Sejm strana 4 z 4

Dolní komora polského parlamentu schválila vládou navržený zákon, který všeobecně umožňuje hlasovat v prezidentských volbách korespondenčním způsobem. Volby, které v zemi kvůli koronaviru vyvolaly velké spory, se ale po dohodě šéfů stran vládní koalice v původním termínu 10. května konat nebudou.

Polský Senát, který ovládá opozice, v úterý odmítl novelu volebního zákona, která zavádí výhradně korespondenční hlasování v prezidentských volbách naplánovaných už na tuto neděli. Informují o tom polská média. Změna volebních pravidel, kterou před časem prosadila vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) vzhledem k epidemii covidu-19, se nyní vrací do Sejmu, dolní komory parlamentu.

Předseda polské státní volební komise (PKW) Sylwester Marciniak upozornil, že kvůli technickým a organizačním těžkostem i kvůli chybějícím právním předpisům hrozí, že nebude možné uspořádat prezidentské volby v celém rozsahu. Úřady přesto hlasování připravují, i když opozice tvrdí, že volby ohrožují život a zdraví občanů. Poláci přitom mají o nové hlavě státu rozhodovat už 10. května.

Když se u Smolensku zřítil polský vládní speciál s prezidentem Lechem Kaczyńským, pravomoci po něm dočasně převzal maršálek Sejmu. Tím byl Bronislaw Komorowski z liberální Občanské platformy. Jeho spolupracovník proto krátce po tragédii volal prezidentovu vrchními právnímu poradci Andrzeji Dudovi, aby ho o postupu informoval. Duda, tehdy člen strany Právo a spravedlnost bratří Kaczyńských, to ale nejprve odmítl a požadoval důkaz, že prezident skutečně nežije. Už to naznačilo, jak tato tragédie přispěla k zostření rozdělení v tamní politice i společnosti, kterou výrazně zasáhla. Ani po deseti letech není záležitost uzavřená, byť letošní výročí si země (nejen) s ohledem na pandemii koronaviru připomíná spíše skromně.

Soudní dvůr Evropské unie nařídil Polsku pozastavit činnost nové disciplinární komory nejvyššího soudu. Nejvyšší unijní justiční instance tak vyhověla žádosti Evropské komise, aby ve věci vydala předběžné opatření. Zástupci polské vlády nařízení kritizují a mluví o uzurpaci suverenity, právní experti rozhodnutí vidí jako krok k nápravě bezpráví. Soudci již v listopadu vyzvali polský nejvyšší soud, aby prověřil nezávislost svého disciplinárního orgánu na politické moci.

Dolní komora polského parlamentu v noci po dlouhém jednání schválila plán vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) na výhradně korespondenční hlasování při květnových volbách prezidenta. Sejm nejprve návrh zákona odmítl zařadit na program hlasování, ale PiS si nakonec zajistila většinu. Hlavu státu mají Poláci vybírat 10. května a favoritem je zatím dosavadní prezident Andrzej Duda. Podle polských médií PiS uvažuje o posunutí hlasování o jeden týden. O návrhu, který budí obavy opozice i Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), bude nyní jednat Senát.

Polský premiér Mateusz Morawiecki odsoudil čtvrteční usnesení nejvyššího soudu o tom, že justiční činitelé nominovaní novou Zemskou soudcovskou radou závislou na politicích nemají rozhodovat soudní pře. Současně Evropská komise požádala Soudní dvůr Evropské unie, aby předběžným opatřením pozastavil účinnost nového polského zákona o možnosti trestání soudců, kteří zpochybňují vládní reformu justice.

Ve Varšavě protestovali soudci, právníci i advokáti proti novému disciplinárnímu zákonu. Podle odpůrců má postihovat soudce, kteří se odmítají podřídit vládní reformě justice. Sporná norma prošla v prosinci Sejmem a míří do Senátu. Kritiky se zákon dočkal znovu i z Bruselu. Evropská komise vede s Polskem kvůli reformě soudnictví spor už několik let.

Polští poslanci přijali zákon umožňující postihnout soudce, kteří se stavějí proti kontroverzní soudní reformě, kterou připravila vládní strana Právo a spravedlnost (PiS). Sejm tak učinil navzdory přání Bruselu. Podle vlády zákon umožňující odvolávat soudce zabrání chaosu v justici, dle opozice ohrozí právní stát. Poslanci o legislativě jednali bouřlivě i v noci. Už ve středu v ulicích protestovaly tisíce Poláků.

