Rakušan navrhne v Bruselu, aby EU přestala udělovat Rusům víza

Nahrávám video

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) navrhne na setkání ministrů vnitra Evropské unie v Bruselu, aby Unie zastavila vydávání víz pro občany Ruska v celém schengenském prostoru. Uvedl to v Otázkách Václava Moravce. Svůj návrh označil za příklad „radikální pozice České republiky“.

Rakušan řekl, že už požádal francouzského ministra vnitra Géralda Darmanina, aby tento bod zařadil na program nedělního jednání jako pozici České republiky.  

„Myslím, že v tuto chvíli, kdy je Rusko bezprecedentním agresorem, který napadá sanitky, civilní obyvatelstvo, staré lidi, lidi prchající z Ukrajiny pryč, nám nic jiného nezbývá,“ odůvodnil postoj Rakušan. 

Česko nyní víza Rusům nevydává, ale ti mohou na takzvané schengenské vízum přicestovat do jiné země Evropské unie a v konečné fázi se do Česka dostat. 

Sankce se může dotknout i oponentů Putina

Rakušan připustil, že tato sankce se může dotknout i lidí, kteří nesouhlasí s režimem prezidenta Vladimira Putina. „Sankce nejsou spravedlivé. Sankce mají bolet. Ne všichni lidé, kteří žijí v Rusku, s Putinem souhlasí, ale stále má sedmdesátiprocentní podporu ruské populace, alespoň podle čísel, která máme k dispozici,“ řekl ministr.  

„Samozřejmě necháváme v platnosti takzvaná humanitární víza,“ doplnil. Ta mohou získat lidé, kteří z důvodu politického pronásledování chtějí Rusko opustit. „To je dnes jediná možnost, jak víza z Ruska do České republiky získat. Tak rozhodla naše vláda a já za tímto rozhodnutím stojím,“ ujistil Rakušan. 

Opatření se nemá dotknout občanů Ruské federace, kteří v Česku již žijí. Ti ale podle Rakušana budou muset projít novou vlnou bezpečnostního prověřování, které bude velmi podrobné. Také premiér Petr Fiala (ODS) v pátek avizoval revizi pobytových víz vydaných Rusům žijícím v Česku.

Vláda v pátek rozhodla o zastavení vydávání víz ruským občanům s výjimkou humanitárních případů. Krok, který kabinet avizoval už po čtvrtečním zasedání Bezpečnostní rady státu, je reakcí na ruskou invazi na Ukrajinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Výbuch bomby v Monaku zranil ukrajinského oligarchu

V domě v centru Monaka vybuchla v pondělí večer podomácku vyrobená bomba, která kriticky zranila dva lidi včetně ukrajinského oligarchy. Informovala o tom francouzská média, podle nichž lehčí zranění utrpělo také jedno dítě. Policie ve středomořském knížectví i ve Francii pátrá po strůjci útoku, který je na útěku.
před 11 mminutami

Moskva tvrdí, že v noci čelila rozsáhlému dronovému útoku. Údery hlásí i Ukrajina

Ruské úřady tvrdí, že po útocích dronů v Bělgorodské oblasti a Jegorjevsku u Moskvy zemřeli dva lidé. Bezpilotní letouny připisuje Rusko Ukrajině. Invazní jednotky pak pokračovaly v úderech proti Ukrajině, v Dnipru na jihovýchodě země stoupl počet obětí pondělního ruského útoku z šesti na sedm, oznámil šéf oblastní vojenské správy Oleksandr Hanža. Ruské útoky na Charkov a okolí si během uplynulého dne vyžádaly čtyři životy a 24 raněných, včetně dvou dětí, uvedl náčelník regionální správy Oleh Syněhubov.
07:46Aktualizovánopřed 49 mminutami

