Omilostnění politici PiS se střetli se stráží Sejmu. Trvají na tom, že jsou poslanci

Nahrávám video

Dva politici polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) Mariusz Kamiński a Maciej Wasik se pokusili dostat na zasedání Sejmu a způsobili potyčku. Trvají na tom, že zůstávají poslanci, i přes verdikt soudu, který je poslal na dva roky do vězení za zneužití pravomoci a mandátu tím zbavil. Oba politiky posléze omilostnil polský prezident a spojenec PiS Andrzej Duda.

Odsouzením zanikly Kamińskému a Wasikovi poslanecké mandáty, oba politici ale trvají na tom, že jejich mandáty po omilostnění Dudou trvají.

Ve středu se pokusili protlačit na schůzi parlamentu. Předseda Sejmu Szymon Holownia ale nechal uzamknout hlavní dveře a postavil před ně stráž. „V Sejmu není místo pro politické chuligánství a aroganci,“ uvedl. Zpravodaj ČT v Polsku Andreas Papadopulos popsal následné dění jako „dynamický incident“.

Konflikt podle něj trval půl hodiny až čtyřicet minut, během nichž stráž vytlačila chumel politiků PiS, v jehož středu byli právě Kamiński s Wasikem, z bezprostřední blízkosti budovy. V chumlu byl mimo jiné i šéf PiS Jaroslaw Kaczyński. Politici takto překonali dvě stě až tři sta metrů od závory, která dělí areál Sejmu od ulice.

„Chtěli deklarovat, že stále zůstávají poslanci, že mají mandát tak, jak ho měli ještě uprostřed prosince. Ale podle polské ústavy o něj přišli ve chvíli, kdy byli pravomocně odsouzeni za zneužití pravomocí. Byli poté omilostněni, ale podle polské ústavy to nepředpokládá, že se jim vrátí mandát,“ shrnul situaci zpravodaj ČT.

Chaos v justici

Jenže situace je komplikovaná. O statutu Kamińského a Wasika může rozhodnout například ústavní soud. Jenže vládní koalice ho neuznává kvůli rozsáhlým reformám z období vlády PiS. Opozice zas neuznává rozsudky soudů, které během vlastní vlády neovládla. „V Polsku v současné chvíli neexistuje autorita, která by dokázala tento spor spolehlivě rozsoudit. To je největší problém, to je to, proč se hovoří o krizi právního státu,“ konstatoval Papadopulos.

Několik soudů vyneslo ve stejné věci protichůdné rozsudky. Ještě před středečním jednáním Sejmu jeho předseda prohlásil, že Wasik a Kamiński nejsou poslanci, přičemž se odvolal na verdikt varšavského soudu. „Nebudou vpuštěni, nebudou hlasovat, nebudou se podílet na práci parlamentu,“ zdůraznil.

„Jsme poslanci v souladu s rozhodnutím ústavního soudu,“ kontroval Wasik dle agentury Reuters. „Počítali jsme s tím, že jim bude umožněno vykonávat jejich povinnosti. Nejvyšší soud jim mandáty potvrdil,“ uvedl poslanec PiS Marek Ast. Také nejvyšší soud podle koalice dál ovládá bývalá vládní strana.

Případ obou politiků je podle polských právních expertů příkladem chaosu v tamní justici, která během vlády PiS prošla masivními reformami.

„Kaczyński se v tomto podobá Donaldu Trumpovi. Kaczyński a jeho voliči se neumí smířit s prohrou ve volbách,“ domnívá se ministr státních aktiv Borys Budka. „Směřujeme k obyčejné diktatuře. Navíc takové, která slouží cizím zájmům,“ tvrdí Kaczyński.

Nahrávám video

Dvě odsouzení a dvě milosti

Papadopolus podotkl, že jde o další ze sporů, který má hluboké kořeny, jež sahají ještě před minulou dekádu. Dá se podle něj předpokládat, že ze strany Kamińského a Wasika nešlo o poslední pokus dostat se do Sejmu a deklarovat tak, že dle svého výkladu zůstávají poslanci.

Politici Práva a spravedlnosti tvrdili, že Kamiński a Wasik jsou prvními polskými politickými vězni od pádu komunismu v roce 1989. jejich případ sahá do roku 2007, kdy tito muži stáli v čele protikorupční agentury CBA.

Za tehdejší zneužití pravomocí je v roce 2015 soud nepravomocně odsoudil, prezident Duda ale oba politiky následně omilostnil. Nejvyšší soud později zpochybnil milost udělenou ještě před pravomocným odsouzením a jiný soud loni v prosinci oba politiky PiS poslal do vězení na dva roky. Policie je v lednu tohoto roku zadržela, když byli na pozvání Dudy v prezidentském paláci. Ten je pak omilostnil znovu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Moskva tvrdí, že v noci čelila rozsáhlému dronovému útoku. Údery hlásí i Ukrajina

