Žena odsouzená za smrt čtyř dětí dostala po 20 letech milost. Úřady se jí po přezkumu důkazů omluvily

Nahrávám video

Australský stát Nový Jižní Wales dal milost ženě, která už strávila dvacet let ve vězení za smrt jejích čtyř dětí. Soudní přezkum ukázal, že existují důvodné pochybnosti týkající se původních rozsudků. Kathleen Megan Folbiggová a její dvě dcery měly vzácné genetické variace a její syn mohl zemřít na neurogenetickou poruchu. Australanka trvá na své nevině a tvrdí, že děti zemřely přirozenou smrtí. Za ztracených dvacet let života může v budoucnu žádat tučné odškodné. O případu informovaly agentura Reuters i deník The Guardian.

Nyní pětapadesátiletá Folbiggová byla v roce 2003 odsouzena za vraždu svých tří dětí a zabití čtvrtého. Za mřížemi měla strávit celkem 25 let. Každé z dětí zemřelo náhle v letech 1989 až 1999 ve věku mezi 19 dny a 19 měsíci, přičemž žalobci u soudu tvrdili, že je žena udusila.

Odsouzení přitom bylo založeno na nepřímých důkazech. Šlo zejména o její deníky, v nichž popisovala své problémy s mateřstvím. Obžaloba také poukazovala na nepravděpodobnost čtyř přirozených úmrtí dětí v jedné rodině.

Snímky dětí Folbiggové
Zdroj: 9 News Australia

Žádné přímé důkazy udušení či zranění dětí ale nebyly předloženy. „Kathleen Folbiggovou odsoudili na základě náhodných a tendenčních důkazů. Nikdy neexistoval jediný skutečný forenzní nebo patologický důkaz, který by říkal, že děti byly zadušené,“ zdůraznila zastánkyně Folbiggové Sue Higginsonová.

Při prvním přezkumu v roce 2019 důkazy spíše posílily vinu Folbiggové. Druhý přezkum vedený bývalým nejvyšším soudcem Thomasem Bathurstem v roce 2022 však našel nové důkazy, které naznačovaly, že dvě z dětí měly genetickou mutaci, která mohla způsobit jejich smrt, protože způsobuje zástavu srdce.

Nové vyšetřování vycházelo z poznatků imunologů a dalších vědců a také z názoru expertů, že matka stěží mohla zadusit své děti beze stopy násilného činu. Profesorka Carola Vinuesaová, která vedla tým výzkumníků z Australské národní univerzity, uvedla, že neobvyklá genetická sekvence byla jasně patrná z DNA Folbiggové, ještě než byly otestovány vzorky dětí. U synů zase experti našli geny, které vyvolávají náhlý nástup epilepsie.

Generální prokurátor státu Nový Jižní Wales Michael Daley v pondělí omilostnil Folbiggovou poté, co souhrnná zjištění z Bathurstova vyšetřování shledala důvodné pochybnosti u každého z předchozích rozsudků. Podle Bathursta z deníků omilostněné ženy vyplývá, že truchlí a má depresi, protože se obviňuje ze smrti dětí, ovšem ne ve smyslu přiznání, že je zavraždila nebo jim nějak ublížila.

Deníky předal policii v roce 1999 její tehdejší manžel Folbigg, který časem nabyl přesvědčení, že jeho žena je vinna. Pár se rozešel v roce 2000.

„Byly to nádherné děti“

Daley prohlásil, že jde o tragický případ. „Máme čtyři malé děti, které jsou mrtvé. Máme tu manžele, kteří o sebe přišli, ženu, která strávila dvacet let ve vězení, a rodinu, která nikdy neměla šanci. Nebyl bys člověk, kdybys nic necítil,“ okomentoval případ generální prokurátor. Bývalý muž Folbiggové přesto dál věří, že jejich děti zavraždila.

Nejlepší přítelkyně Folbiggové Tracy Chapmanová poděkovala všem, kteří přispěli k jejímu propuštění a podporovali ji od smrti jejích dětí. „Posledních dvacet let bylo pro Kathleen hrozných, v neposlední řadě kvůli bolesti a utrpení, které musela snášet po ztrátě svých čtyř dětí. Byly to nádherné děti,“ citoval Chapmanovou The Guardian.

Milost sice nesmaže odsouzení Folbiggové, ale její příznivci již v pondělí volali po „velmi, velmi významné“ kompenzaci. Očekává se, že Bathurst dokončí svou závěrečnou zprávu během několika týdnů, po této době by mohla být odsouzení zrušena u státního trestního soudu. Proces může trvat až rok. Pokud by rozsudky byly zrušeny, mohla by Folbiggová žalovat vládu o miliony dolarů jako odškodné.

Přítel Folbiggové Peter Yates si myslí, že Folbiggová bude „velmi šťastná“, ale poznamenal, že byla zavřená dvě desetiletí a nikdo nemůže „jen tak mávnout hůlkou“ a zařídit, aby bylo vše v pořádku. „(Odškodnění) je záležitost, o které budeme se státem v pravý čas jednat,“ poznamenal Yates.

Případ Folbiggové byl přirovnáván k procesu s Lindou Chamberlainovou, která byla v roce 1982 shledána vinnou z vraždy své devítitýdenní dcery, přestože tvrdila, že dítě unesl dingo. V roce 1992 dostala 1,3 milionu australských dolarů na odškodném za neoprávněné odsouzení.

