V záporožské elektrárně explodovaly dvě střely, uvádí ruská okupační správa

Ruskem dosazená správa ukrajinského města Enerhodar obvinila v úterý ukrajinské vojáky z dalšího ostřelování okupované Záporožské jaderné elektrárny. Informovala o tom agentura TASS, podle které dvě střely explodovaly nedaleko skladu vyhořelého paliva. Kyjev dlouhodobě tvrdí, že za útoky na zařízení stojí ruská armáda.

Rusko tvrdí, že Ukrajina se ostřelováním snaží narušit inspekci Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Mise je momentálně na cestě, po poledni dorazila podle CNN do Kyjeva.

„Dnes v 6:50 (v úterý místního času, 5:50 SELČ) ozbrojené síly Ukrajiny útočily na Záporožskou jadernou elektrárnu a pobřežní linii města (Enerhodaru),“ tvrdí zástupce ruské okupační správy Enerhodaru. „Použili velkorážní dělostřelecké zbraně. V důsledku toho jsme zaznamenali dva výbuchy nedaleko skladu vyhořelého paliva.“

Moskva: Radiační situace je normální

O dvou zásazích ukrajinského dělostřelectva na území elektrárny v úterý hovořilo i ruské ministerstvo obrany, podle kterého se jeho silám podařilo sestřelit ukrajinský bezpilotní letoun. Dron dopadl na střechu budovy, kde je uskladněno jaderné palivo a jaderný odpad. Tyto zprávy nelze nezávisle ověřit.

Ministerstvo obrany v Moskvě zároveň uvedlo, že radiační situace v Záporožské jaderné elektrárně je normální. 

Satelitní snímky jaderné elektrárny od společnosti Maxar Technologies, které v pondělí večer zveřejnila stanice CNN, ukazují, že se na střeše budovy objevily čtyři díry, zhruba 150 metrů od nejbližšího reaktoru. Snímky na Telegramu sdílel také člen okupační oblastní správy Vladimir Rogov, podle kterého jsou důkazem, že Ukrajinci na zařízení útočí.

CNN se podařilo ověřit pravost snímků, nelze však zjistit, která strana místo ostřelovala. Na satelitních snímcích je kromě zasažené střechy vidět i tři ruské obrněné transportéry, které jsou zaparkované v areálu. Rusko opakovaně tvrdí, že v elektrárně nemá žádnou těžkou techniku. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý přijal v Kyjevě šéfa MAAE Rafaela Grossiho. „Důvěřujeme vašim odborníkům. Chtěli bychom ale, aby to byla nejen kontrola,“ prohlásil s tím, že za důležité považuje požadavky ze strany agentury i OSN, aby Rusko stáhlo z elektrárny všechny síly a došlo k demilitarizaci zařízení.

Podle Zelenského je takový scénář jediným způsobem, jak eliminovat rizika. „Je to jedna z prioritních bezpečnostních otázek pro Ukrajinu a celý svět,“ zdůraznil prezident.

Největším rizikem je poškození paliva

Podle jaderné fyzičky z Katedry jaderných reaktorů Jaderné a fyzikálně-inženýrské fakulty ČVUT Lenky Frýbortové ale není důvod k panice, protože největší úniky radioaktivity, které se mohou objevit, vycházejí z toho, že dojde k poškození jaderného paliva, což by bylo v důsledku tavení. „A k tomu dojde pouze v případě, že by došlo k masivnímu poškození kontejnmentu (ochranný obal reaktoru, které jsou vystavěné z oceli a betonu, pozn. red.).“

„Co je podle mého pravděpodobnější, je poškození některého ze skladů s vyhořelým palivem, případně některého z pomocných provozů, které mají za úkol zpracovávat nízkoaktivní radioaktivní odpady. Je potřeba si však uvědomit, že aktivita těchto materiálů je nižší, tudíž pokud by došlo k poškození z některých těchto zařízení, tak by podle mého vzniklo stejně nebezpečí jen na území elektrárny,“ odhaduje Frýbortová.

Podle ní je MAAE ve stálém kontaktu s ukrajinským státním dozorem a ten je v kontaktu s personálem elektrárny. Pokud by však přesto k přerušení kontaktu došlo, má agentura k dispozici hustou síť měřících stanic pokrývající celou Evropu, které vyhodnocují úrovně radioaktivity.

„Pokud by došlo k únikům, během několika málo hodin by je zachytily i vzdálenější stanice, a na základě toho, co by naměřily, jsme schopni identifikovat, o jakou událost by se pravděpodobně jednalo,“ ubezpečuje jaderná fyzička. Osobně ale prý bude dávat zodpovědnost za jakékoli neštěstí Rusům, protože „tam nemají co dělat“.

