Stovky ukrajinských Romů už několik týdnů přebývají v nedůstojných podmínkách na pražském hlavním nádraží. Jedná se o rozvětvené rodiny, které mají často i maďarské občanství a pocházejí převážně z chudého Zakarpatí, kde se nebojuje. Reportéři ČT se vydali na místo, odkud do Česka většinou přicházejí. V osadách Zakarpatské Ukrajiny natáčeli Tomáš Vlach a Karel Vrána.
„Větší skupiny ukrajinských Romů začaly přijíždět přibližně před čtyřmi týdny, možná pěti, jednalo se spíš o početně větší rodiny s pár dospělými a větším počtem dětí,“ popsala situaci v Praze na hlavním nádraží Geti Mubeenová z Organizace pro pomoc uprchlíkům.
Podle koordinátorky RomPraha Xénie Gubekové je komunita uprchlíků na nádraží obrovská. „Když to zprůměrujeme, tak denně je tady pět set lidí. Nebo pět set lidí, kteří rotují, kteří přicházejí a odcházejí,“ upřesnila.
Romské uprchlice na nádraží říkají, že do Česka přijely kvůli penězům pro ně a jejich děti. Podle nich je u nás lépe než například v Polsku.
„Je tam skupina lidí, kteří v České republice dostali dočasnou ochranu a mají nabídnuto i ubytování, přesto jsou na hlavním nádraží,“ podotkl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Další skupinou, která se na hlavním nádraží nachází, jsou lidé s maďarským občanstvím. Na ně se jako na občany Evropské unie nevztahuje ochrana pro ukrajinské uprchlíky. „Je tam asi 140 lidí, kteří mají i maďarský pas. To je v současné době,“ dodal Rakušan.
Kvůli válce není práce
Osadám v Zakarpatské oblasti Ukrajiny se říká tábořiště. Není tam problém narazit na někoho, kdo má s cestou do Česka zkušenosti. Muže ve věku 18 až 60 let, kromě invalidů a těžce nemocných, nepouští ukrajinské úřady ze země, jezdí proto ženy a děti.
„Fotografovali nás, dali nám bydlení, dávali nám jídlo,“ popsala obyvatelka romské osady Velkyj Bereznyj Jana. Domů se nakonec vrátila kvůli dětem.
Paní Jana z Velkého Berezného jen pár kilometrů od hranice se Slovenskem se bojí, když sirény hlásí letecký poplach. To je prý hlavní důvod, proč chce do Česka. Zakarpatsko je ale zatím ze všech ukrajinských regionů válce nejvzdálenější. Za celé tři měsíce bojů tady zaznamenali dopad jedné rakety a oblast slouží jako útočiště uprchlíků z jiných částí země, kteří se tu cítí bezpečně. I sami obyvatelé osady ve Velkém Brezném nakonec přiznávají, že pryč je ženou hlavně ekonomické důvody.
„Práce není a je válka,“ prohlásil Vítezslav z osady Velkyj Bereznyj. Před válkou práci podle svých slov měl, chodil do hor sbírat křen.
Někteří Romové si dosud udrželi tradici šikovných chovatelů a obchodníků s koňmi. Válka ale ekonomické aktivity výrazně utlumila a práce je málo. Podle užhorodského aktivisty Miroslava Horvátha je právě to hlavním problémem, který žene Romy do sousedních zemí.
„Já o tom říkám, že lidé nemají co jíst. A tak jezdí na Slovensko nebo do Česka hledat možnosti sociální podpory,“ vysvětlil Horváth. Podle něj odešlo z celého Zakarpatska zhruba dvacet tisíc lidí.
Apel na stát
„Ty migrace v současnosti jsou relativně masové, já jsem byl v jedné vesnici, kde před válkou žilo asi kolem čtyř set, pěti set Romů a momentálně jich tam je asi do padesáti, pár desítek maximálně, kteří tam zůstali,“ uvedl romista Michal Beníšek.
Stát musí podle ředitele Organizace pro pomoc uprchlíkům Martina Rozumka na situaci reagovat. „Co nejdříve musí na vstupu do České republiky zjistit, kdo jsou ti přijíždějící lidé, odkud jsou, jaký mají zdravotní stav, jaké mají doklady, a nikoliv nechat všechny přijet na nádraží a tam doufat, že buď nějak zmizí, nebo že nevládka se o ně postará. Takto to fungovat nemůže,“ myslí si.
Prvním krokem, který měl ulehčit dobrovolníkům na pražském hlavním nádraží, bylo vybudování stanového městečka v Troji s kapacitou 450 lůžek. Situace se ale podle dobrovolníků z nádraží příliš nezlepšila. Naopak se zvýšily počty lidí, kteří tam přespávají přes noc.
„Oni třeba nemluví ukrajinsky nebo větší část té skupiny je třeba negramotná a ubytovat celou rodinu najednou, která má třeba desítky členů, je opravdu nesnadné,“ upozornil pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti).
