Praha v půlce měsíce uzavře centrum pro uprchlíky. Fiala chce s Hřibem ještě jednat

Primátor Prahy Zdeněk Hřib o pomoci uprchlíkům (zdroj: ČT24)

Praha k 15. červnu uzavře Krajské asistenční centrum pro ukrajinské uprchlíky ve Vysočanech. Po jednání krizového štábu hlavního města to řekl primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Vzhledem k nedostatku ubytovacích kapacit podle něj nemá smysl, aby se v metropoli registrovali další běženci. Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD) varoval, že pokud Praha k ohlášenému kroku skutečně přistoupí, své centrum zavře i Pardubický kraj. Premiér Petr Fiala (ODS) ve středu večer řekl, že je ochotný s Hřibem o situaci uprchlíků v hlavním městě jednat za přítomnosti ministra vnitra Víta Rakušana (STAN).

Podle premiéra je třeba rozlišovat skutečné problémy a (blížící se komunální) volby. Na tiskové konferenci po jednání vlády uvedl, že jde o záležitost, kterou má na starost ministr vnitra Rakušan a řeší ji dobře. Termín setkání s pražským primátorem zatím neurčil.

Fiala dále uvedl, že podle jeho informací při pravidelném úterním jednání zástupců vlády s hejtmany Hřib nic nenamítal na to, že se situace uklidňuje a že krizový štáb může snížit frekvenci jednání s hejtmany z každého úterý na jednou za dva týdny. Nyní ale podle premiéra vytváří dojem, že je třeba jednat.

Centrum bude uzavřeno na dobu neurčitou, a to dokud vláda nepředstaví systém přerozdělování uprchlíků, nebo se nevyrovná zátěž mezi kraji, oznámil primátor Hřib už dříve během dne.

„Kapacity v Praze jsou dávno překročeny. Jediný manažerský nástroj, který nám zbývá, je zavřít Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině (KACPU) a přesměrovávat uprchlíky do jiných krajů, kde ta kapacita ještě je,“ dodal.

Praha se potýká s velkým přílivem uprchlíků, kterých je podle primátora až čtyřikrát více než v některých dalších krajích. Hřib vytkl vládě, že nepřipravila systém přerozdělování uprchlíků. KACPU, které slouží pro Prahu a střední Čechy, dosud odbavilo přes devadesát tisíc lidí.

Když zavře centrum Praha, udělá to i Pardubický kraj

Hejtman Martin Netolický (ČSSD) varoval, že pokud Praha uzavře centrum pro uprchlíky, udělá to i Pardubický kraj. Podle něj by avizovaný krok Prahy zhoršil situaci. Hejtman se chce vrátit k debatě o problému. „Přijímání uprchlíků z Ukrajiny a jejich registrace na krajských asistenčních centrech není izolovanou záležitostí jednoho či druhého kraje, ale otázkou komplexního řešení. Avízo uzavření asistenčního centra v Praze k 15. červnu považuji za jednoznačně nekolegiální krok,“ uvedl hejtman.

Podle něj uzavření pražského centra nikomu nezabrání, aby do Prahy přijel, naopak se může stát, že se lidé budou po hlavním městě pohybovat bezprizorně nebo budou vysazováni ve městech, která jsou na hlavním železničním koridoru před či za Prahou. To je podle hejtmana nemyslitelné, navíc ani v Pardubickém kraji není podle něj ubytovacích kapacit nazbyt.

Rakušan: Pokud Praha centrum zavře, situaci zvládneme

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) řekl, že ho rozhodnutí hlavního města mrzí. „Ale i při případném uzavření pražského centra situaci zvládneme, žádné uprchlíky na ulici nenecháme,“ uvedl. Podle něj je stát připraven nabízet pomoc uprchlíkům v ostatních asistenčních centrech ve zbývajících třinácti krajích. Spolu s premiérem Petrem Fialou (ODS) jsou připraveni se s primátorem Zdeňkem Hřibem (Piráti) sejít a hledat jiné cesty.

Ministr školství Petr Gazdík (STAN) před jednáním vlády řekl, že uprchlíci přicházející v poslední době již jsou schopni přijímat i místa v jiných krajích. „Situací ukrajinských uprchlíků se zabývala strategická skupina, která řešila začlenění žáků do českých škol,“ uvedl. Jediný zásadní problém bude podle něj na území Prahy. „Ale teď dokončujeme lex Ukrajina dvě, který by měl pomoci tu situaci vyřešit,“ konstatoval Gazdík.

Spolupráce státu s organizacemi vázne

Podle Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty vázne spolupráce státu s organizacemi, které pracují s válečnými uprchlíky a zaměřují se na jejich integraci. Chybí vymezení role státu, krajů, obcí a neziskového sektoru při řešení uprchlické vlny i jasné vedení. Nedostatečná je i komunikace. Poznatky a zkušenosti z terénu se málo využívají. „Nevládní organizace se bez finanční podpory státu hned zapojily. Jsou pořád bez financí ze strany státu. Jediné finance získaly ze sbírky Člověka v tísni, díky nimž mohly situaci přestát,“ řekla šéfka konsorcia Andrea Krchová.

Podle národní koordinátorky pomoci uprchlíkům z Charity ČR Kláry Boumové organizace nyní suplují roli státu. „Tento systém je dlouhodobě neudržitelný. Voláme po větším zapojení obcí, které potřebují metodickou a finanční podporu ze strany státu a krajů. Při práci s klienty v terénu vidíme nepřehlednost a neprovázanost informací,“ uvedla Boumová.

