Omilostnění politici PiS se střetli se stráží Sejmu. Trvají na tom, že jsou poslanci

2 minuty
Události: Potyčka politiků PiS se stráží Sejmu
Zdroj: ČT24

Dva politici polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) Mariusz Kamiński a Maciej Wasik se pokusili dostat na zasedání Sejmu a způsobili potyčku. Trvají na tom, že zůstávají poslanci, i přes verdikt soudu, který je poslal na dva roky do vězení za zneužití pravomoci a mandátu tím zbavil. Oba politiky posléze omilostnil polský prezident a spojenec PiS Andrzej Duda.

Odsouzením zanikly Kamińskému a Wasikovi poslanecké mandáty, oba politici ale trvají na tom, že jejich mandáty po omilostnění Dudou trvají.

Ve středu se pokusili protlačit na schůzi parlamentu. Předseda Sejmu Szymon Holownia ale nechal uzamknout hlavní dveře a postavil před ně stráž. „V Sejmu není místo pro politické chuligánství a aroganci,“ uvedl. Zpravodaj ČT v Polsku Andreas Papadopulos popsal následné dění jako „dynamický incident“.

Konflikt podle něj trval půl hodiny až čtyřicet minut, během nichž stráž vytlačila chumel politiků PiS, v jehož středu byli právě Kamiński s Wasikem, z bezprostřední blízkosti budovy. V chumlu byl mimo jiné i šéf PiS Jaroslaw Kaczyński. Politici takto překonali dvě stě až tři sta metrů od závory, která dělí areál Sejmu od ulice.

„Chtěli deklarovat, že stále zůstávají poslanci, že mají mandát tak, jak ho měli ještě uprostřed prosince. Ale podle polské ústavy o něj přišli ve chvíli, kdy byli pravomocně odsouzeni za zneužití pravomocí. Byli poté omilostněni, ale podle polské ústavy to nepředpokládá, že se jim vrátí mandát,“ shrnul situaci zpravodaj ČT.

Chaos v justici

Jenže situace je komplikovaná. O statutu Kamińského a Wasika může rozhodnout například ústavní soud. Jenže vládní koalice ho neuznává kvůli rozsáhlým reformám z období vlády PiS. Opozice zas neuznává rozsudky soudů, které během vlastní vlády neovládla. „V Polsku v současné chvíli neexistuje autorita, která by dokázala tento spor spolehlivě rozsoudit. To je největší problém, to je to, proč se hovoří o krizi právního státu,“ konstatoval Papadopulos.

Několik soudů vyneslo ve stejné věci protichůdné rozsudky. Ještě před středečním jednáním Sejmu jeho předseda prohlásil, že Wasik a Kamiński nejsou poslanci, přičemž se odvolal na verdikt varšavského soudu. „Nebudou vpuštěni, nebudou hlasovat, nebudou se podílet na práci parlamentu,“ zdůraznil.

„Jsme poslanci v souladu s rozhodnutím ústavního soudu,“ kontroval Wasik dle agentury Reuters. „Počítali jsme s tím, že jim bude umožněno vykonávat jejich povinnosti. Nejvyšší soud jim mandáty potvrdil,“ uvedl poslanec PiS Marek Ast. Také nejvyšší soud podle koalice dál ovládá bývalá vládní strana.

Případ obou politiků je podle polských právních expertů příkladem chaosu v tamní justici, která během vlády PiS prošla masivními reformami.

„Kaczyński se v tomto podobá Donaldu Trumpovi. Kaczyński a jeho voliči se neumí smířit s prohrou ve volbách,“ domnívá se ministr státních aktiv Borys Budka. „Směřujeme k obyčejné diktatuře. Navíc takové, která slouží cizím zájmům,“ tvrdí Kaczyński.

7 minut
Zpravodaj ČT v Polsku Andreas Papadopulos o potyčce v Sejmu
Zdroj: ČT24

Dvě odsouzení a dvě milosti

Papadopolus podotkl, že jde o další ze sporů, který má hluboké kořeny, jež sahají ještě před minulou dekádu. Dá se podle něj předpokládat, že ze strany Kamińského a Wasika nešlo o poslední pokus dostat se do Sejmu a deklarovat tak, že dle svého výkladu zůstávají poslanci.

Politici Práva a spravedlnosti tvrdili, že Kamiński a Wasik jsou prvními polskými politickými vězni od pádu komunismu v roce 1989. jejich případ sahá do roku 2007, kdy tito muži stáli v čele protikorupční agentury CBA.

Za tehdejší zneužití pravomocí je v roce 2015 soud nepravomocně odsoudil, prezident Duda ale oba politiky následně omilostnil. Nejvyšší soud později zpochybnil milost udělenou ještě před pravomocným odsouzením a jiný soud loni v prosinci oba politiky PiS poslal do vězení na dva roky. Policie je v lednu tohoto roku zadržela, když byli na pozvání Dudy v prezidentském paláci. Ten je pak omilostnil znovu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely dvě desítky lidí

Nejméně 25 lidí ve středu zemřelo a asi 80 dalších bylo zraněno zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 11 mminutami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 46 mminutami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
03:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 3 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
před 5 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 12 hhodinami
Načítání...