Rusko spustilo rozsáhlou invazi na Ukrajinu. Ostřelování se odehrává napříč Ukrajinou. Ruské síly napadly hranici Ukrajiny z Ruska, Běloruska i z Krymu. Obsadily také černobylskou elektrárnu. Ukrajina uzavřela celý svůj vzdušný prostor pro civilní lety a prezident Volodymyr Zelenskyj vyhlásil v zemi válečný stav. V důsledku útoku přišlo o život 137 ukrajinských občanů, vojáků i civilistů. Dalších 316 Ukrajinců bylo zraněno, uvedl Zelenskyj.
Podle Zelenského zemřelo během invaze 137 ukrajinských občanů
On-line přenos
Rusko-ukrajinská válka (únor a březen 2022)
- 23:49
Situace na jihu Ukrajiny a v oblasti Donbasu zůstává podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského mimořádně obtížná. Uvedl, že Rusko posiluje své pozice u Mariupolu.
- 22:55
Americké ministerstvo obchodu v nadcházejících dnech uvalí další sankce zaměřené na ruský obranný, letecký a námořní sektor, oznámil Bílý dům.
- 22:31
Ruské jednotky se zcela stáhly z Černobylské jaderné elektrárny, uvedla ukrajinská státní společnost Enerhoatom, která provozuje jaderné elektrárny.
Šéf Kremlu Vladimir Putin ráno informoval o zahájení „speciální vojenské operace“ na Donbasu, ruská armáda však útočí na města po celé zemi.
„Putin právě zahájil plnohodnotnou invazi na Ukrajinu,“ napsal ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba na Twitteru ve čtvrtek ráno a uvedl, že úderům čelí ukrajinská města. „Ukrajina se bude bránit a vyhraje. Svět musí Putina zastavit. Nyní je čas jednat,“ zdůraznil.
Rusko zahájilo pozemní, námořní i vzdušný útok na Ukrajinu, který je největším útokem jednoho státu proti druhému v Evropě od druhé světové války, upozornila agentura Reuters.
Ukrajinský prezident Zelenskyj vyhlásil ráno v zemi válečný stav a uvedl, že Rusko útočí na ukrajinskou vojenskou infrastrukturu. Obyvatele vyzval, aby zůstávali doma a nepropadali panice. Předtím svolal bezpečnostní radu státu. „Bez paniky, jsme silní, jsme připraveni na všechno, zvítězíme,“ citovala Unian ukrajinského prezidenta. Zelenskyj doplnil, že o situaci hovořil s americkým prezidentem Joem Bidenem.
Zavedení válečného stavu dává ukrajinským úřadům řadu pravomocí. Jak uvedla agentura Unian, kapacity podniků a institucí včetně jejich pracovní síly mohou být využity k obranným účelům a může být zavedena pracovní povinnost. Úřady mohou také rozhodnout o zavedení zákazu vycházení, zákazu demonstrací nebo jiných hromadných událostí a omezit svobodu pohybu.
Ruská invaze na Ukrajinu
V důsledku útoku přišlo o život 137 ukrajinských občanů, oznámil v projevu krátce před půlnocí ze čtvrtka na pátek prezident Zelenskyj. Dalších 316 Ukrajinců bylo zraněno. Zdravotnická zařízení po celé zemi vybídla pacienty, které lze léčit ambulantně, aby se vrátili do svých domovů, protože nemocnice musí být připraveny přijímat raněné.
„Učinili jsme tak spolu s vyhlášením válečného stavu,“ řekl ministr zdravotnictví Viktor Ljaško. Ujistil, že zdravotnický systém pracuje stabilně, jakkoli nemocnice znovu musí měnit své zaměření; to se dosud soustřeďovalo na zvládnutí pandemie covidu-19.
Svůj domov muselo po útoku opustit zhruba sto tisíc lidí a několik tisíc jich odešlo do sousedních zemí, hlavně do Moldavska a Rumunska. Sdělila to mluvčí Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Agentury OSN varují před vážnou humanitární krizí v zemi.
