Někdejší ministryně spravedlnosti Marie Benešová si myslí, že Česko je zemí, kde si lze objednat trestní stíhání. Současný ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) by však slovo „objednat“ nepoužil. Je podle něj sice pravda, že trestní stíhání může jednoduše zahájit jeden policista pouhým podepsáním určitého dokumentu, ale státní zástupce jej může zastavit. Justici tak v tomto ohledu zneužít nelze. Bývalý prezident Miloš Zeman měl dle Blažka pocit, že by jeho spolupracovníci stíháni nebyli, kdyby nepracovali na Hradě, chtěl situaci tedy vyřešit abolicí. Blažek v Interview ČT24 také odmítl slova nejvyššího státního zástupce o tom, že by se o brněnskou bytovou kauzu zajímal více než o jakoukoliv jinou. „My se vždy ptáme toho, kdo je činný v té věci, (…) tady je to vrchní státní zastupitelství,“ uvedl.
Objednat si něčí odsouzení možné není, justici takto zneužít nelze, myslí si ministr Blažek
Bývalý prezident Miloš Zeman podle Blažka žádal o abolici pro pracovníky Pražského hradu dvakrát, jak sdělil v pondělí serveru Seznam Zprávy. Zeman to však popřel se slovy, že tam, kde není trestní řízení, není co zastavovat. „Pravda je taková, že už před časem vyšlo na veřejnost, myslím, že to bylo v září, že vláda rozhodovala o dvou žádostech Miloše Zemana,“ uvedl.
„Mediální zkratka, že to bylo pro nějaké spolupracovníky, není úplně přesná. V těch prvních dvou nebylo žádné jméno. Tam jen stálo, ať se v určitých věcech nezahajuje trestní řízení,“ ujasnil. „Pak byla druhá fáze, někdy na sklonku mandátu prezidenta Zemana. To byla abolice, kde jméno bylo. Tam byl pan kancléř Mynář,“ doplnil Blažek.
Bývalý prezident dle Blažka první žádost zaslal poštou v utajeném režimu. „To znamená, že o tom nemohu mluvit, nebyl jsem ani adresátem té písemnosti. Adresátem byl pan předseda vlády,“ podotkl ministr. Vláda pak rozhodla jednomyslným hlasováním o zamítnutí žádosti, dodal Blažek. „Já bych to dále úplně nepitval. Rozhodující je výsledek.“
Objednat si něčí odsouzení není možné, míní Blažek
Zeman byl dle Blažka přesvědčen o tom, že tehdejší šéf prezidentské kanceláře Vratislav Mynář a bývalý šéf Lesní správy Lány Miloš Balák by stíháni nebyli, kdyby nepracovali u něj. „S prezidentem Zemanem jsem o této věci mluvil asi dvakrát či třikrát. Moje interpretace je taková, že měl tento pocit. U pana Baláka to i veřejně sdělil. (…) Řekl si, že ti, co nemají rádi pana prezidenta, se alespoň snaží poškodit jeho okolí,“ soudí ministr.
Někdejší ministryně spravedlnosti Marie Benešová v minulosti hovořila o tom, že žijeme v zemi, kde si lze objednat trestní stíhání. Blažek by použil trochu jiná slova. „Ale zahájení trestního stíhání znamená, že jeden policista podepíše jeden papír, (…) a ten někomu pošle. Nejsem nikdy schopen vyloučit, že není možné, aby to jeden policista udělal z nějakých třeba nepěkných důvodů. Nechci ale používat slovo objednávka,“ okomentoval. „Proto jsou nad tím státní zástupci, kteří to poté mohou zrušit,“ dodal.
Objednat si odsouzení nějakého člověka v Česku dle Blažka tedy není možné, justici takovým způsobem v žádném případě zneužít nelze.
Že by existovaly nějaké abolice, které se podařilo udržet v tajnosti, si ministr nemyslí. „Pokud myslíte období Miloše Zemana – mohu tady hovořit jen za poslední období jeho mandátu – tak tady to vylučuji,“ uvedl.
Schůzka s Pavlem a pravidla pro milosti
Spekulovalo se také o tom, že Miloš Zeman udělil milost společnosti Metrostav, což se nakonec nepotvrdilo. Na dotaz, zda je v pořádku trestní stíhání právnických osob, odpověděl, že jde o velmi komplikovanou otázku. „Před nějakými deseti lety jsem pro to moc nebyl. Byl jsem zvyklý, že trestní právo se má vztahovat pouze na osoby fyzické,“ prozradil. Dnes však prý vidí, že nějaký smysl to má. „Nerušil bych to. Ale je pravda, že u větších firem to může mít velký vliv na spoustu pracovních míst,“ podotkl.
Blažek se také chce sejít s novou hlavou státu Petrem Pavlem a ujasnit si s ním zejména pravidla pro udělování milostí. „A to proto, že v roce 2013 prezident Zeman rozhodl, že ministerstvo spravedlnosti zamítá absolutní většinu žádostí o milosti, a jen tam, kde jsou skutečně mimořádné zdravotní problémy na straně odsouzeného, tak se to posílá na Pražský hrad k posouzení. Teď jde o to, jestli nový prezident řekne, že to chce dělat sám, nebo rozhodnutí změní,“ vysvětlil.
Co se týče abolicí, ty by Blažek nerušil. Zmínil přitom dohodu premiéra Petra Fialy (ODS) s Milošem Zemanem z loňského března o Češích, kteří se rozhodnou jít bojovat za Ukrajinu. Kdyby stát začal tyto lidi stíhat, dostali by abolici. „Čili ono se to někdy hodí,“ míní ministr.
Brněnská bytová kauza
Na začátku letošního března zveřejnil server Seznam Zprávy informaci, že Blažek požadoval v brněnské bytové kauze jména soudců, kteří rozhodovali o vazbě či domovních prohlídkách. Žalobcům posílal žádosti o informace několikrát.
„To jsem se neptal já. (…) Podle zákona o státním zastupitelství, kdokoliv se obrátí na mě jako na ministra se stížností či interpretací, tak mám právo, a musím to podepsat já, (…) aby mně dali podklady k odpovědi,“ argumentoval Blažek. „Těch žádostí je více, já za to nemůžu. Interpelací je devět ze čtyř politických stran. Stížnosti byly dvě,“ uvedl s tím, že naopak u soudu se může dotazovat například i odbor ministerstva.
Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž poznamenal, že o žádnou jinou kauzu takto velký zájem Blažek nejeví. „To je proto, že Igor Stříž, při vší úctě, jako nejvyšší státní zástupce neví, kolik věcí se vyřizuje níž. My se vždy ptáme toho, kdo je činný v té věci, a toho dozorového (státního zástupce). Tady je specialita, že činné je vrchní státní zastupitelství,“ hájí svůj postup ministr. Pravdou však podle něj je, že velký zájem o kauzu mají poslanci.
