Donald Trump zásadně změnil svůj pohled na regulaci držení zbraní a ze zastánce dílčího zákazu se během let stal spojencem zbraňové lobby. Spojené státy jsou zemí, kde k masové střelbě dochází častěji než v kterékoli jiné rozvinuté zemi, tamní politici ale dosud neudělali nic, čím by se pokusili útokům střelců zabránit. A ani po tragédii v Las Vegas se na tom nic nezmění. Tak reagují na pondělní událost světová média.
Trumpův názorový obrat popisuje web BBC. Ještě v devadesátých letech a na počátku třetího tisíciletí Trump podporoval zákaz takzvaných útočných zbraní (jejich definice není jednotná, většinou ale pod ně spadají i poloautomatické zbraně) a vyjádřil se také pro prodloužení doby k získání zbraně. Po střelbě na škole Sandy Hook v Newtownu v roce 2012 vyzval tehdejšího prezidenta Baracka Obamu k přísnější regulaci držení zbraní.
O tři roky později, když oznámil svou kandidaturu na prezidenta, už ale souzněl s republikánským mainstreamem, který vnímal přísnější regulaci jako porušení ústavních práv. Kritizoval třeba zákaz nošení zbraní ve školách či kostelech a stal se podporovatelem Národní asociace držitelů zbraní, lobbystické organizace, která mu mimochodem přispěla na kampaň třiceti miliony dolarů.
Po nastěhování do Bílého domu zrušil Obamovo opatření, které ztěžovalo mentálně nemocným lidem přístup ke zbraním. Znovu se také opřel do své poražené demokratické soupeřky Hillary Clintonové, když na mítinku v Alabamě varoval přítomné, že „by museli odevzdat své zbraně“, kdyby se prezidentkou stala právě Clintonová.
V Kongresu teď leží návrh, který by Američanům usnadnil přístup k tlumičům pro jejich zbraně. Zatímco ve Sněmovně reprezentantů by podle očekávání projít měl, v Senátu jsou jeho šance na schválení malé. Trump se k němu dosud nevyjádřil, uzavírá BBC. Změny v kontrole zbraní ale nelze od prezidenta čekat, konstatoval web týdeníku Newsweek.
521 případů masové střelby za 477 dnů – takový je titulek The New York Times. Web deníku nabízí schéma, které zaznamenává všechny dny, kdy ve Spojených státech došlo minimálně k jedné takové události. Schéma zahrnuje období od loňského masakru v klubu Orlando na Floridě do tragédie v Las Vegas.
Z údajů vyplývá, že v každém měsíci (vyjma letošního října) bylo zaznamenáno minimálně 22 takových případů, nejvíc pak loni v červenci, a to 49. List konstatuje, že za celou dobu se politici nezmohli na žádnou reakci, kterou by se pokusili krveprolití zabránit.
Spojené státy jsou přitom zemí, kde jsou případy masové střelby jedenáctkrát častější než v kterékoli jiné rozvinuté zemi a kde jsou zbraně nejrozšířenější na světě – na sto lidí připadá 88 zbraní, připomíná web deníku The Guardian.
Německý tisk: překáží zbraňová lobby i podoba debaty v USA
Ani tragédie z Las Vegas ale nepovede ve Spojených státech ke zpřísnění přístupu ke střelným zbraním, je přesvědčen německý tisk.
Server deníku Süddeutsche Zeitung podotýká, že Trumpova mluvčí už dala najevo, že teď není (ten správný) čas mluvit o přísnějších zákonech o držení zbraní. „Protože na to v USA není nikdy čas,“ konstatuje server. „Změní tedy tento čin něco? Odpověď je jednoduchá: Ne,“ píše německý server.
Jedním z důvodů je podle Süddeutsche Zeitung to, že Národní asociace držitelů zbraní (NRA) je příliš silná a velmi dobře propojená s republikánskými politiky.
Velmi podobně situaci po krvavé řeži v Las Vegas vidí i server Spiegel Online. „Kdy tedy (debata) bude? Až budou mrtví pohřbeni? Při příští masové střelbě? Když už bude horor z Las Vegas dávno zapomenut?“ ptá se Spiegel Online. Rovnou si odpovídá, že ten správný čas v USA zřejmě nepřijde nikdy. Nepřišel ani po masakru 20 dětí na škole Sandy Hook, ani po vraždě 49 lidí v nočním klubu v Orlandu.
Nic se podle serveru nezmění, dokud si Spojené státy nepřiznají, jak prolhaná byla jejich dosavadní debata o držení zbraní. Američané by si nejprve museli přiznat, že „křesťanští“ spoluobčané jsou pro ně statisticky viděno větším nebezpečím než muslimští fanatici. Dále že Národní asociace držitelů zbraní není organizací zastupující práva občanů, ale zbrojní lobby. A že k příčinám současných problémů patří vedle nedostatečných zákonů také psychologické potíže, rozpad rodin nebo americký třídní systém, uzavírá německý server.
