Když prezident využije milosti sporně, se zlou se potáže, míní Kysela. Válková i Benda jsou pro jejich zachování

19 minut
Události, komentáře: Prezidentské milosti – nástroj spravedlnosti, nebo přežitek?
Zdroj: ČT24

Prezident Petr Pavel tento týden v rozhovoru pro deník MF Dnes řekl, že se agenda udělování milostí vrátí z ministerstva spravedlnosti, kam ji delegoval exprezident Miloš Zeman, zpět na Pražský hrad. Ústavní právník a Pavlův poradce Jan Kysela v Událostech, komentářích upozornil, že pokud hlava státu milosti použije ve sporných případech, se zlou se potáže a může si pokazit svůj obraz v dějinách. Poslanci Marek Benda (ODS) a Helena Válková (ANO) se nicméně shodli na tom, že tato pravomoc hlavě státu náleží a neměla by o ni přijít.

„Právní řád si je vědom toho, že jeho pravidla, jeho instituce sahají jen kamsi a pak je něco navíc. A to může být vyjádřeno soucitem, jiným způsobem vnímání (ne)spravedlnosti nebo bezpráví. A může to být určitý korektiv pro výjimečné situace, nemůže to být konkurence běžného výkonu soudní moci,“ popsal Kysela svou představu o fungování prezidentských milostí.

Upozornil ale, že pokud bychom institut milostí srovnávali od konce 19. století do současnosti, je podle něj evidentní, že se jejich použití mění, protože samotný právní systém je „citlivější“ v tom smyslu, že v něm přibývají různé opravné instance. Konkrétně Kysela zmínil ústavní soudnictví či Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. A doplnil, že už je také poměrně běžné, že soudy udělují tresty pod dolní hranicí sazby.

„Právní systém si mnohem častěji poradí sám, a tím pádem důvodů k tomu, abyste do toho vstupoval mimořádným, kvaziprávním institutem milosti, je možná méně,“ zamýšlí se expert na ústavní právo. Institut milosti považuje za poměrně typický i pro právní systémy jiných zemí, ač často není ponechán jen na úsudku hlavy státu, ale operuje se součinností vlády. „U nás typicky s kontrasignací,“ zmínil Kysela. Jindy se zase milost netýká některých trestných činů, či ji lze naopak udělit pouze pro přesně vyjmenované skutky.

Upozornil, že prezident je na očích široké i politické veřejnosti. „Ve chvíli, kdy využívá institutu milosti sporným způsobem, což vidíme u Václava Havla, Václava Klause i Miloše Zemana, tak se se zlou potáže. To mu může být jedno, ale trošičku se tím kazí jeho obraz v dějinách,“ myslí si Kysela.

Bývalá ministryně spravedlnosti Válková v diskusi zmínila, že ona rozhodnutí Miloše Zemana delegovat agendu milostí na resort spravedlnosti „odnesla nejvíce“ a udělala „velmi špatnou zkušenost“. „Neměla jsem vliv na nic, ale můj podpis byl na tolika zamítnutých žádostech (o milost),“ přiblížila.

Benda: Je to výlučná pravomoc prezidenta

Předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda nicméně připomněl, že k přesunu agendy milostí z Hradu na ministerstvo spravedlnosti došlo i v minulosti – konkrétně v roce 1994 za prezidenta Havla.

„Možné jsou obě varianty, ta přenášená na ministerstvo spravedlnosti je za mě trošku alibistická. Myslím si, že je správnější, když to zůstává na Hradě, protože je to výlučná pravomoc prezidenta,“ míní. On osobně je každopádně proti rušení institutu prezidentské milosti, případná sporná rozhodnutí mají dle něj jít za konkrétní hlavou státu a nevztahovat se na celý prezidentský úřad.

