Polský prezident zřejmě rozhodne do tří týdnů o osudu nezávislé TVN, teď analyzuje sporný zákon

Nahrávám video
Události: Lex TVN
Zdroj: ČT24

Polský prezident Andrzej Duda analyzuje schválenou novelu mediálního zákona. O jejím osudu rozhodne do tří týdnů. Zákon v pátek nečekaně prošel parlamentem. Na hlasování čekal od září, kdy ho zamítl Senát. Sporná norma zakazuje firmám mimo Evropský hospodářský prostor většinové vlastnictví polských médií. Podle kritiků míří hlavně na nezávislou stanici TVN, kde má většinu americká společnost Discovery.

Zpravodajský kanál TVN letos oslavil 20. výročí. Celá skupina na polském mediálnímu trhu působí 24 let. Pokud začne sporná novela platit, čtvrtstoletí vysílání se v této podobě už dočkat nemusí.

„Nebezpečí spočívá v pokusu připravit Poláky, taky naše diváky, o široké, věrohodné a o fakty opřené informace,“ upozornila zástupkyně šéfredaktora TVN24 Brygida Grysiaková.

Vládnoucí strana se k novele vrátila nečekaně potom, co od léta ležela ladem. Autoři tvrdí, že má zabránit nepřátelskému kapitálu zmocnit se polských médií. Zmiňují přitom firmy z Ruska, Číny nebo arabských zemí.

„Opravdu bychom chtěli, aby někdo zpoza EU přišel a koupil nějaké médium bez jakéhokoliv souhlasu polského regulátora? Seriózní stát přeci takto nepostupuje,“ podotkl poslký premiér Mateusz Morawiecki.

Že by zákon mířil proti k vládě kritické TVN, Právo a spravedlnost odmítá. Naopak opozice je o tom přesvědčená.

„Cíl je pouze jediný. Vypnout svobodná a nezávislá média v Polsku. My s tím nesouhlasíme,“ řekla opoziční poslankyně Paulina Hennigová-Klosková.

Zákon už zkritizovala Evropská komise. Dlouhodobě proti němu vystupuje i Washington, skupina TVN je největší americkou investicí v Polsku.

„Spojené státy jsou mimořádně zklamané schválením mediálního zákona v Sejmu. Očekáváme, že prezident Duda bude jednat v souladu s předcházejícími vyjádřeními a využije své vedoucí postavení, aby chránil svobodu slova a podnikání,“ napsal v pátek na Twitter Bix Aliu, Chargé d'affaires Velvyslanectví USA v Polsku.

V září Duda naznačil, že zákon bude v této podobě vetovat. Teď prezidentská kancelář tvrdí, že novelu analyzuje a své rozhodnutí oznámí v pravý čas.

Vedle vetování nebo podpisu má hlava státu ještě jednu možnost. Obrátit se na ústavní soud. Současné složení nejvyšší instance přitom rozhoduje většinou tak, jak si přeje vládnoucí strana.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Spojené státy sníží počet svých vojáků v Německu o pět tisíc

Spojené státy sníží počet svých vojáků v Německu o pět tisíc během příštích šesti až dvanácti měsíců. Napsala to v pátek agentura Reuters, podle níž to nařídil americký ministr obrany Pete Hegseth. Ve spojenecké zemi NATO nyní slouží kolem 35 tisíc amerických vojáků. O možném snížení jejich počtu v týdnu uvažoval americký prezident Donald Trump, který kvůli postoji k válce v Íránu kritizoval německého kancléře Friedricha Merze.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump oznámil zvýšení cel na auta dovážená z EU

Spojené státy zvýší cla na dovoz osobních a nákladních aut ze zemí Evropské unie na 25 procent, oznámil v pátek pozdě odpoledne SELČ na sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump s tím, že opatření začne platit příští týden. Sedmadvacítka podle něj neplní obchodní dohodu. Šéf Bílého domu dodal, že pokud budou auta vyráběna v továrnách na území USA, nebudou se na ně tarify vztahovat.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Babiš bude v Arménii o víkendu krátce jednat se Zelenským, píše iDnes

Premiér Andrej Babiš (ANO) bude v neděli v Arménii krátce osobně jednat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Babiš to řekl portálu iDnes.cz, téma jednání ale neupřesnil. Se Zelenským se osobně sejde poprvé po nástupu do čela nynější české vlády. Babiš i další představitelé stran aktuální vládní koalice se k Ukrajině i konkrétně o Zelenském vyjadřovali kriticky. Mluvili i o zrušení muniční iniciativy, která zajišťuje dodávky dělostřelecké munice pro zemi, která už se pátým rokem brání plnohodnotné ruské invazi.
před 4 hhodinami

Turecká policie použila proti účastníkům prvomájových protestů slzný plyn

V desítkách zemí celého světa se v pátek uskutečnily prvomájové demonstrace a pochody. Odboráři a aktivisté od Paříže přes Jakartu až po Soul na nich dle AP požadovali mimo jiné vyšší mzdy, lepší pracovní podmínky nebo mír. V Turecku policie použila slzný plyn proti prvomájovým shromážděním v Istanbulu. Tamní úřady již dříve zakázaly demonstrace v tento den na náměstí Taksim, kde se často shromáždění odborářů a levicových stran konají.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Majálesy, průvody i politické akce. Lidé v Česku slaví První máj

Lidé v Česku v pátek slaví Svátek práce. Prvomájovou oslavu tradičně využili k setkání s občany zástupci politických stran. V Praze se uskutečnil také anarchistický piknik a městem prošla protifašistická demonstrace. V ulicích metropole byli přítomni i její odpůrci. Na mnoha místech v zemi se konají také majálesy, jízdy historických vlaků nebo bicyklů a slavnosti s filmovými či divadelními představeními a aktivitami pro děti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Izraelské údery na jihu Libanonu dle úřadů zabily šest lidí, další zranily

Dva izraelské útoky na vesnici na jihu Libanonu v pátek zabily šest lidí, včetně dítěte, oznámilo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda předtím navzdory příměří vyzvala k evakuaci vesnice, informuje agentura AFP. Při izraelských úderech na obec Habbúš dalších osm lidí, včetně dítěte, podle libanonského resortu zdravotnictví utrpělo zranění.
před 5 hhodinami

Ropa zlevňuje po zprávách o novém návrhu Íránu na jednání s USA

Ceny ropy se v pátek výrazně snižují po zprávách, že Írán zaslal Spojeným státům další návrh na jednání o ukončení války. Severomořská ropa Brent kolem 16:20 SELČ vykazovala pokles o více než tři procenta a pohybovala se v těsné blízkosti 107 dolarů (asi 2225 korun) za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ve stejnou dobu ztrácela téměř pět procent a sestoupila pod sto dolarů za barel.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rusko vyslalo v dubnu proti Ukrajině rekordní počet dronů, údery pokračují

Rusko v dubnu proti Ukrajině vyslalo téměř šest tisíc dronů s dlouhým doletem, což je nejvyšší počet za více než čtyři roky trvající plnohodnotnou ruskou invazi, píše AFP. Moskva zároveň v noci na pátek zaútočila na Oděskou oblast, která byla cílem dronových náletů i během předchozích nocí. Dle úřadů pět lidí v Oděse utrpělo zranění. Počtvrté během několika týdnů zaútočily ukrajinské drony na přístav Tuapse v jihoruském Krasnodarském kraji.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...