Omilostnění politici PiS se střetli se stráží Sejmu. Trvají na tom, že jsou poslanci

Nahrávám video
Události: Potyčka politiků PiS se stráží Sejmu
Zdroj: ČT24

Dva politici polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) Mariusz Kamiński a Maciej Wasik se pokusili dostat na zasedání Sejmu a způsobili potyčku. Trvají na tom, že zůstávají poslanci, i přes verdikt soudu, který je poslal na dva roky do vězení za zneužití pravomoci a mandátu tím zbavil. Oba politiky posléze omilostnil polský prezident a spojenec PiS Andrzej Duda.

Odsouzením zanikly Kamińskému a Wasikovi poslanecké mandáty, oba politici ale trvají na tom, že jejich mandáty po omilostnění Dudou trvají.

Ve středu se pokusili protlačit na schůzi parlamentu. Předseda Sejmu Szymon Holownia ale nechal uzamknout hlavní dveře a postavil před ně stráž. „V Sejmu není místo pro politické chuligánství a aroganci,“ uvedl. Zpravodaj ČT v Polsku Andreas Papadopulos popsal následné dění jako „dynamický incident“.

Konflikt podle něj trval půl hodiny až čtyřicet minut, během nichž stráž vytlačila chumel politiků PiS, v jehož středu byli právě Kamiński s Wasikem, z bezprostřední blízkosti budovy. V chumlu byl mimo jiné i šéf PiS Jaroslaw Kaczyński. Politici takto překonali dvě stě až tři sta metrů od závory, která dělí areál Sejmu od ulice.

„Chtěli deklarovat, že stále zůstávají poslanci, že mají mandát tak, jak ho měli ještě uprostřed prosince. Ale podle polské ústavy o něj přišli ve chvíli, kdy byli pravomocně odsouzeni za zneužití pravomocí. Byli poté omilostněni, ale podle polské ústavy to nepředpokládá, že se jim vrátí mandát,“ shrnul situaci zpravodaj ČT.

Chaos v justici

Jenže situace je komplikovaná. O statutu Kamińského a Wasika může rozhodnout například ústavní soud. Jenže vládní koalice ho neuznává kvůli rozsáhlým reformám z období vlády PiS. Opozice zas neuznává rozsudky soudů, které během vlastní vlády neovládla. „V Polsku v současné chvíli neexistuje autorita, která by dokázala tento spor spolehlivě rozsoudit. To je největší problém, to je to, proč se hovoří o krizi právního státu,“ konstatoval Papadopulos.

Několik soudů vyneslo ve stejné věci protichůdné rozsudky. Ještě před středečním jednáním Sejmu jeho předseda prohlásil, že Wasik a Kamiński nejsou poslanci, přičemž se odvolal na verdikt varšavského soudu. „Nebudou vpuštěni, nebudou hlasovat, nebudou se podílet na práci parlamentu,“ zdůraznil.

„Jsme poslanci v souladu s rozhodnutím ústavního soudu,“ kontroval Wasik dle agentury Reuters. „Počítali jsme s tím, že jim bude umožněno vykonávat jejich povinnosti. Nejvyšší soud jim mandáty potvrdil,“ uvedl poslanec PiS Marek Ast. Také nejvyšší soud podle koalice dál ovládá bývalá vládní strana.

Případ obou politiků je podle polských právních expertů příkladem chaosu v tamní justici, která během vlády PiS prošla masivními reformami.

„Kaczyński se v tomto podobá Donaldu Trumpovi. Kaczyński a jeho voliči se neumí smířit s prohrou ve volbách,“ domnívá se ministr státních aktiv Borys Budka. „Směřujeme k obyčejné diktatuře. Navíc takové, která slouží cizím zájmům,“ tvrdí Kaczyński.

Nahrávám video
Zpravodaj ČT v Polsku Andreas Papadopulos o potyčce v Sejmu
Zdroj: ČT24

Dvě odsouzení a dvě milosti

Papadopolus podotkl, že jde o další ze sporů, který má hluboké kořeny, jež sahají ještě před minulou dekádu. Dá se podle něj předpokládat, že ze strany Kamińského a Wasika nešlo o poslední pokus dostat se do Sejmu a deklarovat tak, že dle svého výkladu zůstávají poslanci.

Politici Práva a spravedlnosti tvrdili, že Kamiński a Wasik jsou prvními polskými politickými vězni od pádu komunismu v roce 1989. jejich případ sahá do roku 2007, kdy tito muži stáli v čele protikorupční agentury CBA.

