Podle Zelenského zemřelo během invaze 137 ukrajinských občanů

Rusko spustilo rozsáhlou invazi na Ukrajinu. Ostřelování se odehrává napříč Ukrajinou. Ruské síly napadly hranici Ukrajiny z Ruska, Běloruska i z Krymu. Obsadily také černobylskou elektrárnu. Ukrajina uzavřela celý svůj vzdušný prostor pro civilní lety a prezident Volodymyr Zelenskyj vyhlásil v zemi válečný stav. V důsledku útoku přišlo o život 137 ukrajinských občanů, vojáků i civilistů. Dalších 316 Ukrajinců bylo zraněno, uvedl Zelenskyj.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Šéf Kremlu Vladimir Putin ráno informoval o zahájení „speciální vojenské operace“ na Donbasu, ruská armáda však útočí na města po celé zemi.

„Putin právě zahájil plnohodnotnou invazi na Ukrajinu,“ napsal ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba na Twitteru ve čtvrtek ráno a uvedl, že úderům čelí ukrajinská města. „Ukrajina se bude bránit a vyhraje. Svět musí Putina zastavit. Nyní je čas jednat,“ zdůraznil.

Rusko zahájilo pozemní, námořní i vzdušný útok na Ukrajinu, který je největším útokem jednoho státu proti druhému v Evropě od druhé světové války, upozornila agentura Reuters.

Ukrajinský prezident Zelenskyj vyhlásil ráno v zemi válečný stav a uvedl, že Rusko útočí na ukrajinskou vojenskou infrastrukturu. Obyvatele vyzval, aby zůstávali doma a nepropadali panice. Předtím svolal bezpečnostní radu státu. „Bez paniky, jsme silní, jsme připraveni na všechno, zvítězíme,“ citovala Unian ukrajinského prezidenta. Zelenskyj doplnil, že o situaci hovořil s americkým prezidentem Joem Bidenem.

Zavedení válečného stavu dává ukrajinským úřadům řadu pravomocí. Jak uvedla agentura Unian, kapacity podniků a institucí včetně jejich pracovní síly mohou být využity k obranným účelům a může být zavedena pracovní povinnost. Úřady mohou také rozhodnout o zavedení zákazu vycházení, zákazu demonstrací nebo jiných hromadných událostí a omezit svobodu pohybu.

Ruská invaze na Ukrajinu
Zdroj: ČT24

V důsledku útoku přišlo o život 137 ukrajinských občanů, oznámil v projevu krátce před půlnocí ze čtvrtka na pátek prezident Zelenskyj. Dalších 316 Ukrajinců bylo zraněno. Zdravotnická zařízení po celé zemi vybídla pacienty, které lze léčit ambulantně, aby se vrátili do svých domovů, protože nemocnice musí být připraveny přijímat raněné.

„Učinili jsme tak spolu s vyhlášením válečného stavu,“ řekl ministr zdravotnictví Viktor Ljaško. Ujistil, že zdravotnický systém pracuje stabilně, jakkoli nemocnice znovu musí měnit své zaměření; to se dosud soustřeďovalo na zvládnutí pandemie covidu-19.

Svůj domov muselo po útoku opustit zhruba sto tisíc lidí a několik tisíc jich odešlo do sousedních zemí, hlavně do Moldavska a Rumunska. Sdělila to mluvčí Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Agentury OSN varují před vážnou humanitární krizí v zemi.

Ukrajina přerušila diplomatické styky s Ruskem

Dopoledne Zelenskyj oznámil, že Ukrajina přerušuje diplomatické vztahy s Ruskem. Šéf diplomacie Kuleba na Twitteru vyzval všechny partnery, aby tak také učinili. Ukrajina začala evakuovat svoji ambasádu v Moskvě a povolala z Ruska na konzultace svého chargé d'affaires.

Zelenskyj vyzval všechny Ukrajince, kteří jsou připraveni bránit vlast před ruskými silami, aby se přihlásili – slíbil zbraně všem, kdo o ně stojí. Apeloval na občany, aby darovali krev.

