V Bělorusku omilostnili novináře Prataseviče

Bývalý šéfredaktor běloruského opozičního média Nexta Raman Pratasevič, kterého běloruský režim tento měsíc odsoudil na osm let do vězení, byl omilostněn. Oznámila to státní agentura Belta s odvoláním na novináře samotného. „Doslova právě teď jsem podepsal všechny příslušné dokumenty o tom, že jsem dostal milost. To je prostě nádherná novinka,“ komentoval Pratasevič.

Běloruské bezpečnostní složky zadržely nyní osmadvacetiletého opozičního novináře Prataseviče předloni v květnu společně s jeho tehdejší ruskou partnerkou Sofijí Sapegaovou. Krátce předtím donutily v Minsku přistát civilní letoun, který mířil z Atén do Vilniusu.

Letecký incident a zadržení dvojice odsoudila řada zemí včetně Spojených států a států Evropské unie, které pak rozšířily sankce proti běloruskému režimu. Sapegaovou odsoudili loni v Bělorusku k šestiletému vězení. Moskevský soud má ve středu posuzovat její předání do vlasti.

Pratasevič po zadržení uzavřel dohodu s úřady a spolupracoval. Soud jej 3. května odsoudil spolu s dvěma dalšími obžalovanými, souzenými v nepřítomnosti, mimo jiné za veřejné výzvy k uchopení státní moci, za teroristické činy, hanobení hlavy státu, šíření vědomě lživých informací o Bělorusku a další údajné zločiny. Rozsudek nabyl právní moci 18. května, protože Pratasevič se neodvolal, připomněl server Naša Niva.

Povolební protesty proti Lukašenkovi

Zpravodajský kanál Nexta za Pratasevičova vedení podrobně informoval o rozsáhlých povolebních protestech proti režimu dlouholetého autoritářského běloruského vůdce Alexandra Lukašenka po prezidentských volbách v srpnu 2020. Úřady tehdy znovu vyhlásily vítězem voleb Lukašenka, ale opozice a západní země volby považují za zfalšované. Režim, který protesty tvrdě potlačil, Nextu označil za „teroristickou organizaci“.

Běloruská opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská, která žije v exilu, odsouzení novináře označila za další „neúctu ke spravedlnosti“ a celý proces za vykonstruovaný. „(Pratasevič) je rukojmím režimu od únosu (letadla) Ryanair,“ dodala. K pondělní zprávě o jeho omilostnění napsala, že „běloruský režim skrývá své zločiny za kouřovou clonu“. „Omilostnění Ramana Prataseviče je předvídatelným pokusem odvrátit pozornost od Eduarda Babaryky a pohřešovaných politických vězňů. Všichni musí být propuštěni a musí jim být umožněno žít svobodně bez nátlaku nebo vyhrožování,“ uvedla na Twitteru.

Eduard Babaryka je syn Viktara Babaryky, jenž byl jedním z hlavních Lukašenkových soupeřů před prezidentskými volbami v srpnu 2020. Volební komise Babaryku nakonec z voleb vyloučila. Předloni ho běloruský soud uznal vinným z korupce a poslal na čtrnáct let do vězení. Minulý měsíc se objevily zprávy, že Viktara Babaryku převezli do nemocnice s plicním pneumotoraxem a známkami bití, napsala stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) a upozornila, že od dubna není jasné, kde přesně se nachází. Jeho syn Eduard stanul před soudem v pondělí, čelí mimo jiné obviněním z daňových úniků nebo z podněcování nenávisti. Obvinění odmítá jako politicky motivovaná.

Rodina: Bylo to doznání pod nátlakem

Pratasevič po svém zadržení v rozhovoru pro státní televizi řekl, že respektuje Lukašenka, uznává svou vinu a nechce se už angažovat v politice. Podle nezávislých médií toto interview vzniklo pod nátlakem. Pratasevičova rodina po jeho zadržení uvedla, že byl donucen k nepravdivým doznáním. Jeho veřejná kritika běloruské opozice podnítila spekulace, že se dostal pod silný tlak úřadů, napsala stanice BBC na svém webu.

