Polský ústavní soud znovu odmítl změny v pravidlech svého fungování, které prosadila vládnoucí konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS). Jsou podle něj neústavní. Kritici tvrdí, že se vedení země snaží ochromit nejvyšší justiční instituci v zemi. Situace znepokojuje i Unii. Varšava ale kritiku odmítá a názor ústavních soudců nechce respektovat.
Změny prosazené Varšavou jdou proti ústavě, zopakovali ústavní soudci
Ústavní krize v Polsku se neustále prohlubuje. Část červencové novely zákona o ústavním soudu odporuje základnímu zákonu země, míní soudci, kteří tak zopakovali verdikt přijatý dříve na neveřejném jednání. Proti byla pouze trojice soudců zvolená PiS.
Protiústavní je podle ústavního soudu například ustanovení umožňující čtyřem soudcům až půl roku blokovat rozhodování celého soudu, anebo zásada posuzovat návrhy v pořadí, v jakém k soudu dorazily bez ohledu na jejich důležitost.
Novelu napadli u ústavního soudu tři opoziční strany, ombudsman i předsedkyně nejvyššího soudu. Měla nahradit normu z loňského prosince, kterou ústavní soud v březnu zamítl. Ani tento verdikt vláda nezveřejnila.
Polská vláda se snaží naznačit, že ústavní soud by měl být pod jejím přímým vedením. Zatím jí to neprocházelo, čelí kritice ze strany opozice, ale i Unie a Spojených států, které považuje za svého největšího spojence. Ústavní soud je opravdu nyní zablokovaný.
Vláda PiS dala předem najevo, že nebude respektovat názor ústavních soudců, protože je podle ní protiprávní, a jejich rozhodnutí nezveřejní v úředním věstníku. Předseda PiS, bývalý premiér Jaroslaw Kaczyński dokonce ve středu pohrozil kroky, které „definitivně rozhodnou, že se ústavní soud podřídí ústavě“.
Spor o ústavní soud mezitím dospěl tak daleko, že Brusel kvůli obavám o demokracii a právní stát v Polsku zahájil proceduru, která by mohla skončit i přijetím sankcí proti Polsku. Varšavu kritizoval rovněž europarlament a Benátská komise sdružující evropské experty na ústavní právo.
Masivní protivládní protesty v ulicích přitom znejišťují zahraničí. Podle agentury Bloomberg odteklo za poslední rok z Polska rekordních 50 miliard dolarů. Vlivná mezinárodní finanční agentura Moody´s už varovala před snížením ratingu země.
Také americký prezident Barack Obama minulý měsíc ve Varšavě vyjádřil znepokojení a „jako přítel a spojenec“ vyzval k podpoře demokratických institucí, právnímu státu, nezávislé justice a svobodných médií.
Zpravodaj ČRo: Polská vláda se snaží ústavní soud ovládnout (zdroj: ČT24)
- Nová konzervativní vláda strany Právo a spravedlnost (PiS) (vzešla z voleb v říjnu 2015) okamžitě vyměnila šéfy čtyř tajných služeb, bezpečnostních orgánů a státních úřadů a dosadila do vedení státu několik lidí s problematickou minulostí. Skončil také šéf čerstvě vytvořeného polsko-slovenského kontrašpionážního centra NATO ve Varšavě.
- Kabinet prosadil změny ve fungování ústavního soudu. Místo pětičlenného soudního senátu by většinu sporů muselo napříště rozhodovat nejméně 13 členů ústavního soudu, a to nikoli prostou většinou jako dosud, ale dvoutřetinovou. Jinak pře zůstane nerozhodnuta. To podle kritiků povede k faktické paralýze této instituce.
- Kvůli kontroverzní novele o médiích skončily mandáty členů vedení a dozorčích rad veřejnoprávní Polské televize a Polského rozhlasu.
- Sejm také schválil nový zákon, který rozšiřuje možnosti policejního dohledu a získávání informací ze sledování elektronické komunikace. Podle opozice mohou nové policejní pravomoci ohrozit právo občanů na soukromí.
- Dolní komora polského parlamentu schválila i novelu zákona, která slučuje funkci ministra spravedlnosti a generálního prokurátora.
- Neúspěchem skončil návrh zákona, který by prakticky zakázal potraty. Současný zákon, který v silně katolickém Polsku platí, umožňuje umělé přerušení těhotenství jen ve třech případech: když je ohrožen život nebo zdraví matky, jestliže prenatální vyšetření odhalí nevratné poškození plodu, anebo když je otěhotnění důsledkem znásilnění nebo incestu. Návrh počítal jen s jedinou výjimkou, a to v případě ohrožení života matky. Poslanci změnu odmítli.
- Ke konci roku 2016 vyšli Poláci do ulic kvůli tomu, že vláda chtěla omezit práci novinářů v parlamentu a následně „nezákonně“ schválila státní rozpočet na příští rok. Opozice kvůli tomu několik týdnů blokovala jednací sál v Sejmu. PiS pak návrh na omezení žurnalistů v Sejmu stáhla, rozpočet je ale platný.
- Polská policie nyní vyšetřuje účastníky nedávných demonstrací před parlamentem. Ministr vnitra mluvil dokonce o desetiletých trestech. Vládní poslanci chtějí i postihy pro opoziční kolegy.
- Začátkem roku 2017 mluvčí polské vlády sdělil, že kabinet neví, zda podpoří znovuzvolení Donalda Tuska do čela Evropské rady. Euroskeptická strana PiS Tuska dlouhodobě otevřeně kritizuje. Tusk stál do roku 2014 v čele středopravé proevropské strany Občanská platforma, která je nyní v opozici.
- Polská televize TVN 24 přitom upozorňuje, že Polsko nemůže Tuskovo zvolení zablokovat, protože Evropská rada volí svého stálého předsedu kvalifikovanou většinou.