V Bělorusku omilostnili novináře Prataseviče

Bývalý šéfredaktor běloruského opozičního média Nexta Raman Pratasevič, kterého běloruský režim tento měsíc odsoudil na osm let do vězení, byl omilostněn. Oznámila to státní agentura Belta s odvoláním na novináře samotného. „Doslova právě teď jsem podepsal všechny příslušné dokumenty o tom, že jsem dostal milost. To je prostě nádherná novinka,“ komentoval Pratasevič.

Běloruské bezpečnostní složky zadržely nyní osmadvacetiletého opozičního novináře Prataseviče předloni v květnu společně s jeho tehdejší ruskou partnerkou Sofijí Sapegaovou. Krátce předtím donutily v Minsku přistát civilní letoun, který mířil z Atén do Vilniusu.

Letecký incident a zadržení dvojice odsoudila řada zemí včetně Spojených států a států Evropské unie, které pak rozšířily sankce proti běloruskému režimu. Sapegaovou odsoudili loni v Bělorusku k šestiletému vězení. Moskevský soud má ve středu posuzovat její předání do vlasti.

Pratasevič po zadržení uzavřel dohodu s úřady a spolupracoval. Soud jej 3. května odsoudil spolu s dvěma dalšími obžalovanými, souzenými v nepřítomnosti, mimo jiné za veřejné výzvy k uchopení státní moci, za teroristické činy, hanobení hlavy státu, šíření vědomě lživých informací o Bělorusku a další údajné zločiny. Rozsudek nabyl právní moci 18. května, protože Pratasevič se neodvolal, připomněl server Naša Niva.

Povolební protesty proti Lukašenkovi

Zpravodajský kanál Nexta za Pratasevičova vedení podrobně informoval o rozsáhlých povolebních protestech proti režimu dlouholetého autoritářského běloruského vůdce Alexandra Lukašenka po prezidentských volbách v srpnu 2020. Úřady tehdy znovu vyhlásily vítězem voleb Lukašenka, ale opozice a západní země volby považují za zfalšované. Režim, který protesty tvrdě potlačil, Nextu označil za „teroristickou organizaci“.

Běloruská opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská, která žije v exilu, odsouzení novináře označila za další „neúctu ke spravedlnosti“ a celý proces za vykonstruovaný. „(Pratasevič) je rukojmím režimu od únosu (letadla) Ryanair,“ dodala. K pondělní zprávě o jeho omilostnění napsala, že „běloruský režim skrývá své zločiny za kouřovou clonu“. „Omilostnění Ramana Prataseviče je předvídatelným pokusem odvrátit pozornost od Eduarda Babaryky a pohřešovaných politických vězňů. Všichni musí být propuštěni a musí jim být umožněno žít svobodně bez nátlaku nebo vyhrožování,“ uvedla na Twitteru.

Eduard Babaryka je syn Viktara Babaryky, jenž byl jedním z hlavních Lukašenkových soupeřů před prezidentskými volbami v srpnu 2020. Volební komise Babaryku nakonec z voleb vyloučila. Předloni ho běloruský soud uznal vinným z korupce a poslal na čtrnáct let do vězení. Minulý měsíc se objevily zprávy, že Viktara Babaryku převezli do nemocnice s plicním pneumotoraxem a známkami bití, napsala stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) a upozornila, že od dubna není jasné, kde přesně se nachází. Jeho syn Eduard stanul před soudem v pondělí, čelí mimo jiné obviněním z daňových úniků nebo z podněcování nenávisti. Obvinění odmítá jako politicky motivovaná.

Rodina: Bylo to doznání pod nátlakem

Pratasevič po svém zadržení v rozhovoru pro státní televizi řekl, že respektuje Lukašenka, uznává svou vinu a nechce se už angažovat v politice. Podle nezávislých médií toto interview vzniklo pod nátlakem. Pratasevičova rodina po jeho zadržení uvedla, že byl donucen k nepravdivým doznáním. Jeho veřejná kritika běloruské opozice podnítila spekulace, že se dostal pod silný tlak úřadů, napsala stanice BBC na svém webu.

