Řada světových politiků ve čtvrtek ráno odsoudila vojenskou akci Ruska vůči Ukrajině. Útok odsoudili také členové Rady bezpečnosti OSN. O akci členy orgánu informoval ruský velvyslanec při OSN přímo při jeho zasedání. Americký prezident Joe Biden ve čtvrtek ráno hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, kterého ujistil, že útok nezůstane bez odpovědi. Británie oznámila dosud největší balík protiruských sankcí. Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se ve čtvrtek večer shodli na zavedení zatím nejtvrdších sankcí, které míří na finanční a bankovní sektor, energetiku, dopravu i obchod. Americký prezident Joe Biden uvedl, že cílem sankcí je podle něj omezit ruskou účast v globální ekonomice a odstřihnout zemi od části dovozů vyspělých technologií. Tvrdý odsudek zní i z Česka.
Světoví politici odsuzují invazi Ruska na Ukrajinu. Mluví o porušení mezinárodního práva
Rusko-ukrajinská válka (únor a březen 2022)
- 23:49
Situace na jihu Ukrajiny a v oblasti Donbasu zůstává podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského mimořádně obtížná. Uvedl, že Rusko posiluje své pozice u Mariupolu.
- 22:55
Americké ministerstvo obchodu v nadcházejících dnech uvalí další sankce zaměřené na ruský obranný, letecký a námořní sektor, oznámil Bílý dům.
- 22:31
Ruské jednotky se zcela stáhly z Černobylské jaderné elektrárny, uvedla ukrajinská státní společnost Enerhoatom, která provozuje jaderné elektrárny.
Prezident USA Biden řekl, že pouze Rusko je po začátku své vojenské operace na Ukrajině odpovědné za příští oběti na životech a lidské utrpení. Spojené státy chtějí přednést před Radou bezpečnosti OSN návrh příslušné rezoluce. Biden později ve svém projevu řekl, že ruská armáda zahájila brutální útok na ukrajinský lid. Putin podle něj odmítl diplomacii a útok plánoval celé měsíce.
Útok odsoudila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová jako barbarský. Za „neoprávněný útok Ruska na Ukrajinu“ poženeme Kreml k odpovědnosti, dodala. „Prezident Putin přináší do Evropy zpět válku. Cílem Ruska není jen Donbas a Ukrajina, ale celá Evropa a mírový řád,“ řekla von der Leyenová na tiskové konferenci ve čtvrtek o půl deváté dopoledne. Předeslala také, že odpoledne představí konkrétní sankce.
Lídři zemí Evropské unie se shodli na zavedení dosud nejtvrdších sankcí proti Rusku za jeho agresi na Ukrajině. Podle závěrů čtvrtečního summitu evropských premiérů a prezidentů zasáhnou další ruské činitele a dotknou se oblastí finančního a bankovního sektoru, energetiky, dopravy i obchodu.
Představitelé EU vyzvali rovněž k přípravě dalšího balíku sankcí, který se bude týkat i Běloruska, z jehož území Rusko na Ukrajinu také útočí. Unijní země jsou podle nich připraveny poskytovat další politickou, finanční a humanitární pomoc. Belgický premiér Alexander De Croo uvedl, že jsou evropští lídři vůči Rusku jednotní.
Evropská unie podle von der Leyenové zvládne čelit případnému ruskému omezování dodávek plynu. Je také připravena přijmout ukrajinské uprchlíky, dodala.
Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella je útok Ruska na Ukrajinu kromě porušení mezinárodního práva také porušením základních principů lidské koexistence.
„Evropská unie bude reagovat co nejsilněji. Není to otázka diplomatických mocenských her, je to otázka života a smrti, týká se celého mezinárodního společenství. Stojíme jednotně a říkáme, že násilí a destrukce nemůže vést k politickým ziskům,“ odsoudil útok Borell.
Sedmadvacítka již ve středu schválila první balík sankcí za ruské uznání nezávislosti takzvaných „republik“ na východě Ukrajiny. Komise a unijní diplomacie nyní pracují společně se Spojenými státy a dalšími spojenci na přípravě nových postihů. Podle lídrů budou mít pro Rusko a prezidenta Vladimira Putina „masivní a vážné následky“.
