Máme povinnost se o uprchlíky postarat. Bez jejich přesunu z Prahy ale hrozí sociální problémy, míní Hřib

Nahrávám video

Pražské centrum pomoci uprchlíkům z Ukrajiny se příští týden ve středu zavře. V hlavním městě už není podle primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) kapacita a na přerozdělování běženců se s jinými kraji nepodařilo dohodnout. Na uzavření centra primátor přes výtky hejtmanů trvá. Hledání řešení se „musí stát vysokou vládní prioritou“, řekl v Interview ČT24.

Plánované zavření pražského centra pro ukrajinské uprchlíky nepovažuje Hřib za nekolegiální, jak tvrdí hejtmani Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD) a Jihočeského kraje Martin Kuba (ODS). „Myslím, že jsme dokázali dostatečnou kolegialitu tím, že teď máme čtyřikrát víc uprchlíků na hlavu než v některých jiných krajích,“ uvedl primátor hlavního města s tím, že na nerovnost upozorňuje už od března.

Volné kapacity v dalších krajích a přeplněnost Prahy podle něj potvrdila i datová analýza, kterou si nechala zpracovat vláda. Problémy podle Hřiba souvisí také s rostoucími životními náklady. „I Daniel Hůle z Člověka v tísni říká, že pokud nedojde k přesunu více než 30 tisíc uprchlíků z Prahy do jiných regionů, kde je volná kapacita, tak dojde k velkým sociálním problémům,“ upozornil primátor.

Příchod velkého množství uprchlíků podle něj v Praze nejspíš zvýšil ceny nájmů. „Kdyby tady nebyli, tak by ty pronájmy byly pravděpodobně levnější, protože by po nich byla menší poptávka,“ řekl. „Podle elementárních zákonů ekonomiky – nabídka, poptávka – to tlačí ceny nahoru. A říkám, že se to děje v kontextu ekonomické krize, kterou zavinila Putinova invaze na Ukrajinu,“ dodal.

Hřib však zároveň zdůraznil, že je morální povinností se o běžence postarat. „Musíme to ale dělat racionálně a efektivně.“ Na uzavření pražského centra tak trvá. „Ano, středa 15. června bude poslední den,“ řekl primátor.

„Motivační mechanismy“

Problém je podle něj třeba řešit na vládní úrovni. „Je nutné situaci skutečně s nejvyšší urgencí řešit na úrovni premiéra. Je nutné koordinovat ministerstva a samosprávy,“ řekl. Kabinet by dle jeho přestav měl vytvořit „motivační mechanismy“, které by napomohly přesunu běženců do jiných krajů.

Například u uprchlíků, kteří si během tří měsíců v Praze nenašli práci, by podle něj mohlo dojít ke snížení přijímané podpory v hlavním městě. Příspěvky jsou však stanovené zákonem. „Zákony se dají jistě změnit, od toho je tady Poslanecká sněmovna a vláda,“ reagoval Hřib. Nebrání se ale jiným opatřením, pokud budou stejně efektivní, uvedl.

Upozornil, že se problém netýká pouze Prahy, ale s naplněnými kapacitami se potýkají i krajská města. Podle Hřiba se hejtmani nebrání pomoci běžencům, chybí spíš koordinace ze strany vlády.

Čtvrtá linka metra a tunely na okruhu

V dubnu se také v Praze začala stavět čtvrtá linka metra. Město na ni může čerpat úvěr ve výši až 23 miliard korun, zadlužit by to mělo městkou kasu až na čtyřicet let. „Investice jsou potřeba. Z krize se budeme muset objektivně proinvestovat,“ řekl primátor.

Půjčka je podle něj výhodná, přesto by Hřib preferoval, aby na stavbu metra D přispěl stát. „Nebudou jím určitě jezdit jen Pražané,“ poznamenal primátor. Dohoda s vládou na tom však zatím není. „S panem ministrem (dopravy Martinem Kupkou z ODS – pozn. red.) jsme se bavili spíše o městském okruhu,“ uvedl.

