Spoluvězeň dostal za pobodání méně, vypráví omilostněný pěstitel konopí

Nahrávám video

Trojice mužů omilostněných prezidentem Petrem Pavlem je z vězení doma. Za trestné činy spojené s pěstováním konopí jim soud vyměřil mezi pěti a šesti lety. Podle odhadů odborníků jsou v Česku podobných případů stovky.

Dohromady měl František Kovařík na zahradě pět rostlin konopí. Vyráběl z nich masti pro sebe a tchyni. Nespotřebovanou úrodu dával známému, od kterého získával sazenice. „A on to někomu dával a ten s tím kšeftoval. Takže už jsem se dopustil organizovaného zločinu,“ vzpomíná nyní senior.

Od soudu odešel s trestem pět a půl roku vězení. Odseděl si jednadvacet měsíců. „Spoluvězeň pobodal otce a bratra a dostal méně než my,“ tvrdí.

Záhon má na zahradě také Dušan Dvořák. A za pár měsíců tam chce konopí zase zasadit. Právě on psal žádost o milost za Kovaříka a další dva muže. Všechny poznal ve vězení. I on sám si odpykával trest za pěstování konopí. „Tenhle dědeček, tamten dědeček a tamten. Prostě nikdy nemůžou být organizovaná zločinecká skupina. Teď máme žádost o milost a rehabilitaci onkologicky těžce nemocného kamaráda,“ říká Dvořák, který je zároveň v otázce konopí aktivistou.

Při udílení milostí prezident přihlédl k věku i zdravotnímu stavu mužů. Trojice navíc předtím vedla bezúhonný život. „Podstatnou část uložených trestů již vykonali a jejich hodnocení z výkonu trestů je kladné,“ uvedl Hrad.

Blažek: Trestnost konopí je zastaralá

„Milosti prezidenta republiky, které vítám, ukazují, že u nás je trestnost konopí zastaralá a je potřeba jít jinou cestou,“ míní ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Tou má být chystaná novela trestního zákoníku. Povolené má být pěstování tří rostlin a držení až padesáti gramů konopí. Množství, které je možné z rostliny získat, je podle pěstitelů ale vyšší. Novelu označují za nedotaženou.

Na otázku, zda by bylo možné limit navýšit, Blažek odpověděl, že „určitě ano“. „Ale pěstitelé musí pochopit, že v připomínkovém řízení jednám s policií a se státními zástupci o tom, abych ten zákon vůbec mohl protlačit vládou,“ upozorňuje.

František Kovařík začal hned po propuštění z vězení opět o zahradu pečovat. Konopí letos pěstovat nechce. Pokud se ale změní zákon, záhon by zase osázel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni, a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby – aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 4 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 5 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 10 hhodinami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 11 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 11 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 12 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 12 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...