I půl roku od začátku ruské invaze stojí Západ za Ukrajinou, v srpnu slíbil zatím největší pomoc

Ruská invaze na Ukrajinu trvá už více než šest měsíců. V srpnu se okupované zemi dostalo zatím největší vojenské a finanční pomoci ze Západu od začátku konfliktu, k čemuž výrazně přispěly Spojené státy americké. Prezident Joe Biden nejprve nařídil vyčlenit 775 milionů a následně tři miliardy dolarů (celkově 92 miliard korun). Německo uvolnilo 500 milionů eur (12,2 miliardy korun), Kanada 450 milionů kanadských dolarů (8,4 miliardy korun). Peníze na vybavení pro ukrajinskou armádu posílali i Češi, například u příležitosti výročí okupace z roku 1968.

Největší pomoci se okupované zemi dostalo symbolicky 24. srpna, tedy v den, kdy si Ukrajina přípomíná svou nezávislost. Američané jí poskytli zbraně a vybavení za téměř tři miliardy dolarů (73,5 miliardy korun).

„Spojené státy jsou odhodlány podporovat Ukrajince, kteří dál brání svou suverenitu. V rámci tohoto závazku mám tu čest oznámit náš dosud největší díl bezpečnostní pomoci,“ uvedl Biden v prohlášení vydaném k datu připomínajícímu jak Den nezávislosti Ukrajiny, tak i půl roku od začátku ruské invaze.

Bezpilotní letouny a obrněná vozidla

Podle amerického prezidenta umožní suma Ukrajině získat letecké obranné systémy, dělostřeleckou techniku a munici, bezpilotní letecké systémy a radary, což jí v nadcházejících měsících pomůže bránit své území.

Američané dosud posílali na Ukrajinu zbraně a munici, které měla bránící se armáda okamžitě k dispozici. Tentokrát se však jedná spíš o vybavení, které bude využitelné v blízké budoucnosti.

Americké obrněné vozidlo MRAP
Zdroj: Lucas Jackson/Reuters

Ještě předtím uvolnily Spojené státy dle informací agentury Reuters, která se odvolala na nejmenovaného představitele americké obrany, monitorovací bezpilotní letadla Scan Eagle, houfnice ráže 105 milimetrů, protitankové střely Javelin a také obrněná vozidla MRAP odolná proti minám. 

Bezpilotní letadla Scan Eagle, která Ukrajina obdržela vůbec poprvé, a to v počtu patnácti kusů, jsou vhodná pro zaměřování dělostřelecké a raketové palby. Obrněná vozidla MaxxPro MRAP mohou čistit cesty od min položených ruskými jednotkami.

Přítomnost pancéřovek Carl Gustav na seznamu dodávaných zbraní zase naznačoval, že Ukrajinci očekávají boje na krátkou vzdálenost. Zmíněnou munici krátce nato použili při ofenzivě na jihu země.

Další pomoc Kyjevu slíbilo i Německo

S citelnou pomocí se v srpnu přidalo také Německo. Spolkový kancléř Olaf Scholz prohlásil, že Německo poskytne Ukrajině zbraně za dalších více než 500 milionů eur. Dodávka má zahrnovat systémy protivzdušné obrany IRIS-T, zhruba desítku vyprošťovacích tanků či raketomety.

Kanada uvolnila 450 milionů kanadských dolarů v půjčkách na nákup topných paliv na zimu. Půjčka byla součástí širšího balíku finanční pomoci 1,95 miliardy kanadských dolarů (asi 36,4 miliard korun), který Kanada přislíbila od začátku válečného konfliktu. „Nyní jsme již vyplatili všechny doposud slíbené půjčky,“ informovala kanadská ministryně financí Chrystia Freelandová.

Nezávisle na zmíněných půjčkách slíbila Kanada vyplatit další desítky milionů kanadských dolarů na humanitární pomoc, na zefektivnění ukrajinského zemědělství, na vybavení potřebné k čištění zaminovaných oblastí a na projekty mapující porušování lidských práv na Ukrajině.

Dárcovská konference v Kodani

Dalších více než 1,5 miliardy eur (36,5 miliardy korun) přislíbila na pomoc Ukrajině skupina 26 zemí během dárcovské konference v Kodani. Pořádající Velká Británie a Dánsko oznámily, že okupované zemi pošlou 300 milionů eur (7,3 miliardy korun), respektive 110 milionů eur (2,7 miliardy korun) a také další salvové raketomety či přesně naváděné rakety.

Británie podle agentury Reuters poskytne Ukrajině i významný počet přesně naváděných raket M31A1. Už dříve dodala pokročilé zbraňové systémy a vycvičila tisíce ukrajinských vojáků.

Průmyslové projekty i symbolických 1968 korun

Česko na konferenci představilo asi padesát průmyslových projektů, které je tuzemský obranný průmysl často ve spolupráci s Ukrajinci schopen v příštích měsících či letech realizovat. Týkají se výroby různých systémů, které Kyjev poptává, nebo například rozšíření výroby munice. „Tyto projekty by mohly být financovány dalšími dárcovskými státy,“ uvedl náměstek české ministryně obrany František Šulc, jenž Prahu na konferenci zastupoval.    

Pomocnou ruku Ukrajině přidali v srpnu mimo jiné i obyvatelé České republiky, kteří při výročí sovětské okupace poslali na účet ukrajinského velvyslanectví určený pro dary na podporu ukrajinské armády 24,2 milionu korun - často přispívali částkou v symbolické výši 1968 korun. Od začátku invaze už na účet 304452700/0300 Česi poslali 1,2 miliardy korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Imigrační agent postřelil v Minnesotě muže

Imigrační agent Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minnesotě zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na agenta agresivně útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
před 30 mminutami

ŽivěPosádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 56 mminutami

Írán tvrdí, že nepopraví mladého demonstranta

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump obvinil Ukrajinu, že brzdí mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump obvinil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že zdržuje vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru s agenturou Reuters. Podle Trumpa je zároveň ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, k dohodě připraven. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
03:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...