Šéfka Komise vylíčila rozsah připravovaných bezprecedentních sankcí, které podle ní oslabí základy ruské ekonomiky a znemožní strategickým sektorům přístup ke „klíčovým technologiím a trhům“. Nelegitimní vůdce běloruského režimu Alexandr Lukašenko pak nabídl zprostředkování mírových jednání v Minsku.
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba vyzval partnery, aby následovali příklad Kyjeva a také přerušili diplomatické vztahy s Ruskem. „Tímto konkrétním krokem předvedete, že stojíte na straně Ukrajiny a rozhodně odmítáte nejkřiklavější akt agrese v Evropě od druhé světové války,“ napsal na Twitteru.
Unie zvýší v Bosně stavy mírových sil
Evropská unie se rozhodla téměř zdvojnásobit početní stav svých mírových sil EUFOR v Bosně kvůli možné nestabilitě, která v zemi může nastat po ruské invazi na Ukrajinu. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na prohlášení EUFOR. Bosna sice leží daleko od bojů, které vypukly na Ukrajině, avšak celistvost této bývalé jugoslávské republiky ohrožují silné separatistické tendence bosenskosrbského vedení. To má ve svých aktivitách silnou podporu Moskvy.
„Zhoršení mezinárodní bezpečnostní situace má potenciál rozšířit nestabilitu do Bosny a Hercegoviny,“ uvedly síly EUFOR v prohlášení. „Je to opatrné a přiměřené opatření, které odráží jednoznačný závazek Evropské unie a EUFOR k územní celistvosti a svrchovanosti Bosny,“ dodaly k rozhodnutí zvýšit početní stav svého personálu v Bosně.
Bosna dala stejně jako Ukrajina najevo odhodlání vstoupit do NATO, na což Rusko v obou případech reagovalo velmi nelibě. V březnu loňského roku Moskva bez upřesnění prohlásila, že bude reagovat, pokud Bosna podnikne kroky ke vstupu do Aliance.
EUFOR, které v roce 2004 v Bosně nahradily mírové jednotky NATO, tvoří asi 3500 příslušníků, z nichž 600 je nyní v zemi rozmístěno. Podle čtvrteční informace EUFOR tam bude během příštích dvou týdnů nasazeno dalších asi 500 příslušníků z Rakouska, Bulharska, Rumunska a Slovenska. Jedná se o zálohy EUFOR, které jsou v současnosti umístěny mimo Bosnu.
Jednání evropských premiérů
Ve čtvrtek večer se v Bruselu koná mimořádný summit sedmadvacítky. Podle Borrella dostanou lídři na stůl ke schválení „dosud nejtvrdší balík sankcí, jaký jsme kdy připravili“. Kvůli jejich projednání se dopoledne sejdou velvyslanci členských zemí.
Ukrajina se podle polského prezidenta Andrzeje Dudy stala obětí brutálního, nevyprovokovaného a neopodstatněného útoku ze strany Ruska. Duda Ukrajině slíbil, že ji její západní spojenci nenechají bez podpory.
Polské ministerstvo zahraničí vyzvalo Poláky k okamžitému odjezdu z Ukrajiny. Nad pohraniční obcí Medyka se podle agentury Reuters rozezněly sirény a zástupce ministerstva zahraničí oznámil, že Polsko začne otevírat přijímací centra pro uprchlíky z Ukrajiny. Ministerstvo obrany ohlásilo zvýšení pohotovosti části armády.
Maďarský premiér Viktor Orbán ruský útok na Ukrajinu odsoudil. Dodal, že země se do bojů nezapojí a bezpečnost Maďarů je nejdůležitější. Řekl ale také, že Maďarsko poskytne Ukrajině humanitární pomoc a je připraveno přijmout prchající.
Skupina G7 odsoudila invazi
Krok Moskvy odsoudila i Francie. Bude dál poskytovat Ukrajině ekonomickou a finanční podporu a vojenské vybavení, řekl francouzský prezident Emmanuel Macron. Macron ve svém telefonátu s ukrajinským prezidentem Zelenským „zopakoval podporu Ukrajině, její svrchovanosti a územní integritě“, uvedl Elysejský palác.