Ukrajina přerušila diplomatické styky s Ruskem
Dopoledne Zelenskyj oznámil, že Ukrajina přerušuje diplomatické vztahy s Ruskem. Šéf diplomacie Kuleba na Twitteru vyzval všechny partnery, aby tak také učinili. Ukrajina začala evakuovat svoji ambasádu v Moskvě a povolala z Ruska na konzultace svého chargé d'affaires.
Zelenskyj vyzval všechny Ukrajince, kteří jsou připraveni bránit vlast před ruskými silami, aby se přihlásili – slíbil zbraně všem, kdo o ně stojí. Apeloval na občany, aby darovali krev.
Obyvatele Ruska pak vyzval, aby vyšli do ulic protestovat proti ruskému útoku. Na své známé z řad ruských blogerů se Zelenskyj obrátil s prosbou, aby zveřejňovali pravdivé informace o situaci na Ukrajině a předávali je Rusům.
Nouzový stav vyhlásila Litva, která také posiluje obranu vlastních hranic. Na ruskou agresi reaguje zahraničí i Česko.
Mapa bojů na území Ukrajiny
Ruské síly napadly hranici Ukrajiny z Ruska i Běloruska
Kolem 5:00 hodin místního času (3:00 SEČ) napadly ruské jednotky hranici Ukrajiny, informuje ukrajinský server RBK Ukrajina s odvoláním na pohraničníky. Ostřelování bylo zaznamenáno v Luhanské, Sumské, Charkovské, Černihovské a Žytomyrské oblasti, píše ukrajinský zpravodajský server s tím, že útok přišel rovněž z okupovaného Krymu. Agentura Reuters informuje s odvoláním na ukrajinské úřady také o ostřelování ve Lvovské oblasti, která se nachází na západě Ukrajiny.
Ruské vojenské kolony překročily ukrajinské hranice do Charkovské, Luhanské, Černihovské a Sumské oblasti, oznámila později ukrajinská pohraniční stráž.
Ukrajinská pohraniční stráž hlásí od rána útoky na pohraniční hlídky a kontrolní stanoviště s využitím dělostřelectva, těžké vojenské techniky i ručních zbraní. Agentura Unian informuje, že pod útokem se ocitla řada ukrajinských vojenských objektů. Úderům zřejmě čelí především jednotky protivzdušné obrany, letecké základny a systémy řízení.
Podle poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljaka se válčí prakticky podél celé ukrajinské hranice s Ruskem. Cílem ruského bombardování ukrajinských měst je podle něj nejen zničit infrastrukturu, ale hlavně vyvolat paniku.
Ruské jednotky podle webu RBK Ukrajina podpořilo Bělorusko. Tamní vůdce Alexandr Lukašenko ale podle agentury Belta prohlásil, že běloruská armáda se ruské vojenské operace neúčastní.
Těžké boje a obavy z pokusu zajmout vedení země
Podle ukrajinské armády Rusko zaútočilo na Ukrajinu více než třiceti údery, které zasáhly civilní a vojenskou infrastrukturu. Ukrajinská pohraniční stráž tvrdí, že se ruské síly snaží probít do Žytomyrské a Kyjevské oblasti, které leží u hranic s Běloruskem, a používají přitom údajně i raketové systémy Grad.
Ruské helikoptéry napadly vojenské letiště Hostomel, které se nachází nedaleko metropole Kyjeva, uvedly ukrajinské úřady. Ty zároveň tvrdí, že tři ruské stroje sestřelily. Ukrajinské úřady se obávají, že by v oblasti mohli být letecky vysazeni ruští vojáci, kteří by se poté mohli pokusit proniknout do vládní čtvrti v Kyjevě.
Později odpoledne pak Zelenskyj podle agentury Interfax-Ukrajina uvedl, že se podařilo ruské útoky zastavit a že nastala pauza v bojích. Zároveň nařídil zničit ruský výsadek na předměstí Hostomel. Zelenskyj podle agentury AFP připustil, že Rusové toto letiště dobyli.
Ukrajinské síly podle prezidenta úspěšně kladou odpor nepříteli útočícímu v Donbasu na východě země. Zelenskyj nicméně připustil, že nejkomplikovanější situace se vytvořila na jihu Ukrajiny, kde pokračují úporné boje na předměstích přístavu Cherson u ústí Dněpru do Černého moře. Ukrajinští vojáci jsou tam pod tlakem ruských sil z anektovaného Krymu, pokoušejících se postoupit k Melitopolu v Záporožské oblasti. Na severu se podle prezidenta podařilo postup nepřítele zpomalit.