Strategii ke zvládnutí uprchlické vlny vláda schválila v polovině dubna. Má 13 kapitol. Konsorcium vytvoření dokumentu přivítalo. Teď ale poukazuje na to, že k němu ani po měsíci a půl není hotový plán opatření se stanovením termínů plnění, odpovědnosti a financování. Na seznamu úkolů pracuje 13 skupin podle jednotlivých kapitol. Zástupci organizací konsorcia jsou ve čtyřech z nich. Konsorcium žádá o větší zapojení svých expertů i akademiků do přípravy kroků.

Stany u automotodromu

Ubytovací kapacity pro uprchlíky začínají docházet také na jihu Moravy. V Ostrovačicích u Brna proto kraj začal stavět pro běžence stanové městečko. Hasiči na zpevněné ploše nedaleko automotodromu poblíž exitu z D1 Kývalka sestavují domky a rozmisťují moduly s toaletami a dalším příslušenstvím. Podle hejtmana Jana Grolicha (KDU-ČSL) poslouží pro krátkodobé, maximálně několikadenní ubytování lidí, než se podaří najít dlouhodobější, anebo než se ověří, zda nemají maďarské občanství, což se týká některých Romů. „Lustrace v Maďarsku několik dní trvá,“ řekl Grolich. 

Kapacita stanů je šedesát míst, postavené budou do pátku. V areálu budou sprchy, jídelna s pravidelnou stravou i program pro děti, který zajistí organizace IQ Roma Servis. „Budeme se soustředit na základní poradenství, základní sociální práci s dospělými, budeme vytvářet volnočasové programy pro děti, aby to přechodné období pro ně bylo trochu důstojné a vytvořili jsme pro ně zázemí,“ uvedl ředitel IQ Roma Servis Petr Máčal.

Nejbližší obce jsou asi dva kilometry daleko – Ostrovačice a Brno-Žebětín. Plocha parkoviště je vystavená slunci a po obvodu je dnes vymezená policejní páskou. Po ubytování uprchlíků bude na veřejný pořádek dohlížet policie, městečko však nebude v žádném střeženém nebo uzavřeném režimu. Obyvatelé budou moci kdykoliv ven, uvnitř by měli mít soukromí. Dopravu lidí do města, třeba za vyřizováním administrativy, zajistí hasiči. Areál bude nejspíš ohrazený plotem, ale prý kvůli klidu lidí uvnitř. „Mají právo na své soukromí,“ řekl jihomoravský policejní ředitel Leoš Tržil.

V Praze zahájí provoz městečko v Malešicích

V Praze funguje několik týdnů stanové městečko v Troji. Ve středu odpoledne zahájí provoz městečko v Malešicích. Kapacita stanů je sto padesát míst a součástí je zázemí včetně jídelního stanu či sprch. „V malešickém stanovém městečku je nyní provozní schůzka, která bude podrobněji definovat provoz areálu. Provoz pak (městečko) zahajuje dnes (středa - pozn. red.), to znamená, že dnes bude nabízeno lidem na hlavním nádraží přečkat ve stanovém areálu,“ řekl primátor Hřib.

Ve stanech najdou dočasné ubytování uprchlíci z hlavního nádraží, kteří mají dvojí občanství, nejčastěji maďarské. V městečku počkají do doby, než se podaří jejich občanství potvrdit, a následně odjedou vlakem do Maďarska. Lidé, kteří chtějí v metropoli zůstat nebo cestují dál, do městečka nemohou.

Konec humanitární pomoci na hlavním nádraží

Na hlavním nádraží skončily organizace poskytujících humanitární pomoc v podobě jídla či noclehu. Uprchlíci na místě pouze získají informace tak, jak tomu bylo na začátku války. „Bude tam nadále fungovat informační kiosek a budou tam lidé z cizinecké policie, hasiči, tlumočník a případně ještě nějaké neziskové organizace. Za úkol budou mít informovat lidi o jejich dalších možnostech,“ řekl Hřib.

Mluvčí iniciativy Hlavák Mlada Hošková v úterý sdělila, že humanitární pomoc bude iniciativa poskytovat nadále. „Jsme přesvědčeni, že humanitární pomoc na místě bude stále potřeba. Jakou konkrétní podobu bude tato naše pomoc mít, zatím přesně nevíme. Uvidíme, co přinesou následující dny,“ uvedla.

Městečko vzniklo na pozemku vedle třídírny České pošty mezi ulicemi Českobrodská a Sazečská a vlakovými kolejemi. Hasiči na stavbě začali pracovat v pondělí ráno, kdy dělníci zároveň káceli náletové dřeviny v části areálu. Stejně jako v Troji také v Malešicích je desítka stanů pro ubytování, společné prostory jako jídelna, sprchy a sociální zařízení a dětský koutek.

Také v Brně je početná skupina Romů, kteří přespávají kolem nádraží. Podle Jana Grolicha ale městečko není určené ani pro ně, ani pro dlouhodobý pobyt dalších uprchlíků, kteří odmítají jiné ubytování, případně do Česka přijíždějí jen nakrátko kvůli uplatnění nároku na dávku. Městečko bude fungovat v podobném režimu jako dřívější krátkodobé noclehy na výstavišti. Asistenční centrum se totiž z výstaviště přesunulo do jiné budovy v Hněvkovského ulici, kde je minimum lůžek.