Ukrajinci postupují v Charkovské oblasti a zvyšují tlak na strategický Kupjansk

Generální štáb ukrajinské armády ve své ranní svodce poprvé informuje o úspěšné ofenzivě ukrajinských jednotek v Charkovské oblasti. Prezident Volodymyr Zelenskyj už ve čtvrtek večer v pravidelném proslovu potvrdil osvobození strategicky důležitého města Balaklija na severovýchodu země. Pozornost se nyní soustřeďuje na strategický Kupjansk. Boje v blízkosti tohoto města potvrdil i představitel Ruskem dosazené správy Charkovské oblasti.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

„Obranné síly vedou úspěšnou protiofenzivu v Charkovské oblasti. Díky šikovným a dobře koordinovaným akcím se jim s pomocí místního obyvatelstva podařilo za tři dny postoupit o skoro padesát kilometrů,“ uvedl generální štáb s tím, že podle informací ukrajinské rozvědky utrpěly ruské jednotky významné ztráty.

Rusové se snaží evakuovat raněné vojáky a poničenou techniku od dvou obcí, které leží nedaleko Balakliji. 

Kupjansk klíčem k odstřižení zásob

Úspěšná ofenziva Ukrajinců povede dle amerického Institutu pro studium války (ISW) k tomu, že vojáci okupované země pravděpodobně do 72 hodin dobydou město Kupjansk v Charkovské oblasti. Institut ve svém posledním hodnocení vývoje invaze napsal, že ukrajinské úspěchy na linii Charkov-Izjum podkopávají důvěru v ruské velení v podobné míře, jak tomu bylo při neúspěšném pokusu ruských sil o překročení řeky Severní Doněc v polovině května.

Zmíněný Kupjansk je od Charkova vzdálen přibližně sto kilometrů a pro ruskou armádu představuje velmi důležitý železniční a zásobovací uzel, na kterém je závislá řada bojujících jednotek. Pokud se Ukrajincům město a s tím spojené silnice a železnice podaří obsadit, odstřihnou ruskou armádu od zásob.  

„Ruské síly drží Kupjansk nehledě na těžkou situaci,“ napsala ruská státní agentura RIA Novosti s odvoláním na Rusy dosazeného náčelníka Kupjansku Maxima Gubina, podle kterého fronta prochází obcí Ševčenkove.

Na sociálních sítích se už dokonce šíří fotografie, která zobrazuje ukrajinské vojáky u Kupjansku, ukrajinská média se k tomu ale doposud nevyjádřila.

V tuto chvíli není jasné, zda Kreml dokáže zmobilizovat dostatek plně vybavených a vycvičených jednotek, aby v Charkovské oblasti zabránil kolapsu.

Ukrajinští vojáci údajně zajali ruského generála

Ukrajinský postup a mlčení ruského ministerstva obrany nicméně už vyvolalo kritiku mnohých ruských blogerů zabývajících se vojenstvím a debaty o tom, proč Rusové nebyli schopni udržet kontrolu nad městem Balaklija.

Někteří z nich tvrdí, že se Rusové z Balakliji částečně stáhli, podle jiných je Ukrajinci z města vyhnali. Další se pozastavovali nad tím, že jednotky ruské Národní gardy, která je podřízená přímo Vladimiru Putinovi, dostatečně nekoordinovaly obranu nebo neměly dostatečné dělostřelecké kapacity k tomu, aby zabránily ukrajinským protiútokům v této oblasti, uvádí ISW.

Při osvobozování města Balaklija také podle dosud oficiálně nepotvrzených zpráv obranné síly údajně zajali ruského generála Andreje Syčevoje, velitele jednoho ze čtyř uskupení ruských vojsk na Ukrajině.

„Veškeré informace se prověřují, protože jsou možné různé varianty a musíme se přesně ujistit, že ten člověk má něco společného s velením,“ řekl v ukrajinské televizi 24kanal poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. Podle televize ale nejprve zmínil, že byl zajat v uniformě podplukovníka.

„Zdá se, že to není obyčejný podplukovník, ale generálporučík ruské armády Andrej Syčevoj, který velí uskupení Západ. Jestli je to pravda, tak už je to zajímavé. Za generálporučíka by se dalo vyměnit velice mnoho našich důležitých chlapů (v ruském zajetí). Velice mnoho!“ okomentoval ukrajinský poslanec Oleksij Hončarenko. Pokud se tyto zprávy potvrdí, byl by to „největší úlovek“ od dob druhé světové války, tvrdí ukrajinští komentátoři.