„Na tento válečný akt budeme reagovat bez projevů slabosti, chladnokrevně, odhodlaně a jednotně,“ uvedl ve čtvrtek odpoledne Macron v televizním projevu k národu. „Sankce uvalené na Rusko budou odpovídat závažnosti agrese, jíž se dopustilo,“ řekl Macron a slíbil jasnou podporu Ukrajině. „Přijímáme veškerou odpovědnost při ochraně suverenity a bezpečnosti našich evropských spojenců,“ uvedl prezident. Rozhodnutí o dalších krocích podle Macrona padnou na jednání skupiny G7, Rady Evropské unie a na jednání Severoatlantické aliance.
Večer si Macron telefonoval také s Putinem a vyzval ho, aby okamžitě ukončil útok. Putin dle agentury TASS Macronovi poskytl „vyčerpávající vysvětlení příčin a okolností“ svého rozhodnutí podniknout speciální vojenskou operaci. Telefonát se podle Kremlu uskutečnil z iniciativy Paříže, rozhovor byl otevřený a oba prezidenti se rozhodli zůstat v kontaktu.
Skupina velkých světových ekonomik G7 po čtvrtečním virtuálním zasedání ruskou invazi tvrdě odsoudila. Kritizovala také Putina za neustálé odmítání diplomatického řešení krize. „Jsme zděšeni rozsáhlou agresí Ruské federace proti územní celistvosti, suverenitě a nezávislosti Ukrajiny a tuto agresi, zčásti vedenou z běloruského území, odsuzujeme,“ uvedli představitelé skupiny. „Je to vážné porušení mezinárodního práva a Charty OSN a všech ruských závazků,“ poznamenali.
Představitelé ekonomicky nejvyspělejších zemí se shodli, že Putin útokem změnil euroatlantickou bezpečnostní situaci a opět zavlekl válku na evropský kontinent. „Sám se postavil na špatnou stranu historie,“ uvedli.
„Vyzýváme Ruskou federaci, aby zastavila krveprolití, okamžitě zmírnila napětí a stáhla své síly z Ukrajiny,“ obrátila se G7 na Moskvu. „Rovněž odsuzujeme zapojení Běloruska do této agrese proti Ukrajině a vyzýváme Bělorusko, aby dostálo svým mezinárodním závazkům,“ dodala skupina.
Lídři G7 rovněž konstatovali, že Ruskem anektovaný poloostrov Krym a východoukrajinské regiony obsazené proruskými povstalci jsou nedílnou součástí Ukrajiny. Skupinu G7, které nyní předsedá Berlín, tvoří vedle Německa také Francie, Británie, Itálie, Japonsko, Kanada a Spojené státy. Zastoupena v ní je rovněž Evropská unie.
„Rusko si zvolilo válku,“ řekl Radě bezpečnosti francouzský velvyslanec při OSN Nicolas de Rivière a rozhodnutí Moskvy odsoudil.
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová pak dala najevo „plnou podporu a solidaritu ukrajinskému lidu i vedení země“. Dodala, že naděje těch, kteří si mysleli, že Rusko se uspokojí s vojenskou okupací částí Doněcké a Luhanské oblasti, se ukázala být iluzí. Ruský útok odsoudili i další přední politici Slovenska. Země podle premiéra Eduarda Hegera poskytne pomoc lidem, kteří prchají z Ukrajiny před válkou.
Dva slovenské kraje, které sousedí s Ukrajinou, oznámily, že státu nabídly několik tisíc lůžek pro případ uprchlické vlny z východoevropské země.
Švýcarský prezident Ignazio Cassis uvedl, že země kvůli své neutralitě nezavede sankce, podporuje však ty, které chystá Evropská unie. „Neutralita neznamená lhostejnost,“ uvedl Cassis. Dodal, že Švýcarsko pravidelně dává k dispozici svou neutralitu, aby přispělo k řešení mezinárodních rozepří. Vláda zpřísní také pravidla, aby se Švýcarsko nestalo zemí, díky které je možné unijní sankce obejít.
NATO pošle další vojáky
Ruský útok na Ukrajinu je hrubým porušením mezinárodního práva, Moskva musí se svou vojenskou kampaní okamžitě přestat, řekl německý kancléř Olaf Scholz. Vyjádřil také plnou podporu členům NATO ve východní a střední Evropě, výslovně zmínil Polsko, Pobaltí a Rumunsko.
