Francie a Německo jsou proti tomu, aby Evropská unie zcela zastavila vydávání víz ruským turistům, jak to požadují některé členské země včetně Česka. Vyplývá to z návrhu společného postoje Berlína a Paříže, o němž informovala agentura Reuters. Turistická víza pro ruské občany jsou jedním z témat neformálního zasedání unijních ministrů zahraničí, které v úterý začíná v Praze. Diplomaté už dříve avizovali, že EU se zřejmě shodne na kompromisu – pozastavení zjednodušeného vydávání víz.
Francie a Německo chtějí dál vydávat víza ruským turistům. Může je čekat transformativní zážitek, říkají
„Ačkoli rozumíme obavám některých členských zemí v tomto kontextu, neměli bychom podceňovat moc, kterou může mít transformativní zážitek v podobě vlastní zkušenosti s demokratickým systémem, zejména pro budoucí generace,“ stojí v dokumentu. „Naše vízová politika by to měla odrážet a dál v EU umožňovat mezilidské kontakty s ruskými občany, kteří nejsou navázaní na ruskou vládu,“ citovala ze společného stanoviska agentura Reuters.
Plošné pozastavení vydávání víz ruským turistům či výrazné snížení jejich počtu požadují mimo jiné Polsko, Finsko, Česko či pobaltské země. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) ještě před začátkem setkání sdělil, že ministři budou ohledně víz hledat kompromisní řešení. Za klíčové má zachovat evropskou jednotu.
Moskva hrozí odpovědí
Lipavský se také před začátkem neformálního summitu setkal se svým ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou. Ujistil ho o pokračující podpoře země. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova je snaha některých zemí EU zastavit vydávání víz turistům iracionální a nezůstane bez odpovědi.
Podle šéfa unijní diplomacie Borrella jsou pozice zemí různé a bude třeba najít „vyrovnaný přístup“. Borrell před jednáním novinářům řekl, že podpora Ukrajině bude trvat tak dlouho a bude tak rozsáhlá, jak bude potřeba. Zopakoval tak své vyjádření po úterním jednání unijních ministrů obrany.
Szijjártó pro ČT: Není to správný krok
Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó v rozhovoru pro ČT uvedl, že Maďarsko nepodporuje zastavení vydávání víz pro ruské občany. „My si nemyslíme, že je to správný rok, nemyslíme si, že by ruští občané měli být trestáni za válku. Nemyslíme si, že je to vhodné opatření, takže ho nepodporujeme,“ uvedl.
Szijjártó sdělil, že Maďarsko jasně odsuzuje válku. V současné době jeho země organizuje největší humanitární akci v historii, když přijala milion uprchlíků. Podle dat OSN uteklo z Ukrajiny přes hranici s Maďarskem asi jeden a čtvrt milionu lidí, registrovaných v zemi jich však je jen 28 640, drtivá většina pokračovala do dalších zemí.
Szijjártó zdůraznil, že nikdo nemůže očekávat, že by Maďarsko přijalo taková opatření, aby za válku platili maďarští občané, kteří za ni nemohou, proto je proti sankcím namířeným na Rusko v oblasti energetiky. Také nepovoluje převoz zbraní přes své území, protože kolem hranice žijí maďarští občané a „při předávání by Rusové mohli střílet“.
Rozhovor s maďarským ministrem zahraničí Péterem Szijjártem (zdroj: ČT24)
Podle šéfa slovenské diplomacie Ivana Korčoka určitou dohodu zástupci členských zemí už mají, nyní mluví o provedení a míře restriktivnosti. Podotkl, že Slovensko vydávání víz už zastavilo.
Šéf estonské diplomacie Urmas Reinsalu v úterý konstatoval, že je nutné připravit osmý balík protiruských sankcí, nadále pomáhat Ukrajině dodávkami zbraní a omezit vydávání víz s výjimkou humanitárních případů.
Litevský ministr Gabrielius Landsbergis zmínil situaci kolem Záporožské jaderné elektrárny. Z útoků na ni se už několikátý týden obviňují obě válčící strany. „Nikdy jsme nebyli blíže jaderné katastrofě,“ řekl. Země EU se podle něj musí vrátit k dřívější diskusi o potřebě letecké jednotky, jež by dohlížela na jadernou bezpečnost v elektrárně a jejím okolí.
Jak by mohl vypadat kompromis?
Diplomaté tento týden naznačili, že možný kompromis v otázce víz by mohl spočívat v pozastavení dohody z roku 2007, která vydávání víz ruským turistům usnadňuje. To by znamenalo, že žádosti podané ruskými občany by neměly přednostní právo na zpracování. Pro Rusy by tak získání víz do schengenského prostoru bylo byrokraticky náročnější, dražší a především by na ně čekali výrazně déle.
Dvoudenní neformální jednání ministrů zahraničí EU začíná v pražském Kongresovém centru. Diskusi povedou o ruské agresi proti Ukrajině a vztazích EU s Afrikou. Na okraj jednání se ve středu uskuteční neformální oběd se šéfy diplomacií Ukrajiny, Moldavska a Gruzie.