Většina běloruských opozičních aktivistů kvůli represím režimu uprchla ze země, další skončili ve vězení. Běloruský soud v nepřítomnosti odsoudil i Cichanouskou, které v březnu vyměřil 15 let vězení mimo jiné za spiknutí za účelem neústavního převzetí moci. Podle nevládní organizace Vjasna je v Bělorusku v současné době téměř 1500 politických vězňů. Patří mezi ně i manžel Cichanouské, jehož odsoudili už v roce 2021 k 18 rokům za mřížemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán popřel, že by odmítl jednat v Islámábádu o konci války

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí v sobotu popřel, že by Írán odmítal jednat v Islámábádu o zastavení bojů. V pátek přitom americký deník The Wall Street Journal napsal, že snahy zorganizovat rokování mezi Íránem a Spojenými státy v pákistánské metropoli se dostaly na mrtvý bod. Arakčí prohlásil, že Íránu záleží na dojednání definitivního konce války, která začala americkými a izraelskými údery na jeho území na konci února.
před 1 hhodinou

Rusko zabíjelo na trhu v Nikopolu, Ukrajina cílila na ruské chemické závody

Rusko zasáhlo trh a obchod v Nikopolu v Dněpropetrovské oblasti. Nejméně pět lidí zemřelo, další jsou zranění. Na jiném místě ve stejném regionu zranil ruský útok mimo jiné dvě malé děti. Rusko zaútočilo drony i na obytnou čtvrť v Sumách, kde zasáhlo vysokopodlažní bytový dům. Ukrajinské drony cílily na chemické závody v Toljatti v ruské Samarské oblasti, píší ukrajinská média s odvoláním na ruské zdroje.
11:03Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA dál pátrají po členovi posádky letounu sestřeleného nad Íránem

Spojené státy stále pátrají po druhém členovi posádky bojového letounu F-15E, který sestřelil Írán nad svým územím, píší v sobotu agentura AP a další média. Podle tisku se jednoho ze dvou členů posádky podařilo americkým silám zachránit už v pátek, což ale úřady oficiálně nepotvrdily. Pátrání po americkém letci zahájily v pátek také íránské bezpečnostní složky.
před 2 hhodinami

Zelenskyj popsal, jak ukrajinští experti pomáhají v Perském zálivu s obranou

Prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že ukrajinské expertní týmy, které po začátku americko-izraelské války s Íránem odcestovaly do zemí Perského zálivu, analyzují možné cíle íránských útoků a navrhují, jak je bránit.
před 5 hhodinami

Nečekaný trend v programu Erasmus+. Středoškoláky láká Slovensko

Tuzemští středoškoláci stále více využívají program Erasmus+. Nově u nich roste zájem o sousední Slovensko. Tam v loňském roce vyjelo 1860 studentů a učňů, meziročně o 442 víc. Celkově v roce 2025 vyjelo do zahraničí 15 410 studentů středních škol a učilišť, což je o 2748 víc než předloni. Vyplývá to z dat Domu zahraniční spolupráce, který v Česku evropský vzdělávací program Erasmus+ administruje.
před 6 hhodinami

Izraelské a americké údery zasáhly petrochemický areál a Búšehr, tvrdí Írán

Izraelské a americké údery v sobotu zasáhly petrochemický areál v provincii Chúzestán na západě Íránu, uvedla podle agentur íránská oficiální média. Podle nich je pravděpodobné, že úder na místě někoho zabil nebo zranil. Jeden člověk zemřel po dopadu střely u areálu íránské jaderné elektrárny Búšehr, informovala agentura Tasním a místní úřady. Izrael a Spojené státy útočí na Írán od 28. února, některé údery zasáhly i energetická zařízení, kvůli čemuž Teherán pohrozil ostrou odvetou.
04:24Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Polsko kvůli Rusku pracuje na protidronové zdi. Má chránit východní hranici NATO

Kvůli ruským útokům na Ukrajinu mívá opakovaně pohotovost letectvo v Polsku – naposledy v pátek. Varšava teď staví protidronovou zeď, která má ochránit východní hranici Severoatlantické aliance. Využívá k tomu systémy vyráběné přímo v Gdyni na severu země. Ochranu svého nebe považuje polská vláda – právě kvůli Rusku – za prioritu. Země ale nespoléhá jen na protidronovou zeď. Koncem května do ní dorazí první čtveřice nových amerických stíhaček F-35. V dalších letech ji bude následovat i téměř stovka moderních vrtulníků Apache.
před 8 hhodinami

Trump nařídil vyplatit mzdy všem zaměstnancům ministerstva vnitřní bezpečnosti

Šéf Bílého domu Donald Trump v pátek podepsal prezidentské memorandum, kterým ministerstvu vnitřní bezpečnosti (DHS) nařizuje vyplatit všem svým zaměstnancům částku odpovídající jejich platu, který jim nebyl od začátku částečného shutdownu vyplácen. Problém je však s financováním výplat.
před 11 hhodinami
Načítání...