„Je to temný den pro Evropu,“ řekl Scholz, který napadení Ukrajiny označil jako Putinovu válku. Putin podle Scholze neospravedlnitelně porušil suverenitu ukrajinských hranic, sankce proto budou tvrdé, aby ruské vedení pocítilo, jak hořká je cena za vojenský útok. „Putin touto svou válkou udělal obrovskou chybu,“ řekl.
Scholz podotkl, že odpovědnost za invazi na Ukrajinu má Putin a nikoli Rusové. Západ podle něj všemi prostředky zabrání rozšíření konfliktu v Evropě. „Musíme zajistit, aby se tento konflikt nerozšířil do dalších evropských zemí. Jsme s americkým prezidentem (Joem Bidenem, pozn. red.) a našimi evropskými přáteli jednotní v tom, že tomu musíme všemi dostupnými prostředky zabránit,“ řekl v projevu k občanům Německa. Zdůraznil, že NATO je bezpodmínečně připraveno bránit své spojence v Pobaltí, v Polsku, na Slovensku, v Rumunsku a v Bulharsku. „To Putin nesmí podcenit,“ dodal kancléř.
Německá ministryně obrany Christine Lambrechtová očekává posílení obrany východních členů NATO a je připravena takový požadavek k podpoře spojenců splnit.
K ukončení útoku na Ukrajinu vyzval i generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. Rusko provedlo promyšlenou, chladnokrevnou a dlouho plánovanou invazi, řekl. Severoatlantická aliance přijme v reakci na ruský útok proti Ukrajině další kroky k obraně svých členů. Shodli se na tom na mimořádném zasedání velvyslanci aliančních zemí, kteří zároveň vyzvali Rusko k ukončení vojenské akce.
NATO již v posledních týdnech poslalo nové jednotky do zemí svého východního křídla, kde chce vytvořit i stálé bojové skupiny. Podle Stoltenberga tam v nejbližších dnech či týdnech zamíří další síly. Uvedl, že Aliance má v pohotovosti stovku bojových letounů a je připravena k dalším obranným krokům. Neplánuje však vyslat jednotky na Ukrajinu, která přes svou dlouhodobou snahu není členem NATO.
Dánsko oznámilo, že vyšle do Estonska 200 svých vojáků a nasadí dvě stíhačky F-16 pro monitorování vzdušného prostoru nad Polskem, informovala agentura Reuters. Spojené státy zase podle litevského ministerstva obrany prodlužují misi svých 500 vojáků v Litvě a ve čtvrtek poslaly do Pobaltí bojové letouny F-35.
Dánské ministerstvo obrany sdělilo, že posily do Estonska zamíří v první polovině března. Nové kroky vyžadují souhlas dánského parlamentu, o který hodlá vláda požádat ještě ve čtvrtek. Země už dříve oznámila, že uvede do pohotovosti 700 až 800 vojáků, kteří budou připraveni rychle se zapojit do případných operací NATO.
Podrobnosti ohledně vývoje americké přítomnosti v Pobaltí nebyly ihned k dispozici. USA už tento měsíc přesunuly stovky vojáků do Polska. Washington ve čtvrtek deklaroval, že jeho jednotky jsou dále nasazovány v zájmu „ujištění spojenců“ a zůstávají mimo Ukrajinu.
Počínání Moskvy podle aliančních zemí ohrožuje bezpečnost v Evropě a NATO je jednotně připraveno bránit své členy. Zároveň bude i nadále podporovat Ukrajinu v její legitimní snaze chránit vlastní suverenitu, dodali zástupci aliančních států ve společném prohlášení.
„Nejsilnějším možným způsobem odsuzujeme hrozivý ruský útok na Ukrajinu, který je naprosto neospravedlnitelný a nevyprovokovaný,“ uvádí společný text. Státy NATO „dále posílí obranné a odstrašující působení na celém území Aliance“. Útok Ruska je hrubým porušením mezinárodního práva a vážnou hrozbou pro euroatlantickou bezpečnost, shodla se Aliance.
Oznámení o vojenském vpádu Ruska na Ukrajinu během zasedání RB OSN, které se mělo věnovat zmírnění napětí mezi oběma zeměmi, podle něj „ilustruje opovržení Ruska vůči mezinárodnímu právu a Spojeným národům“. Stoltenberg na pátek svolal videosummit lídrů NATO.
