Prezident Pavel udělil čtyři milosti, první od nástupu do úřadu

Nahrávám video
Události: Prezident Petr Pavel udělil milosti
Zdroj: ČT24

Prezident Petr Pavel udělil čtyři milosti, své první od nástupu do úřadu loni v březnu. Týkají se dvou matek s nezletilými dětmi, cizince dlouhodobě pobývajícího a pracujícího v Česku a českého občana, který byl v zahraniční odsouzený k sedmadvacetiletému trestu odnětí svobody za pašování drog. Informoval o tom odbor komunikace prezidentské kanceláře.

Za Pavlova předchůdce Miloše Zemana milosti v první fázi posuzovalo ministerstvo spravedlnosti a Hradu postupovalo pouze ty, které splňovaly podmínky nastavené bývalým prezidentem.

Kancelář prezidenta republiky (KPR) převzala agendu výhradně pod sebe na začátku letošního roku. Od té doby podle Hradu dorazilo přes 700 žádostí.

Milost pro matky, které tak budou moct pečovat o děti

Zbytek trestu v rozsahu necelých 300 dní prominul Pavel devětadvacetileté ženě, která pečuje o tři nezletilé děti. Trest dostala za méně závažnou majetkovou trestnou činnost se škodou necelých 13 tisíc korun. „Prezident přihlédl zejména k potřebě zajištění péče o děti ve věku tří až sedmi let,“ uvedl Hrad. Otec dětí nemůže kvůli péči o děti docházet do práce, což zhoršuje finanční situaci rodiny.

Další milost se týká šestatřicetileté ženy, která před uvězněním pečovala o svých sedm dětí od dvou do devíti let. „V rámci milosti jí byly prominuty zbytky trestu odnětí svobody v celkové výši čtyř let a čtyř měsíců, z nichž část již vykonala,“ informovala KPR. Tresty dostala za krádeže a neoprávněné podnikání, kterých se dopouštěla před 10 až 12 lety. Starost o děti převzal otec, avšak vzhledem k náročnosti péče hrozí riziko odebrání dětí a jejich umístění do pěstounské či ústavní péče. V obou případech podle KPR milosti podpořil příslušný orgán péče o děti.

Kladně Pavel vyřídil i žádost šestatřicetiletého cizince, který dlouhodobě pobývá a pracuje v Česku. Trest dostal za řízení pod vlivem alkoholu, při kterém naboural do dvou zaparkovaných aut a způsobil škodu necelých 112 tisíc korun. „Tu plně uhradil, stejně jako peněžitý trest ve výši 60 tisíc korun, a z dvouletého zákazu řízení přes polovinu vykonal. Za přečin mu ale hrozilo zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu v Česku, což by pro něj v důsledku bylo daleko tvrdším postihem,“ uvedl Hrad.

Pavel přihlédl k tomu, že muž v Česku žije sedm let, s manželkou spoluvlastní byt a má veškeré rodinné, pracovní i sociální zázemí. Hrad rovněž doplnil, že nikdy nebyl evidován na úřadu práce, nepobíral dávky a nedopustil se žádného jiného trestného činu či přestupku.

Zkrácení trestu z 27 let na osm

Poslední milost se týká šestasedmdesátiletého českého občana, který v zahraničí dostal nepodmíněný trest 27 let odnětí svobody za pašování drog. KPR uvedla, že vzhledem k věku žadatele je trest de facto doživotní, v Česku je přitom trestní sazba za stejný čin v rozmezí osmi až dvanácti let. „Žadatel si již odpykal šest let trestu v zahraničí, před necelými dvěma lety byl předán zpět do Česka, kde si odpykává zbytek,“ napsal Hrad. Milost zkrátí trest z 27 let na osm, které muž dovrší v listopadu a bude tedy v souladu se spodní hranicí trestní sazby stanovené v Česku.

Podle dostupných údajů jde o muže, který trest 27 let dostal v lednu 2018 v Hongkongu, kdy mu bylo bezmála 70 let. Muž, který byl zadržen na letišti se třemi kilogramy kokainu, vinu popíral. Uvedl, že o drogách v kufru nevěděl. Podle Radiožurnálu nejprve cestoval přes Afriku do Brazílie, aby si tam převzal údajné dědictví, o kterém se dozvěděl z e-mailu. Kufr, ve kterém pak v Hongkongu našla policie drogy, údajně dostal v Brazílii jako dárek. Po příletu do Hongkongu byl muž lehce dezorientovaný, hledal svůj kufr a nemohl ho poznat, což upoutalo pozornost policie, uvedl rozhlas.

Udělením milosti může prezident zastavit trestní řízení, zmírnit či odpustit udělený trest nebo zahladit odsouzení. Z českých prezidentů institut nejvíce využíval Václav Havel, který omilostnil 1247 pachatelů a předtím jako federální prezident dalších 601. Václav Klaus udělil milost ve 412 případech. Zeman pak rozhodl o 26 milostech, z toho o sedmnácti ve druhém funkčním období. Poslední komunistický prezident Gustáv Husák rozdal jen v roce 1988 celkem 2028 milostí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 8 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 9 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...