Ruská invaze na Ukrajinu se stala událostí, o kterou se zajímají vojenští teoretici po celém světě. Konflikt totiž reálně ukazuje, že některé předpoklady tak úplně nefungují a jiné naopak zabraly nečekaně dobře. Podle analytika Michaela Deppa je vůbec největší výhrou Ukrajiny schopnost kontrolovat digitální příběh, který se o bojích vypráví.
Pro americkou vojenskou akademii ve West Pointu se stratég Michael Depp zaměřil na to, kde digitální technologie uspěly. Ve své analýze konstatuje, že pomohly slabší straně konfliktu ovládnout vyprávění o válce. Zásadní roli měly ale také digitální zpravodajské, sledovací a průzkumné schopnosti, které pomohly Ukrajině vrátit úder ruským jednotkám, hlavně pomocí bezpilotních letounů. Současně umožnily silám NATO sdílet s Ukrajinou kriticky důležitá data, jež jí pomohla naplánovat obranu.
Oči na obloze, pod vodou i ve zdech
Výjimečně zajímavým a účinným využitím technologií v tomto konfliktu je podle Deppa shromažďování a šíření zpravodajských informací jak ukrajinskými silami, tak i zeměmi NATO a dalšími sympatizujícími zeměmi. Ukrajina z toho udělala hlavní zbraň při plánování svých taktických operací. Dobré zpravodajské informace byly klíčem k úspěšným přepadům ruských sil, účinnému používání protitankových zbraní i přesnému zaměřování vybraných muničních skladů – to všechno vyžaduje pečlivou přípravu a přesné znalosti o umístění a složení nepřátelských sil, aby byly tyto operace účinné.
Jedním z nejvíce medializovaných aspektů ukrajinského zpravodajského sběru je rozsáhlé využívání odposlechů ruské komunikace. Částečně to bylo umožněno nedostatkem použitelných šifrovaných komunikací, který přiměl ruské velitele používat méně bezpečné metody komunikace. Depp zdůrazňuje, že samotný odposlech není ještě nic tak zázračného. Ukrajinci ale dokázali takto zachycenou komunikaci současně i včas rozklíčovat (oddělit nedůležité od důležitého, pravdivé od nepravdivého), potom předat vše správným lidem a navíc ještě včas použít. Právě to podle Deppa pomohlo tolikrát likvidovat klíčové ruské velitele, a to i v pozicích generálů.
Hodně to souvisí s používáním bezpilotních letounů. Nejvíc se hovoří o bezpilotních letounech Bayraktar TB-2 turecké výroby, které jsou výrazně levnější než jiné platformy s podobnými schopnostmi přesných úderů. V tomto ohledu válka na Ukrajině pokračuje v trendu, který se ukázal už ve válce o Náhorní Karabach v roce 2020, během níž bylo použití bezpilotních letounů TB-2 Ázerbájdžánem klíčovým faktorem pro výsledek války.
Ukrajinská armáda ale podle Deppa zašla ještě o krok dál a do své improvizované flotily bezpilotních letounů zařadila komerční, volně prodejné platformy, jako jsou malé vrtulníčky, a to jak pro přímé údery, tak, což je rozhodující, pro průzkum.
Mezinárodní pomoc funguje jako nikdy
„Kritické však je, že Ukrajina nebyla v tomto aspektu konfliktu osamocena: mohla se opřít o stávající schopnosti NATO zdokonalené léty konfliktů proti povstalcům, a získat tak další výhodu, když čelila konvenčnější válce,“ uvádí teoretik. Aliance poskytla Ukrajině obrovské množství nezpracovaných informací z aliančního programu pozemního sledování, leteckých systémů včasného varování a řízení a satelitních snímků i zpravodajských analýz. To sice není nutně záležitost digitální, ale sběr, analýza a především šíření zpravodajských informací se díky digitalizaci nesmírně urychlily.
Digitální revoluce také vytvořila úplně nové hráče v oblasti získávání zpravodajských informací, které Ukrajina využila: jsou to komerční satelitní společnosti a zpravodajské informace z otevřených zdrojů poskytované soukromými osobami. Už téměř před čtvrtstoletím se analytici zabývali politickými důsledky komerčních zobrazovacích satelitů a od té doby se jejich počet i kvalita dramaticky zvýšily. Přestože jsou stále na nižší úrovni než ty, které na oběžnou dráhu vynášejí vlády, přinášejí využitelné operační a dokonce i strategické informace.
Proto jsou tyto nástroje podle Deppa zvláště důležité pro státy, jako je Ukrajina, které nemají takové pozorovací kapacity v kosmu jako Spojené státy, Rusko nebo Čína. Ukrajina využívá snímky poskytované společnostmi Maxar a BlackSky, aby jí pomohly zdokumentovat škody a identifikovat ruské jednotky; tyto informace doplňují zásobu satelitních snímků, které získala od přátelsky nakloněných vlád a dohromady tvoří balík dat, který dobře ukazuje bojiště.