Útok odsoudil i britský premiér Boris Johnson. Putin si vybral cestu krveprolití a destrukce tím, že zahájil nevyprovokovaný útok na Ukrajinu, řekl. Podle něj Rusko začalo v Evropě válku a neútočí pouze na Ukrajinu, ale i na svobodu a demokracii. Dodal, že sankce budou tvrdé a dostanou Rusko na kolena. Uvedl, že s ukrajinským prezidentem již hovořil o dalších krocích.
Johnson ve svém projevu avizoval, že Británie balík sankcí v součinnosti se spojenci schválí ještě ve čtvrtek. Konkrétní opatření by premiér mohl představit v podvečer, kdy má promluvit před poslanci. „Náš úkol je jasný. Musíme diplomaticky, politicky, ekonomicky, a nakonec vojensky zajistit, aby tento strašlivý a barbarský podnik Vladimira Putina skončil neúspěchem,“ řekl Johnson. V projevu se obrátil i na ruské občany a vzkázal jim, že nevěří, že by útok byl veden jejich jménem a že by chtěli, aby Putinův režim hrál roli světového vyvrhele.
Bezpečnostní rada v Turecku
Turecko svolalo kvůli bojům na Ukrajině bezpečnostní radu a jeho ministerstvo zahraničí nabídlo pomoc tureckým občanům, kteří budou chtít z Ukrajiny odejít. Ukrajina ho požádala o uzavření úžin Bospor a Dardanely pro ruská plavidla.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ruský útok odsoudil a označil ho za velkou ránu pro regionální bezpečnost. Dodal, že Ankara podporuje boj Ukrajiny za územní celistvost. Ukrajina předtím požádala Turecko o uzavření úžin Bospor a Dardanely pro ruská plavidla, což Erdogan zatím nekomentoval. Turecké ministerstvo zahraničí v prohlášení vyzvalo Rusko k co nejrychlejšímu zastavení „neoprávněné a nezákonné“ akce.
„Zopakoval jsem Zelenskému, se kterým jsem před chvilkou mluvil, že Turecko podporuje boj Ukrajiny za ochranu její územní celistvosti,“ řekl Erdogan. Znovu zdůraznil, že problém by se měl řešit v rámci minských dohod. „To jsem včera řekl i Putinovi,“ dodal.
Předseda italské vlády Mario Draghi označil počínání Ruska za neoprávněné a neospravedlnitelné. „Italská vláda odsuzuje ruský útok na Ukrajinu. Je neoprávněný a neospravedlnitelný. Itálie stojí v této dramatické chvíli za ukrajinským národem a ukrajinskými institucemi. Spolupracujeme s evropskými spojenci a s NATO, abychom mohli rychle zareagovat jednotně a rozhodně,“ uvedl Draghi v prohlášení.
Španělský premiér Pedro Sánchez ruský útok odsoudil a řekl, že Madrid je v kontaktu se spojenci v NATO, aby se podílel na koordinaci odpovědi. Portugalský ministr zahraničí Augusto Santos Silva vyzval Rusko k okamžitému ukončení vojenské operace proti Ukrajině a označil ji za porušení mezinárodního práva.
Kanada evakuuje diplomaty
„Kanada rezolutně odsuzuje ruský útok na Ukrajinu a vyzývá Rusko, aby okamžitě ukončilo všechny nepřátelské a provokativní akce proti Ukrajině a stáhlo své vojenské síly z jejího území,“ řekl kanadský premiér Justin Trudeau. Zdůraznil přitom, že Rusko ponese za své akce vážné následky. Vládní zdroje agentury Reuters později uvedly, že Ottawa evakuuje své diplomatické zaměstnance z Ukrajiny do Polska.
Kanada zároveň pozastavuje export do Ruska a uvalí nové sankce na desítky osob a skupin včetně ruských ministrů, oznámil podle Reuters Trudeau.
Odsuzující reakce přišla i z Finska a Norska, které mají s Ruskem společnou hranici. „Navzdory předchozím varováním bylo dnešní (čtvrteční, pozn. red.) ráno pro nás pro všechny šokující. Hluboce soucítíme s ukrajinským lidem,“ prohlásil finský prezident Sauli Niinistö. Zároveň ale vyloučil, že by Finsko na situaci reagovalo bezprostřední žádostí o členství v Severoatlantické alianci. Finská premiérka Sanna Marinová řekla, že země je připravena přijmout uprchlíky z Ukrajiny. Podle Marinové je možné, že do Evropské unie se bude snažit utéci z Ukrajiny velké množství lidí.
