Záporožská jaderná elektrárna byla poprvé ve svých dějinách odpojena od sítě

Kvůli požáru, který poškodil elektrické vedení, byly od sítě odpojeny i zbývající dva reaktory Záporožské jaderné elektrárny na jihu Ukrajiny, uvedla státní společnost Enerhoatom, která elektrárnu spravuje. Podle ní zásobování elektrárny energií dál funguje a pracuje se na opětovném připojení jednoho z reaktorů do sítě. Vedení přivádějící energii se podle Reuters podařilo později obnovit, všech šest reaktorů ale zůstává odpojeno. Plánovaná mise Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) bude zahrnovat bezpečností experty, kteří budou mít možnost vyšetřit útoky na zařízení, uvedla agentura Bloomberg s odvoláním na diplomatické zdroje. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že čtvrteční situace hrozila jadernou havárií.

„Aktivita okupujících jednotek způsobila úplné odstřižení Záporožské jaderné elektrárny od sítě, poprvé v dějinách elektrárny,“ napsal Enerhoatom. „Vnitřní energetické potřeby jaderné elektrárny jsou aktuálně pokryty díky přenosové soustavě, která funguje mezi jadernou elektrárnou a Záporožskou tepelnou elektrárnou,“ dodala společnost.

Odpojení jaderné elektrárny, která má šest reaktorů, způsobil požár v areálu blízké tepelné elektrárny, který zasáhl vedení. Požáry v Záporožské a Chersonské oblasti a následný zkrat v síti podle ukrajinských sil způsobili ruští vojáci ostřelováním.

Několik měst kvůli tomu bylo odpojeno od elektřiny. Ukrajinský ministr zdravotnictví Viktor Ljaško uvedl, že kvůli odpojení elektrárny od ukrajinské energetické sítě část nemocnic na Ruskem okupovaných územích má nemá dostatek elektřiny a nemůže pokračovat v obvyklém provozu.

Informace o připojení elektrárny k síti se ve čtvrtek večer rozcházely. MAAE podle Reuters sdělila, že ji Ukrajina informovala o obnovení vedení přivádějícího energii do záporožského zařízení po čtvrtečních nejméně dvou výpadcích, to ale prý neznamená obnovení funkce reaktorů. Odpojení dvou zbývajících bloků elektrárny potvrdila také Ruskem dosazená správa Záporožské oblasti, která ovšem tvrdí, že zařízení bylo částečně znovu uvedeno do chodu.

Zelenskyj ve čtvrtek vyzval k vrácení elektrárny pod kontrolu Ukrajiny a MAAE, situace ve čtvrtek hrozila podle prezidenta jadernou havárií. Znepokojení vyjádřilo také české ministerstvo zahraničí.

Tlak na personál

Ondřej Novák z Katedry jaderných reaktorů ČVUT ve vysílání ČT24 sdělil, že se porušila poslední linka, která vyváděla výkon ze Záporožské jaderné elektrárny, elektrárna neměla jak se spojit se sítí. I kdyby se elektrárna úplně odstavila, je nutné pořád zajišťovat chlazení.

O chod zařízení se nadále starají Ukrajinci. Podle Nováka se neví, v jakém stavu je personál, určitě je podle něj vystaven velkému fyzickému i psychickému tlaku, ale jde o schopné lidi, kteří ví, jak elektrárnu provozovat, proto mohou spoustu věcí zachránit. Okolí elektrárny bylo v minulých dnech opakovaně cílem ostřelování, ze kterého se navzájem viní Moskva a Kyjev

Inspektoři volají po vstupu do zařízení

Největší evropskou jadernou elektrárnu obsadila ruská vojska na začátku března. Okolí elektrárny bylo v minulých dnech opakovaně cílem ostřelování, ze kterého se navzájem viní Moskva a Kyjev. Situace kolem této atomové elektrárny vyvolává obavy z možné jaderné katastrofy a Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) intenzivně vyjednává o možnosti dostat své inspektory do zařízení.

Elektrárnu chce podle agentury Bloomberg navštívit před 5. zářím, na něž byla původně ještě před válkou naplánována jiná mezinárodní mise. Ta měla poprvé po šestnácti letech zhodnotit bezpečnost zařízení.

Bloomberg uvádí, že MAAE bude během své návštěvy schopna provést širší kontrolu, než se původně předpokládalo. Původně totiž MAAE žádala o inspekci zařízení, aby zkontrolovala, že za šest měsíců války v elektrárně neubyly zásoby obohaceného uranu. Nově ale bylo dohodnuto, že v delegaci budou i experti na bezpečnost, díky nimž bude mít MAAE možnost provést forenzní zhodnocení ostřelování elektrárny. Toto posouzení by mohlo být použito k pohnání k zodpovědnosti těch, kdo za útoky stojí.

Představitelé evropských zpravodajských služeb útoky připisují Rusku, které podle nich zařízení používá jako štít pro své síly a k podnikání dělostřeleckých útoků z její blízkosti, podotýká Bloomberg.

Rusko naopak tvrdí, že za útoky stojí ukrajinské síly. Rada dolní komory ruského parlamentu ve čtvrtek podle agentury TASS přijala usnesení, která vyzývá MAAE, OSN a parlamenty jednotlivých zemí, aby odpovídajícím způsobem vyhodnotily „zločinné kroky“ Kyjeva.

Podrobnosti návštěvy MAAE podle informací agentury Bloomberg projednával šéf mezinárodní organizace Rafael Grossi v Istanbulu s představiteli ruské energetické společnosti Rosatom. Delegace má vyjet z Kyjeva a u města Enerhodar vstoupit na území pod kontrolou ruských sil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 9 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 11 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
včera v 22:05

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
včera v 20:33

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánovčera v 19:34

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...