Za tehdejší zneužití pravomocí je v roce 2015 soud nepravomocně odsoudil, prezident Duda ale oba politiky následně omilostnil. Nejvyšší soud později zpochybnil milost udělenou ještě před pravomocným odsouzením a jiný soud loni v prosinci oba politiky PiS poslal do vězení na dva roky. Policie je v lednu tohoto roku zadržela, když byli na pozvání Dudy v prezidentském paláci. Ten je pak omilostnil znovu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Japonsko hlasuje v předčasných volbách

Úderem sobotní 23. hodiny SEČ se v Japonsku otevřely volební místnosti. Tamní voličky a voliči v předčasných volbách hlasují pro nové složení dolní komory tamního parlamentu. Agentura Reuters označila za favoritku voleb dosavadní premiérku Sanae Takaičiovou. Upozornila však na to, že vlivem sněhových srážek v některých oblastech by účast při volbách mohla být nižší.
00:38Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V lavinách na severu Itálie zahynulo několik lidí

Při několika lavinách na severu Itálie zahynuli čtyři lidé a další utrpěli zranění, uvedla agentura DPA. V italských horách platí vysoké lavinové nebezpečí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinské elektrárny kvůli ruským útokům snižují výkon

V důsledku sobotního ruského útoku musely ukrajinské jaderné elektrárny snížit svůj výkon. Informuje o tom Ministerstvo energetiky Ukrajiny. Drony a rakety podle instituce mířily především na rozvodny a vzdušné vedení. Jaderné elektrárny jsou největším zdrojem elektřiny v zemi. Jednu z nich za přísných bezpečnostních opatření navštívil štáb České televize.
před 6 hhodinami

Demonstrace odpůrců olympiády v Miláně přerostla v násilnosti

Sobotní demonstrace odpůrců olympiády v severoitalském Miláně přerostla v násilnosti, když zhruba stovka protestujících házela na policisty dělobuchy, dýmovnice a lahve. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že policie dav rozehnala vodními děly. Zimní olympijské hry, které začaly v pátek, hostí Milán společně s Cortinou d'Ampezzo.
před 6 hhodinami

Krize ve vztazích s USA kvůli Grónsku ještě neskončila, míní Rasmussen

Krize ve vztazích se Spojenými státy kvůli Grónsku ještě neskončila, i když se vztahy zlepšují, je přesvědčen dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Vyjádřil se tak v sobotu podle agentury AFP na tiskové konferenci v grónském Nuuku. O největší světový ostrov, bohatý na nerostné suroviny, donedávna usiloval americký prezident Donald Trump, což vedlo k velkému napětí. Dánsko, pod které Grónsko jako autonomní oblast patří, to stejně jako další evropské země jasně odmítalo.
před 7 hhodinami

Železnici v severní Itálii ochromila trojice sabotážních útoků

Provoz na železnici v severní Itálii, která nyní hostí zimní olympijské hry v Miláně a Cortině d'Ampezzo, v sobotu ochromila trojice sabotáží. Italské ministerstvo dopravy označilo událost za akt „vážné sabotáže“ a dodalo, že připomíná zahajovací den letních olympijských her v Paříži v roce 2024, kdy sabotéři zasáhli francouzskou vysokorychlostní síť TGV a způsobili dopravní chaos, píše agentura Reuters.
před 12 hhodinami

Sybiha popřel ukrajinskou účast v postřelení zástupce šéfa ruské GRU

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha popřel, že by jeho země stála za postřelením zástupce šéfa ruské vojenské rozvědky GRU Vladimira Alexejeva. Informovala o tom agentura Reuters. Ze zodpovědnosti za pokus o atentát na vysoce postaveného vojenského ruského činitele Ukrajinu v pátek obvinil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov, jenž bez důkazů tvrdil, že se Kyjev snaží narušit mírová jednání. Ukrajina se už téměř čtyři roky brání rozsáhlé ruské vojenské agresi.
před 13 hhodinami

USA chtějí, aby rusko-ukrajinská válka skončila do června, řekl Zelenskyj

Spojené státy chtějí, aby Ukrajina a Rusko ukončily válku do června, řekl podle agentur AP a AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pokud termín nebude dodržen, administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa podle něj pravděpodobně vyvine na obě strany tlak. Američané také navrhli, aby se vyjednávací týmy Kyjeva a Moskvy setkaly příště v USA, nejspíše v Miami, dodal Zelenskyj. Ukrajina se brání plnohodnotné ruské vojenské agresi od února 2022.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...