V Bělorusku omilostnili novináře Prataseviče

Bývalý šéfredaktor běloruského opozičního média Nexta Raman Pratasevič, kterého běloruský režim tento měsíc odsoudil na osm let do vězení, byl omilostněn. Oznámila to státní agentura Belta s odvoláním na novináře samotného. „Doslova právě teď jsem podepsal všechny příslušné dokumenty o tom, že jsem dostal milost. To je prostě nádherná novinka,“ komentoval Pratasevič.

Běloruské bezpečnostní složky zadržely nyní osmadvacetiletého opozičního novináře Prataseviče předloni v květnu společně s jeho tehdejší ruskou partnerkou Sofijí Sapegaovou. Krátce předtím donutily v Minsku přistát civilní letoun, který mířil z Atén do Vilniusu.

Letecký incident a zadržení dvojice odsoudila řada zemí včetně Spojených států a států Evropské unie, které pak rozšířily sankce proti běloruskému režimu. Sapegaovou odsoudili loni v Bělorusku k šestiletému vězení. Moskevský soud má ve středu posuzovat její předání do vlasti.

Pratasevič po zadržení uzavřel dohodu s úřady a spolupracoval. Soud jej 3. května odsoudil spolu s dvěma dalšími obžalovanými, souzenými v nepřítomnosti, mimo jiné za veřejné výzvy k uchopení státní moci, za teroristické činy, hanobení hlavy státu, šíření vědomě lživých informací o Bělorusku a další údajné zločiny. Rozsudek nabyl právní moci 18. května, protože Pratasevič se neodvolal, připomněl server Naša Niva.

Povolební protesty proti Lukašenkovi

Zpravodajský kanál Nexta za Pratasevičova vedení podrobně informoval o rozsáhlých povolebních protestech proti režimu dlouholetého autoritářského běloruského vůdce Alexandra Lukašenka po prezidentských volbách v srpnu 2020. Úřady tehdy znovu vyhlásily vítězem voleb Lukašenka, ale opozice a západní země volby považují za zfalšované. Režim, který protesty tvrdě potlačil, Nextu označil za „teroristickou organizaci“.

Běloruská opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská, která žije v exilu, odsouzení novináře označila za další „neúctu ke spravedlnosti“ a celý proces za vykonstruovaný. „(Pratasevič) je rukojmím režimu od únosu (letadla) Ryanair,“ dodala. K pondělní zprávě o jeho omilostnění napsala, že „běloruský režim skrývá své zločiny za kouřovou clonu“. „Omilostnění Ramana Prataseviče je předvídatelným pokusem odvrátit pozornost od Eduarda Babaryky a pohřešovaných politických vězňů. Všichni musí být propuštěni a musí jim být umožněno žít svobodně bez nátlaku nebo vyhrožování,“ uvedla na Twitteru.

Eduard Babaryka je syn Viktara Babaryky, jenž byl jedním z hlavních Lukašenkových soupeřů před prezidentskými volbami v srpnu 2020. Volební komise Babaryku nakonec z voleb vyloučila. Předloni ho běloruský soud uznal vinným z korupce a poslal na čtrnáct let do vězení. Minulý měsíc se objevily zprávy, že Viktara Babaryku převezli do nemocnice s plicním pneumotoraxem a známkami bití, napsala stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) a upozornila, že od dubna není jasné, kde přesně se nachází. Jeho syn Eduard stanul před soudem v pondělí, čelí mimo jiné obviněním z daňových úniků nebo z podněcování nenávisti. Obvinění odmítá jako politicky motivovaná.

Rodina: Bylo to doznání pod nátlakem

Pratasevič po svém zadržení v rozhovoru pro státní televizi řekl, že respektuje Lukašenka, uznává svou vinu a nechce se už angažovat v politice. Podle nezávislých médií toto interview vzniklo pod nátlakem. Pratasevičova rodina po jeho zadržení uvedla, že byl donucen k nepravdivým doznáním. Jeho veřejná kritika běloruské opozice podnítila spekulace, že se dostal pod silný tlak úřadů, napsala stanice BBC na svém webu.