Ruské úřady tvrdí, že po útocích dronů v Bělgorodské oblasti a Jegorjevsku u Moskvy zemřeli dva lidé. Bezpilotní letouny připisuje Rusko Ukrajině. Invazní jednotky pak pokračovaly v úderech proti Ukrajině, v Dnipru na jihovýchodě země stoupl počet obětí pondělního ruského útoku z šesti na sedm, oznámil šéf oblastní vojenské správy Oleksandr Hanža. Ruské útoky na Charkov a okolí si během uplynulého dne vyžádaly čtyři životy a 24 raněných, včetně dvou dětí, uvedl náčelník regionální správy Oleh Syněhubov.
07:46Aktualizovánopřed 34 mminutami

AP: Izraelské údery v Gaze zabily nejméně osm lidí včetně dvou dětí

Při pondělních izraelských úderech v jižní a centrální části Pásma Gazy zahynulo nejméně osm lidí, včetně dvou dětí, a dalších nejméně 20 lidí bylo zraněno, píše agentura AP s odkazem na tamní zdravotnické zdroje. Při útoku na stan v oblasti města Dajr Balah, kde se ukrývali vysídlení Palestinci, byli zabiti tři lidé, včetně osmiletého chlapce a jeho dědečka. Izraelská armáda uvedla, že cílem byl člen hnutí Palestinský islámský džihád Záhir Abú Sálim, který se podle ní podílel na útoku na Izrael ze 7. října 2023.
01:47Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V Peru sečetli všechny hlasy z voleb, vítězkou je Fujimoriová

Peruánský volební úřad v pondělí zveřejnil konečné výsledky prezidentských voleb, v nichž zvítězila pravicová kandidátka Keiko Fujimoriová. Nad svým levicovým soupeřem Robertem Sánchezem vyhrála o přibližně 50 tisíc z více než 19 milionů sečtených hlasů. Fujimoriová uvedla, že vyčká na oficiální vyhlášení vítěze, zatímco Sánchez výsledek odmítá uznat a žádá zrušení hlasů odevzdaných v zahraničí.
05:33Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Venezuelu zasáhly další slabší otřesy. Záchranné práce pokračují

Hlavní město Venezuely Caracas a okolí zasáhly po ničivých zemětřeseních z minulé středy další slabší otřesy, píší agentury. Podle úřadů zatím nebyly hlášeny škody. Počet obětí předchozích dvou silných zemětřesení o síle 7,2 a 7,5 dosáhl nejméně 1719 lidí a dalších více než pět tisíc utrpělo zranění. Záchranáři téměř pět dní po zemětřesení vyprostili z trosek živého muže.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Po střelbě na severu Německa je šest mrtvých. Motivem byly spory o dítě

Pět lidí zemřelo bezprostředně při střelbě ve městě Stade ve spolkové zemi Dolní Sasko na severu Německa, později v nemocnici zemřel další člověk. Podle německých médií došlo ke střelbě v zařízení pro mladistvé. Policie při zásahu zadržela dvě osoby, z nichž jedna je podezřelá ze střelby. Motivem střelce byly podle policie zřejmě rodinné spory.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoPolsko kupuje tři švédské ponorky, chce zajistit bezpečnost Baltu

Polsko podpisem potvrdilo nákup tří švédských ponorek. Varšava tím dává najevo snahu o modernizaci vlastního námořnictva, které je zastaralé a závislé na sovětské technice. Chce tak zajistit bezpečnost Baltského moře. První z nových moderních plavidel by měla země obdržet nejdřív v roce 2030. Pro Varšavu jde o další krok k prvním moderním ponorkám za více než třicet let. Aktuálně má ve své flotile jediné plavidlo z roku 1986, které už ale neplní svou funkci. Trojice nových strojů A26 Blekinge by měla dorazit během pěti let. Švédská nabídka vyhrála i kvůli prohlubující se spolupráci obou zemí. V Polsku už nyní působí přes 700 švédských firem, které zaměstnávají až 110 tisíc lidí. Ve Švédsku se taky bude konat výcvik polských námořníků. Polsko dává na obranu nejvíce procent hrubého domácího produktu ze zemí NATO. V příštích měsících chce modernizovat i lodní infrastrukturu.
před 14 hhodinami

VideoJižní Korea bude mohutně investovat do AI a polovodičů

Boom umělé inteligence zvyšuje poptávku po paměťových čipech. Jihokorejská vláda tak ve spolupráci se soukromými firmami oznámila ambiciózní plán na tři megaprojekty za 576 miliard dolarů. Země vybuduje nová výrobní centra, aby udržela konkurenceschopnost. Hlavními investory jsou společnosti Samsung Electronics a SK Hynix. Investice svědčí o snaze zajistit národní bezpečnost a udržet vedoucí postavení v oblasti právě paměťových čipů.
před 14 hhodinami

Ruské útoky na Dnipro a Záporoží zabily devět lidí, desítky jsou zraněny

Při ruském útoku na město Dnipro na jihovýchodě Ukrajiny bylo zabito nejméně šest lidí. Informoval o tom v pondělí šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Hanža. Další skoro tři desítky osob byly podle něj zraněny. V Záporoží při útoku na minibus Rusové zavraždili tři osoby. Na místě bylo několik zraněných, včetně jednoho dítěte. Útoky Rusů poté pokračovaly v Sumské oblasti nebo opět v Záporoží. BBC News mezitím upozornila na nesrovnalosti ve vyjádřeních ruského vládce Vladimira Putina.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Evropský pohled