Většina běloruských opozičních aktivistů kvůli represím režimu uprchla ze země, další skončili ve vězení. Běloruský soud v nepřítomnosti odsoudil i Cichanouskou, které v březnu vyměřil 15 let vězení mimo jiné za spiknutí za účelem neústavního převzetí moci. Podle nevládní organizace Vjasna je v Bělorusku v současné době téměř 1500 politických vězňů. Patří mezi ně i manžel Cichanouské, jehož odsoudili už v roce 2021 k 18 rokům za mřížemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Spojené státy znovu udeřily na Írán, míří na tamní námořnictvo

Spojené státy zahájily v noci na úterý další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Podle íránské polooficiální agentury Mehr byla protivzdušná obrana aktivována také v blízkosti jaderné elektrárny v Búšehru. Výbuchy jsou hlášeny z oblasti přístavního města Čáhbahár a z města Konárak, kde se nachází námořní základna. Agentura AP připomíná, že USA útočí již desátou noc v řadě.
před 2 hhodinami

Při fotbalových oslavách ve Španělsku zemřel třináctiletý chlapec

Ve Španělsku v noci na pondělí zemřel třináctiletý chlapec a několik dalších lidí se zranilo, když se pod nimi zřítila fontána, na niž vylezli při oslavách španělského vítězství na mistrovství světa ve fotbale, informují agentura AFP a deník El País. Neštěstí se stalo ve městě Ciudad Rodrigo v Salamance na západě země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

U federální budovy v New Yorku došlo k explozi, jeden člověk skončil ve vazbě

U federální budovy na dolním Manhattanu došlo k explozi, kterou zřejmě způsobilo odpálení zábavní pyrotechniky v odpadkovém koši. S odkazem na Federální úřad pro vyšetřování (FBI) to napsal server CBS News. Jeden člověk byl vzat do vazby, případ vyšetřuje protiteroristické newyorské oddělení FBI. To později podezřelého identifikovalo jako bývalého amerického vojáka. Ministerstvo vnitřní bezpečnosti uvedlo, že podezřelý cílil na Úřad pro imigraci a cla (ICE). Formálně obviněn zatím nebyl.
před 4 hhodinami

VideoDemonstrace na podporu Fedorova pokračují, do Zelenského se opřel i Klyčko

Tisíce Ukrajinců i o víkendu protestovaly proti rozhodnutí prezidenta Volodymyra Zelenského odvolat populárního ministra obrany Mychajla Fedorova. Do hlavy státu se opřel už i starosta Kyjeva Vitalij Klyčko, podle něhož Zelenskyj nerad naslouchá radám. Prezident uvedl, že změna ve vojenském vedení byla nutná kvůli neshodám Fedorova s velitelem armády Oleksanderem Syrským. Naopak jeho konec žádají demonstranti, Zelenskyj se v těchto dnech schází s generály a diskutuje vojenskou strategii. Podle zdrojů z jeho okolí proto, aby vybral právě nástupce Syrského. Politická krize v napadené zemi přichází v době zvýšených útoků na Ukrajině i hluboko v Rusku, které proti Kyjevu zahájilo plnohodnotnou invazi před více než čtyřmi lety.
před 4 hhodinami

Burnham převzal funkci britského premiéra

Nový lídr britských labouristů Andy Burnham převzal funkci premiéra a vystřídal odstoupivšího Keira Starmera. Král Karel III. ho po 13. hodině SELČ pověřil sestavením vlády. Burnham následně u premiérského sídla v Downing Street prohlásil, že Británie musí získat zpět svou stabilitu. Starmer zase ve svém posledním projevu vyjádřil hrdost, že země je silnější než před dvěma lety, kdy ji přebíral.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Šachistka Polgárová odmítla nabídku stát se prezidentkou Maďarska

Slavná šachistka Judit Polgárová odmítla nabídku maďarského premiéra Pétera Magyara stát se prezidentkou země, píše agentura AFP. Ministerský předseda v pondělí devětačtyřicetileté nepolitičce funkci hlavy státu nabídl poté, co dosavadní prezident Tamás Sulyok na konci minulého týdne podepsal ústavní dodatek, který ukončuje jeho prezidentský mandát.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Soud v USA pozastavil převzetí Warner Bros. Discovery konkurenčním Paramountem

Předběžné opatření amerického soudu na čtrnáct dní pozastavilo převzetí mediální skupiny Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance za 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Informovala o tom agentura Reuters. Opatření má žalující skupině dvanácti států USA v čele s Kalifornií poskytnout čas, aby soudu přednesla argumenty, proč by transakce neměla pokračovat.
před 5 hhodinami

Cílem Hamásu není spravovat Gazu a zajistit vodu a elektřinu, míní jeho nový šéf

Palestinské teroristické hnutí Hamás zvolilo nového šéfa Chalíla Hajju do čela svého politického úřadu. Hajja nahradí někdejšího vůdce Jahju Sinvára, kterého v říjnu 2024 zabila izraelská armáda. Sám Hajja věří, že „cílem Hamásu není spravovat Gazu a zajistit jí vodu, elektřinu a podobné věci“, nýbrž „převrátit situaci“. Dříve se také vyslovil pro samostatný palestinský stát v hranicích před rokem 1967. Stejný rok zmiňuje také Charta Hamásu z roku 2017, nicméně vyjádření nemusí znamenat, že po dosažení tohoto cíle by teroristé od násilí upustili.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.