Peskov situaci odmítl komentovat

Ruské oficiální zdroje o ukrajinské protiofenzivě na východě země mlčí i nadále. Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov podle agentury TASS odmítl reagovat na prosbu novinářů, zda by mohl okomentovat situaci v Charkovské oblasti a kolem Balakliji. „Pokud jde o průběh speciální vojenské operace, je potřeba se obrátit na mého kolegu (mluvčího ruského ministerstva obrany Igora) Konašenkova,“ řekl Peskov.

Ruské ministerstvo obrany také zveřejnilo video, které dokumentuje přesun ruských vojsk do oblasti kolem Charkova. Na záznamu je vidět například konvoj s obrněnými transportéry BTR-82A a houfnice D-20, uvedla agentura TASS. Ruský resort obrany kromě toho sdělil, že se vojákům u Charkova podařilo zničit jeden z raketových systémů HIMARS, které Ukrajině dodaly USA. Moskva se ničením raketometů chlubí velmi často, nic ale nenasvědčuje tomu, že by o ně Ukrajina přicházela.

Obránci ale připouštějí, že na západních zbraních jsou závislí. „Otázkou je čeho jsme schopni dosáhnout, kde jsou hranice našeho vyčerpání a jak dlouho nám bude trvat než nashromáždíme nové zásoby. Jsme absolutně závislí na západní pomoci,“ uvedl poradce ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč.

Ruskem ovládaná okupační správa vyhlásila evakuaci civilistů

Šéf loutkové ruské správy Kupjansku Maxim Gubin ale uznal, že se k městu přibližují boje. „Ukrajinské síly vedou aktivní bojové akce v Ševčenkivském okresu,“ sdělil podle agentury RIA Novosti ve vysílání ruské televize. Dodal, že ruští vojáci mají nad Kupjanskem nadále kontrolu, přestože situace na místě je „složitá“. 

Následně Rusy dosazené úřady ohlásily evakuaci civilistů z Kupjanska, Izjumu a městyse Velykyj Burluk. „(Evakuace) se koná hlavně z města Kupjansk a z města Izjum. Teď přišly zprávy, že Velykyj Burluk se ocitl pod dělostřeleckou palbou, a proto také byli lidé samozřejmě vybídnuti, aby odešli do bezpečnějších míst,“ řekl v ruské televizi Vitalij Gančev, kterého agentura TASS citovala jako šéfa Charkovské oblasti.

Před ruským hraničním přechodem Logačevka v Belgorodské oblasti vznikla fronta běženců z Charkovské oblasti o délce tří až čtyř kilometrů, uvedl zpravodaj agentury RIA Novosti. Na osvobozená území v Charkovské oblasti se vrátila ukrajinská policie, která zjišťuje informace o válečných zločinech a kolaborantech, uvedla v pátek ukrajinská správa.

„Každá (Rusy okupovaná) obec v Charkovské oblasti je pod masivní dělostřeleckou palbou,“ prohlásil Gančev podle TASS.

Ještě dříve Rusy dosazený náčelník Kupjanska Maxim Gubin v televizi tvrdil, že ukrajinské jednotky z amerických raketometů HIMARS ostřelují civilní objekty a civilisty. Do města se podle Gubina pokoušejí proniknout „diverzanti“ z ukrajinské armády. 

Více než tisíc civilních obětí

Poslední noční ostřelování Charkovské oblasti si vyžádalo čtyři oběti, informoval podle ruské redakce BBC gubernátor Oleh Syněhubov. Dva lidé podle něj zemřeli přímo v Charkově. Útoky na toto druhé největší ukrajinské město si od února vyžádaly životy více než tisíce civilních obyvatel, podotkla BBC. Starosta města Ihor Terechov napsal, že páteční ostřelování zasáhlo mimo jiné vzdělávací zařízení.

Ruské vzdušné síly dále podnikly i nálety na nemocnici ve vesnici Velyka Pysarivka v Sumské oblasti, sdělil podle agentury Unian tamní předseda oblastní administrativy Dmytro Žyvyckyj. Útok si podle něj vyžádal zranění civilních obyvatel. Zasažené zdravotnické zařízení bylo zničeno.

