Ruská opoziční aktivistka Marina Litvinovičová vyzvala na čtvrteční večer k protestům v ruských městech proti vojenskému útoku Ruska na Ukrajinu. O několik hodin později informovala agentura Reuters, že ji zadržela policie. Ta celkem ve čtvrtek zadržela přes patnáct set protestujících. Více než sto regionálních poslanců z ruských regionů podepsalo otevřený dopis adresovaný občanům, v němž odsuzují „speciální vojenskou operaci“ proti Ukrajině, kterou ráno zahájil prezident Vladimir Putin, píše nezávislý ruský list Novaja Gazeta.
Ruská policie zadržuje demonstranty proti válce, regionální politici podepisují petici
On-line přenos
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
Ruská policie ve čtvrtek zadržela nejméně 1697 lidí, kteří ve třiapadesáti městech protestovali proti válce s Ukrajinou, uvedl specializovaný web OVD-Info, který monitoruje policejní zásahy a publikuje seznamy zatčených. Skoro tisícovka zatčených připadá podle serveru na Moskvu, kde ministerstvo vnitra podle agentury TASS potvrdilo zadržení šesti set lidí.
OVD-Info hlásí více než čtyři stovky zadržených v Petrohradu, desítky zatčených pak z Krasnodaru, Jekatěrinburgu či Saratova. V dalších městech často demonstrovali jen jednotlivci, kteří se dožadovali ukončení bojových operací.
„Aktivisty zatýkají zejména u sídla prezidentské kanceláře a na Puškinově náměstí (v centru Moskvy). Někteří z nich říkají, že policie přišla k nim domů. Ochránkyni lidských práv Marinu Litvinovičovou zadrželi u vchodu do domu,“ napsal server BBC News na své ruskojazyčné stránce. Litvinovičová předtím vyzvala k protestům proti válce.
„Tento nepořádek budeme uklízet ještě několik let. Ani ne my. Ale naše děti a vnuci,“ napsala moskevská aktivistka Marina Litvinovičová. „Vidíme jen agónii umírajícího člověka. Bohužel, Rusko je v agónii,“ dodala a vyzvala k protestům.
Reportérka BBC zachytila také zadržení ženy s protiválečným plakátem na Puškinově náměstí a dodala, že je to čtvrté zatčení, které se odehrálo v její blízkosti. Zadržena byla i dvaadvacetiletá dívka, která po policistech hodila zápalnou láhev, uvedl kanál Baza v sociální síti Telegram.
„Nejsme vojáčci, abyste si s námi hráli“
U prezidentské kanceláře byl podle informačního kanálu Avtozak v sociální síti Telegram zadržen aktivista Ilja Milijev, který protestoval s plakátem: „Pro válku není ospravedlnění ani důvod. Nejsme vojáčci, abyste si s námi hráli.“
V Novosibirsku policisté zadrželi čtyři lidi, v Jekatěrinburgu více než 60, uvedl OVD-Info s odvoláním na místního aktivistu Anatolije Svečnikova. Jiné zdroje hlásí osm zatčených. V Ufě zatkli novinářku Darju Kučerenkovou, která protestovala proti válce. Sama o tom napsala na Facebooku. Další zatčení jsou hlášena z Brjansku, Barnaulu i Ťumeně. Pořádková policie rozehnala protest v Petrohradu, odkud jsou podle serveru hlášena další zatčení. Petrohradská policie podle listu Kommersant zadržela nejméně tři desítky lidí.
Policie, federální kriminální ústředna a prokuratura podle médií varovaly před pořádáním nepovolených akcí. Cenzorský úřad Roskomnadzor podle agentury TASS vyzval ruská média, aby o situaci na Ukrajině informovala jen na základě ruských zdrojů, později stejnou výzvu adresoval i ruské veřejnosti. Nezávislé rozhlasové stanici Echo Moskvy hrozí podle Kommersantu pokuta od úřadu za to, že ve vysílání zazněla ukrajinština.
Mnozí Rusové podepisují petici
Proti rozhodnutí ruského prezidenta Putina zahájit ofenzivu na Ukrajině se vymezuje řada Rusů, například na sociálních sítích pomocí hesla „ne válce“. Pod internetovou peticí používající stejný slogan se sešlo více než čtvrt milionu podpisů.
„Válka nikdy nebyla a nebude cestou pro řešení konfliktu a neexistuje pro ni omluva,“ uvedla skupina ruských novinářů, kteří se věnují zahraniční politice, včetně několika redaktorů známého ruského listu Kommersant.
List Novaja Gazeta informuje o otevřeném dopise více než stovky regionálních politiků z řady ruských měst – od Moskvy přes Petrohrad po Samaru či Rjazaň. „My – lidem zvolení poslanci – bezvýhradně odsuzujeme útok ruské armády na Ukrajinu,“ cituje list regionální poslance, kteří podle něj zároveň uvedli: „Je to bezprecedentní zločin, který nelze ospravedlnit.“ Konflikt bude mít podle nich katastrofální důsledky.
V podobném duchu se v petici vyslovilo i několik desítek ruských vědců a vědeckých novinářů. „Tento fatální krok vede k obrovským lidským ztrátám a podkopává základy zavedeného systému mezinárodní bezpečnosti. Odpovědnost za rozpoutání nové války v Evropě nese výhradně Rusko. Pro tuto válku neexistuje žádné racionální ospravedlnění,“ uvedli v prohlášení.
„Je pro nás hořké si uvědomit, že naše země, která rozhodujícím způsobem přispěla k vítězství nad nacismem, se nyní stala strůjcem nové války na evropském kontinentu. Žádáme okamžité zastavení všech vojenských operací namířených proti Ukrajině. Požadujeme respektování svrchovanosti a územní celistvosti ukrajinského státu. Dělejme vědu, ne válku!“ prosí vědci, většinou členové Ruské akademie věd.
Navalnyj: Jsem proti této válce
Proti ruské vojenské operaci vystoupil rovněž vězněný opoziční předák Alexej Navalnyj. „Jsem proti této válce,“ prohlásil během soudního slyšení podle agentury AFP. „Myslím si, že tato válka mezi Ruskem a Ukrajinou je vedena s cílem (…) odvrátit pozornost Rusů od problémů, které existují uvnitř země, od zhoršování ekonomiky,“ dodal.
