Šesti firmám z Ruska a Krymu, které se podílely na výstavbě mostu z ruské pevniny přes Kerčský průliv na Krym, Evropská unie zmrazila jejich evropský majetek. Podle názoru unijních zemí totiž tyto firmy podpořily upevňování ruské kontroly nad nezákonně anektovaným Krymským poloostrovem. Krok, který zvyšuje počet společností dotčených unijními sankcemi na čtyřiačtyřicet, oznámila Rada EU.
EU zmrazila majetek šesti ruským firmám, které stavěly most na Krym
Unie zmrazováním majetku a zákazy vstupu na své území reagovala na jaře 2014 na ruskou anexi ukrajinského Krymu. V současnosti je na seznamu také 155 fyzických osob, které svým chováním narušily ukrajinskou územní celistvost a svrchovanost.
Už před několika týdny Unie do konce ledna 2019 prodloužila své hospodářské sankce zaměřené na určité části ruské ekonomiky; tato opatření souvisejí s ruským postupem na východní Ukrajině a s plněním minských dohod.
Ruské ministerstvo zahraničí nové sankce označilo za „podvratnou politiku namířenou proti obyvatelům Krymu“. Západ podporuje ty, kdo volají po blokádě poloostrova, a zároveň trestá ty, kdo tam budují objekty civilní infrastruktury, prohlásila v Moskvě mluvčí ministerstva Marija Zacharovová.
Most otevřel sám Putin
Většina ze šesti firem, které nově nemohou disponovat svým majetkem v Unii a kterým občané i společnosti z EU nesmějí poskytovat finanční prostředky, sídlí v Rusku. Je mezi nimi i významná ruská firma PAO Mostotrest, zabývající se výstavbou mostů, silnic či železnic. Postižena byla třeba také společnost „Zaliv“ sídlící na Krymu a patřící Arkadiji Rotenbergovi, tedy oligarchovi s těsnými vazbami na ruského prezidenta Vladimira Putina.
Asi devatenáct kilometrů dlouhý most, který Krymu poskytuje železniční i silniční spojení přes ostrov Tuzla s Tamaňským poloostrovem v ruském Krasnodarském kraji, otevřel Putin osobně letos v květnu. Označil to za historickou událost, zatímco podle Ukrajiny šlo o „výsměch mezinárodnímu právu“.