Velení ukrajinské armády Rusko obvinilo, že v Chersonské oblasti používá ukrajinské civilní obyvatelstvo jako živý štít. Taková situace nastala podle něj v obci Velika Oleksandrivka, kterou ruští vojáci kvůli ukrajinské protiofenzivě uzavřeli a zakazují lidem výjezd z města i návrat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Část Libanonců volá po odzbrojení Hizballáhu. Pro jiné je to jediný ochránce

Izrael pokračuje v úderech na Libanon. Cílí při tom dle vlastních slov na hnutí Hizballáh. Lídři Kanady, Francie, Německa, Itálie a Velké Británie varovali před dalším vyhrocením tohoto konfliktu a vyzvali Libanon a Izrael, aby začaly jednat o politickém řešení.
před 27 mminutami

Zelenskyj nabídl spojencům až polovinu ukrajinské produkce záchytných dronů

Ukrajina dokáže denně vyrábět dva tisíce záchytných dronů na ochranu před útoky a polovinu z nich může dodat spojencům na posílení jejich obrany. Řekl to v úterý podle agentury Reuters v britském parlamentu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina podle něj vyslala 201 expertů na protivzdušnou obranu na Blízký východ, tedy do regionu, který sužují íránské vzdušné protiútoky v reakci na americko-izraelskou ofenzivu z posledních týdnů.
19:54Aktualizovánopřed 39 mminutami

Šéf Národního protiteroristického centra USA rezignuje kvůli válce v Íránu

Na protest proti válce v Íránu rezignuje na svou funkci šéf amerického Národního protiteroristického střediska (NCTC) Joe Kent. Oznámil to podle agentury AP na sociálních sítích. Írán podle Kenta nepředstavoval pro Spojené státy bezprostřední hrozbu a Washington válku začal kvůli tlaku Izraele a jeho vlivné lobby v USA.
15:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump kvůli Íránu odkládá návštěvu Si Ťin-pchinga

Americký prezident Donald Trump kvůli válce s Íránem o několik týdnů odkládá dlouho plánovanou návštěvu Číny. Ve Washingtonu při setkání s irským premiérem Micheálem Martinem řekl, že očekává, že se uskuteční za pět až šest týdnů. Původně byla velmi sledovaná zahraniční cesta ohlášená na 31. března až 2. dubna.
před 2 hhodinami

Útoky na Írán ničí památky. Režim toho zneužívá, říká íránistka

Válka na Blízkém východě přináší lidské a ekonomické ztráty, ale dotýká se také kulturního dědictví. Poničen už byl Golestánský palác v Teheránu či historické centrum Isfahánu. Právě Írán má v regionu na svém území nejvíc památek zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO. To vyzývá k jejich ochraně v celém regionu.
před 3 hhodinami

Ukrajina přijala od EU nabídku pomoci a financování při obnově dodávek Družbou

Ukrajina přijala od Evropské unie nabídku technické pomoci a financování při obnově dodávek ropy ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska, uvedli v úterý ve společném prohlášení předseda Evropské rady António Costa a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Současně ujistili, že evropští experti jsou Kyjevu k dispozici okamžitě.
12:19Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Největší letadlová loď světa pluje už moc dlouho. Brzy se vrátí ke Krétě, tvrdí deník

Americká letadlová loď USS Gerald R. Ford, která v současnosti slouží na Blízkém východě v americko-izraelské válce proti Íránu, se v příštím týdnu vrátí na námořní základnu NATO na Krétě, tvrdí server řeckého deníku Kathimerini. Má doplnit palivo, možná ale připluje i kvůli vyšetřování požáru, jenž na ní minulý týden vypukl, plyne ze zdrojů webu. List The New York Times upozorňuje, že loď vstupuje do desátého měsíce nasazení, a pokud bude na moři zůstávat dál, překoná rekord.
před 3 hhodinami

Afghánské úřady viní Pákistán z útoku na nemocnici v Kábulu, mluví o 408 mrtvých

Afghánské vládnoucí hnutí Taliban tvrdí, že Pákistán udeřil na nemocnici pro léčbu drogově závislých v Kábulu. Podle mluvčího afghánského ministerstva vnitra si úder vyžádal životy 408 lidí. Islámábád již dříve odmítl tvrzení, že zaútočil na nemocnici, pondělní útok v Kábulu i další údery ve východním Afghánistánu prý „nezasáhly žádná civilní zařízení“. Mezi oběma zeměmi pokračují přeshraniční střety.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...