Pozdě odpoledne ruští vojáci obsadili odstavenou jadernou elektrárnu v Černobylu, uvedl podle agentury Interfax-Ukrajina poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak.
„Po tvrdém boji jsme ztratili černobylský prostor. Stav objektů bývalé jaderné elektrárny, sarkofágu (zakrývajícím havarovaný jaderný blok) a úložiště jaderných odpadů není znám. Po naprosto nesmyslném útoku Rusů nelze říci, že černobylská elektrárna je v bezpečí. Je to vážné ohrožení Evropy,“ uvedl poradce.
„Při známých zvycích Rusů už určitě chystají provokace. Anebo využijí toho, že objekty byly během útoku poškozeny, aby z toho obvinili Ukrajinu, nebo sami poškodí tyto bezesporu nebezpečné objekty,“ dodal.
Satelitní snímky soukromé americké společnosti Maxar Technologies ukázaly poničené nádrže s palivem a další infrastrukturu letiště ve městě Čuhujiv, zhruba 30 kilometrů východně od Charkova. Další snímky ukazují vrtulníky v západoruském městě Bělgorod nedaleko ukrajinských hranic. Analytici na začátku týdne uvedli, že z tohoto města pravděpodobně vzejde hlavní část ofenzivy vůči Ukrajině.
Zprávy o sestřelení letadel
Ukrajinská armáda oznámila, že v Luhanské oblasti na východě země bylo sestřeleno pět ruských letadel a jedna helikoptéra, píše agentura Reuters. Rusko záhy sdělení popřelo a uvedlo, že zlikvidovalo infrastrukturu na ukrajinských leteckých základnách a narušilo ukrajinskou protivzdušnou obranu. Informace nyní nelze nezávisle ověřit.
Ruské ministerstvo obrany také tvrdí, že ukrajinští pohraničníci nekladou odpor postupujícím ruským vojákům. Ukrajinský ministr zahraničí Kuleba prohlásil, že Rusko provádí rozsáhlou ofenzivu na Ukrajinu z více směrů a že ukrajinské síly se útoku brání.
Ruskem koordinované síly na východě Ukrajiny tvrdí, že dobyly dvě města v Luhanské oblasti, která byla dosud pod kontrolou ukrajinské vlády, mimo jiné Stanycju Luhanskou, uvedly tiskové agentury. Ukrajinské úřady tuto informaci zatím nekomentovaly, poznamenala agentura Reuters.
Ruskem podporovaní separatisté rovněž hlásí sestřelení ukrajinského vojenského letadla v Luhanské oblasti. Jeden z jejích lídrů řekl, že jejich cílem je dostat po kontrolu celou Luhanskou a Doněckou oblast.
Útok je i kybernetický
Ukrajina je zároveň podle jednoho ze svých činitelů pod neustálým kybernetickým útokem. Země už ve středu hlásila, že nefungovaly weby vlády, parlamentu, ministerstva zahraničí ani některých bank.
Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že nepodniká žádné raketové, letecké ani dělostřelecké údery proti ukrajinským městům, napsala RIA Novosti. „Vysoce přesné zbraně vyřazují z provozu ukrajinskou vojenskou infrastrukturu, objekty protivzdušné obrany, vojenská letiště a letectvo ukrajinských ozbrojených sil,“ citovala ve čtvrtek ráno RIA Novosti z prohlášení ruského resortu obrany. „Civilnímu obyvatelstvu nic nehrozí,“ uvedlo také ministerstvo.
Lidé opouštějí Kyjev
V Kyjevě bylo slyšet několik silných zvuků znějících jako střelba dělostřelectva, uvádí agentura Reuters s odvoláním na svědky z místa. U hlavního letiště Boryspil v Kyjevě byla slyšet střelba, píše agentura Interfax.
Z Kyjeva se snaží odjet obyvatelé, na výjezdu z města se tvoří zácpy. Metropole i druhé největší ukrajinské město Charkov zavedly bezplatný vstup do stanic metra, aby je lidé mohli použít jako bombový kryt.