„Evropa se ocitla ve velmi ponuré situaci a Rusko za to nese plnou zodpovědnost,“ uvedl norský premiér Jonas Gahr Störe. Stát se nejdříve stejně jako Švédsko rozhodl přesunout velvyslanectví z ukrajinské metropole Kyjeva do Lvova na západě Ukrajiny. Později oznámilo evakuaci všech zaměstnanců do Polska. Ambasádu v Kyjevě uzavřelo i Dánsko, které slíbilo přispět 200 vojáky a dvěma stíhacími letouny pro síly NATO v Estonsku. Švédská premiérka Magdalena Anderssonová prohlásila, že zadala ministrovi obrany Peteru Hultqvistovi, aby prověřil další možnosti posílení Ukrajiny vzdorující ruské invazi.
K zemím, které odsoudily vpád na Ukrajinu, se připojili také balkánští členové NATO Chorvatsko a Slovinsko. „Co nejrozhodněji odsuzujeme ruskou agresi proti Ukrajině,“ napsal chorvatský premiér Andrej Plenković. Ničím nevyprovokované útoky jsou podle něj vážným porušením mezinárodního práva. Plenković vyzval Rusko, aby útoky okamžitě zastavilo.
Slovinský premiér Janez Janša ve svém prohlášení uvedl, že Slovinsko „spolu se spojenci v NATO a Evropské unii důrazně odsuzuje ruskou neslýchanou vojenskou agresi proti Ukrajině“. Janša vyzval k posílení bezletového režimu nad Ukrajinou.
Litevský prezident Gitanas Nauseda v reakci na ruský útok na Ukrajinu vyhlásil nouzový stav. Pobaltská země, která je členem NATO, posílí ochranu hranic.
Izraelský ministr zahraničí Jair Lapid označil útok za závažné porušení mezinárodního řádu. Krok odsuzuje. „Stále je čas to zastavit, vrátit se k jednacímu stolu a za zprostředkování velmocí vyřešit neshody mírovým způsobem. Izrael má dlouhodobé a dobré vztahy s Ruskem i Ukrajinou. V obou těchto zemích jsou tisíce Izraelců, jsou tam tisíce Židů a naší prioritou je jejich bezpečnost,“ vzkázal.
Podle Číny nejde o invazi
Australský premiér Scott Morrison oznámil, že Austrálie rozšíří finanční sankce vůči Rusku. Podle něj na australský sankční seznam přibyde 25 vojenských představitelů, čtyři firmy v oblasti zbrojních technologií a čtyři banky. Další sankce budou následovat a budou se týkat i více než 300 členů ruského parlamentu, uvedl Morrison.
„Musíme zajistit, že toto násilné, nepřijatelné chování bude potrestáno,“ dodal. První balík protiruských sankcí ohlásila Austrálie ve středu a bylo v něm zahrnuto mimo jiné pět ruských bank.
Jihokorejský prezident Mun Če-in uvedl, že také Soul je připraven připojit se k dalším zemím a uvalit na Rusko sankce v souvislosti s jeho vojenskými operacemi na Ukrajině. „Svrchovanost, území a nezávislost Ukrajiny musí být respektovány,“ prohlásil prezidentův mluvčí. „Použití vojenské síly, která ničí nevinné životy, nemůže být nijak ospravedlněno,“ dodal.
Čínské ministerstvo zahraničí pak nesouhlasí s tím, že by Rusko provádělo invazi na Ukrajinu. Konstatovalo, že Rusko je nezávislá země a může činit vlastní rozhodnutí v souladu se svými zájmy. „Čína pozorně sleduje nejnovější situaci. Vyzýváme všechny strany, aby zachovaly zdrženlivost a zabránily tomu, aby se situace vymkla kontrole. Některé země následují Spojené státy a přilévají oleje do ohně,“ uvedla mluvčí čínské diplomacie Chua Čchun-jing.
Japonsko naopak „jednostranné akce Ruska“ vůči Ukrajině rezolutně odsoudilo.
