I půl roku od začátku ruské invaze stojí Západ za Ukrajinou, v srpnu slíbil zatím největší pomoc

Ruská invaze na Ukrajinu trvá už více než šest měsíců. V srpnu se okupované zemi dostalo zatím největší vojenské a finanční pomoci ze Západu od začátku konfliktu, k čemuž výrazně přispěly Spojené státy americké. Prezident Joe Biden nejprve nařídil vyčlenit 775 milionů a následně tři miliardy dolarů (celkově 92 miliard korun). Německo uvolnilo 500 milionů eur (12,2 miliardy korun), Kanada 450 milionů kanadských dolarů (8,4 miliardy korun). Peníze na vybavení pro ukrajinskou armádu posílali i Češi, například u příležitosti výročí okupace z roku 1968.

Největší pomoci se okupované zemi dostalo symbolicky 24. srpna, tedy v den, kdy si Ukrajina přípomíná svou nezávislost. Američané jí poskytli zbraně a vybavení za téměř tři miliardy dolarů (73,5 miliardy korun).

„Spojené státy jsou odhodlány podporovat Ukrajince, kteří dál brání svou suverenitu. V rámci tohoto závazku mám tu čest oznámit náš dosud největší díl bezpečnostní pomoci,“ uvedl Biden v prohlášení vydaném k datu připomínajícímu jak Den nezávislosti Ukrajiny, tak i půl roku od začátku ruské invaze.

Bezpilotní letouny a obrněná vozidla

Podle amerického prezidenta umožní suma Ukrajině získat letecké obranné systémy, dělostřeleckou techniku a munici, bezpilotní letecké systémy a radary, což jí v nadcházejících měsících pomůže bránit své území.

Američané dosud posílali na Ukrajinu zbraně a munici, které měla bránící se armáda okamžitě k dispozici. Tentokrát se však jedná spíš o vybavení, které bude využitelné v blízké budoucnosti.

Americké obrněné vozidlo MRAP
Zdroj: Lucas Jackson/Reuters

Ještě předtím uvolnily Spojené státy dle informací agentury Reuters, která se odvolala na nejmenovaného představitele americké obrany, monitorovací bezpilotní letadla Scan Eagle, houfnice ráže 105 milimetrů, protitankové střely Javelin a také obrněná vozidla MRAP odolná proti minám. 

Bezpilotní letadla Scan Eagle, která Ukrajina obdržela vůbec poprvé, a to v počtu patnácti kusů, jsou vhodná pro zaměřování dělostřelecké a raketové palby. Obrněná vozidla MaxxPro MRAP mohou čistit cesty od min položených ruskými jednotkami.

Přítomnost pancéřovek Carl Gustav na seznamu dodávaných zbraní zase naznačoval, že Ukrajinci očekávají boje na krátkou vzdálenost. Zmíněnou munici krátce nato použili při ofenzivě na jihu země.

Další pomoc Kyjevu slíbilo i Německo

S citelnou pomocí se v srpnu přidalo také Německo. Spolkový kancléř Olaf Scholz prohlásil, že Německo poskytne Ukrajině zbraně za dalších více než 500 milionů eur. Dodávka má zahrnovat systémy protivzdušné obrany IRIS-T, zhruba desítku vyprošťovacích tanků či raketomety.

Kanada uvolnila 450 milionů kanadských dolarů v půjčkách na nákup topných paliv na zimu. Půjčka byla součástí širšího balíku finanční pomoci 1,95 miliardy kanadských dolarů (asi 36,4 miliard korun), který Kanada přislíbila od začátku válečného konfliktu. „Nyní jsme již vyplatili všechny doposud slíbené půjčky,“ informovala kanadská ministryně financí Chrystia Freelandová.

Nezávisle na zmíněných půjčkách slíbila Kanada vyplatit další desítky milionů kanadských dolarů na humanitární pomoc, na zefektivnění ukrajinského zemědělství, na vybavení potřebné k čištění zaminovaných oblastí a na projekty mapující porušování lidských práv na Ukrajině.

Dárcovská konference v Kodani

Dalších více než 1,5 miliardy eur (36,5 miliardy korun) přislíbila na pomoc Ukrajině skupina 26 zemí během dárcovské konference v Kodani. Pořádající Velká Británie a Dánsko oznámily, že okupované zemi pošlou 300 milionů eur (7,3 miliardy korun), respektive 110 milionů eur (2,7 miliardy korun) a také další salvové raketomety či přesně naváděné rakety.

Británie podle agentury Reuters poskytne Ukrajině i významný počet přesně naváděných raket M31A1. Už dříve dodala pokročilé zbraňové systémy a vycvičila tisíce ukrajinských vojáků.

