Omilostnění politici PiS se střetli se stráží Sejmu. Trvají na tom, že jsou poslanci

2 minuty
Události: Potyčka politiků PiS se stráží Sejmu
Zdroj: ČT24

Dva politici polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) Mariusz Kamiński a Maciej Wasik se pokusili dostat na zasedání Sejmu a způsobili potyčku. Trvají na tom, že zůstávají poslanci, i přes verdikt soudu, který je poslal na dva roky do vězení za zneužití pravomoci a mandátu tím zbavil. Oba politiky posléze omilostnil polský prezident a spojenec PiS Andrzej Duda.

Odsouzením zanikly Kamińskému a Wasikovi poslanecké mandáty, oba politici ale trvají na tom, že jejich mandáty po omilostnění Dudou trvají.

Ve středu se pokusili protlačit na schůzi parlamentu. Předseda Sejmu Szymon Holownia ale nechal uzamknout hlavní dveře a postavil před ně stráž. „V Sejmu není místo pro politické chuligánství a aroganci,“ uvedl. Zpravodaj ČT v Polsku Andreas Papadopulos popsal následné dění jako „dynamický incident“.

Konflikt podle něj trval půl hodiny až čtyřicet minut, během nichž stráž vytlačila chumel politiků PiS, v jehož středu byli právě Kamiński s Wasikem, z bezprostřední blízkosti budovy. V chumlu byl mimo jiné i šéf PiS Jaroslaw Kaczyński. Politici takto překonali dvě stě až tři sta metrů od závory, která dělí areál Sejmu od ulice.

„Chtěli deklarovat, že stále zůstávají poslanci, že mají mandát tak, jak ho měli ještě uprostřed prosince. Ale podle polské ústavy o něj přišli ve chvíli, kdy byli pravomocně odsouzeni za zneužití pravomocí. Byli poté omilostněni, ale podle polské ústavy to nepředpokládá, že se jim vrátí mandát,“ shrnul situaci zpravodaj ČT.

Chaos v justici

Jenže situace je komplikovaná. O statutu Kamińského a Wasika může rozhodnout například ústavní soud. Jenže vládní koalice ho neuznává kvůli rozsáhlým reformám z období vlády PiS. Opozice zas neuznává rozsudky soudů, které během vlastní vlády neovládla. „V Polsku v současné chvíli neexistuje autorita, která by dokázala tento spor spolehlivě rozsoudit. To je největší problém, to je to, proč se hovoří o krizi právního státu,“ konstatoval Papadopulos.

Několik soudů vyneslo ve stejné věci protichůdné rozsudky. Ještě před středečním jednáním Sejmu jeho předseda prohlásil, že Wasik a Kamiński nejsou poslanci, přičemž se odvolal na verdikt varšavského soudu. „Nebudou vpuštěni, nebudou hlasovat, nebudou se podílet na práci parlamentu,“ zdůraznil.

„Jsme poslanci v souladu s rozhodnutím ústavního soudu,“ kontroval Wasik dle agentury Reuters. „Počítali jsme s tím, že jim bude umožněno vykonávat jejich povinnosti. Nejvyšší soud jim mandáty potvrdil,“ uvedl poslanec PiS Marek Ast. Také nejvyšší soud podle koalice dál ovládá bývalá vládní strana.

Případ obou politiků je podle polských právních expertů příkladem chaosu v tamní justici, která během vlády PiS prošla masivními reformami.

„Kaczyński se v tomto podobá Donaldu Trumpovi. Kaczyński a jeho voliči se neumí smířit s prohrou ve volbách,“ domnívá se ministr státních aktiv Borys Budka. „Směřujeme k obyčejné diktatuře. Navíc takové, která slouží cizím zájmům,“ tvrdí Kaczyński.

7 minut
Zpravodaj ČT v Polsku Andreas Papadopulos o potyčce v Sejmu
Zdroj: ČT24

Dvě odsouzení a dvě milosti

Papadopolus podotkl, že jde o další ze sporů, který má hluboké kořeny, jež sahají ještě před minulou dekádu. Dá se podle něj předpokládat, že ze strany Kamińského a Wasika nešlo o poslední pokus dostat se do Sejmu a deklarovat tak, že dle svého výkladu zůstávají poslanci.

Politici Práva a spravedlnosti tvrdili, že Kamiński a Wasik jsou prvními polskými politickými vězni od pádu komunismu v roce 1989. jejich případ sahá do roku 2007, kdy tito muži stáli v čele protikorupční agentury CBA.

Za tehdejší zneužití pravomocí je v roce 2015 soud nepravomocně odsoudil, prezident Duda ale oba politiky následně omilostnil. Nejvyšší soud později zpochybnil milost udělenou ještě před pravomocným odsouzením a jiný soud loni v prosinci oba politiky PiS poslal do vězení na dva roky. Policie je v lednu tohoto roku zadržela, když byli na pozvání Dudy v prezidentském paláci. Ten je pak omilostnil znovu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 12 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 13 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...