Když prezident využije milosti sporně, se zlou se potáže, míní Kysela. Válková i Benda jsou pro jejich zachování

Nahrávám video
Události, komentáře: Prezidentské milosti – nástroj spravedlnosti, nebo přežitek?
Zdroj: ČT24

Prezident Petr Pavel tento týden v rozhovoru pro deník MF Dnes řekl, že se agenda udělování milostí vrátí z ministerstva spravedlnosti, kam ji delegoval exprezident Miloš Zeman, zpět na Pražský hrad. Ústavní právník a Pavlův poradce Jan Kysela v Událostech, komentářích upozornil, že pokud hlava státu milosti použije ve sporných případech, se zlou se potáže a může si pokazit svůj obraz v dějinách. Poslanci Marek Benda (ODS) a Helena Válková (ANO) se nicméně shodli na tom, že tato pravomoc hlavě státu náleží a neměla by o ni přijít.

„Právní řád si je vědom toho, že jeho pravidla, jeho instituce sahají jen kamsi a pak je něco navíc. A to může být vyjádřeno soucitem, jiným způsobem vnímání (ne)spravedlnosti nebo bezpráví. A může to být určitý korektiv pro výjimečné situace, nemůže to být konkurence běžného výkonu soudní moci,“ popsal Kysela svou představu o fungování prezidentských milostí.

Upozornil ale, že pokud bychom institut milostí srovnávali od konce 19. století do současnosti, je podle něj evidentní, že se jejich použití mění, protože samotný právní systém je „citlivější“ v tom smyslu, že v něm přibývají různé opravné instance. Konkrétně Kysela zmínil ústavní soudnictví či Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. A doplnil, že už je také poměrně běžné, že soudy udělují tresty pod dolní hranicí sazby.

„Právní systém si mnohem častěji poradí sám, a tím pádem důvodů k tomu, abyste do toho vstupoval mimořádným, kvaziprávním institutem milosti, je možná méně,“ zamýšlí se expert na ústavní právo. Institut milosti považuje za poměrně typický i pro právní systémy jiných zemí, ač často není ponechán jen na úsudku hlavy státu, ale operuje se součinností vlády. „U nás typicky s kontrasignací,“ zmínil Kysela. Jindy se zase milost netýká některých trestných činů, či ji lze naopak udělit pouze pro přesně vyjmenované skutky.

Upozornil, že prezident je na očích široké i politické veřejnosti. „Ve chvíli, kdy využívá institutu milosti sporným způsobem, což vidíme u Václava Havla, Václava Klause i Miloše Zemana, tak se se zlou potáže. To mu může být jedno, ale trošičku se tím kazí jeho obraz v dějinách,“ myslí si Kysela.

Bývalá ministryně spravedlnosti Válková v diskusi zmínila, že ona rozhodnutí Miloše Zemana delegovat agendu milostí na resort spravedlnosti „odnesla nejvíce“ a udělala „velmi špatnou zkušenost“. „Neměla jsem vliv na nic, ale můj podpis byl na tolika zamítnutých žádostech (o milost),“ přiblížila.

Benda: Je to výlučná pravomoc prezidenta

Předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda nicméně připomněl, že k přesunu agendy milostí z Hradu na ministerstvo spravedlnosti došlo i v minulosti – konkrétně v roce 1994 za prezidenta Havla.

„Možné jsou obě varianty, ta přenášená na ministerstvo spravedlnosti je za mě trošku alibistická. Myslím si, že je správnější, když to zůstává na Hradě, protože je to výlučná pravomoc prezidenta,“ míní. On osobně je každopádně proti rušení institutu prezidentské milosti, případná sporná rozhodnutí mají dle něj jít za konkrétní hlavou státu a nevztahovat se na celý prezidentský úřad.