Někteří obhájci si však myslí, že případ Chamberlainové, která strávila za mřížemi tři roky, je ve srovnání s případem paní Folbiggové slabý odvar. „Je nemožné pochopit zranění, které bylo způsobeno Kathleen Folbiggové –⁠ bolest ze ztráty dětí (a) téměř dvě desetiletí zavřená ve věznicích s maximální ostrahou,“ řekla podle BBC její právnička Rhanee Regoová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA se bránily návratu lékaře s ebolou, píší média

Bílý dům se bránil tomu, aby se americký lékař, který se při práci v Kongu nakazil ebolou, vrátil do Spojených států. Uvedl to list The Washington Post s odkazem na pět osob obeznámených s reakcí USA na epidemii eboly, které pod podmínkou anonymity sdělily informace o interních jednáních.
před 8 mminutami

Rusko odklání ukrajinské drony do Pobaltí, zní z Litvy

Litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys tvrdí, že Rusko záměrně přesměrovává ukrajinské drony do pobaltského vzdušného prostoru pomocí elektronického rušení. Incidentů s bezpilotními prostředky v poslední době přibývá, Kyjev se za ně omluvil, ale rovněž tvrdí, že drony odklání Moskva. Nejnovější narušení vzdušného prostoru ohlásilo ve čtvrtek Lotyšsko. Varšava vyzvala Kyjev, aby byl při využívání dronů přesnější.
10:21Aktualizovánopřed 20 mminutami

SpaceX míří na burzu a chce výrazně překonat saúdské těžaře

Americká firma SpaceX předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) potřebný dokument pro vstup na burzu. V něm například uvádí, že v budoucnosti chce rozvíjet měsíční ekonomiku, infrastrukturu pro umělou inteligenci na oběžné dráze či osobní a nákladní přepravu na Měsíc a Mars. Firma podle dokumentu v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařila s čistou ztrátou 4,28 miliardy dolarů (90 miliard korun). Meziročně ztrátu výrazně prohloubila z 528 milionů dolarů. Obrat společnost navýšila meziročně z necelých 4,1 na téměř 4,7 miliardy dolarů.
před 56 mminutami

Podstata transatlantického vztahu se mění, řekl Pavel na Globsecu

Prezident Petr Pavel při čtvrtečním zahájení konference Globsec zmínil tři úzce propojená témata. Prvním je silnější evropský pilíř v rámci NATO, za druhé bližší spolupráce NATO a EU. Jako třetí hovořil o strategickém významu podpory Ukrajiny v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Na akci ve čtvrtek promluví i moldavská prezidentka Maia Sanduová či předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová. Do Česka by měl přijet i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
03:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Bili nás a kopali,“ stěžují si aktivisté z flotily na chování izraelských sil

Izraelem zadržení aktivisté z flotily, která mířila s humanitární pomocí do Gazy, si stěžují na násilí, sexuální ponižování i zranění způsobená bezpečnostními silami. Píše to agentura ANSA s odkazem na izraelskou nevládní organizaci Adalah. Násilné počínání vojáků popsali podle televize Sky TG24 i italský novinář a italský poslanec, kteří už se vrátili domů. Ze židovského státu budou ve čtvrtek deportováni další aktivisté.
před 1 hhodinou

Trump si připsal v tažení proti republikánským oponentům další vítězství

Americký prezident Donald Trump ve středu zaznamenal další úspěch ve svém tažení primárkami proti republikánům, jenž se mu postavili. Voliči v Kentucky totiž nominovali do podzimních voleb do Kongresu Trumpem podpořeného kandidáta Eda Gallreina, který porazil jednoho z nejhlasitějších prezidentových kritiků mezi republikány, kongresmana Thomase Massieho. Během května šéf Bílého domu svůj vliv prosadil již v Indianě a v Louisianě.
před 1 hhodinou

VideoNechceme skončit v okupaci, říká ukrajinská držitelka Nobelovy ceny za mír

Už pátým rokem se Ukrajina brání plnohodnotné ruské invazi. Držitelka Nobelovy ceny za mír a právnička Oleksandra Matvijčuková v Událostech, komentářích zmínila, že Rusko ani po další zimě, kdy útočilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, Ukrajince nezlomilo. Obyvatelé napadené země podle ní touží po míru, je však rozdíl mezi mírem a okupací. „My prostě nechceme skončit v okupaci, nechceme, aby nás obsadili, protože to by byla ta samá válka, akorát v jiném formátu,“ uvedla. Podle Matvijčukové, která se zabývá lidskými právy, nejde o podepsání další mírové smlouvy, spíše o to, jak přinutit ruského vládce Vladimira Putina, aby nechtěl dál ve válce pokračovat. „Musíme udělat všechno pro to, aby cena za tuto válku byla pro Putina vyšší než cena za mír,“ zmínila v rozhovoru s Lukášem Dolanským.
před 3 hhodinami

Aby se temná minulost neopakovala, říkají ke sjezdu v Brně potomci sudetských Němců

Podle historiků prakticky není možné spočítat, kolik potomků sudetských vyhnanců dnes žije v Německu. Někteří se totiž k dědictví předků vůbec nehlásí a nemají o ně zájem. Řada z nich se ale chystá přijet na sjezd sudetských Němců v Brně, aby – jak sami říkají – se temná minulost už neopakovala.
před 5 hhodinami
Načítání...