Konflikt na Ukrajině je evropská válka, podmínkou míru je vrácení území, řekl Zelenskyj

Několik let trvající ozbrojený konflikt v Donbasu na východě Ukrajiny je evropskou válkou, prohlásil v sobotu na mnichovské bezpečnostní konferenci ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zdůraznil současně, že nelze dělat jakékoliv mírové plány bez účasti Ukrajiny a bez vrácení „okupovaných území“.

„Není zcela korektní říkat ‚válka na Ukrajině‘. Je to válka v Evropě. Spolu s anexí Krymu už trvá stejně jako druhá světová válka,“ citovala z prezidentova mnichovského vystoupení ukrajinská televize 112 na svém webu. Zelenskyj ale současně ujistil, že Kyjev se jako nikdo jiný snaží tuto válku ukončit.

„Budeme šťastní, až zmínky o Ukrajině jako nebezpečné oblasti úplně zmizí z jakýchkoliv mezinárodních zpráv. Ale to se může stát až tehdy, kdy zavládne pevný mír a Ukrajina obnoví svou územní celistvost v rámci mezinárodně uznávaných hranic,“ dodal Zelenskyj.

Na konferenci avizoval také ukrajinskou iniciativu, aby se znepřátelená vojska odpoutávala od linie dotyku po jednotlivých sektorech. S podrobnostmi chce v nejbližší době seznámit země „normandského formátu“, tedy Rusko, Francii a Německo.

Zelenskyj také podle ruské agentury TASS přislíbil, že Ukrajina udělá vše, co je možné, aby se příští „normandský“ summit konal v dubnu, jak se vůdci čtyř zemí předběžně dohodli na předchozí schůzce v Paříži 9. prosince. Formátu schůzek se říká „normandský“, protože první čtyřstranné jednání se uskutečnilo v roce 2014 na oslavách vylodění v Normandii, krátce po anexi Krymu a vypuknutí bojů v Donbasu.

Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym v březnu 2014 poté, co opoziční demonstranti v Kyjevě svrhli proruského prezidenta Viktora Janukovyče. V dubnu 2014 na ruskojazyčném východě Ukrajiny začaly boje mezi vojsky loajálními k nové prozápadní vládě na jedné a ruskými bojovníky a lokálními separatisty na druhé straně.

Moskva svůj podíl na konfliktu, který si vyžádal více než třináct tisíc mrtvých, marginalizuje nebo popírá. O vrácení Krymu se odmítá bavit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Německu obžalovali dva Ukrajince ze špionáže pro Rusko a z přípravy sabotáže

Německé generální státní zastupitelství obžalovalo dva Ukrajince ze špionáže a přípravy sabotáže ve prospěch Ruska. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Ve spolupráci se třetím občanem Ukrajiny poslali dotyční z Kolína nad Rýnem na Ukrajinu dva balíčky s GPS lokátory – cílem kroku bylo dle prokuratury otestovat způsob, jak příště poslat v balíčcích výbušninu.
před 2 mminutami

Při protestech v Íránu zemřely podle režimu dva tisíce lidí, svědci popisují střelbu do davů a rozsudky smrti

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti.
11:54Aktualizovánopřed 11 mminutami

Některá evropská letiště kvůli ledovce přerušila provoz

Provoz řady středoevropských letišť v úterý výrazně omezila tvorba ledovky. Nepřízeň počasí postihla letiště v Praze, ve Vídni, v Bratislavě a Budapešti. Vídeňské letiště Schwechat obnovilo provoz kolem 11:00 poté, co jej ráno kvůli silné vrstvě ledu na několik hodin přerušilo. Také bratislavské Letiště M. R. Štefánika a letiště v Budapešti po 13:00 provoz obnovila. Led a sníh však nadále komplikuje pozemní dopravu kromě Slovenska a Rakouska také v Německu. Řada železničních spojů je zrušena, další nabírají zpoždění.
10:25Aktualizovánopřed 14 mminutami

Účty podporující nezávislost Skotska po odpojení internetu v Íránu umlkly

Účty na sociální síti X podporující nezávislost Skotska na Spojeném království se náhle odmlčely poté, co íránské úřady kvůli masivním protirežimním protestům v zemi odpojily internet. Informoval o tom list The Telegraph, podle nějž tato skutečnost naznačuje propojení mezi režimem v Teheránu a internetovými influencery snažícími se zasahovat do britské politiky.
před 37 mminutami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Verdikt by mohl padnout na začátku února.
13:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ruský útok na Charkov má oběti

Nejméně čtyři lidé přišli o život a šest utrpělo zranění při ruském nočním útoku na předměstí Charkova, uvedl šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Dříve informoval o dvou mrtvých a pěti raněných v druhém největším ukrajinském městě, ležícím na východě země. Zásah energetické infrastruktury v Kyjevě připravil statisíce domácností o dodávky tepla. Moskva pak tvrdí, že Ukrajinci udeřili na přístavní město Taganrog u Azovského moře.
08:34Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Od začátku příměří bylo v Pásmu Gazy zabito nejméně sto dětí, uvedl UNICEF

Od loňského říjnového začátku příměří bylo v Pásmu Gazy zabito nejméně sto dětí, uvedl Dětský fond OSN (UNICEF). Část dětí se podle něj stala obětí dronových útoků.
před 3 hhodinami
Načítání...