Obyvatele Ruska pak vyzval, aby vyšli do ulic protestovat proti ruskému útoku. Na své známé z řad ruských blogerů se Zelenskyj obrátil s prosbou, aby zveřejňovali pravdivé informace o situaci na Ukrajině a předávali je Rusům.

Nouzový stav vyhlásila Litva, která také posiluje obranu vlastních hranic. Na ruskou agresi reaguje zahraničí i Česko.  

Mapa bojů na území Ukrajiny
Zdroj: ČT24

Ruské síly napadly hranici Ukrajiny z Ruska i Běloruska

Kolem 5:00 hodin místního času (3:00 SEČ) napadly ruské jednotky hranici Ukrajiny, informuje ukrajinský server RBK Ukrajina s odvoláním na pohraničníky. Ostřelování bylo zaznamenáno v Luhanské, Sumské, Charkovské, Černihovské a Žytomyrské oblasti, píše ukrajinský zpravodajský server s tím, že útok přišel rovněž z okupovaného Krymu. Agentura Reuters informuje s odvoláním na ukrajinské úřady také o ostřelování ve Lvovské oblasti, která se nachází na západě Ukrajiny.

Ruské vojenské kolony překročily ukrajinské hranice do Charkovské, Luhanské, Černihovské a Sumské oblasti, oznámila později ukrajinská pohraniční stráž.

Ukrajinská pohraniční stráž hlásí od rána útoky na pohraniční hlídky a kontrolní stanoviště s využitím dělostřelectva, těžké vojenské techniky i ručních zbraní. Agentura Unian informuje, že pod útokem se ocitla řada ukrajinských vojenských objektů. Úderům zřejmě čelí především jednotky protivzdušné obrany, letecké základny a systémy řízení.

Podle poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljaka se válčí prakticky podél celé ukrajinské hranice s Ruskem. Cílem ruského bombardování ukrajinských měst je podle něj nejen zničit infrastrukturu, ale hlavně vyvolat paniku.

Ruské jednotky podle webu RBK Ukrajina podpořilo Bělorusko. Tamní vůdce Alexandr Lukašenko ale podle agentury Belta prohlásil, že běloruská armáda se ruské vojenské operace neúčastní.

Těžké boje a obavy z pokusu zajmout vedení země

Podle ukrajinské armády Rusko zaútočilo na Ukrajinu více než třiceti údery, které zasáhly civilní a vojenskou infrastrukturu. Ukrajinská pohraniční stráž tvrdí, že se ruské síly snaží probít do Žytomyrské a Kyjevské oblasti, které leží u hranic s Běloruskem, a používají přitom údajně i raketové systémy Grad.

Ruské helikoptéry napadly vojenské letiště Hostomel, které se nachází nedaleko metropole Kyjeva, uvedly ukrajinské úřady. Ty zároveň tvrdí, že tři ruské stroje sestřelily. Ukrajinské úřady se obávají, že by v oblasti mohli být letecky vysazeni ruští vojáci, kteří by se poté mohli pokusit proniknout do vládní čtvrti v Kyjevě. 

Později odpoledne pak Zelenskyj podle agentury Interfax-Ukrajina uvedl, že se podařilo ruské útoky zastavit a že nastala pauza v bojích. Zároveň nařídil zničit ruský výsadek na předměstí Hostomel. Zelenskyj podle agentury AFP připustil, že Rusové toto letiště dobyli.

Ukrajinské síly podle prezidenta úspěšně kladou odpor nepříteli útočícímu v Donbasu na východě země. Zelenskyj nicméně připustil, že nejkomplikovanější situace se vytvořila na jihu Ukrajiny, kde pokračují úporné boje na předměstích přístavu Cherson u ústí Dněpru do Černého moře. Ukrajinští vojáci jsou tam pod tlakem ruských sil z anektovaného Krymu, pokoušejících se postoupit k Melitopolu v Záporožské oblasti. Na severu se podle prezidenta podařilo postup nepřítele zpomalit.

Pozdě odpoledne ruští vojáci obsadili odstavenou jadernou elektrárnu v Černobylu, uvedl podle agentury Interfax-Ukrajina poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak.