Příspěvky na sociálních sítích svědčí o rostoucí panice. Lidé se uchylují do stanic metra nebo sklepů. Někteří se v hloučcích modlí na ulici, popsala BBC. „Náš sklep v Kyjevě se nyní zaplňuje rodinami s malými dětmi. Děti s sebou mají omalovánky. Trhá to srdce,“ napsal na Twitteru zpravodaj deníku The Guardian Luke Harding.
Kyjevský starosta Vitalij Klyčko už dříve ráno vyzval obyvatele města, aby – pokud nepracují v profesích klíčových pro chod země – zůstali doma a měli v pohotovosti zavazadlo s nejnutnějšími věcmi pro případ evakuace. Apeloval na ně také, aby zachovali klid. „Nejhorším nepřítelem je nyní panika,“ napsal na Facebooku.
Výbuchy v Oděse či Mariupolu
Podle Unian byly zaznamenány výbuchy po páté hodině místního času (po 4:00 SEČ) kromě Kyjeva také v Oděse na jihu Ukrajiny, Berďansku na jihovýchodě či Charkově a Kramatorsku na východě. Podle AFP byly výbuchy slyšet také v Mariupolu na jihovýchodě.
Agentura Interfax Ukrajina uvedla, že v přístavních městech Mariupol a Oděsa se vylodili ruští vojáci, ale ukrajinská armáda informaci o vylodění Rusů v Oděse popřela. Místní novináři na internetu podávají zprávy o tvrdých bojích, informace ale zatím nejsou jednoznačně potvrzené. Část Oděsy je podle Interfax Ukrajina bez dodávek elektrického proudu.
Složitá situace je rovněž ve směru na černomořský přístav Cherson, informuje server RBK Ukrajina. Ruský vojenský konvoj s nakresleným znakem připomínajícím písmeno Z byl spatřen, jak se pohybuje z Krymu na sever směrem k ukrajinské pevnině, informoval Reuters. Není jasné, jak silný odpor klade ukrajinská armáda v této oblasti.
Ukrajina požádala Turecko o uzavření úžin Bospor a Dardanely pro ruská plavidla. Podle Reuters to sdělil ukrajinský velvyslanec v Ankaře Vasyl Bodnar. Možnost uzavřít spojnici mezi Černým a Středozemním mořem pro cizí válečné lodě v době války nebo vlastního ohrožení dává Turecku konvence z Montreux z roku 1936. Začátkem tohoto měsíce ruské námořnictvo přesunulo úžinami do Černého moře šest svých lodí a jednu ponorku.
Útok 150 kilometrů od Slovenska
Podle ukrajinských i světových médií se exploze ozývají i z dalších měst. Mezi napadenými jsou podle různých zdrojů i Záporoží či Dnipro ve středovýchodní Ukrajině. Útoky se odehrávají i ve městě Vinnycja na jihozápadě země či v Umani ve střední části Ukrajiny.
Ve Lvovské oblasti, která se nachází na západě Ukrajiny, se terčem stalo třeba město Ivano-Frankivsk, které leží zhruba 150 kilometrů od hranice se Slovenskem. Je hlášen útok na tamní letiště, stejně jako na letiště v Lucku. V témže městě byl zasažen i televizní vysílač.
Putin tvrdí, že agresoři jsou Ukrajina a Západ
Putin předtím v televizním projevu srovnal Západ s nacistickým Německem a zdůraznil, že Rusko znovu nedopustí takové ztráty, jaké mu způsobil útok Adolfa Hitlera roku 1941. Pokud by se stala Ukrajina součástí NATO, bylo by to podle něj stálou hrozbou pro Rusko. „Na naší historické zemi se vyrábí nepřátelská země,“ prohlásil s odkazem na Ukrajinu. Jde podle něj o přežití samotného ruského státu a národa, protože střet se Západem je nevyhnutelný.
Moskva prý nemůže tolerovat hrozby, které přicházejí z Ukrajiny, a cílem operace bude ochrana lidských životů. „Okolnosti od Ruska vyžadují rozhodné kroky,“ řekl Putin. Rusko podle něj nemá v plánu okupaci ukrajinských území a nedopustí, aby se na Ukrajině objevily jaderné zbraně. Vyzval ukrajinské vojáky, aby „ihned složili zbraně a vrátili se domů“.
