Dočasnou ochranu už v Česku získalo přes 370 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Důvodem k jejímu odmítnutí je dvojí občanství, které úřady prověřují například u některých Ukrajinců romského původu. Podle policie se prokázalo jen v necelých třech procentech těchto případů. Od příštího týdne vznikne jednotná evropská databáze, díky které má být snadnější zjistit, kdo a kde se už registroval.
Situaci romských uprchlíků v Praze zlepšily stanové tábory. V Brně si stěžují na nátlak
Události ČT: Situace romských uprchlíků z Ukrajiny (zdroj: ČT24)
Hala na hlavním nádraží v Praze byla ještě před měsícem plná romských uprchlíků, denně jich tam přespávalo asi šest set. Většina z nich čekala na víza, hlavně kvůli ověřování dvojího občanství. Dnes už je ale nádražní hala poloprázdná.
„Do současnosti jsme požádali o prověrku přibližně v 5500 případech s tím, že ve výsledku jsme zjistili přibližně 150 osob, které skutečně mají dvojí občanství,“ uvedl mluvčí policejního prezidia Ondřej Moravčík. Potvrzuje to i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). „Ten původní záchyt je skutečně takový. V posledních týdnech se to ale začíná zvyšovat,“ řekl.
Nádraží pomohla stanová městečka
Hala se vyprázdnila i díky stanovým táborům, které vznikly v pražských čtvrtích Malešice a Troja. Například Malešicemi už prošlo tři sta romských uprchlíků, zejména těch, kteří opustili původní ubytování.
Ve stanovém městečku se Romům snaží pomáhat. „Buď si musí najít třeba s naší dopomocí náhradní ubytování, ale to opravdu není snadné, anebo musí zvážit návrat právě na Ukrajinu,“ konstatoval vedoucí stanového tábora v Malešicích a ředitel Centra sociálních služeb v Praze Martin Šimáček.
V trojském táboře jsou zase ti, kteří získali víza a čekají na ubytování. Od 14. května tamní stany využilo 651 matek s dětmi. Momentálně jich tam je kolem čtyřiceti. „Směřují ze stanového městečka do jiného standardního ubytování, ať už do ubytovny, nebo dokonce i do jednotlivých bytů,“ popsal ředitel organizace Romodrom Nikola Taragoš.
Romové z tábora v Troji míří také do uprchlických zařízení ve Vyšních Lhotách nebo Bělé pod Bezdězem. Celkem tam už bylo skoro tři a půl tisíce běženců. Většinou po dvou nocích odešli. Aktuálně jich v těchto střediscích zůstává přes tři sta.
Problémy má i brněnské nádraží
Spousta matek s dětmi romského původu jsou i na hlavním nádraží v Brně. Lidé přespávají ve stanech prakticky na zemi, tvrdí, že pomoc jim zajišťují jen dobrovolníci. „Stany jsou děravé, teď byly bouřky, tak děti musely ležet v kalužích vody,“ popsala situaci v Brně Kristýna Studená z dobrovolnické iniciativy Grand.
Dobrovolníci navíc zaznamenali zprávy o nátlaku vyvíjeném na ukrajinské Romy, aby odešli. Naposledy se to podle dobrovolníků stalo ve středu. „Úředníci jim řekli, že nemají nárok na žádné dávky, a že pokud neopustí v nejbližší době tento tábor a Brno, odeberou jim děti,“ uvedla jedna z dobrovolnic Jana Ustohalová.
Část z nich údajně ještě ten den Brno opustila, a to i když měla udělenou dočasnou ochranu. Magistrát ale nařčení odmítá. „V žádném případě nedocházelo k mnohdy popisovaným situacím, kdy bylo vyhrožováno odebráním dětí,“ sdělila Kateřina Gardoňová z tiskového oddělení brněnského magistrátu.
Postup moravské metropole kritizují romské organizace, zároveň ale nabízejí pomoc. Cestu vidí v pražském modelu, kde ve stanových táborech dobrovolníci s uprchlíky komunikují.