„Po tvrdém boji jsme ztratili černobylský prostor. Stav objektů bývalé jaderné elektrárny, sarkofágu (zakrývajícím havarovaný jaderný blok) a úložiště jaderných odpadů není znám. Po naprosto nesmyslném útoku Rusů nelze říci, že černobylská elektrárna je v bezpečí. Je to vážné ohrožení Evropy,“ uvedl poradce.

„Při známých zvycích Rusů už určitě chystají provokace. Anebo využijí toho, že objekty byly během útoku poškozeny, aby z toho obvinili Ukrajinu, nebo sami poškodí tyto bezesporu nebezpečné objekty,“ dodal.

Satelitní snímky soukromé americké společnosti Maxar Technologies ukázaly poničené nádrže s palivem a další infrastrukturu letiště ve městě Čuhujiv, zhruba 30 kilometrů východně od Charkova. Další snímky ukazují vrtulníky v západoruském městě Bělgorod nedaleko ukrajinských hranic. Analytici na začátku týdne uvedli, že z tohoto města pravděpodobně vzejde hlavní část ofenzivy vůči Ukrajině.

Zprávy o sestřelení letadel

Ukrajinská armáda oznámila, že v Luhanské oblasti na východě země bylo sestřeleno pět ruských letadel a jedna helikoptéra, píše agentura Reuters. Rusko záhy sdělení popřelo a uvedlo, že zlikvidovalo infrastrukturu na ukrajinských leteckých základnách a narušilo ukrajinskou protivzdušnou obranu. Informace nyní nelze nezávisle ověřit.

Ruské ministerstvo obrany také tvrdí, že ukrajinští pohraničníci nekladou odpor postupujícím ruským vojákům. Ukrajinský ministr zahraničí Kuleba prohlásil, že Rusko provádí rozsáhlou ofenzivu na Ukrajinu z více směrů a že ukrajinské síly se útoku brání.

Ruskem koordinované síly na východě Ukrajiny tvrdí, že dobyly dvě města v Luhanské oblasti, která byla dosud pod kontrolou ukrajinské vlády, mimo jiné Stanycju Luhanskou, uvedly tiskové agentury. Ukrajinské úřady tuto informaci zatím nekomentovaly, poznamenala agentura Reuters. 

Ruskem podporovaní separatisté rovněž hlásí sestřelení ukrajinského vojenského letadla v Luhanské oblasti. Jeden z jejích lídrů řekl, že jejich cílem je dostat po kontrolu celou Luhanskou a Doněckou oblast. 

Útok je i kybernetický

Ukrajina je zároveň podle jednoho ze svých činitelů pod neustálým kybernetickým útokem. Země už ve středu hlásila, že nefungovaly weby vlády, parlamentu, ministerstva zahraničí ani některých bank.

Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že nepodniká žádné raketové, letecké ani dělostřelecké údery proti ukrajinským městům, napsala RIA Novosti. „Vysoce přesné zbraně vyřazují z provozu ukrajinskou vojenskou infrastrukturu, objekty protivzdušné obrany, vojenská letiště a letectvo ukrajinských ozbrojených sil,“ citovala ve čtvrtek ráno RIA Novosti z prohlášení ruského resortu obrany. „Civilnímu obyvatelstvu nic nehrozí,“ uvedlo také ministerstvo.

Lidé opouštějí Kyjev

V Kyjevě bylo slyšet několik silných zvuků znějících jako střelba dělostřelectva, uvádí agentura Reuters s odvoláním na svědky z místa. U hlavního letiště Boryspil v Kyjevě byla slyšet střelba, píše agentura Interfax.

Z Kyjeva se snaží odjet obyvatelé, na výjezdu z města se tvoří zácpy. Metropole i druhé největší ukrajinské město Charkov zavedly bezplatný vstup do stanic metra, aby je lidé mohli použít jako bombový kryt.

Příspěvky na sociálních sítích svědčí o rostoucí panice. Lidé se uchylují do stanic metra nebo sklepů. Někteří se v hloučcích modlí na ulici, popsala BBC. „Náš sklep v Kyjevě se nyní zaplňuje rodinami s malými dětmi. Děti s sebou mají omalovánky. Trhá to srdce,“ napsal na Twitteru zpravodaj deníku The Guardian Luke Harding. 