Zároveň varoval, že na jakýkoliv pokus ze zahraničí zasahovat do jednání Kremlu Rusko okamžitě odpoví. „Spravedlnost a pravda je na ruské straně,“ prohlásil šéf Kremlu s tím, že veškerá odpovědnost za možné krveprolití bude plně a zcela na ukrajinském režimu. „Nikdo by neměl pochybovat o tom, že přímé napadení naší země by vedlo pro jakéhokoli potenciálního agresora k jeho porážce a hrozivým důsledkům.“
Ukrajině vzkázal, že kroky Ruska nesouvisí s narušováním jejích zájmů, ale s její ochranou před těmi, „kdo z ní udělali rukojmí“. Cíl invaze je podle něj „ochrana lidí, kteří byli po osm let cílem útlaku a genocidy ze strany kyjevského režimu“, prohlásil podle agentury Interfax s tím, že proto bude Rusko „usilovat o demilitarizaci a denacifikaci Ukrajiny“. Domnívá se rovněž, že „významné státy NATO podporovaly krajní nacionalisty a neonacisty“.
Projev, který byl zveřejněný ve čtvrtek, ale Putin natočil nejpozději v pondělí večer, upozornil nezávislý ruský informační portál Novaja gazeta.
GALERIE
Ukrajina
„To, co se děje, je vynucené opatření“
Putin později ve čtvrtek během setkání s velkými ruskými podnikateli prohlásil, že vstup ruských vojsk na Ukrajinu byl vynuceným opatřením. Rusku podle hlavy státu hrozila vážná bezpečnostní rizika, a proto „nezbyly žádné šance pro jiný postup“, uvedl na svém webu list Vedomosti s odvoláním na záběry, které ze schůzky odvysílala televize Rossija 24.
„To nejhlavnější, aby to bylo pochopeno: To, co se děje, je vynucené opatření. Prostě nezůstaly žádné šance udělat něco jiného,“ tvrdil Putin. „Abych byl upřímný, jsem dokonce překvapen. Ale ani v jedné otázce se nepohnuli ani o milimetr,“ dodal.
„Rusko zůstává součástí světové ekonomiky. Nechystáme se poškodit systém, jehož součástí se cítíme být,“ ujistil Putin s tím, že úřady se připravovaly na zavedení sankcí proti Rusku.
Setkání Vladimira Putina s lídry ruského byznysu (zdroj: ČT24)
Ruská média smějí používat jen oficiální zdroje
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov později prohlásil, že délka ruské vojenské operace na Ukrajině bude záviset na tom, jak se bude vyvíjet, v ideálním případě by měl ruský útok „vyčistit zemi od nacistů“ a neutralizovat vojenský potenciál Kyjeva.
Dále sdělil, že Rusko potřebuje, aby se z Ukrajiny stala neutrální země, na jejímž území nebudou žádné útočné zbraně. Nikdo podle něj rovněž nemluví o okupaci Ukrajiny a je prý podle něj „nepřijatelné“ používat tento výraz k popisu kontextu ruské vojenské operace.
Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor současně vydal prohlášení, podle nějž musí ruská média při psaní o konfliktu na Ukrajině kontrolovat správnost svých zpráv, přičemž za jediný důvěryhodný zdroj jsou pokládána oficiální ruská vyjádření. Šíření jakýchkoliv jiných „falešných informací“ povede k omezení činnosti médií, dodal úřad.
V Rusku začalo zatýkání aktivistů
Ruská opoziční aktivistka Marina Litvinovičová vyzvala na čtvrteční večer k protestům v ruských městech. O několik hodin později informovala agenturu Reuters, že ji zadržela policie. K večeru pak web OVD-Info psal o tom, že ruská policie zadržela již více než tisícovku demonstrantů ve 47 městech. Proti ruské vojenské operaci na Ukrajině již vystoupila řada známých Rusů, včetně vězněného opozičníka Alexeje Navalného, vymezují se proti němu i novináři nebo regionální politici.