V záporožské elektrárně explodovaly dvě střely, uvádí ruská okupační správa

Ruskem dosazená správa ukrajinského města Enerhodar obvinila v úterý ukrajinské vojáky z dalšího ostřelování okupované Záporožské jaderné elektrárny. Informovala o tom agentura TASS, podle které dvě střely explodovaly nedaleko skladu vyhořelého paliva. Kyjev dlouhodobě tvrdí, že za útoky na zařízení stojí ruská armáda.

Rusko tvrdí, že Ukrajina se ostřelováním snaží narušit inspekci Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Mise je momentálně na cestě, po poledni dorazila podle CNN do Kyjeva.

„Dnes v 6:50 (v úterý místního času, 5:50 SELČ) ozbrojené síly Ukrajiny útočily na Záporožskou jadernou elektrárnu a pobřežní linii města (Enerhodaru),“ tvrdí zástupce ruské okupační správy Enerhodaru. „Použili velkorážní dělostřelecké zbraně. V důsledku toho jsme zaznamenali dva výbuchy nedaleko skladu vyhořelého paliva.“

Moskva: Radiační situace je normální

O dvou zásazích ukrajinského dělostřelectva na území elektrárny v úterý hovořilo i ruské ministerstvo obrany, podle kterého se jeho silám podařilo sestřelit ukrajinský bezpilotní letoun. Dron dopadl na střechu budovy, kde je uskladněno jaderné palivo a jaderný odpad. Tyto zprávy nelze nezávisle ověřit.

Ministerstvo obrany v Moskvě zároveň uvedlo, že radiační situace v Záporožské jaderné elektrárně je normální. 

Satelitní snímky jaderné elektrárny od společnosti Maxar Technologies, které v pondělí večer zveřejnila stanice CNN, ukazují, že se na střeše budovy objevily čtyři díry, zhruba 150 metrů od nejbližšího reaktoru. Snímky na Telegramu sdílel také člen okupační oblastní správy Vladimir Rogov, podle kterého jsou důkazem, že Ukrajinci na zařízení útočí.

CNN se podařilo ověřit pravost snímků, nelze však zjistit, která strana místo ostřelovala. Na satelitních snímcích je kromě zasažené střechy vidět i tři ruské obrněné transportéry, které jsou zaparkované v areálu. Rusko opakovaně tvrdí, že v elektrárně nemá žádnou těžkou techniku. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý přijal v Kyjevě šéfa MAAE Rafaela Grossiho. „Důvěřujeme vašim odborníkům. Chtěli bychom ale, aby to byla nejen kontrola,“ prohlásil s tím, že za důležité považuje požadavky ze strany agentury i OSN, aby Rusko stáhlo z elektrárny všechny síly a došlo k demilitarizaci zařízení.

Podle Zelenského je takový scénář jediným způsobem, jak eliminovat rizika. „Je to jedna z prioritních bezpečnostních otázek pro Ukrajinu a celý svět,“ zdůraznil prezident.

Největším rizikem je poškození paliva

Podle jaderné fyzičky z Katedry jaderných reaktorů Jaderné a fyzikálně-inženýrské fakulty ČVUT Lenky Frýbortové ale není důvod k panice, protože největší úniky radioaktivity, které se mohou objevit, vycházejí z toho, že dojde k poškození jaderného paliva, což by bylo v důsledku tavení. „A k tomu dojde pouze v případě, že by došlo k masivnímu poškození kontejnmentu (ochranný obal reaktoru, které jsou vystavěné z oceli a betonu, pozn. red.).“

„Co je podle mého pravděpodobnější, je poškození některého ze skladů s vyhořelým palivem, případně některého z pomocných provozů, které mají za úkol zpracovávat nízkoaktivní radioaktivní odpady. Je potřeba si však uvědomit, že aktivita těchto materiálů je nižší, tudíž pokud by došlo k poškození z některých těchto zařízení, tak by podle mého vzniklo stejně nebezpečí jen na území elektrárny,“ odhaduje Frýbortová.

Podle ní je MAAE ve stálém kontaktu s ukrajinským státním dozorem a ten je v kontaktu s personálem elektrárny. Pokud by však přesto k přerušení kontaktu došlo, má agentura k dispozici hustou síť měřících stanic pokrývající celou Evropu, které vyhodnocují úrovně radioaktivity.

„Pokud by došlo k únikům, během několika málo hodin by je zachytily i vzdálenější stanice, a na základě toho, co by naměřily, jsme schopni identifikovat, o jakou událost by se pravděpodobně jednalo,“ ubezpečuje jaderná fyzička. Osobně ale prý bude dávat zodpovědnost za jakékoli neštěstí Rusům, protože „tam nemají co dělat“.

