Plošné pozastavení víz pro ruské občany členskými státy Evropské unie by mohlo být další účinnou sankcí, řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) k debatám, které se aktuálně o vydávání krátkodobých schengenských víz pro občany Ruské federace vedou. Otázku chce otevřít na jednání ministrů zahraničních věcí zemí EU na konci srpna v Praze.
Lipavský připomněl, že Česko jako první členský stát EU plošně pozastavil vydávání víz pro občany Ruska, a to den po invazi na Ukrajinu, tedy 25. února. Zákaz trvá dosud, později jej Česko uvalilo též na běloruské občany, v obou případech s výjimkou humanitárních případů.
Česko podle šéfa diplomacie otázku opakovaně otevírá na jednáních v Bruselu a snaží se o koordinovaný postup EU. „V době ruské agrese, jejíž deklarované hranice se stále posouvají, nemůže být řeč o běžném turismu ruských občanů,“ poznamenal. „Jde o naši bezpečnost, dlouhodobě se snažím o snížení vlivu a působení ruských tajných služeb na území EU,“ doplnil Lipavský.
Vláda je přesvědčena o tom, že pozastavení vydávání víz pro běžné ruské občany dá jasný a přímý signál tamní společnosti, že Západ nehodlá tolerovat agresi páchanou ruským režimem a nenávistnou rétoriku namířenou proti svobodným demokratickým zemím, které Rusko nijak neohrožují, uvedl ministr. „Občané těchto zemí by měli vnímat, že takto militantní politika má důsledky,“ řekl. Plošné pozastavení víz v rámci EU by tak podle něj mohlo představovat další účinnou sankci proti Rusku.
Kabinet Spolu a Pirátů se STAN v červnu schválil návrh ministerstva zahraničí, podle kterého nařízení o nevydávání víz a povolení k pobytu Rusům a Bělorusům bude platit do konce března 2023. Žádosti o oprávnění k pobytu v Česku, které podají na zastupitelském úřadu Rusové či Bělorusové, jsou považovány podle právní úpravy za nepřijatelné. To znamená, že o nich není vedeno žádné řízení.
Cizinci, kteří již pobytové oprávnění mají, nejsou cílovou skupinou nařízení. Rusové a Bělorusové tedy nadále mohou žádat o prodloužení povolení k pobytu. Ustanovení se dále nevztahuje na žádosti o krátkodobá víza, pokud je žadatel rodinným příslušníkem českého občana nebo občana EU, kterého doprovází či následuje. Netýká se ani žádostí o udělení víza, povolení k dlouhodobému nebo k trvalému pobytu, je-li pobyt žadatele v zájmu ČR a tento zájem osvědčil ministr zahraničí.
Dále nařízení nesměřuje na žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu, pokud je žadatel rodinným příslušníkem cizince s povoleným pobytem v ČR, ani na žádosti o povolení k trvalému pobytu u dětí cizinců, kteří v ČR pobývají, je-li důvodem žádosti jejich společné soužití.
Premiérky Estonska a Finska se v úterý vyslovily pro to, aby Evropa přestala Rusům udělovat turistická víza. Dosud platí, že Rusové mohou na víza udělená například Finskem volně cestovat do většiny z 26 zemí schengenského prostoru.
Rusové se kvůli sankcím, jimiž EU reagovala na únorovou ruskou invazi na Ukrajinu, nemohou do zemí EU dostat letecky, ale často jezdí právě do Finska či Estonska, odkud už případně letecky pokračovat do dalších evropských destinací mohou. Proti udělování víz Rusům se vyslovil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
