V Bělorusku omilostnili novináře Prataseviče

Bývalý šéfredaktor běloruského opozičního média Nexta Raman Pratasevič, kterého běloruský režim tento měsíc odsoudil na osm let do vězení, byl omilostněn. Oznámila to státní agentura Belta s odvoláním na novináře samotného. „Doslova právě teď jsem podepsal všechny příslušné dokumenty o tom, že jsem dostal milost. To je prostě nádherná novinka,“ komentoval Pratasevič.

Běloruské bezpečnostní složky zadržely nyní osmadvacetiletého opozičního novináře Prataseviče předloni v květnu společně s jeho tehdejší ruskou partnerkou Sofijí Sapegaovou. Krátce předtím donutily v Minsku přistát civilní letoun, který mířil z Atén do Vilniusu.

Letecký incident a zadržení dvojice odsoudila řada zemí včetně Spojených států a států Evropské unie, které pak rozšířily sankce proti běloruskému režimu. Sapegaovou odsoudili loni v Bělorusku k šestiletému vězení. Moskevský soud má ve středu posuzovat její předání do vlasti.

Pratasevič po zadržení uzavřel dohodu s úřady a spolupracoval. Soud jej 3. května odsoudil spolu s dvěma dalšími obžalovanými, souzenými v nepřítomnosti, mimo jiné za veřejné výzvy k uchopení státní moci, za teroristické činy, hanobení hlavy státu, šíření vědomě lživých informací o Bělorusku a další údajné zločiny. Rozsudek nabyl právní moci 18. května, protože Pratasevič se neodvolal, připomněl server Naša Niva.

Povolební protesty proti Lukašenkovi

Zpravodajský kanál Nexta za Pratasevičova vedení podrobně informoval o rozsáhlých povolebních protestech proti režimu dlouholetého autoritářského běloruského vůdce Alexandra Lukašenka po prezidentských volbách v srpnu 2020. Úřady tehdy znovu vyhlásily vítězem voleb Lukašenka, ale opozice a západní země volby považují za zfalšované. Režim, který protesty tvrdě potlačil, Nextu označil za „teroristickou organizaci“.

Běloruská opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská, která žije v exilu, odsouzení novináře označila za další „neúctu ke spravedlnosti“ a celý proces za vykonstruovaný. „(Pratasevič) je rukojmím režimu od únosu (letadla) Ryanair,“ dodala. K pondělní zprávě o jeho omilostnění napsala, že „běloruský režim skrývá své zločiny za kouřovou clonu“. „Omilostnění Ramana Prataseviče je předvídatelným pokusem odvrátit pozornost od Eduarda Babaryky a pohřešovaných politických vězňů. Všichni musí být propuštěni a musí jim být umožněno žít svobodně bez nátlaku nebo vyhrožování,“ uvedla na Twitteru.

Eduard Babaryka je syn Viktara Babaryky, jenž byl jedním z hlavních Lukašenkových soupeřů před prezidentskými volbami v srpnu 2020. Volební komise Babaryku nakonec z voleb vyloučila. Předloni ho běloruský soud uznal vinným z korupce a poslal na čtrnáct let do vězení. Minulý měsíc se objevily zprávy, že Viktara Babaryku převezli do nemocnice s plicním pneumotoraxem a známkami bití, napsala stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) a upozornila, že od dubna není jasné, kde přesně se nachází. Jeho syn Eduard stanul před soudem v pondělí, čelí mimo jiné obviněním z daňových úniků nebo z podněcování nenávisti. Obvinění odmítá jako politicky motivovaná.

Rodina: Bylo to doznání pod nátlakem

Pratasevič po svém zadržení v rozhovoru pro státní televizi řekl, že respektuje Lukašenka, uznává svou vinu a nechce se už angažovat v politice. Podle nezávislých médií toto interview vzniklo pod nátlakem. Pratasevičova rodina po jeho zadržení uvedla, že byl donucen k nepravdivým doznáním. Jeho veřejná kritika běloruské opozice podnítila spekulace, že se dostal pod silný tlak úřadů, napsala stanice BBC na svém webu.