Polský prezident Andrzej Duda oficiálně jmenoval novou vládu, kterou povede dosavadní premiér Mateusz Morawiecki ze strany Právo a spravedlnost (PiS). Tato národně-konzervativní strana vyhrála před měsícem parlamentní volby a v dolní komoře parlamentu, Sejmu, obsadila nadpoloviční většinu křesel. O důvěře dvacetičlennému kabinetu bude Sejm podle televize TVN 24 hlasovat nejspíš už 19. listopadu.

Polský zákon snižující důchodový věk soudců je v rozporu s unijním právem. Rozhodl o tom v úterý Soudní dvůr Evropské unie. Podle něj může norma vyvolávat pochybnosti o nezávislosti soudců. Soud rovněž označil zákon za diskriminační, neboť zavedl rozdílný věk pro odchod do penze u žen a mužů. Podle Varšavy se ale úterní verdikt týká už neexistujícího stavu.

V polském Sejmu leží kontroverzní zákon, který počítá s trestem tří až pěti let vězení za výuku sexuální výchovy. Podle autorů normy představuje sexuální výchova pro mládež ohrožení. Odpůrci legislativy zase považují za nebezpečné o tématu, které je v Polsku stále tabu, mlčet.

Právo a spravedlnost vyhrálo nedělní volby, protože celé minulé období rozdávalo, říká bývalý polský prezident Lech Walesa. Kvůli tomu podle něj bude jeho zemi ještě pár let trápit problém populismu. Věří však, že potom zvítězí logika. Rozhovor s jedním ze symbolů protikomunistické revoluce, který zavítal do Prahy na konferenci Forum 2000, vedla Dana Zlatohlávková.

Parlamentní volby v Polsku jasně vyhrála vládní strana Právo a spravedlnost (PiS). Po sečtení 99,5 procenta volebních obvodů získali konzervativci ve volbách do Sejmu 43,8 procenta hlasů. Opoziční Občanská koalice (KO) dostala 27,2 procenta hlasů. PiS tak zřejmě ještě vylepší svůj výsledek z předchozích voleb v roce 2015 a bude moci dál vládnout sama. Podle médií však ztratí většinu v Senátu. Volby podle dosavadních údajů provázela rekordní účast, nejvyšší od roku 1989.

Muž, který neusiluje o premiérský post, přesto chce mít nad vším kontrolu. V Polsku slaví mimořádný úspěch konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS) v čele s jejím dlouholetým lídrem Jaroslawem Kaczyńským. Zapřisáhlý starý mládenec a milovník koček je šedou eminencí polské politiky. Cílevědomý a neústupný nepsaný vůdce Polska slibuje budovat „stát blahobytu“ a odmítá ustoupit Bruselu v otázce soudní reformy.

Vládní strana Právo a spravedlnost míří v nedělních parlamentních volbách v Polsku k jasnému vítězství. Těží především ze sociální politiky, která poprvé po pádu komunismu významněji pomohla chudší části společnosti. To vykrádá elektorát levicové opozice, která se v průzkumech potácí na třetím místě. Druzí liberálové zase podle mnohých jen kritizují a nenabízejí důvěryhodný pozitivní program. Opozici nepomáhá ani spojování sil. Lidé v neděli rozhodují o novém složení obou komor parlamentu.

Polská vláda dál zavádí slibované sociální balíčky. Od července má každá tamní rodina nárok na měsíční dávku v přepočtu 3000 korun na každé dítě, bez ohledu na příjem rodičů. Kabinet navíc plánuje osvobodit od daně z příjmů všechny pracující do 26 let, pokud jejich příjem v korunách nepřesahuje půl milionu. Opozice varuje před bezuzdným utrácením, ekonomové před rostoucím zadlužením.

Bývalý polský prezident Lech Walesa varoval před vzestupem demagogie, populismu a sociální nerovnosti. Učinil tak v Gdaňsku v projevu k třicátému výročí prvních částečně svobodných voleb v zemi, jež předznamenaly konec vlády komunistů ve státech střední a východní Evropy. Právě Walesa stál v čele odborového hnutí Solidarita, které v Polsku přispělo k pádu komunistického režimu. Oslavy jubilea poznamenaly spory mezi národně-konzervativní vládou a liberální opozicí. Oba tábory si ho připomněly odděleně.