Právě městský okruh je podle Hřibova protikandidáta na primátora v podzimních komunálních volbách Bohuslava Svobody (ODS) pro pražskou dopravu důležitější než další linka metra. Praha dle Hřiba pro stavbu malého městského okruhu vykupuje některé pozemky a zastupitelstvo bude schvalovat odkoupení dalších.

V plánech na dokončení velkého pražského okruhu pak Hřib prosazuje zahloubenou variantu, která by auta zčásti vedla tunely. Ačkoliv její provedení může být dražší, proces schvalování by mohl být kratší. „Vede k podstatně menšímu odporu proti stavbě jako takové,“ míní Hřib.

S rychle rostoucími cenami ve stavebnictví pak podle něj může každý rok odkladu znamenat „masivní prodražení stavby“. „V konečném důsledku (…) si troufnu tvrdit, že tunelová stavba bude výhodnější,“ zakončil.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoNovým velitelem operací armády bude Míka

Operacím české armády bude nově velet generál Jaroslav Míka. Funkci převzal symbolicky ve středu na pražském Vítkově, střídání přichází po třech letech. Velitelství pro operace funguje od roku 2020 a řídilo mimo jiné repatriace českých občanů z krizových oblastí, nasazení vojáků na Slovensku či pomoc Ukrajině. Do praxe má teď zavést obranné plány Česka i NATO, posílit akceschopnost armády a připravit ji na multidoménové operace – na zemi, ve vzduchu i kyberprostoru. Podle nového šéfa armády Miroslava Hlaváče je cílem „vytvořit efektivnější systém velení, který nám umožní rychleji rozhodovat a účinněji řídit ozbrojené síly“.
před 47 mminutami

Prezidentovo veto nepředstavuje pro vládu komplikaci, řekl Macinka

Veto prezidenta Petra Pavla pro vládu reálnou komplikaci nepředstavuje, řekl v Interview ČT24 vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) s tím, že ho při nejbližší příležitosti přehlasují. Pavel podle Macinky prosazuje politiku opozice. Zároveň dodal, že vyrovnaný rozpočet není možné udělat „z roku na rok“, jeho strana se ale bude zasazovat o snižování schodků, uvedl. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 1 hhodinou

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
16:01Aktualizovánopřed 2 hhodinami

ODS vyloučila Filipa Dvořáka ze strany

Výkonná rada ODS ve středu ukončila členství předsedovi místní organizace strany v Praze 1 Filipu Dvořákovi, sdělila mluvčí občanských demokratů Mariana Wernerová. Spor vznikl poté, co se celostátní vedení strany kvůli dřívějším kauzám postavilo proti Dvořákově kandidatuře na starostu Prahy 1. Reakce Dvořáka zatím není známa.
18:50Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
před 2 hhodinami

Antimonopolní úřad musí znovu vyměřit pokutu za digitalizaci stavebního řízení

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) bude muset znovu vyměřit pokutu, kterou v roce 2024 potrestal ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) za zadání zakázky na digitalizaci stavebního řízení (DSŘ) mimo tendr. Původně milionovou pokutu nyní zrušil Krajský soud v Brně na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) z letošního května. Vyplývá to z rozhodnutí dostupného na úřední desce soudu. Reakce ministerstva, které tehdy vedl Ivan Bartoš (Piráti), zatím není známa.
15:06Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
11:05Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Jihomoravský kraj po vážné nehodě autobusů řeší, jak v nich zvýšit bezpečnost

Řada meziměstských autobusů není vybavena bezpečnostními pásy, protože v nich mohou cestovat i stojící pasažéři. Odborníci přitom upozorňují, že pásy mohou při nehodě zmírnit následky zranění. Tam, kde jimi sedadla vybavena jsou, je cestující dle platných pravidel musejí použít. Často to ale nedělají. Například Jihomoravský kraj po vážné nehodě z minulého víkendu nyní uvažuje o možnostech, jak bezpečnost v těchto spojích zvýšit.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.