Většina běloruských opozičních aktivistů kvůli represím režimu uprchla ze země, další skončili ve vězení. Běloruský soud v nepřítomnosti odsoudil i Cichanouskou, které v březnu vyměřil 15 let vězení mimo jiné za spiknutí za účelem neústavního převzetí moci. Podle nevládní organizace Vjasna je v Bělorusku v současné době téměř 1500 politických vězňů. Patří mezi ně i manžel Cichanouské, jehož odsoudili už v roce 2021 k 18 rokům za mřížemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpův styl je jako arabský bazar, Evropu ale přiměl jednat, řekl Pavel

Nevyzpytatelné chování amerického prezidenta Donalda Trumpa nelze hodnotit jen negativně a nemělo by být vnímáno jako hrozba, míní prezident Petr Pavel. Jeho politický styl přirovnal k „arabskému bazaru", který provází smlouvání cen. Může sice šokovat, ale často vede k výsledkům, jež podle Pavla Evropu přiměly jednat, zejména v otázkách bezpečnosti a obrany, řekl ve čtvrtek prezident při debatě se studenty Gymnázia Hejčín při návštěvě Olomouckého kraje. Uvedl také, že Evropští členové NATO musí být schopni zajistit si bezpečnost i bez USA.
10:06AktualizovánoPrávě teď

Trump chystá v Davosu podpis „charty“ své Rady pro mír

Americký prezident Donald Trump plánuje na okraj ekonomického fóra ve švýcarském Davosu podpis zakládající listiny vznikající Rady pro mír. Ta by se nejprve měla zabývat Pásmem Gazy a poté i řešením dalších konfliktů. K USA by se mělo podle médií připojit až 35 dalších států.
před 28 mminutami

Bouře udeřila na Athény, zaplavila ulice kamením

Dva lidé zemřeli v Řecku poté, co přívalové deště zasáhly Athény a další místa. Žena zemřela poté, co ji srazilo auto nesené lokální povodní v jižním předměstí Athén. V přístavu na Peloponésu v jižním Řecku byl rozbouřeným mořem smeten člen pobřežní stráže, když se pokoušel upevnit člun. Hasiči přijali v řeckém hlavním městě stovky hovorů s žádostí o odčerpání vody ze zaplavených budov. Bouře zaplavila ulice bahnem a kamením. Očekává se, že ve čtvrtek se přesune do východní části země.
před 46 mminutami

Witkoff oznámil pokrok v rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války

Jednání o ukončení rusko-ukrajinské války dosáhla velkého pokroku, zbývá dořešit poslední otázku. Podle agentury Reuters to uvedl na Světovém ekonomickém fóru v Davosu zmocněnec prezidenta USA Steve Witkoff. Během dne odcestuje do Moskvy, aby ukončení konfliktu projednal s ruskými představiteli.
před 1 hhodinou

Trump po jednání s Ruttem ustoupil od hrozeb cly kvůli Grónsku

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Napětí mezi vládou a prezidentem v Polsku roste. Nawrocki využívá práva veta

V Polsku roste napětí mezi vládou a prezidentem. Naposledy hlava státu v tomto týdnu sice podepsala návrh nového rozpočtu, ihned ho ale poslala k ústavnímu soudu. Prezident Karol Nawrocki opakovaně plány vlády blokuje, od nástupu do úřadu už své veto využil třiadvacetkrát.
před 2 hhodinami

Trump jednal dle obvyklé taktiky, míní Zahradil. Zájmy má řešit s NATO, říká Lipavský

Americký prezident Donald Trump ve středu večer oznámil, že se s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem dohodl na rámci budoucí dohody o Grónsku a Arktidě. Zároveň odvolal plánované zavedení cel na vybrané evropské státy. Podle experta Motoristů na zahraniční politiku Jana Zahradila Trump postupoval dle své obvyklé taktiky – na úvod jednání nastavil konfrontační rétoriku, od které postupně odstoupil. Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) míní, že bezpečností zájmy USA jsou sice legitimní, Washington by je ale měl řešit v rámci NATO. Svůj pohled na věc v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským přidali také bývalý ministr financí Ivan Pilip a bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer.
před 2 hhodinami

Záchranáři na Novém Zélandu pátrají po sesuvu půdy po pohřešovaných

Záchranáři pátrají na Novém Zélandu po sesuvu půdy v tábořišti po několika lidech. Mezi pohřešovanými jsou podle úřadů i děti. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters, podle které Severní ostrov státu sužují silné deště. Tisíce lidí jsou kvůli nepříznivému počasí bez proudu, agentura píše také o evakuacích některých oblastí a uzavření silnic.
před 6 hhodinami
Načítání...