„Přesně, jak řekl pan poslanec Benda – je to institut, který by měl být zachován,“ připojila se Válková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Pavel: Pokud Babiš nevyřeší střet zájmů, ANO by mělo nabídnout jiného kandidáta

V případě, že by předseda hnutí ANO Andrej Babiš nebyl schopen uspokojivě vyřešit svůj střet zájmů, pak bych se jeho jmenováním podílel na vzniku protiprávního stavu, řekl v pondělí na Národní třídě Radiožurnálu prezident Petr Pavel. V takovém případě by podle něj bylo dobré, aby hnutí jako vítěz voleb nabídlo na post předsedy vlády jiného kandidáta. Pokud by šéf ANO v okamžiku jmenování premiérem vlastnil holding Agrofert, ocitl by se ve střetu zájmů. Na vyřešení by pak měl třicet dní. Babiš se zatím k výroku hlavy státu nevyjádřil.
10:19Aktualizovánopřed 19 mminutami

Svoboda bez odpovědnosti nedává smysl, řekl Pavel na Národní třídě

Sametovou revoluci si připomínají i politici, kteří již od rána přicházeli na Národní třídu. Prezident Petr Pavel na místě zdůraznil, že svoboda bez odpovědnosti nedává smysl. Zášť a zloba podle něho bohužel nepominuly ani 36 let po listopadu 1989. Na Národní třídu dorazily třeba i špičky hnutí ANO v čele se šéfem hnutí Andrejem Babišem, premiér v demisi Petr Fiala (ODS) či zástupci STAN, KDU-ČSL Pirátů nebo Motoristů.
10:56Aktualizovánopřed 38 mminutami

Řečníci při pietě u Hlávkovy koleje vyzdvihovali důležitost vzdělání

Řečníci při pietním shromáždění u Hlávkovy koleje v Praze vyzdvihovali význam vzdělání, přičemž poukazovali na to, že vzdělaní lidé nepodléhají dezinformacím a jsou schopni kritického myšlení i vedení dialogu. Akce se zúčastnil i předseda hnutí SPD a Poslanecké sněmovny Tomio Okamura, jenž před novináři mluvil o tom, že se v tuzemsku podle něj omezuje svoboda.
11:39Aktualizovánopřed 43 mminutami

Týden bude chladný, meteorologové varují před náledím

Česko má před sebou chladný týden. Nejvyšší teploty mají být většinou pouze kolem pěti stupňů Celsia. V noci má mrznout, meteorologové proto varovali před tvorbou náledí, následně vydali i příslušnou výstrahu s nízkým stupněm nebezpečí. Na horách bude sněžit, sníh nebo smíšené srážky se ale mohou objevit i v nižších polohách, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
09:01Aktualizovánopřed 53 mminutami

Minutu po minutě„Třicet šest let svobody.“ Česko si připomíná události 17. listopadu

Po celém Česku si lidé od rána připomínají sametovou revoluci, která ukončila čtyři dekády komunistické diktatury a přivedla zemi k demokracii. Před 36 lety, dne 17. listopadu 1989, ji odstartovalo brutální potlačení pietního průvodu k uctění památky Jana Opletala, zavražděného nacisty v roce 1939. Řada organizací připravila pietní akce, debaty, přednášky, průvody či koncerty.
06:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zpětinásobit výkon větrných elektráren? Podle vznikající vlády je cíl nereálný

Vládní strategie počítá s cílem, aby v Česku do konce dekády vzrostl výkon větrných elektráren na jeden a půl gigawattu. Za pět let by se tak měl oproti současnosti zpětinásobit. Vznikající kabinet to ale nepovažuje za reálné. Podle zástupců oboru je ovšem řada projektů v přípravě a cíli se pořád ještě lze alespoň přiblížit.
před 3 hhodinami

Povinné menstruační potřeby některé školy nabízí už od září, jinde mají obavy

Nejasné ceny od dodavatelů nebo obavy ze znečištěných toalet teď řeší ředitelé některých škol, které se připravují na novou povinnost zajistit na toaletách od ledna 2026 základní menstruační potřeby. Část škol novinku nicméně zavedla už od září. Peníze navíc na to nedostaly, někde ale pomohlo město nebo sponzoři.
před 4 hhodinami

Pánek a Mlynář debatovali o „ukradené revoluci“ a změnách ve společnosti

Česko si připomíná události 17. listopadu. Podle manažera, bývalého politika a novináře Vladimíra Mlynáře se tuzemská společnost dostala do „úplně jiné kvality“, zmínil vznik svobodné společnosti či mírové rozdělení státu. Ředitel organizace Člověk v tísni Šimon Pánek zas ocenil reakci společnosti na začátek ruské agrese na Ukrajině. V nedělním Duelu ČT24 moderovaném Martinem Řezníčkem ovšem vytkli nevíru v budoucnost či slabou regulaci v 90. letech.
před 5 hhodinami
Načítání...