Hlas Ukrajiny v OSN
Zástupce Ukrajiny při OSN Serhij Kyslycja vyzval Rusko k okamžitému „ukončení války“, ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja na to odvětil, že se nejedná o válku, ale o „vojenskou operaci“, která míří na „vojenskou juntu“ v Kyjevě.
Serhij Kyslycja vyzval v OSN ruského velvyslance při OSN: „Zavolejte ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi, zavolejte ruskému ministru zahraničí Sergeji Lavrovovi, aby tuto agresi zastavili.“
„Váleční zločinci nechodí do očistce, ti jdou rovnou do pekla,“ dodal Kyslycja směrem k Něbenzjovi. „Tomuto se neříká válka. Tomuto se říká zvláštní vojenská operace na Donbasu,“ odpověděl mu ruský velvyslanec.
Generální tajemník OSN António Guterres vyzval Putina ke stažení vojsk. „Ve jménu lidskosti nedovolte, aby v Evropě začala válka, která by mohla být nejhorší od počátku století. S důsledky nejen zničujícími pro Ukrajinu a tragickými pro Ruskou federaci, ale i s dopadem, který ani nedokážeme předvídat, pokud jde o jeho důsledky pro světovou ekonomiku ve chvíli, kdy se vzpamatováváme z covidu,“ vzkázal.
O svolání RB OSN požádal ve středu Kyjev poté, co se lídři separatistických republik na východě Ukrajiny obrátili na ruského prezidenta Vladimira Putina, aby pomohl „odrazit agresi“ ze strany ukrajinské armády. Putin pak oznámil, že spouští na východě Ukrajiny operaci, jejímž cílem je podle něj „ochránit životy“.
Na situaci na Ukrajině reaguje také Evropská fotbalová asociace. UEFA podle zdroje agentury Reuters přesune letošní finále Ligy mistrů z Petrohradu. Prezident UEFA Aleksander Čeferin svolal na pátek ráno mimořádné zasedání výkonného výboru, který by měl o věci jednat.
Dánský pivovar Carlsberg a stáčírna Coca-Coly zavřely své závody na Ukrajině. Globální logistické firmy UPS a FedEx pozastavily své služby a nepřepravují zásilky do země ani ze země. Mnoho společností s napojením na Rusko pak nyní předtím, než oznámí svůj další postup, čeká na vyjasnění toho, jak rozsáhlé budou slíbené západní sankce.
Demonstrace nejen v Evropě
V evropských zemích se v návaznosti na čtvrteční události demonstruje. V Berlíně protestovala vedle Ukrajinců i řada Rusů, kteří ozbrojený konflikt odmítají. Ve Varšavě demonstrant zapálil ruskou vlajku, uvedla agentura AFP. Demonstrace se uskutečnily i mimo Evropu, například v Tokiu či Bejrútu.
V německém hlavním městě se lidé sešli před ruským velvyslanectvím. Další demonstrovali nedaleko, u Braniborské brány. „Všichni mojí přátelé jsou šokování a válku nechtějí,“ uvedla účastnice protestu, Ruska trvale žijící v Německu. Demonstranti vyzývali k zastavení bojů. Další účastnice, ukrajinská studentka, uvedla, že ruského prezidenta Vladimira Putina považuje za „válečného zločince, protože nevyhlásil válku a zaútočil na města, která žila v míru“.
Několik stovek lidí se sešlo před velvyslanectvím v Paříži. Podpořili je i prezidentští kandidáti Christiane Taubirová a Yannick Jadot, kteří ve svých vystoupeních odsoudili Putinovu agresi. Někteří demonstranti přirovnávali čtvrteční útok k agresi Polska v roce 1939.
Demonstranti s ukrajinskými vlajkami se shromáždili v londýnské ulici Downing Street, kde sídlí britský šéf vlády. Mezi protestujícími bylo mnoho Ukrajinců, kteří vyjadřovali obavy o svou zemi a vyzývali k potrestání ruského prezidenta za jeho agresivní politiku.
Stovky lidí se účastnily demonstrací i před ruskými velvyslanectvími v Haagu, Amsterdamu, Dublinu, Vídni, Madridu a jiných evropských městech. Podle stanice al-Džazíra demonstrovali v Istanbulu proti útoku na svou vlast ukrajinští občané.