V Maďarsku ani nevystoupí z vlaku
Řada lidí přijíždějících ze Zakarpatí má mimo ukrajinského také maďarské občanství. Premiér Viktor Orbán ho v minulosti nabídl obyvatelům všech území, které kdysi patřily pod Uherskou říši, tedy i lidem žijícím v Zakarpatí. Jak už bylo řečeno, nemají proto nárok získat v Česku azyl.
„Vytiskneme letáky, které budou v maďarštině, lidem na hlavním nádraží je budeme dávat, kde je přesně popsáno, že podle mezinárodního práva u nás nárok na žádnou finanční pomoc v téhle chvíli nemají,“ dodal ministr vnitra.
„Například v Maďarsku, co víme, tak je buďto nenechají ani vystoupit z vlaku, anebo je nenechají nikde ubytovat,“ uvedla dobrovolnice Hana Nguyen.
Terénní pracovníci navíc upozorňují, že u etnických Ukrajinců nikdo dvojí občanství nezkoumal. Jde často o Romy z enkláv osídlených maďarským obyvatelstvem. Berehovo má asi 25 tisíc obyvatel. Většinu tvoří Maďaři. Právě sem cílila politika Orbána rozdávat pasy, a tím navyšovat počty krajanů. Občanství Maďarska získávali i zdejší Romové.
Romská čtvrť je od města oddělená symbolickou zdí, ačkoliv Romové se podle jejich poslance Rudolfa Pappa mohou bez problémů pohybovat úplně všude. V táboře žije na malé ploše přes šest tisíc lidí a obrázky bídy tu daleko předčí to, co je k vidění v Užhorodu. Problém s negramotností je tu tak velký, že odsud ani ve větším rozsahu nemobilizovali muže do armády.
Důvod, proč někteří mají kromě ukrajinského i maďarské občanství, je prostý. Pořídili si ho proto, aby mohli jezdit do sousední země za prací. Jenže teď, když ukrajinské úřady muže ven nepouští, i tato možnost padla.
„Lidi mohli jezdit a získat práci. Přijímali je, dostávali normální peníze. A co chcete dělat u nás v Berehovu? Tady žádná práce není,“ sdělil romský poslanec městského zastupitelstva v Berehovu Rudolf Papp.
Čubyrko se bojí ztráty důvěry spojenců
Ani romští lídři nakonec neskrývají, že účelem cesty do Česka je vyzvednout si dávky podpory. O Maďarsku se mezi zdejšími Romy říká, že není nijak vstřícné ani k lidem, kterým rozdalo pasy. Zato v Česku je prý možné na peníze dosáhnout snadněji.
„Děkujeme Česku, že pomáháte, že na každé dítě dostávají pět tisíc korun. Oni s těmi penězi jezdí domů a z nich žijí,“ přiznal poslanec.
Předseda Zakarpatské oblastní rady Volodymyr Čubyrko vidí migraci ze svého regionu jako problém, který nakonec může i otřást důvěrou dosavadních spojenců Ukrajiny. „Cením si vaší podpory a prosím, abyste nás podporovali i nadále. Proto toho nemůžeme zneužívat. Mluvím o tom s českými i našimi ukrajinskými politiky a ministerstvem zahraničí. Není totiž možné, aby pomoc, která je určená pro válečné uprchlíky, čerpali Romové ze Zakarpatí,“ prohlásil Čubyrko.
Paradoxně se skuteční romští uprchlíci z válečných oblastí často za hranice nedostanou a zůstávají v zakarpatských osadách. Zpravidla kvůli tomu, že nechtějí rozdělit rodiny. Jako třeba Maksim a Kateřina, kteří utekli před ruskými vojáky z farmy nedaleko Kyjeva.
„Naši maďarští Romové jim ukradli z tanků všechny zbraně. Takže je Rusové začali hledat. Všichni jsme se proto sebrali, sedli do aut a uprchli,“ popsala romská uprchlice z Kyjevské oblasti Kateřina Berkyová.
Konec pomoci na hlavním nádraží
K 31. květnu by měla skončit veškerá pomoc pro uprchlíky na hlavním nádraží. „Bude tam vstupní portál, budeme jim rozdávat i ty letáky v maďarštině, které budou říkat, na co mají a nemají v České republice nárok,“ nastínil Rakušan.
„Nejsem si jistá, jestli to povede k tomu, že lidé dobrovolně odejdou z nádraží, protože se budou přirozeně srocovat tady kolem hlavního nádraží, ať už přímo v budově, nebo v bezprostřední blízkosti,“ doplnila Mubeenová.
„Je to opravdu záležitost, která když se nepodaří vyřešit, tak si myslím, že nás čeká nástup takového populismu, že to jsme tady ještě neviděli,“ podotkl Hřib.
Romská uprchlice na hlavním nádraží například popsala, že jejího synovce odvedli na vojnu, když šel na nákup. Je z Užhorodu. „Nás nikde gádžové nechtějí, jenom bůh nás má rád,“ prohlásila.
