Na mnoha místech Česka se během posledního dubnového večera rozhoří ohně při tradičním pálení čarodějnic. Velmi suché počasí ale zvyšuje riziko šíření požárů prakticky na celém území republiky. Meteorologové sice na čtvrtek výstrahu nevyhlásili, podle mapy požárního rizika však panují rizikové podmínky na většině území Česka s výjimkou části pohraničních hor. Hasiči proto nabádají při pálení ohňů k velké opatrnosti.
Větrné a suché počasí posledních dní už má na kontě několik lesních požárů. Jeden z rozsáhlejších likvidovali hasiči minulý týden u Skřinářova na Žďársku – shořelo tam šestnáct hektarů lesa s mladými stromky a trávou. Ve třetím stupni požárního poplachu tam zasahoval také vrtulník s hasicím vakem. V minulých týdnech na Vysočině hasiči likvidovali sedm požárů.
Jak ukazuje mapa projektu FireRisk, rizikové podmínky z hlediska požárů panují prakticky na celém území republiky. Takzvané požární riziko dosahuje nižších stupňů jen v části pohraničních hor. Už ve středu varovali tvůrci projektu, že významně klesla vlhkost vegetace, a navíc se přidal silný vítr.
„Ještě někdy před deseti dny bylo několik menších srážek, takže vlhkost se dočasně zvýšila. Ale za poslední týden nám klesla na většině míst, která monitorujeme,“ řekl Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.
Požární počasí zasahuje většinu Česka
Po celé České republice mají vědci asi dvě stovky stanic, které jsou umístěné v lesích, jak v národních parcích, tak u vodních zdrojů, které je důležité chránit. „Naše senzory hlásí, že vlhkost paliva (vegetace, pozn. red.) je velice nízká, a požár by se tak mohl šířit podstatně rychleji, než kdyby vegetace obsahovala více vlhkosti, než má nyní,“ popsal Zahradníček. Stav je podle něj nebezpečný a označuje se jako požární počasí.
Vysušená je i půda. Zhruba polovina území Česka trpí podle webu InterSucho třemi nejhoršími stupni sucha do hloubky jednoho metru. Výrazně hůře je na tom povrchová vrstva do čtyřiceti centimetrů.
Ve čtvrtek je na druhém nejvyšším stupni požárního rizika skoro celá republika, většinou s výjimkou hor. „Situace je o trochu lepší než ve středu, ale není to žádná výhra. Ve středu jsme měli kvůli silnému větru v odpoledních hodinách až vysoké riziko. Dnes se vítr utiší. I přesto má dnes drtivá většina území České republiky středně vysoké riziko, tedy čtvrtý z pátého stupně, který se monitoruje. Opatrnost je i ve čtvrtek namístě,“ upozornil Zahradníček.
V dalších dnech se bude rozložení rizika měnit především podle toho, kde a jak bude foukat, protože déšť meteorologové do neděle nepředpokládají. Až v příštím týdnu by mohly přijít přeháňky či bouřky, vytrvalejší déšť však nikoli.
„Pokud přijdou srážky v relativně dobrém množství, půdní sucho zmírní poměrně rychle, prakticky okamžitě. Otázkou ale je, jak dlouho efekt vydrží. Pokud budou srážky pokračovat, začne se půdní sucho postupně zmírňovat i v hlubších vrstvách. Pokud nepřijdou, může se do týdne znovu vrátit,“ vysvětlil Zahradníček.
Za weby FireRisk a InterSucho stojí vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe. Projekty mají pomáhat institucím i zájmovým skupinám při hodnocení přírodních rizik.
Hasiči apelují na opatrnost při čarodějnicích
Hasiči mají při pálení čarodějnic každoročně více práce. Největší roli v nárůstu požárů hraje právě počasí. Pokud je před 30. dubnem dlouhodobě sucho a teplo, je riziko požáru mnohem vyšší než v případě, kdy je půda nasycená vodou. Nebezpečný je také silný vítr, který může žhavé uhlíky rozfoukat po okolí.
„Každý občan je svéprávný a měl by mít vlastní rozum – pokud je vysoké požární riziko, nepůjdu pálit čarodějnice na suchou louku nebo do borového háje, kde by se oheň mohl snadno rozšířit,“ řekl Zahradníček.
Plánované rozdělávání ohně při soukromých akcích by lidé měli nahlásit hasičům prostřednictvím aplikace, a tím mimo jiné předejít jejich zbytečnému výjezdu k domnělým požárům. Organizátoři mohou při pálení, zejména velkých vater, požádat o spolupráci místní dobrovolné hasiče.
Tradice pálení čarodějnic
Podle dávné tradice se noci z 30. dubna na 1. května připisuje magická moc. Svátek se původně zřejmě slavil o úplňku, který byl nejblíže dni přesně mezi jarní rovnodenností a letním slunovratem. Na ochranu před čarodějnicemi se na vyvýšených místech zapalovaly ohně.
Do dnešní doby se většinou uchovalo především rozdělávání ohňů, při nichž se hoduje či zpívá. Někde se navíc pálí figurína čarodějnice či košťata, oblíbené bývá opékání špekáčků či soutěže o nejlepší masku. Na stejné datum připadá keltský svátek jara Beltain, v severní Evropě se poslední dubnová noc nazývá Valpuržina.