„Přesně, jak řekl pan poslanec Benda – je to institut, který by měl být zachován,“ připojila se Válková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Prokurátor Urválek se vědomě podílel na vraždě Horákové, uzavřela policie

Prokurátor Josef Urválek měl podíl na vraždě Milady Horákové i tří dalších lidí, kteří byli v roce 1950 odsouzeni k trestu smrti, vyplývá ze závěrů policejního Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV). Podle něj se Urválek na nezákonném odsouzení a následné vraždě podílel vědomě a aktivně, a to ve formě nepřímé účasti. Urválek je po smrti a nelze ho stíhat, podle vyjádření úřadu je však konstatování jeho trestní odpovědnosti významné pro historickou i právní spravedlnost.
před 2 hhodinami

Velkou část uhlí a plynu může dle analýzy nahradit geotermální energie

Nová zpráva analytické společnosti Ember ukazuje, že technologický pokrok v oblasti hlubinného vrtání má potenciál proměnit geotermální energii z okrajového v jeden z hlavních zdrojů energie. Mohla by poskytnout stabilní, neustále dostupnou alternativu k fosilním palivům za méně než sto eur za megawatthodinu – což je cena elektřiny z uhlí a plynu.
před 3 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o financování veřejnoprávních médií

„Změny ve financování veřejnoprávních médií a zrušení koncesionářských poplatků není běžná politická agenda, to je vážný zásah do fungování jednoho z pilířů svobodné společnosti,“ uvedl Martin Baxa (ODS) v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. „(Financování veřejnoprávních médií) ze státního rozpočtu je věc, kterou vidíme na Slovensku, vidíme, že to tam nějak funguje, vidíme ale, že to funguje v dalších mnoha státech,“ sdělil Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) s tím, že v rámci vládní koalice probíhají diskuse o „nejrůznějších variantách“.
před 3 hhodinami

Vláda snahy o zrušení „protišpionského“ trestného činu nevzdává, řekl Tejc

Slib z programového prohlášení vlády o tom, že zruší trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc, rozhodně nepadá, prohlásil ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Ústavní soud (ÚS) sice ve středu zamítl návrh skupiny senátorů, který o toto usiloval, podle ministra ale výhrady, které vládní koalice k jeho definici má, ÚS nevyvrátil. Bude tak dál hledat způsoby, jak výrazně změnit formulaci nebo tento trestný čin zcela zrušit a nahradit, třeba úpravou jiných, dříve přijatých opatření, nastínil Tejc ve středu v Interview ČT24 moderovaném Barborou Kroužkovou.
před 3 hhodinami

V pátek má být i deset stupňů, pak se citelně ochladí

Česko čekají v závěru týdne rozdílné teploty, zatímco v pátek se budou nejvyšší denní teploty šplhat k deseti stupňům Celsia, o víkendu se budou pohybovat kolem nuly. Noční teploty klesnou při vyjasnění a sněhové pokrývce až k minus devíti stupňům. V sobotu bude déšť i v nižších polohách přecházet ve sněžení, vyplývá z týdenní předpovědi počasí Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
před 4 hhodinami

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
před 5 hhodinami

Podlézat Trumpovi byla chyba. Chce se zapsat do učebnic, tvrdí oceněný vědec

Starý řád končí a nový ještě neexistuje – tvrdí expert na zahraniční politiku Michal Smetana z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Je čerstvým laureátem Ceny Neuron pro nadějné vědce a ve své práci zkoumá, jak lidé reagují na hrozby a jak funguje strach. Současná doba podle něj přeje autoritářským osobnostem typu Donalda Trumpa. Další vývoj mezinárodní politiky se teď prý nedá vůbec předpovídat – může vést k většímu ozbrojenému konfliktu, ale i k menším střetům, po kterých se společnost adaptuje na nový systém.
před 5 hhodinami

ŽivěPoslanci by se měli zabývat návrhem usnesení proti týrání zvířat

Poslanci by se ve čtvrtek měli postavit proti týrání zvířat. Z koaličního podnětu by sněmovna měla usnesením odsoudit všechny druhy krutého zacházení za zvířaty a vyzvat policii a justici, aby všechna taková jednání vyšetřily a pachatele potrestaly. Následně by poslanci mohli pokračovat v debatě o protiobstrukčních změnách pravidel sněmovního jednání.
před 7 hhodinami
Načítání...