Prezident Pavel udělil čtyři milosti, první od nástupu do úřadu

Nahrávám video

Prezident Petr Pavel udělil čtyři milosti, své první od nástupu do úřadu loni v březnu. Týkají se dvou matek s nezletilými dětmi, cizince dlouhodobě pobývajícího a pracujícího v Česku a českého občana, který byl v zahraniční odsouzený k sedmadvacetiletému trestu odnětí svobody za pašování drog. Informoval o tom odbor komunikace prezidentské kanceláře.

Za Pavlova předchůdce Miloše Zemana milosti v první fázi posuzovalo ministerstvo spravedlnosti a Hradu postupovalo pouze ty, které splňovaly podmínky nastavené bývalým prezidentem.

Kancelář prezidenta republiky (KPR) převzala agendu výhradně pod sebe na začátku letošního roku. Od té doby podle Hradu dorazilo přes 700 žádostí.

Milost pro matky, které tak budou moct pečovat o děti

Zbytek trestu v rozsahu necelých 300 dní prominul Pavel devětadvacetileté ženě, která pečuje o tři nezletilé děti. Trest dostala za méně závažnou majetkovou trestnou činnost se škodou necelých 13 tisíc korun. „Prezident přihlédl zejména k potřebě zajištění péče o děti ve věku tří až sedmi let,“ uvedl Hrad. Otec dětí nemůže kvůli péči o děti docházet do práce, což zhoršuje finanční situaci rodiny.

Další milost se týká šestatřicetileté ženy, která před uvězněním pečovala o svých sedm dětí od dvou do devíti let. „V rámci milosti jí byly prominuty zbytky trestu odnětí svobody v celkové výši čtyř let a čtyř měsíců, z nichž část již vykonala,“ informovala KPR. Tresty dostala za krádeže a neoprávněné podnikání, kterých se dopouštěla před 10 až 12 lety. Starost o děti převzal otec, avšak vzhledem k náročnosti péče hrozí riziko odebrání dětí a jejich umístění do pěstounské či ústavní péče. V obou případech podle KPR milosti podpořil příslušný orgán péče o děti.

Kladně Pavel vyřídil i žádost šestatřicetiletého cizince, který dlouhodobě pobývá a pracuje v Česku. Trest dostal za řízení pod vlivem alkoholu, při kterém naboural do dvou zaparkovaných aut a způsobil škodu necelých 112 tisíc korun. „Tu plně uhradil, stejně jako peněžitý trest ve výši 60 tisíc korun, a z dvouletého zákazu řízení přes polovinu vykonal. Za přečin mu ale hrozilo zrušení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu v Česku, což by pro něj v důsledku bylo daleko tvrdším postihem,“ uvedl Hrad.

Pavel přihlédl k tomu, že muž v Česku žije sedm let, s manželkou spoluvlastní byt a má veškeré rodinné, pracovní i sociální zázemí. Hrad rovněž doplnil, že nikdy nebyl evidován na úřadu práce, nepobíral dávky a nedopustil se žádného jiného trestného činu či přestupku.

Zkrácení trestu z 27 let na osm

Poslední milost se týká šestasedmdesátiletého českého občana, který v zahraničí dostal nepodmíněný trest 27 let odnětí svobody za pašování drog. KPR uvedla, že vzhledem k věku žadatele je trest de facto doživotní, v Česku je přitom trestní sazba za stejný čin v rozmezí osmi až dvanácti let. „Žadatel si již odpykal šest let trestu v zahraničí, před necelými dvěma lety byl předán zpět do Česka, kde si odpykává zbytek,“ napsal Hrad. Milost zkrátí trest z 27 let na osm, které muž dovrší v listopadu a bude tedy v souladu se spodní hranicí trestní sazby stanovené v Česku.

Podle dostupných údajů jde o muže, který trest 27 let dostal v lednu 2018 v Hongkongu, kdy mu bylo bezmála 70 let. Muž, který byl zadržen na letišti se třemi kilogramy kokainu, vinu popíral. Uvedl, že o drogách v kufru nevěděl. Podle Radiožurnálu nejprve cestoval přes Afriku do Brazílie, aby si tam převzal údajné dědictví, o kterém se dozvěděl z e-mailu. Kufr, ve kterém pak v Hongkongu našla policie drogy, údajně dostal v Brazílii jako dárek. Po příletu do Hongkongu byl muž lehce dezorientovaný, hledal svůj kufr a nemohl ho poznat, což upoutalo pozornost policie, uvedl rozhlas.

Udělením milosti může prezident zastavit trestní řízení, zmírnit či odpustit udělený trest nebo zahladit odsouzení. Z českých prezidentů institut nejvíce využíval Václav Havel, který omilostnil 1247 pachatelů a předtím jako federální prezident dalších 601. Václav Klaus udělil milost ve 412 případech. Zeman pak rozhodl o 26 milostech, z toho o sedmnácti ve druhém funkčním období. Poslední komunistický prezident Gustáv Husák rozdal jen v roce 1988 celkem 2028 milostí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
13:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikují dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. V těchto oblastech se čeká opakovaný vývoj bouřek s přívalovými srážkami a dalšími nárazy větru, sdělili meteorologové. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
17:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 2 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
18:04Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
09:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 5 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 6 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 7 hhodinami

Evropský pohled