Většina běloruských opozičních aktivistů kvůli represím režimu uprchla ze země, další skončili ve vězení. Běloruský soud v nepřítomnosti odsoudil i Cichanouskou, které v březnu vyměřil 15 let vězení mimo jiné za spiknutí za účelem neústavního převzetí moci. Podle nevládní organizace Vjasna je v Bělorusku v současné době téměř 1500 politických vězňů. Patří mezi ně i manžel Cichanouské, jehož odsoudili už v roce 2021 k 18 rokům za mřížemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA se musí rozhodnout, zda chtějí válku ukončit, řekl Pezeškján médiím

Je na Spojených státech, aby se rozhodly, zda chtějí válku proti Íránu ukončit, či nikoli. V rozhovoru s televizní stanicí Fox News v New Yorku to ve čtvrtek večer (v noci na pátek SELČ) řekl íránský prezident Masúd Pezeškján. Současně připomněl, že to nebyl Írán, kdo konflikt vyvolal, a zopakoval, že jeho země je odhodlána se bránit.
před 1 hhodinou

Jsem hrdý na vztahy USA a Číny, řekl Trump Si Ťin-pchingovi v Bílém domě

Vytvořili jsme se Si Ťin-pchingem skutečné přátelství, řekl americký prezident Donald Trump během návštěvy čínského prezidenta v Bílém domě. Jejich čtvrteční jednání je klíčovým bodem během třídenní návštěvy Siho v USA. Později se oba společně s prvními dámami zúčastní státní večeře v Bílém domě. Přítomni budou také zástupci předních amerických firem. Hospodářskou spolupráci oba politici zmiňovali i během projevů v úvodu jejich setkání.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Izrael se bude dále bránit, nemá jinou možnost, řekl v OSN Netanjahu

V New Yorku pokračuje třetím dnem všeobecná rozprava 81. zasedání Valného shromáždění OSN. Projev měl i izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Uvedl, že se Izrael bude nadále bránit a bude vítězit, protože nemá jinou možnost. Zmínil také hrozbu, kterou představoval Írán, a útoky palestinských teroristů na Izrael. Netanjahu ostře odmítl obvinění své země z genocidy a ti, kteří taková obvinění vznášejí, by se podle izraelského premiéra měli stydět. Předtím vystoupil mimo jiné palestinský prezident Mahmúd Abbás, který mluvil on-line, protože mu Spojené státy opět odmítly udělit vízum. Dále vystoupí mimo jiné zástupci Evropské unie, Maďarska či Venezuely.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

CNN, MS NOW i Politico opět získaly přístup do Bílého domu

Americké stanice CNN a MS NOW i server Politico uvedly, že jim byl opět povolen přístup do Bílého domu. Federální soudce o něco dříve nařídil americkému prezidentovi Donaldovi Trumpovi obnovit novinářům obou stanic a serveru Politico přístup do jeho sídla. Reportéři všech tří médií však uvedli, že několik hodin po soudním rozhodnutí je do Bílého domu nepustili a média kvůli tomu požádala soud o okamžité slyšení.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Naši lidé. Nvotová natočila minisérii o vraždě Kuciaka a Kušnírové

Osm let po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové vznikla hraná minisérie, která tyto události zpracovává v širších souvislostech. Šestidílný seriál Naši lidé pro Českou televizi natočila slovenská režisérka Tereza Nvotová. Zároveň se s Mirem Šifrou a Tomášem Hrubým podílela na scénáři. Názvem Naši lidé tvůrci odkazují ke slovnímu spojení, které na Slovensku označuje síť blízkých osob spojených klientelismem, korupcí a napojením na politickou reprezentaci.
před 9 hhodinami

Izraelský úřad zakázal účast všech arabských stran ve volbách

Izraelská ústřední volební komise ve středu hlasovala pro přijetí návrhů na úplné vyloučení kandidátní listiny izraelské politické aliance tří stran izraelských Arabů, píše server Times of Israel (ToI). Jedná se konkrétně o strany Balad, Chadaš a Ta'al. Další arabské straně Ra'am, známé v češtině jako Sjednocená arabská kandidátka, byla rovněž účast ve volbách zakázána. Očekává se, že rozhodnutí zvrátí nejvyšší soud.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Do Číny se dostaly díly F-35. Pentagon vyšetřuje, jak je to možné

Pentagon prověřuje, jak se v Čínou spravovaném Hongkongu ocitly součástky nejmodernějšího amerického stíhacího letounu. O případu ve středu informoval zpravodajský server Bloomberg, podle nějž Čína získala části vybavení pro „neviditelné stíhačky“ F-35, napsala v noci na čtvrtek agentura AP.
před 12 hhodinami

Ukrajina a Finsko uzavřely dohodu o spolupráci v oblasti dronů

Dohoda mezi Ukrajinou a Finskem, kterou 23. září v New Yorku podepsali prezidenti Volodymyr Zelenskyj a Alexander Stubb, počítá s předáváním technologií a informací mezi oběma zeměmi a se společnou výrobou obranného vybavení. Oznámil to Stubb.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.