Hrad od ministerstva spravedlnosti převezme agendu prezidentských milostí

Agenda týkající se udělování milostí přejde z ministerstva spravedlnosti zpět na kancelář prezidenta. Se šéfem resortu Pavlem Blažkem (ODS) se na tom dohodl prezident Petr Pavel. Hlava státu to řekla v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes. Agendu spojenou s vyhodnocováním žádostí o milost převedl na ministerstvo Pavlův předchůdce ve funkci Miloš Zeman.

Agenda týkající se žádostí o milost má na prezidentskou kancelář přejít i s příslušnými pracovními místy. Hrad totiž nemá potřebný personál, který by byl schopen milosti vyhodnocovat, uvedl Pavel. „Ke konci roku bychom měli převzít čtyři tabulková místa od ministerstva spravedlnosti,“ řekl Mladé frontě DNES.

Hlava státu rovněž chystá revizi kritérií pro udělování milostí. Za prezidenta Zemana mohlo ministerstvo Hradu předložit žádosti o milost jen pro odsouzené trpící závažnou chorobou nebo nevyléčitelným onemocněním bezprostředně ohrožujícím život. „Jednoduše si myslím, že bychom se mohli podívat třeba i na sociální důvody vhodné zvláštního zřetele, možná i některé další. Ale zatím o tom vedeme debatu,“ sdělil deníku Pavel.

Ministr Blažek už v březnu zaslal prezidentu Pavlovi dopis, v němž ho požádal o zvážení, zda zachová, změní, či úplně zruší podmínky pro rozhodování o milostech, které před deseti lety nastavil Zeman. Počátkem května prezidentova kancléřka Jana Vohralíková řekla, že případné převedení agendy týkající se udělování milostí na Pražský hrad by vyžadovalo úpravu legislativy. Poznamenala, že prezidentská kancelář nemá na rozdíl od ministerstva spravedlnosti přístup do všech potřebných registrů.

Pavlův předchůdce ve funkci hlavy státu svěřil agendu ministerstvu, jež pak do konce Zemanova mandátu obdrželo celkem 7646 žádostí o milost. U 58 z nich vyhodnotilo, že splňují prezidentovy podmínky, a postoupilo je Hradu k rozhodnutí. Zeman vyhověl osmnácti z nich a dalších osm milostí udělil z vlastní iniciativy.  

Podle Zemanova rozhodnutí mohlo ministerstvo Hradu předložit žádosti o milost jen pro odsouzené, kteří trpí závažnou chorobou nebo nevyléčitelnou chorobou bezprostředně ohrožující jejich život. Mezi milosti, které řízením na ministerstvu neprošly a nesplňovaly nastavené podmínky, patří Zemanova nejkontroverznější rozhodnutí – omilostnění doživotně odsouzeného dvojnásobného vraha Jiřího Kajínka, někdejšího šéfa Lesní správy Lány Miloše Baláka či prominutí zbytku zkušební doby Janě Nečasové, manželce expremiéra Petra Nečase (ODS) odsouzené za zneužití Vojenského zpravodajství.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Prokurátor Urválek se vědomě podílel na vraždě Horákové, uzavřela policie

Prokurátor Josef Urválek měl podíl na vraždě Milady Horákové i tří dalších lidí, kteří byli v roce 1950 odsouzeni k trestu smrti, vyplývá ze závěrů policejního Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV). Podle něj se Urválek na nezákonném odsouzení a následné vraždě podílel vědomě a aktivně, a to ve formě nepřímé účasti. Urválek je po smrti a nelze ho stíhat, podle vyjádření úřadu je však konstatování jeho trestní odpovědnosti významné pro historickou i právní spravedlnost.
před 2 hhodinami

Velkou část uhlí a plynu může dle analýzy nahradit geotermální energie

Nová zpráva analytické společnosti Ember ukazuje, že technologický pokrok v oblasti hlubinného vrtání má potenciál proměnit geotermální energii z okrajového v jeden z hlavních zdrojů energie. Mohla by poskytnout stabilní, neustále dostupnou alternativu k fosilním palivům za méně než sto eur za megawatthodinu – což je cena elektřiny z uhlí a plynu.
před 3 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o financování veřejnoprávních médií

„Změny ve financování veřejnoprávních médií a zrušení koncesionářských poplatků není běžná politická agenda, to je vážný zásah do fungování jednoho z pilířů svobodné společnosti,“ uvedl Martin Baxa (ODS) v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. „(Financování veřejnoprávních médií) ze státního rozpočtu je věc, kterou vidíme na Slovensku, vidíme, že to tam nějak funguje, vidíme ale, že to funguje v dalších mnoha státech,“ sdělil Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) s tím, že v rámci vládní koalice probíhají diskuse o „nejrůznějších variantách“.
před 3 hhodinami

Vláda snahy o zrušení „protišpionského“ trestného činu nevzdává, řekl Tejc

Slib z programového prohlášení vlády o tom, že zruší trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc, rozhodně nepadá, prohlásil ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Ústavní soud (ÚS) sice ve středu zamítl návrh skupiny senátorů, který o toto usiloval, podle ministra ale výhrady, které vládní koalice k jeho definici má, ÚS nevyvrátil. Bude tak dál hledat způsoby, jak výrazně změnit formulaci nebo tento trestný čin zcela zrušit a nahradit, třeba úpravou jiných, dříve přijatých opatření, nastínil Tejc ve středu v Interview ČT24 moderovaném Barborou Kroužkovou.
před 3 hhodinami

V pátek má být i deset stupňů, pak se citelně ochladí

Česko čekají v závěru týdne rozdílné teploty, zatímco v pátek se budou nejvyšší denní teploty šplhat k deseti stupňům Celsia, o víkendu se budou pohybovat kolem nuly. Noční teploty klesnou při vyjasnění a sněhové pokrývce až k minus devíti stupňům. V sobotu bude déšť i v nižších polohách přecházet ve sněžení, vyplývá z týdenní předpovědi počasí Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
před 4 hhodinami

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
před 5 hhodinami

Podlézat Trumpovi byla chyba. Chce se zapsat do učebnic, tvrdí oceněný vědec

Starý řád končí a nový ještě neexistuje – tvrdí expert na zahraniční politiku Michal Smetana z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Je čerstvým laureátem Ceny Neuron pro nadějné vědce a ve své práci zkoumá, jak lidé reagují na hrozby a jak funguje strach. Současná doba podle něj přeje autoritářským osobnostem typu Donalda Trumpa. Další vývoj mezinárodní politiky se teď prý nedá vůbec předpovídat – může vést k většímu ozbrojenému konfliktu, ale i k menším střetům, po kterých se společnost adaptuje na nový systém.
před 5 hhodinami

ŽivěPoslanci by se měli zabývat návrhem usnesení proti týrání zvířat

Poslanci by se ve čtvrtek měli postavit proti týrání zvířat. Z koaličního podnětu by sněmovna měla usnesením odsoudit všechny druhy krutého zacházení za zvířaty a vyzvat policii a justici, aby všechna taková jednání vyšetřily a pachatele potrestaly. Následně by poslanci mohli pokračovat v debatě o protiobstrukčních změnách pravidel sněmovního jednání.
před 7 hhodinami
Načítání...