Když pomáhá lid
Depp tvrdí, že Ukrajině také nesmírně pomáhá to, že se může opřít o vlastní obyvatelstvo, které hraje podobnou roli jako obří zpravodajská síť v každém koutě země. Lidé po celém státě totiž zveřejňovali snímky pohybu ruských jednotek nebo jejich složení. I při zběžném vyhledávání na Twitteru lze nalézt stovky snímků a videí, které zveřejňují běžní občané Ukrajiny. V mnoha případech se občané dokonce sami snaží tyto informace analyzovat a sdílet je s ukrajinskou vládou.
Tento faktor se sice už objevil v dřívějších konfliktech, zejména v Sýrii, ale tentokrát je takových obrazových informací bezprecedentní množství. Podle Deppa proto v budoucnosti zásadně vzroste význam elektronických systémů, které dokáží v reálném čase tato kvanta dat zpracovat, ověřit a analyzovat – ideálně úplně bez potřeby lidského zásahu.
Jde o to vyslat zprávu
Digitální schopnosti však nemají pouze vojenské využití. Jsou také velmi užitečné jako nástroje mezinárodní politiky a veřejné diplomacie. Spojené státy, Velká Británie a Francie před ruskou invazí zveřejnily svá zpravodajská varování – snažily se tím jednak změnit ruské chování, ale také připravit Ukrajinu na boj a s různou mírou úspěchu ovlivnit světové veřejné mínění.
„Skutečnou hodnotu těchto a dalších snah, které byly v průběhu války nadále zveřejňovány, je těžké plně posoudit, ale v mnoha ohledech je nyní díky digitálním technologiím a efektivním politikám jejich využívání možné získávat, shromažďovat, analyzovat a šířit zpravodajská hodnocení globálnímu publiku téměř v reálném čase,“ konstatuje Depp.
Stejně jako v případě shromažďování zpravodajských informací však Ukrajina není pasivním příjemcem pomoci Západu, ukrajinská vláda sama využívá informace a digitální platformy k vytváření příběhu, který pak sdílí se světem. Pomáhá jí to zvyšovat morálku svého civilního obyvatelstva, získávat politickou, vojenskou i finanční podporu po celém světě.
„Digitální technologie umožnily prezidentovi Volodymyru Zelenskému přednést osobní projevy před zahraničními zákonodárnými sbory, aby tím získal mezinárodní podporu. Současně přitom mohl zůstat v Kyjevě, aby tam udržel morálku a symbolicky demonstroval schopnost Ukrajiny odolat ruskému náporu.“
Zelenského digitální výstupy fungovaly – podle Deppa po nich Ukrajina získávala větší pomoc a hlavně konkrétní návrhy na podporu. „V podstatě lze přesvědčivě dokázat, že Zelenskyj formoval informační válku s využitím digitálních technologií k získání hmatatelných bojových prostředků,“ píše expert.
Toto úsilí v informační válce bylo výjimečně úspěšné nejen v boji proti ruským dezinformacím na Ukrajině, v Evropě a ve Spojených státech, ale také v převzetí iniciativy v informačním boji od samého počátku války.
Před ruskou invazí panoval všeobecný konsensus, že Rusko má bezkonkurenční schopnost znečišťovat informační prostor ve službách svých vlastních cílů. Podobně jako v případě předpovědí o ruské vojenské síle se ale ukázalo, že toto hodnocení je daleko od pravdy. Stal se ve skutečnosti přesný opak: díky obratné kombinaci digitálních a tradičních médií vytvořila Ukrajina silný narativ, který posiluje důvěru Ukrajinců ve vlastní vládu a posiluje její podporu v jiných zemích.
Boj se vyvinul, nikoliv změnil
Digitální revoluce už dlouho pomáhá vzniku předpovědí o budoucí formě války, jejíž podstata bude zcela digitální. Něco takového je podle Deppa zatím v nedohlednu, ale digitalizace ovlivnila už snad všechny tradičnější funkce boje; v armádách po celém světě zůstává jen velmi málo platforem nebo procesů, které jsou jí zcela nedotčeny.
„Nepřiblížili jsme se prokazatelně k bitvám, které by se odehrávaly v kyberprostoru namísto fyzického prostoru. Objevily se sice zprávy o kybernetických operacích prováděných v rámci války, včetně vyřazování satelitů, ale ty postrádaly jakýkoli trvalý účinek a jejich význam byl obecně nahrazen konvenčními vojenskými operacemi,“ doplňuje Depp.
„Válka na Ukrajině by nás měla přimět k tomu, abychom se zaměřili na přízemnější hodnotu technologií v moderních konfliktech. Namísto revoluce ve vojenských záležitostech je technologie motorem pomalé evoluce. Síťové schopnosti s kybernetickou podporou vytvořily obrovské nové zásoby informací a učinily je mnohem snadněji dostupnými a schopnost rychle shromažďovat materiály z různých zdrojů a přesouvat je po celém světě má obrovské důsledky pro strategické myšlení, operační plánování a taktický úspěch, zejména pokud je podpořena další pomocí spojenců. Do těchto schopností sběru a analýzy se vyplatí investovat,“ dodává expert.
Depp se věnuje také tomu, jak je možné, že se Ukrajině tak dobře daří využívat digitalizaci a všechny její možnost. Věří, že za tím je především aktivita jejích spojenců v NATO. Podle Deppa proběhla v nedávné minulosti digitalizace národních zpravodajských systémů v NATO – a to s tím teď pomáhá Ukrajině.