Záporožskou jadernou elektrárnu od března okupují ruské invazní síly. Kyjev i Moskva shodně popírají, že by na největší jadernou elektrárnu v Evropě jakkoliv útočily, a z pokračujícího ostřelování trvale obviňují protistranu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Migrační vlnu do Ceuty z konce července řídilo Maroko, tvrdí španělská policie

Zpráva španělské policie o migrační krizi v Ceutě tvrdí, že nelegální vstup asi 72 tisíc lidí z Maroka do tohoto španělského města na severu Afriky na konci července řídili maročtí četníci a agenti v civilu. Že tuto informaci policejní zpráva obsahuje, potvrdily ve středu televizi TVE zdroje z justice. Španělský ministr vnitra Fernando Grande-Marlaska v noci na středuu požádal policejního šéfa Franciska Pardu, aby mu potvrdil informace z policejní zprávy, o které v úterý informoval web El Espaňol.
před 23 mminutami

Kdo popírá souvislost extrémního počasí s klimatem, ignoruje vědu, říká šéfka EEA

Lidé, kteří tvrdí, že současné extrémní počasí nemá nic společného s klimatickou změnou, jednoduše ignorují vědecké poznatky. V rozhovoru s novináři ze sdružení European Newsroom (ENR) to uvedla ředitelka Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) Leena Ylä-Mononenová. Zmínila v této souvislosti zejména rekordní vlny veder, rozsáhlé lesní požáry a vážná sucha, která poškodila zemědělství a narušila dopravu i energetickou infrastrukturu. Agentura EEA zatím podle ní nemá kompletní data, nicméně podle odhadů dosáhnou ekonomické škody letošních extrémních událostí několika miliard eur.
před 32 mminutami

Úmyslný zkrat v rozvodně na západě Německa vyšetřují úřady jako sabotáž

V rozvodně v Bergheimu na západě Německa někdo v úterý večer úmyslně způsobil zkrat, informovala ve středu ráno s odvoláním na policii agentura DPA. Ministr vnitra spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko Herbert Reul následně oznámil, že úřady incident vyšetřují jako sabotáž. Kvůli zkratu bylo od sítě odpojeno pět bloků dvou elektráren v okolí. Dopad na zásobování proudem incident podle provozovatelů neměl.
08:21Aktualizovánopřed 47 mminutami

Loď USS Abraham Lincoln po devíti měsících na moři dorazila do Thajska

Americká letadlová loď USS Abraham Lincoln se po více než devíti měsících na moři, během nichž čelila kritice kvůli zhoršujícím se podmínkám na palubě, ve středu zakotvila v přístavu Laem Chabang ve východním Thajsku. Po vylodění se přibližně pět tisíc námořníků a členů námořní pěchoty autobusy přesune do města Pattaya, oblíbené turistické destinace.
07:49Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Předmět nalezený po explozi na nádraží v Augsburgu nebyla výbušnina

Dva lidé brzy ráno utrpěli lehká zranění při výbuchu neznámého předmětu v pasáži nedaleko hlavního vlakového nádraží v jihoněmeckém Augsburgu. Policie následně na nádraží objevila další neznámý předmět, později ale uvedla, že se nejednalo o výbušninu. Nádraží je po uzavírce opět otevřené a vlaky se znovu rozjely. Portál bavorské veřejnoprávní rozhlasové a televizní stanice Bayerischer Rundfunk (BR) informoval o rozsáhlém policejním zásahu.
08:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Macinka: Zjištění o incidentu v Lipsku jsou alarmující, proberu je se zpravodajci

Zjištění Německa ohledně útoku na letiště v Lipsku jsou dle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) alarmující. Bude o tom chtít v příštích dnech jednat s českými zpravodajci. Šéf diplomacie to řekl před neformálním jednáním ministrů zahraničí unijních zemí v Irsku. Zopakoval, že předvolá ruskou velvyslankyni v ČR Annu Ponomarjovovou. Chce od ní vysvětlení. O tom, že Berlín oficiálně přisoudil Moskvě odpovědnost za srpnový útok na letiště Lipsko/Halle, už v úterý jednal se svým německým protějškem.
10:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Budeme postupovat pouze vpřed.“ Putin chce zřejmě eskalovat agresi

Patová situace v rusko-ukrajinské válce, kdy se ani jedné straně nedaří výrazně postupovat na frontě, měla přimět šéfa Kremlu Vladimira Putina k rozhodnutí o eskalaci konfliktu, píše The Economist. Ve hře je dle listu nasazení dalších sta tisíců vojáků z ruských republik – ne však v rámci nepopulární mobilizace, nicméně na regionální úrovni. V médiích se mluví také o možném útoku na členský stát NATO, podle analytika Karla Svobody jde však Moskvě hlavně o Ukrajinu.
před 2 hhodinami

Epidemie eboly si v Kongu dosud vyžádala přes 3000 obětí

Epidemie eboly si v Kongu vyžádala 3007 mrtvých, napsala agentura DPA s odkazem na tamní úřady. Počet nakažených na konci srpna přesáhl hranici šesti tisíc lidí, země aktuálně hlásí 6186 potvrzených případů nákazy. Smrtnost se tak přibližuje padesáti procentům, což znamená, že tomuto virovému onemocnění podlehne takřka každý druhý nakažený. DPA poznamenala, že velký podíl obětí tvoří malé děti.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.