Do Česka od půlnoci nesmějí ruští občané, kteří mají schengenské vízum vydané jakýmkoli členským státem Evropské unie a chtěli přicestovat za turistikou, sportem nebo kulturou. V účinnost vstoupilo nařízení vlády z 12. října, jímž se Česko připojilo k pěti dalším unijním státům, které již vstup Rusů se schengenskými vízy omezily.
Opatření účinné od úterý se týká Rusů, kteří získali schengenské vízum a do společného prostoru chtěli vstoupit v České republice, tedy na některém mezinárodním letišti v zemi. Takto se podle údajů ministerstva zahraničí do Česka dostává až dvě stě ruských občanů denně.
Kdyby přesto ruský turista vybavený schengenským vízem z jiné země na letišti v Česku přistál, bude se muset vrátit. „Budou vráceni. Je zodpovědností letecké společnosti, která těmto občanům umožnila vstup na palubu, aby se o ně dále postarala,“ upozornil Jan Šír z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti), který ve vládě restrikci prosadil, zdůvodnil svůj návrh konstrastem, kdy „zatímco na Ukrajině padají ruské rakety na dětská hřiště a na lidi, kteří prostě jenom jdou do práce, do Česka přicestuje denně přes mezinárodní letiště až dvě stě občanů Ruské federace“.
Režim pro ruské občany přijíždějící do Česka se zpřísnil po osmi měsících. Prvním krokem bylo pozastavení vydávání českých víz pro ruské občany, o čemž kabinet rozhodl den po začátku invaze na Ukrajinu, tedy 25. února, a to jako první členský stát EU. Zákaz trvá dosud, později jej Česko uvalilo též na běloruské občany, v obou případech s výjimkou humanitárních případů.
Naopak omezení příjezdů pro Rusy, kteří mají vízum z jiné schengenské země, již dříve zavedly Polsko, Finsko a tři pobaltské republiky. Podle Jana Šíra je přesto možné považovat krok české vlády za odvážný. „Česká republika stále patří k menšině evropských zemích, které k tomuto kroku sáhly,“ poukázal. Nepovažuje za realistické, že by se podobné omezení zavedlo na celounijní úrovni.