Kyjevský starosta Vitalij Klyčko už dříve ráno vyzval obyvatele města, aby – pokud nepracují v profesích klíčových pro chod země – zůstali doma a měli v pohotovosti zavazadlo s nejnutnějšími věcmi pro případ evakuace. Apeloval na ně také, aby zachovali klid. „Nejhorším nepřítelem je nyní panika,“ napsal na Facebooku.

Výbuchy v Oděse či Mariupolu

Podle Unian byly zaznamenány výbuchy po páté hodině místního času (po 4:00 SEČ) kromě Kyjeva také v Oděse na jihu Ukrajiny, Berďansku na jihovýchodě či Charkově a Kramatorsku na východě. Podle AFP byly výbuchy slyšet také v Mariupolu na jihovýchodě.

Agentura Interfax Ukrajina uvedla, že v přístavních městech Mariupol a Oděsa se vylodili ruští vojáci, ale ukrajinská armáda informaci o vylodění Rusů v Oděse popřela. Místní novináři na internetu podávají zprávy o tvrdých bojích, informace ale zatím nejsou jednoznačně potvrzené. Část Oděsy je podle Interfax Ukrajina bez dodávek elektrického proudu.

Složitá situace je rovněž ve směru na černomořský přístav Cherson, informuje server RBK Ukrajina. Ruský vojenský konvoj s nakresleným znakem připomínajícím písmeno Z byl spatřen, jak se pohybuje z Krymu na sever směrem k ukrajinské pevnině, informoval Reuters. Není jasné, jak silný odpor klade ukrajinská armáda v této oblasti.

Ukrajina požádala Turecko o uzavření úžin Bospor a Dardanely pro ruská plavidla. Podle Reuters to sdělil ukrajinský velvyslanec v Ankaře Vasyl Bodnar. Možnost uzavřít spojnici mezi Černým a Středozemním mořem pro cizí válečné lodě v době války nebo vlastního ohrožení dává Turecku konvence z Montreux z roku 1936. Začátkem tohoto měsíce ruské námořnictvo přesunulo úžinami do Černého moře šest svých lodí a jednu ponorku.

Útok 150 kilometrů od Slovenska

Podle ukrajinských i světových médií se exploze ozývají i z dalších měst. Mezi napadenými jsou podle různých zdrojů i Záporoží či Dnipro ve středovýchodní Ukrajině. Útoky se odehrávají i ve městě Vinnycja na jihozápadě země či v Umani ve střední části Ukrajiny. 

Ve Lvovské oblasti, která se nachází na západě Ukrajiny, se terčem stalo třeba město Ivano-Frankivsk, které leží zhruba 150 kilometrů od hranice se Slovenskem. Je hlášen útok na tamní letiště, stejně jako na letiště v Lucku. V témže městě byl zasažen i televizní vysílač.

Putin tvrdí, že agresoři jsou Ukrajina a Západ

Putin předtím v televizním projevu srovnal Západ s nacistickým Německem a zdůraznil, že Rusko znovu nedopustí takové ztráty, jaké mu způsobil útok Adolfa Hitlera roku 1941. Pokud by se stala Ukrajina součástí NATO, bylo by to podle něj stálou hrozbou pro Rusko. „Na naší historické zemi se vyrábí nepřátelská země,“ prohlásil s odkazem na Ukrajinu. Jde podle něj o přežití samotného ruského státu a národa, protože střet se Západem je nevyhnutelný. 

Moskva prý nemůže tolerovat hrozby, které přicházejí z Ukrajiny, a cílem operace bude ochrana lidských životů. „Okolnosti od Ruska vyžadují rozhodné kroky,“ řekl Putin. Rusko podle něj nemá v plánu okupaci ukrajinských území a nedopustí, aby se na Ukrajině objevily jaderné zbraně. Vyzval ukrajinské vojáky, aby „ihned složili zbraně a vrátili se domů“.

