Končící prezident Miloš Zeman udělil milost firmě Energie - stavební a báňská (ESB), které soud na tři roky zakázal účast ve veřejných zakázkách v kauze ovlivňování zakázky v Lánské oboře. Infomoval o tom mediální zástupce ESB Karel Samec. ESB podle něj o milost nežádala, cení si jí ale, protože rozsudek v případu kolem šéfa Lesní správy Lány Miloše Baláka považuje za nesprávný a nespravedlivý. Prvotní informaci o milosti zveřejnil na webu Hradu prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček, firmu ale nejmenoval.
Zeman na závěr mandátu omilostnil firmu z kauzy ovlivnění zakázky v Lánské oboře
Odvolací soud tresty za ovlivnění dvousetmilionové veřejné zakázky na zajištění a odvodnění svahů v Lánské oboře kolem vodní nádrže Klíčava potvrdil loni v březnu. „Mohu potvrdit, že společnost Energie - stavební a báňská a.s. obdržela rozhodnutí prezidenta republiky o prominutí zbytku trestu zákazu plnění veřejných zakázek,“ uvedl Samec.
Upozornil na to, že ESB ve věci podala dovolání k Nejvyššímu soudu. „I přes udělení prezidentské milosti pak ESB hodlá i touto cestou nadále pokračovat v očištění svého jména a reputace,“ dodal. Místopředsedou představenstva ESB je podle obchodního rejstříku od února 2021 hokejista Jaromír Jágr, v představenstvu dřív figuroval i jeho otec.
Ovčáček uvedl, že Zeman nejmenované firmě prominul zbytek trestu zákazu plnění veřejných zakázek a účasti na veřejné soutěži. Zmínil, že společnost trest dostala za zločin zjednání výhody při zadání veřejné zakázky. „Prezident republiky přihlédl k tomu, že trest nepříznivě dopadá především na zaměstnance dané společnosti, a tomu, že významnou část trestu omilostněná společnost již vykonala,“ sdělil mluvčí.
Kauza kolem Baláka
V kauze ovlivnění veřejné zakázky v Lánské oboře pravomocně rozhodl loni v březnu Krajský soud v Praze. Tehdejšímu šéfovi Lesní správy Lány Balákovi potvrdil tříletý trest vězení, peněžitý trest 1,8 milionu korun a čtyřletý zákaz činnosti. Balák podle verdiktu soudu zvýhodnil při přípravě a zadání veřejné zakázky manažera ESB Libora Tkadlece, který za to dostal podmíněný dvouapůlletý a peněžitý trest. ESB spolu s tříletým zákazem účasti ve veřejných zakázkách soud uložil také zaplatit 5,4 milionu korun.
Balák, který byl jako šéf Lánské obory podřízeným kancléře Vratislava Mynáře, vinu odmítl. Stejně tak i Tkadlec, který podobně jako ESB podal dovolání k Nejvyššímu soudu. Baláka Zeman omilostnil necelý týden po pravomocném rozsudku. Uvedl, že zohlednil jeho bezúhonnost i pracovitost. Podle prezidenta nebyla zřejmě pro Balákovo odsouzení rozhodná povaha činu, ale to, kde pracuje. Balák ke konci loňska na funkci šéfa Lesní správy Lány rezignoval, nadále v ní pracuje jako referent.
Zeman o udělení milosti informoval den před koncem svého mandátu. Milost, stejně jako některé další, neodpovídá podmínkám, které si po nástupu do prezidentské funkce sám nastavil: tedy že milosti bude udělovat jen striktně omezenému okruhu humanitárních případů – pachatel nesměl mít na svědomí závažný trestný čin, musel mít závažné zdravotní problémy a zajištěné rodinné zázemí.
Udílení milostí převedl Zeman v prosinci 2013 na ministerstvo spravedlnosti, které žádosti posuzuje a Hradu předkládá jen ty, jež zmíněné podmínky splňují.
O milost žádal Metrostav
Zprvu se spekulovalo o milosti pro stavební firmu Metrostav, která byla odsouzená v kauze bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha. O tom, že odboráři z Metrostavu poslali loni v prosinci rovnou Zemanovi na Hrad žádost o milost, informoval počátkem letošního roku server Seznam Zprávy. Žadatelé v ní argumentovali tím, že Metrostav přijde kvůli zákazu zakázek o značnou část práce a bude propouštět. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula serveru potvrdil, že odboráře k tomuto kroku vyzval on. Tvrdil ale, že se s prezidentem, který je jeho dlouholetým přítelem, o udělení milosti nebavil.
Úterní milost je dvacátá šestá, kterou Zeman za deset let svého působení na Hradě udělil. Amnestii na rozdíl od svých předchůdců nevyhlásil žádnou. Velkou pozornost vzbudilo udělení milosti pro odsouzeného dvojnásobného vraha Jiřího Kajínka, který si tak z doživotního trestu odpykal 23 let.
Kritiku vzbudilo i Zemanovo rozhodnutí z letošního ledna, kterým prominul zbytek zkušební doby manželce někdejšího premiéra Petra Nečase (ODS) odsouzené v kauze zneužití Vojenského zpravodajství.