AP: Izraelské údery v Gaze zabily nejméně osm lidí včetně dvou dětí

Při pondělních izraelských úderech v jižní a centrální části Pásma Gazy zahynulo nejméně osm lidí, včetně dvou dětí, a dalších nejméně 20 lidí bylo zraněno, píše agentura AP s odkazem na tamní zdravotnické zdroje. Při útoku na stan v oblasti města Dajr Balah, kde se ukrývali vysídlení Palestinci, byli zabiti tři lidé, včetně osmiletého chlapce a jeho dědečka. Izraelská armáda uvedla, že cílem byl člen hnutí Palestinský islámský džihád Záhir Abú Sálim, který se podle ní podílel na útoku na Izrael ze 7. října 2023.
01:47Aktualizovánopřed 4 hhodinami

V Peru sečetli všechny hlasy z voleb, vítězkou je Fujimoriová

Peruánský volební úřad v pondělí zveřejnil konečné výsledky prezidentských voleb, v nichž zvítězila pravicová kandidátka Keiko Fujimoriová. Nad svým levicovým soupeřem Robertem Sánchezem vyhrála o přibližně 50 tisíc z více než 19 milionů sečtených hlasů. Fujimoriová uvedla, že vyčká na oficiální vyhlášení vítěze, zatímco Sánchez výsledek odmítá uznat a žádá zrušení hlasů odevzdaných v zahraničí.
05:33Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Venezuelu zasáhly další slabší otřesy. Záchranné práce pokračují

Hlavní město Venezuely Caracas a okolí zasáhly po ničivých zemětřeseních z minulé středy další slabší otřesy, píší agentury. Podle úřadů zatím nebyly hlášeny škody. Počet obětí předchozích dvou silných zemětřesení o síle 7,2 a 7,5 dosáhl nejméně 1719 lidí a dalších více než pět tisíc utrpělo zranění. Záchranáři téměř pět dní po zemětřesení vyprostili z trosek živého muže.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Po střelbě na severu Německa je šest mrtvých. Motivem byly spory o dítě

Pět lidí zemřelo bezprostředně při střelbě ve městě Stade ve spolkové zemi Dolní Sasko na severu Německa, později v nemocnici zemřel další člověk. Podle německých médií došlo ke střelbě v zařízení pro mladistvé. Policie při zásahu zadržela dvě osoby, z nichž jedna je podezřelá ze střelby. Motivem střelce byly podle policie zřejmě rodinné spory.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoPolsko kupuje tři švédské ponorky, chce zajistit bezpečnost Baltu

Polsko podpisem potvrdilo nákup tří švédských ponorek. Varšava tím dává najevo snahu o modernizaci vlastního námořnictva, které je zastaralé a závislé na sovětské technice. Chce tak zajistit bezpečnost Baltského moře. První z nových moderních plavidel by měla země obdržet nejdřív v roce 2030. Pro Varšavu jde o další krok k prvním moderním ponorkám za více než třicet let. Aktuálně má ve své flotile jediné plavidlo z roku 1986, které už ale neplní svou funkci. Trojice nových strojů A26 Blekinge by měla dorazit během pěti let. Švédská nabídka vyhrála i kvůli prohlubující se spolupráci obou zemí. V Polsku už nyní působí přes 700 švédských firem, které zaměstnávají až 110 tisíc lidí. Ve Švédsku se taky bude konat výcvik polských námořníků. Polsko dává na obranu nejvíce procent hrubého domácího produktu ze zemí NATO. V příštích měsících chce modernizovat i lodní infrastrukturu.
před 14 hhodinami

VideoJižní Korea bude mohutně investovat do AI a polovodičů

Boom umělé inteligence zvyšuje poptávku po paměťových čipech. Jihokorejská vláda tak ve spolupráci se soukromými firmami oznámila ambiciózní plán na tři megaprojekty za 576 miliard dolarů. Země vybuduje nová výrobní centra, aby udržela konkurenceschopnost. Hlavními investory jsou společnosti Samsung Electronics a SK Hynix. Investice svědčí o snaze zajistit národní bezpečnost a udržet vedoucí postavení v oblasti právě paměťových čipů.
před 14 hhodinami

Evropský pohled