Zároveň varoval, že na jakýkoliv pokus ze zahraničí zasahovat do jednání Kremlu Rusko okamžitě odpoví. „Spravedlnost a pravda je na ruské straně,“ prohlásil šéf Kremlu s tím, že veškerá odpovědnost za možné krveprolití bude plně a zcela na ukrajinském režimu. „Nikdo by neměl pochybovat o tom, že přímé napadení naší země by vedlo pro jakéhokoli potenciálního agresora k jeho porážce a hrozivým důsledkům.“

Ukrajině vzkázal, že kroky Ruska nesouvisí s narušováním jejích zájmů, ale s její ochranou před těmi, „kdo z ní udělali rukojmí“. Cíl invaze je podle něj „ochrana lidí, kteří byli po osm let cílem útlaku a genocidy ze strany kyjevského režimu“, prohlásil podle agentury Interfax s tím, že proto bude Rusko „usilovat o demilitarizaci a denacifikaci Ukrajiny“. Domnívá se rovněž, že „významné státy NATO podporovaly krajní nacionalisty a neonacisty“. 

Projev, který byl zveřejněný ve čtvrtek, ale Putin natočil nejpozději v pondělí večer, upozornil nezávislý ruský informační portál Novaja gazeta.

„To, co se děje, je vynucené opatření“

Putin později ve čtvrtek během setkání s velkými ruskými podnikateli prohlásil, že vstup ruských vojsk na Ukrajinu byl vynuceným opatřením. Rusku podle hlavy státu hrozila vážná bezpečnostní rizika, a proto „nezbyly žádné šance pro jiný postup“, uvedl na svém webu list Vedomosti s odvoláním na záběry, které ze schůzky odvysílala televize Rossija 24.

„To nejhlavnější, aby to bylo pochopeno: To, co se děje, je vynucené opatření. Prostě nezůstaly žádné šance udělat něco jiného,“ tvrdil Putin. „Abych byl upřímný, jsem dokonce překvapen. Ale ani v jedné otázce se nepohnuli ani o milimetr,“ dodal.

„Rusko zůstává součástí světové ekonomiky. Nechystáme se poškodit systém, jehož součástí se cítíme být,“ ujistil Putin s tím, že úřady se připravovaly na zavedení sankcí proti Rusku.

4 minuty
Setkání Vladimira Putina s lídry ruského byznysu
Zdroj: ČT24

Ruská média smějí používat jen oficiální zdroje

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov později prohlásil, že délka ruské vojenské operace na Ukrajině bude záviset na tom, jak se bude vyvíjet, v ideálním případě by měl ruský útok „vyčistit zemi od nacistů“ a neutralizovat vojenský potenciál Kyjeva.

Dále sdělil, že Rusko potřebuje, aby se z Ukrajiny stala neutrální země, na jejímž území nebudou žádné útočné zbraně. Nikdo podle něj rovněž nemluví o okupaci Ukrajiny a je prý podle něj „nepřijatelné“ používat tento výraz k popisu kontextu ruské vojenské operace.

Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor současně vydal prohlášení, podle nějž musí ruská média při psaní o konfliktu na Ukrajině kontrolovat správnost svých zpráv, přičemž za jediný důvěryhodný zdroj jsou pokládána oficiální ruská vyjádření. Šíření jakýchkoliv jiných „falešných informací“ povede k omezení činnosti médií, dodal úřad.

V Rusku začalo zatýkání aktivistů

Ruská opoziční aktivistka Marina Litvinovičová vyzvala na čtvrteční večer k protestům v ruských městech. O několik hodin později informovala agenturu Reuters, že ji zadržela policie. K večeru pak web OVD-Info psal o tom, že ruská policie zadržela již více než tisícovku demonstrantů ve 47 městech. Proti ruské vojenské operaci na Ukrajině již vystoupila řada známých Rusů, včetně vězněného opozičníka Alexeje Navalného, vymezují se proti němu i novináři nebo regionální politici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko porušilo po pár hodinách jím vyhlášené příměří, hlásí Kyjev

Rusko podle ukrajinského vojenského letectva ve čtvrtek brzy ráno porušilo třídenní příměří, které samo vyhlásilo, když vypustilo naváděné bomby na ukrajinské město Sumy. Píše to agentura Reuters, podle které nelze útoky nezávisle ověřit. Ruská státní média tvrdí, že ruská armáda začala dodržovat klid zbraní nařízený vůdcem Vladimirem Putinem ve středu 23:00 SELČ
před 1 hhodinou

