Ke konspiracím vede hluboký stres, říká badatel Ariely

Nahrávám video
Události, komentáře: Ariely o konspiračních teoriích
Zdroj: ČT24

Náchylnost k důvěře v dezinformace a konspirační teorie není obyčejně dána inteligencí nebo politickým přesvědčením, ale začíná intenzivním, až existenčním stresem, popsal v Událostech, komentářích izraelsko-americký profesor kognitivní psychologie Dan Ariely. Lidé pod takovým tlakem mívají tendenci hledat viníka, ať už potíží svých, tak třeba světových, popsal.

S dopadem konspiračních teorií se Ariely sám setkal během pandemie covidu-19, o které psal. Lidé mu tehdy posílali výhružky, protože věřili, že chce zabíjet zdravé lidi. Konspirátoři mu tehdy přičítali nenávist vůči zdravým lidem kvůli jeho zraněním a vzhledu a osočovali ho, že je členem jakési kabaly. „Byl jsem popálený, když jsem byl mladý, tři roky jsem strávil v nemocnici. Proto vypadám trošku podivně,“ popsal výzkumník.

„Snažil jsem se jim vysvětlit, že tak to není, že to není pravda. Ale asi po měsíci jsem to vzdal a začal jsem to studovat,“ řekl. Došel k tomu, že i takto absurdně nedůvěřiví lidé jsou často inteligentní, ale že je na cestu víry v dezinformace a konspirace mnohdy vede zpočátku stres. Ariely zdůraznil, že tím nemyslí každodenní stres, ale hlubší tlak způsobený věcmi, kterým lidé zcela nerozumí a mnohdy nemají moc je ovlivnit.

Hledání padoucha

„Když se na to podíváte takhle a pomyslíte na lidi ve vašem životě, kteří něčemu nevěří, tak možná rozpoznáte události, které je k tomu přiměly, že se z toho tak trošku pominuli, že pro ně něco bylo příliš stresující,“ prohlásil. Takto vystresovaní lidé pak hledají padoucha, kterému svá příkoří mohou dávat za vinu, a toho nabízí právě různé konspirační teorie. „Samozřejmě to není úplný konec, takový příběh má více součástí,“ podotkl Ariely.

Podle jeho výzkumu jsou k víře v dezinformace v podstatě stejně náchylní pravicově i levicově smýšlející lidé. „Je taková tendence spíš na té pravici být loajálnější,“ zmínil s tím, že se takoví lidé často více drží i konspiračních teorií a bývají o nich silněji přesvědčeni. Rozdíl je z hlediska politického spektra také v tom, k jakým dezinformacím se lidé uchylují.

Ariely je hostem festivalu Colours of Ostrava, kde mimo jiné představil svou novou knihu Nesmyslnost, která se náchylnosti k dezinformacím a konspiracím věnuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 36 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 3 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 5 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...