového druhu pro dobu míru,“ uvedl prezident.
Potřebujeme si vyměňovat studenty, potřebujeme, aby cestovali turisté, politici, podnikatelé a tak dále, protože pouze tímto způsobem můžeme změnit politiku zemí, které chápeme jako nedemokratické nebo polodemokratické.
„Když mluvím s lidmi v Rusku, nejsou negramotní a nevzdělaní. Jsou schopni naslouchat, mají své vlastní argumenty a my musíme umět naslouchat jim,“ řekl Zeman. Sankce podle něj vedou jen k vyšší popularitě lídrů blokovaných států, i část současné vysoké popularity ruského prezidenta Putina vyprovokovaly sankce, domnívá se Zeman.
Ruskou anexi Krymu označil český prezident za „fait accompli“, tedy hotovou záležitost, a citoval bývalého německého prezidenta Joachima Gaucka, který podle něj prohlásil, že snaha vrátit Krym Ukrajině by vedla k evropské válce. Přímý dialog mezi Ruskem a Ukrajinou by podle Zemanova soukromého názoru ale mohl vést ke kompenzaci ve prospěch Ukrajiny, například ve finanční podobě či prostřednictvím ropy a zemního plynu. Tento prezidentův návrh pobouřil ukrajinské politiky.
Západ, především USA a EU, uvalil na Rusko sankce kvůli jeho anexi ukrajinského Krymu v roce 2014 a také postupu Moskvy v celé krizi na východě Ukrajiny. Parlamentní shromáždění Rady Evropy, které je Rusko členem od roku 1996, na dění na Ukrajině reagovalo tím, že ruské zástupce zbavilo hlasovacího práva a podílu na činnosti některých orgánů Rady. Moskva následně oznámila, že letos pozastavuje platbu většiny svého finančního příspěvku organizaci, jde o asi 22 milionů eur (asi 594 milionů korun).
O dalším postupu se právě v těchto dnech ve shromáždění jedná a rozhoduje. „Pokud tu nemáte žádné ruské zástupce, proč platit peníze organizaci, na jejíž práci se nepodílíte, velmi prostá otázka,“ komentoval situaci český prezident. Jeho nesouhlas se sankcemi se prý ale vztahuje i na nesouhlas s touto ruskou „finanční sankcí“ vůči PSRE.
Zeman: Bezpečnost Izraele a odzbrojení teroristů je cesta k míru
Český prezident mluvil také k situaci na Blízkém východě, terorismu a migraci. „Jsem hluboký přítel Izraele. A proto si myslím, že mír na Blízkém východě musí být založen v první řadě na bezpečnosti Izraele,“ prohlásil Zeman. Prohra v každé z válek od roku 1948 by podle něj znamenala konec židovského státu. V „některých zemích či hnutích“, jakými jsou právě Hamas, Hizballáh a další, podle Zemana dál přežívá tendence a snaha o likvidaci Izraele.
Kvůli „islámskému terorismu“ podle Zemana roste úroveň zločinnosti v mezinárodním měřítku. „V naprosté většině případů to prostě má islámský základ,“ poznamenal český prezident. Cestou k řešení mezinárodní kriminality jsou podle něj větší investice do policie i armády.
„A také mít tu odvahu a investovat do, inu, našich vlastních zbraní,“ poznamenal Zeman. Rozdíly mezi USA, kde má občan ústavní právo vlastnit zbraň, a tradičně zdrženlivější Evropou nejsou podle něj po teroristických útocích v Barceloně a dalších nejspíš tak veliké.
Český prezident ve vystoupení také uvedl, že v Česku se konají demonstrace na podporu migrantů i proti nim. „Ty proti jsou možná větší, což je paradoxní, protože na českém území a v Praze nejsou vůbec žádní migranti,“ řekl. Z českého úhlu pohledu tak je podle něj migrant něco jako „yetti nebo paní Columbová“.
Důvodem pro postoj české veřejnosti je tak podle něj hlavně přítomnost velkého množství migrantů v Rakousku a Německu. Zeman připomněl, že čeští politici odmítají unijní politiku přerozdělování podle kvót, a doporučují tak spolu s ním především velkou pomoc v zemích původu migrantů.
- Český prezident promluvil před shromážděním poprvé od roku 1995. Tehdy na stejném místě mluvil Václav Havel. Česko nyní předsedá v rozhodovacím orgánu Rady Evropy.
- Zeman už před shromážděním vystoupil v roce 1999, když byl premiérem. O čtyři roky dříve před plénem mluvil také tehdejší premiér Václav Klaus. Václav Havel pak k zástupcům promlouval v letech 1990 a 1995.
Parlamentní shromáždění je poradní orgán Rady Evropy
Parlamentní shromáždění má 636 členů, volených nebo jmenovaných parlamenty členských států Rady Evropy v poměru k počtu obyvatel. Schází se čtyřikrát ročně ve Štrasburku a nemá výkonnou pravomoc. Dává jen doporučení k politickým i technickým otázkám Výboru ministrů, který je výkonným orgánem Rady Evropy.
Výboru ministrů do poloviny listopadu předsedá český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. V pondělním vystoupení shrnul výzvy, před nimiž nyní Rada Evropy stojí. Vyzval například členské státy, aby „zůstaly zmobilizovány tváří v tvář terorismu“.
obrázek
Mezinárodní organizace Rada Evropy sídlí ve Štrasburku. Výsledkem její činnosti jsou například mezinárodní úmluvy, které se věnují ochraně lidských práv. Jedním z orgánů Rady Evropy je Evropský soud pro lidská práva, který dohlíží na dodržování Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
Rada Evropy vznikla v roce 1949 a je založena na mezivládní spolupráci. Zabývá se ochranou lidských práv, usiluje o posilování demokracie a principů právního státu. Předsedající stát Výboru ministrů je vybírán podle názvu země podle abecedy.