Ze Sixtinské kaple vyšel černý kouř, volba papeže bude pokračovat

Konkláve kardinálů, které ve středu začalo ve Vatikánu, v prvním kole podle očekávání nezvolilo novou hlavu katolické církve. Nad Sixtinskou kaplí, v níž je uzavřeno 133 volitelů, to po deváté večer signalizoval černý kouř. Kardinálové budou pokračovat ve čtvrtek, výběr však může trvat i několik dalších dní.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V koncentračních táborech Spojenci objevili hrůzy, český kreslíř je dokumentoval

Před osmdesáti lety Spojenci z východu i západu postupovali k Berlínu a osvobozovali nacistické vyhlazovací tábory. V místech, v nichž našli smrt lidé z řad židovské komunity, cizinců, politických odpůrců, válečných zajatců a dalších hitlerovskému režimu nepohodlných, naráželi na hrůzné výjevy. Jedním z největších táborů na území dnešního Německa byl ten v Buchenwaldu, který přežil třeba i Čech Karel Vrkoslav nebo další vězeň Karl Vögtel. Později osvobozené Dachau zase v kresbách zachytil vězeň Karel Frinta. Jeho osud nyní poprvé zpracoval a publikoval Ústav pro studium totalitních režimů.
před 10 hhodinami

Německo-francouzské přátelství je dar, řekl Merz po setkání s Macronem

Nový německý kancléř Friedrich Merz po schůzce s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Paříži řekl, že Ukrajina se může spolehnout na podporu Německa i Francie. Dodal, že brzy plánuje i cestu do Kyjeva. Večer se má Merz přesunout do Varšavy na setkání s polským premiérem Donaldem Tuskem.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Německo bude odmítat i žadatele o azyl

Na německých pozemních hranicích mohou být napříště odmítáni i migranti, kteří v zemi chtějí žádat o azyl, rozhodl ve středu nový ministr vnitra Alexander Dobrindt. Zároveň oznámil, že navýší počet spolkových policistů na hranicích, informovala agentura DPA. Kancléř Friedrich Merz, který nastoupil do funkce v úterý, dlouhodobě sliboval, že jeho vláda okamžitě po nástupu zpřísní migrační politiku včetně kontrol na německých pozemních hranicích.
před 11 hhodinami

Svět volá po deeskalaci mezi Indií a Pákistánem. Trump má údery za „ostudné“

Svět volá po uklidnění napětí mezi Indií a Pákistánem, které se vystupňovalo vzájemným bombardováním příhraničních oblastí. Londýn a Peking se chtějí zapojit do snah o diplomatické snížení napětí. K podniknutí kroků k uklidnění situace vyzvala strany konfliktu také Evropská unie, Německo či Turecko. Americký prezident Donald Trump označil eskalaci konfliktu za „ostudnou“.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Indie udeřila v Pákistánu, obě země hlásí mrtvé

Indie v noci zaútočila na území Pákistánu i na část Kašmíru pod pákistánskou kontrolou. Jde o významnou eskalaci napětí v oblasti. Pákistán obviňuje Indii, že její noční údery zabily 31 lidí včetně žen a dětí a zranily desítky dalších. Indie tvrdí, že se zaměřovala na cíle ozbrojenců zodpovědných za teroristické útoky z minulého měsíce. Pákistánský premiér oznámil sestřelení pěti indických letadel a odvetné údery. Ty podle Indie připravily o život civilisty v indické části Kašmíru.
6. 5. 2025Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Největší konfrontace od roku 1999, hodnotí expert střet Indie a Pákistánu

Úterní noční ostřelování mezi Indií a Pákistánem bylo podle indologa Martina Hříbka největší konfrontací mezi zeměmi od války v Kašmíru v roce 1999. Expert Jiří Krejčík upozornil, že Indie může situaci využít k tomu, aby svého západního souseda odstřihla od vody. Na uklidnění situace již podle Zbyňka Dubského z Katedry mezinárodních studií a diplomacie VŠE pracují Spojené státy. Ty však společně s Čínou dlouhodobě vyzbrojují Pákistán.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...