Záporožskou jadernou elektrárnu od března okupují ruské invazní síly. Kyjev i Moskva shodně popírají, že by na největší jadernou elektrárnu v Evropě jakkoliv útočily, a z pokračujícího ostřelování trvale obviňují protistranu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Spojené státy znovu udeřily na Írán, míří na tamní námořnictvo

Spojené státy zahájily v noci na úterý další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Podle íránské polooficiální agentury Mehr byla protivzdušná obrana aktivována také v blízkosti jaderné elektrárny v Búšehru. Výbuchy jsou hlášeny z oblasti přístavního města Čáhbahár a z města Konárak, kde se nachází námořní základna. Agentura AP připomíná, že USA útočí již desátou noc v řadě.
před 2 hhodinami

Při fotbalových oslavách ve Španělsku zemřel třináctiletý chlapec

Ve Španělsku v noci na pondělí zemřel třináctiletý chlapec a několik dalších lidí se zranilo, když se pod nimi zřítila fontána, na niž vylezli při oslavách španělského vítězství na mistrovství světa ve fotbale, informují agentura AFP a deník El País. Neštěstí se stalo ve městě Ciudad Rodrigo v Salamance na západě země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

U federální budovy v New Yorku došlo k explozi, jeden člověk skončil ve vazbě

U federální budovy na dolním Manhattanu došlo k explozi, kterou zřejmě způsobilo odpálení zábavní pyrotechniky v odpadkovém koši. S odkazem na Federální úřad pro vyšetřování (FBI) to napsal server CBS News. Jeden člověk byl vzat do vazby, případ vyšetřuje protiteroristické newyorské oddělení FBI. To později podezřelého identifikovalo jako bývalého amerického vojáka. Ministerstvo vnitřní bezpečnosti uvedlo, že podezřelý cílil na Úřad pro imigraci a cla (ICE). Formálně obviněn zatím nebyl.
před 3 hhodinami

VideoDemonstrace na podporu Fedorova pokračují, do Zelenského se opřel i Klyčko

Tisíce Ukrajinců i o víkendu protestovaly proti rozhodnutí prezidenta Volodymyra Zelenského odvolat populárního ministra obrany Mychajla Fedorova. Do hlavy státu se opřel už i starosta Kyjeva Vitalij Klyčko, podle něhož Zelenskyj nerad naslouchá radám. Prezident uvedl, že změna ve vojenském vedení byla nutná kvůli neshodám Fedorova s velitelem armády Oleksanderem Syrským. Naopak jeho konec žádají demonstranti, Zelenskyj se v těchto dnech schází s generály a diskutuje vojenskou strategii. Podle zdrojů z jeho okolí proto, aby vybral právě nástupce Syrského. Politická krize v napadené zemi přichází v době zvýšených útoků na Ukrajině i hluboko v Rusku, které proti Kyjevu zahájilo plnohodnotnou invazi před více než čtyřmi lety.
před 4 hhodinami

Burnham převzal funkci britského premiéra

Nový lídr britských labouristů Andy Burnham převzal funkci premiéra a vystřídal odstoupivšího Keira Starmera. Král Karel III. ho po 13. hodině SELČ pověřil sestavením vlády. Burnham následně u premiérského sídla v Downing Street prohlásil, že Británie musí získat zpět svou stabilitu. Starmer zase ve svém posledním projevu vyjádřil hrdost, že země je silnější než před dvěma lety, kdy ji přebíral.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Šachistka Polgárová odmítla nabídku stát se prezidentkou Maďarska

Slavná šachistka Judit Polgárová odmítla nabídku maďarského premiéra Pétera Magyara stát se prezidentkou země, píše agentura AFP. Ministerský předseda v pondělí devětačtyřicetileté nepolitičce funkci hlavy státu nabídl poté, co dosavadní prezident Tamás Sulyok na konci minulého týdne podepsal ústavní dodatek, který ukončuje jeho prezidentský mandát.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Soud v USA pozastavil převzetí Warner Bros. Discovery konkurenčním Paramountem

Předběžné opatření amerického soudu na čtrnáct dní pozastavilo převzetí mediální skupiny Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance za 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Informovala o tom agentura Reuters. Opatření má žalující skupině dvanácti států USA v čele s Kalifornií poskytnout čas, aby soudu přednesla argumenty, proč by transakce neměla pokračovat.
před 5 hhodinami

Cílem Hamásu není spravovat Gazu a zajistit vodu a elektřinu, míní jeho nový šéf

Palestinské teroristické hnutí Hamás zvolilo nového šéfa Chalíla Hajju do čela svého politického úřadu. Hajja nahradí někdejšího vůdce Jahju Sinvára, kterého v říjnu 2024 zabila izraelská armáda. Sám Hajja věří, že „cílem Hamásu není spravovat Gazu a zajistit jí vodu, elektřinu a podobné věci“, nýbrž „převrátit situaci“. Dříve se také vyslovil pro samostatný palestinský stát v hranicích před rokem 1967. Stejný rok zmiňuje také Charta Hamásu z roku 2017, nicméně vyjádření nemusí znamenat, že po dosažení tohoto cíle by teroristé od násilí upustili.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.