Černomořská flotila

Sevastopolským zálivem, který se nachází u Ruskem okupovaného ukrajinského poloostrova Krym, otřásly v neděli výbuchy. Informoval o tom list Ukrajinska pravda. Ruské úřady podle agentury TASS tvrdí, že ruské síly brzy ráno v přístavu Sevastopol odrazily raketový útok proti jedné ze svých lodí. Podle mluvčího ukrajinského námořnictva Dmytra Pletenčuka začala hořet ruská loď Kommuna, záchranná loď ponorek z roku 1915, která je nejstarší v ruském námořnictvu a vůbec nejstarší vojenskou lodí ve službě na světě.

Ukrajinské ozbrojené síly tvrdí, že zničily blízko okupovaného poloostrova Krym ruskou raketovou korvetu Ivanovec. Loď utrpěla v noci ze středy na čtvrtek několik přímých zásahů trupu, v důsledku kterých se potopila, píše server BBC. Ruská strana zatím událost nekomentovala.

Rány, které byly ráno slyšet v Sevastopolu, byly podle hlavy okupační správy města součástí cvičení ruské černomořské flotily. Ruské ministerstvo obrany v sobotu informovalo o zneškodnění dvou desítek dronů, ty ale podle úřadů mířily nad samotné Rusko.

Při ukrajinském útoku na velitelství ruské Černomořské flotily v Sevastopolu na okupovaném Krymu zahynulo nejméně devět lidí, dalších šestnáct jich bylo zraněno, řekl stanici Hlas Ameriky šéf ukrajinské vojenské rozvědky HUR Kyrylo Budanov. Mezi raněnými jsou podle něj generálové. Tiskové oddělení ukrajinských sil pro speciální operace tvrdí, že armáda budovu velitelství flotily zasáhla během porady jejího velení. Podobná prohlášení jednotlivých stran konfliktu nelze bezprostředně nezávisle ověřit.

Ukrajinské síly podnikly raketový útok na sídlo Černomořské flotily v Sevastopolu na okupovaném Krymském poloostrově, uvedl v pátek na komunikační platformě Telegram Moskvou dosazený gubernátor města Michail Razvožajev. „Úspěšný“ zásah velitelství později potvrdila ukrajinská armáda. Podle informací na sociálních sítích, na které odkazuje agentura Unian, se výbuchy ozvaly i na dalších místech poloostrova.

Americký miliardář Elon Musk popřel, že by loni v reakci na chystaný ukrajinský útok na ruskou námořní flotilu na Krymu v oblasti vypnul internetovou službu Starlink vlastněnou jeho společností SpaceX. Tvrzení se podle stanice CNN objevuje v nové Muskově biografii, která se začne prodávat příští týden. Musk na síti X, bývalém Twitteru, reagoval prohlášením, že Starlink nad Krymem vypnout nemohl, protože tam nikdy aktivovaný nebyl.

Rusové v únoru 2022 překvapili svět vlastní neschopností. Armáda, o níž se hovořilo jako o druhé největší síle na světě, nedokázala rychle porazit menšího soupeře a předvedla částečně zpackanou operaci. Důvody však neleží jen v samotné armádě. Ta se sice potýká s mnoha problémy, zůstává však ve světovém srovnání poměrně kvalitní a mohutnou. Ostatně i v počátku války dokázala hlavně na jihu Ukrajiny předvést velmi zručně provedenou operaci a dobýt velké území. Základní příčinou debaklu u Kyjeva bylo, že Vladimir Putin poslal své muže do úplně jiného boje, než který na ně čekal.

Kvůli útoku dronů v přístavu v krymském Sevastopolu Rusko napřed dočasně odstoupilo od obilné dohody, později z podílu na operaci obvinilo Velkou Británii, jejíž velvyslankyni Deborah Bronnertovou si předvolalo ruské ministerstvo zahraničí. Moskva tím dává najevo, jak důležitý je anektovaný Krym pro vůdce Vladimira Putina a jak velkou roli může v dalším vývoji konfliktu hrát.

Z ukrajinských přístavů vyplulo v pondělí v rámci dohody o vývozu obilí dvanáct lodí, uvedl podle Reuters ukrajinský ministr pro infrastrukturu Oleksandr Kubrakov. Rusko v sobotu pozastavilo svoji účast na dohodách umožňujících vývoz potravin z ukrajinských přístavů přes Černé moře. Organizace spojených národů, Turecko a Ukrajina se ale v neděli dohodly na plánu přesunu šestnácti plavidel. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pondělí řekl, že Turecko je odhodláno dohody o vývozu obilí z Ukrajiny ochránit. Moskva v pondělí večer ale oznámila, že Rusko pozastavuje plavbu v bezpečném koridoru v Černém moři s tím, že je nepřípustná, protože koridor využil Kyjev k bojové akci proti Rusku.

Když před půlrokem odstartovala invaze na Ukrajinu, hrála ruská Černomořská flotila klíčovou roli v ničení vybraných cílů i hluboko na ukrajinském území. Ale po potopení raketového křižníku Moskva či nedávných útocích na základnu okupantů na Krymu je podle portálu Politico dříve obávaná vojenská síla v troskách a pouze stínem své dřívější síly.

Z Ruskem anektovaného ukrajinského poloostrova Krym je hlášena další exploze, tentokrát z města Sevastopol. S odvoláním na jednoho z exilových vůdců krymských Tatarů Refata Čubarova o tom informovala agentura Ukrinform. Podle jeho informací narazil do budovy velení ruské Černomořské flotily bezpilotní letoun. Ruskem dosazený sevastopolský gubernátor Michail Razvožajev podle agentury TASS ale uvedl, že protivzdušná obrana sestřelila dron přímo nad střechou velitelství. Incident podle něj nezpůsobil žádné vážné škody ani zranění.

Pod povrchem letní letargie panuje v zapadlém zemědělském koutu válečné Ukrajiny – u hranic s Podněstřím – napětí. Za hraničním plotem má Rusko už ze sovětských dob několik plně obsazených vojenských základen. Od začátku války z Moskvy opakovaně zazněla hrozba otevřít třetí frontu právě odsud.

Ruská armáda dál shromažďuje jednotky za hranicemi východní Ukrajiny a ostřeluje civilní cíle v Charkovské, Doněcké a Záporožské oblasti. Boje pokračují i v Mariupolu. Dalším terčem ruských útoků se pravděpodobně stanou města Kramatorsk a Kosťantynivka, uvedlo britské ministerstvo obrany, které zároveň varovalo, že se Rusové vrací ke své tradiční vojenské doktríně. Ruské ministerstvo obrany přiznalo potopení vlajkové lodi své Černomořské flotily, křižníku Moskva. Podle ruské strany bylo při vzdušném útoku ukrajinských sil v příhraniční vesnici v Brjanské oblast zraněno sedm lidí, k útoku údajně došlo i v ruské Belgorodské oblasti.

Otočka ukrajinského vedení od naivní snahy o dialog k tvrdě protiruské pozici. Vysychající Krym zoufale potřebující obnovu zásobování vodou z Dněpru. Podzimní parlamentní volby v Rusku. Potřeba otestovat nového amerického prezidenta. Nebo příhodná geopolitická situace. To jsou některé z možných příčin nové eskalace mezi Ruskem a Ukrajinou zmiňované světovými analytiky. O cílech Vladimira Putina jen opatrně spekulují. Nejčastěji se kloní k variantě, že chce Ukrajinu vyprovokovat k vojenské akci, která by se stala záminkou pro vyslání ruských „mírových sil“. Upozorňují, že role oběti hrdinně se bránící přesile může v něčem vyhovovat i Kyjevu.