Novým sankčním seznamem chtějí Spojené státy ovlivnit březnové prezidentské volby v Rusku, tvrdí mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Reagoval tak na plánované rozšíření listiny s tím, že podobné snahy cizím zemím nevyjdou. Na seznamu se může během pondělí objevit až 400 osob – mimo jiné podnikatelé blízcí prezidentu Vladimiru Putinovi.
Naše volby neovlivníte, varuje Moskva USA před novými sankcemi
Události: Rusko se ohradilo proti americkým sankcím (zdroj: ČT24)
Americký sankční seznam by měla obsahovat takzvaná „kremelská zpráva“, kterou vláda USA předloží Kongresu. Podle očekávání ruských médií budou kromě prominentních oligarchů zasaženy společnosti energetického, zbrojního a finančního sektoru a rovněž ruské tajné služby.
„Čtyři sta osob je opravdu hodně, viděl jsem úvahy, které hovořily spíše o 25 až 50 lidech plus členech jejich rodin, co by vydalo asi na tři stovky lidí,“ prohlásil komentátor Českého rozhlasu Plus Libor Dvořák.
Půjde o reakci na údajné vměšování Ruska do předloňských amerických prezidentských voleb. Moskva vinu opakovaně odmítla. Sám americký prezident Donald Trump ruský vliv na volby popírá a vyšetřování zásahů Moskvy označil za hon na čarodějnice. Zkoumáním ruských aktivit se nyní zabývají čtyři výbory Kongresu a zvláštní vyšetřovatel Robert Mueller jmenovaný ministerstvem spravedlnosti.
Komentátor ČRo Plus Dvořák o dopadu amerických sankcí na Rusko (zdroj: ČT24)
Sestavení nového seznamu ale ještě nutně neznamená, že sankce bezprostředně vstoupí v platnost. Ministerstvo financí má zároveň navrhnout restrikce proti firmám, které obchodují se společnostmi napojenými na ruské zbrojní a špionážní programy.
„Skutečně se domníváme, že jde o přímý a zjevný pokus načasovat (sankce) tak, aby ovlivnily volby,“ komentoval americké sankce Peskov. „Nesouhlasíme s tím a jsme přesvědčeni, že žádný vliv mít nebudou,“ dodal.
„Bude třeba se podívat, jaké akce budou následovat. Budeme je analyzovat, aby naše zájmy a zájmy našich společností byly v maximální možné míře ochráněny,“ zdůraznil ruský mluvčí. V březnových prezidentských volbách je jasným favoritem Putin.
Rusko čelí západním sankcím od anexe Krymu v roce 2014
Spojené státy už dříve uvalily na Rusko sankce za anexi ukrajinského Krymu a za účast na bojích v Donbasu, kde při konfliktu mezi proruskými separatisty a vládními vojsky za tři roky zemřelo přes 10 tisíc lidí. Zmírnění restrikcí očekávala Moskva od nového prezidenta Trumpa, zatím se ale nedočkala, i když nový šéf Bílého domu začátkem srpna zpřísnění restrikcí kritizoval.
Významné části amerických sankcí vůči Rusku již nyní postihují ruský energetický sektor a zavádějí nová omezení pro americké investice na ruském trhu. Americké společnosti se rovněž nesmějí účastnit průzkumných těžařských projektů, v nichž mají Rusové větší než třetinový podíl.
Zákon o sankcích také umožňuje trestat zahraniční společnosti, které investují do průzkumných prací v Rusku, i když v tomto bodě má prezident právo sankce uvolnit. Vláda má rovněž možnost, nikoli povinnost, zavést sankce proti firmám, které pomáhají při budování ruských vývozních plynovodů, jakým je například evropský Nord Stream 2.
Stejné stanovisko vůči Moskvě zaujala Evropská unie, jejíž sankce cílí na konkrétní ruské hospodářské sektory. Ztížila například přístup některých firem k mezinárodním financím nebo zakázala export určitých zařízení na těžbu ropy. Unie konec svých sankcí v březnu 2015 svázala s plným prosazením mírových dohod z Minsku, což se dosud nestalo.
Moskva na postup Unie reagovala vlastním protiopatřením, kterým zakázala například dovoz mnohých evropských potravinářských výrobků.
Kvůli ukrajinské krizi přijala Unie i další opatření. Například zmrazení majetku či zákaz cest do EU vybraným subjektům. Protože EU neuznává ruskou anexi Krymu, je také zastavena prakticky veškerá spolupráce s touto oblastí a s místními podniky.