Průmyslové projekty i symbolických 1968 korun

Česko na konferenci představilo asi padesát průmyslových projektů, které je tuzemský obranný průmysl často ve spolupráci s Ukrajinci schopen v příštích měsících či letech realizovat. Týkají se výroby různých systémů, které Kyjev poptává, nebo například rozšíření výroby munice. „Tyto projekty by mohly být financovány dalšími dárcovskými státy,“ uvedl náměstek české ministryně obrany František Šulc, jenž Prahu na konferenci zastupoval.    

Pomocnou ruku Ukrajině přidali v srpnu mimo jiné i obyvatelé České republiky, kteří při výročí sovětské okupace poslali na účet ukrajinského velvyslanectví určený pro dary na podporu ukrajinské armády 24,2 milionu korun - často přispívali částkou v symbolické výši 1968 korun. Od začátku invaze už na účet 304452700/0300 Česi poslali 1,2 miliardy korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko zaútočilo na železnici nebo přístav Izmajil. Úřady hlásí mrtvé

Rusko zaútočilo dronem na osobní vlak v Oděské oblasti, dva lidé zemřeli. Ve stejné oblasti v noci na čtvrtek zaútočily ruské síly na říční přístav Izmajil. Ukrajinská obrana zneškodnila 111 ze 133 ruských dronů, uvádí letectvo napadené země. Ruské úřady tvrdí, že ukrajinské drony napadly Baškirsko, Orenburskou oblast a Sevastopol.
před 2 mminutami

Osadníci obklíčili domy palestinských rodin, izraelský zásah nezabral

Izraelští osadníci od neděle obléhají dvě palestinské rodiny v jejich domovech na okupovaném Západním břehu Jordánu. Rodiny tvrdí, že jim docházejí zásoby, a organizace na ochranu lidských práv naléhají na úřady, aby zasáhly. Americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee nazval osadníky teroristy. Jeden z obléhaných domů patří americkému občanovi, napsala agentura AFP.
před 30 mminutami

Na palubě ohroženého letadla Trump nechal Rubia či Bessenta

Dva členové kabinetu amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstali při odletu ze summitu NATO v Turecku v letounu, který prezident z bezpečnostních důvodů opustil, informoval zpravodajský server CBS News.
před 1 hhodinou

Ve Středomoří, které proměňuje globální oteplování, se daří invazním druhům

Středozemní moře se stále rychleji mění kvůli rychle přibývajících invazním druhům. Vědci hledají cesty, jak tento proces zpomalit.
před 2 hhodinami

Putin rozhněval Tokio návštěvou sporných Kuril

Ruský vládce Vladimir Putin poprvé navštívil Iturup, největší z Kurilských ostrovů, o které Moskva od druhé světové války vede spor s Tokiem. Šéf Kremlu tak učinil den po rozsáhlém cvičení ruské Tichomořské flotily a poté, co KLDR odpálila další balistickou střelu do Japonského moře. Japonský ministr zahraničí Tošimicu Motegise se proti cestě ohradil. Ostrovy označil za japonské území – a to jak historicky, tak i s ohledem na mezinárodní právo.
před 2 hhodinami

VideoExperti probrali maďarské změny a nového prezidenta

Maďarsko má nového prezidenta, je jím bývalý předseda nejvyššího soudu András Baka. Do funkce jej zvolil parlament, v němž má dvoutřetinovou většinu vládnoucí strana Tisza. Poslanci opozičního Fideszu hlasování bojkotovali. Tisza před volbami hovořila o tom, že dojde k „zúčtování“ s Orbánovým režimem, naopak Baka v projevu zdůraznil, že „nové Maďarsko nemůžeme budovat na pomstě“. Dle experta na Maďarsko a redaktora Reflexu Olivera Adámka chtěl Baka vyzvat vládu k tomu, aby nedělala „politický hon na čarodějnice a politicky motivované zavírání lidí, kteří byli spojení s minulou vládou“. Publicistka Lucie Sulovská upozornila na to, že Baku v minulosti odstranil z pozice šéfa nejvyššího soudu právě Orbánův režim. Stejným způsobem však dle ní postupuje Magyarova vláda vůči představitelům Orbánovy vlády. Diskusí v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 3 hhodinami

V Texasu havaroval vrtulník americké armády, zahynuli dva vojáci

V Texasu ve středu havaroval útočný vrtulník Apache americké armády, zahynuli oba vojáci na palubě. Při pádu stroje do pole vypukl rozsáhlý požár vegetace, kvůli němuž muselo být evakuováno několik obydlí. V noci na čtvrtek o tom napsaly tiskové agentury s odvoláním na tamní představitele.
05:29Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zemětřesení v Kolumbii má 265 obětí, další stovky lidí se pohřešují

Pondělní zemětřesení v Kolumbii si dosud vyžádalo nejméně 265 obětí na životech. Dalších 496 lidí se pohřešuje, zranění utrpělo téměř 3500 lidí. V noci na čtvrtek SELČ to podle agentur řekl kolumbijský prezident Abelardo de la Espriella. Současně oznámil záměr vyhlásit v zemi stav ekonomické nouze.
03:47Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.