Sejm strana 4 z 5

V Polsku pokračují protesty proti zpřísnění protipotratové politiky. Neúčastní se jich už sice desetitisíce lidí jako v počátku, demonstrace ale neustávají a nově se rozšiřují i do menších měst, uvádí zpravodaj ČT v Polsku Lukáš Mathé. Při poslední středeční demonstraci ve Varšavě policie zablokovala protestujícím přístup k Sejmu a použila proti nim slzný plyn. V davu se také objevili policisté v civilu, kteří proti lidem zasáhli teleskopickými obušky.

Polský premiér Mateusz Morawiecki znovu varoval před hrozbou nekontrolovaného šíření koronaviru kvůli demonstracím po nedávném nálezu ústavního soudu, který znamená prakticky úplný zákaz interrupcí v zemi. Za pondělí Polsko eviduje rekordní přírůstek 16 300 nových případů infekce. Odpůrkyně zákazu potratů vyhlásily na středu celostátní stávku žen. O otázce potratů v úterý bouřlivě debatoval také Sejm.

Polští zemědělci ve středu opět protestují proti tamnímu zákonu o ochraně zvířat, který zakazuje chov kvůli kožešinám a vývoz masa upraveného podle náboženských předpisů. Demonstrující sedláci se svými stroji pomalou jízdou blokují polské silnice. Tématu se věnoval zahraniční zpravodaj ČT Lukáš Mathé.

Vlivný předseda polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński se stane členem vlády. Zastávat bude funkci vicepremiéra, oznámil ve středu premiér Mateusz Morawiecki. V letech 2006-2007 už Kaczyński stál v čele vlády. Ministrem školství bude Przemyslaw Czarnek známý kontroverzními výroky na adresu sexuálních menšin. Ve vládě po rekonstrukci zůstala jen jediná žena.

Polský konzervativní prezident Andrzej Duda, který minulý měsíc obhájil funkci, složil slavnostní slib před poslanci a senátory, a ujal se tak druhého mandátu. Největší opoziční uskupení, proevropská Občanská koalice, poslalo na společné zasedání Sejmu a Senátu jen několik svých zástupců. Volby nebyly podle Občanské koalice svobodné a spravedlivé.

Nejsilnější polská opoziční strana Občanská platforma (PO) napadla ve čtvrtek u nejvyššího soudu výsledek nedělních voleb hlavy státu. Ty podle oficiálních čísel vyhrál dosavadní prezident Andrzej Duda, blízký spojenec vlády národně konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS), který poměrně těsně porazil varšavského primátora Rafala Trzaskowského z PO.

Polské prezidentské volby vyhrál konzervativec Andrzej Duda. Znovuzvolení dosavadní hlavy státu v pondělí večer potvrdila státní volební komise při ohlášení konečných výsledků. Podle nich v nedělním druhém kole získal Duda 51,03 procenta hlasů, jeho soupeř, varšavský primátor Rafal Trzaskowski z nejsilnější opoziční strany Občanská platforma, dostal 48,97 procenta. Opozice si stěžuje především na průběh hlasování v zahraničí.

Vítězství současného polského prezidenta Andrzeje Dudy v nedělních volbách hlavy státu podle polských komentátorů zachránilo vládnoucí národně-konzervativní Právo a spravedlnost (PiS) před závažnou krizí. Vláda země, která je dnes rozdělena víc než kdy jindy, může pokračovat v reformách. Kvůli některým vede ostré spory nejen s opozicí, ale i s Evropskou komisí.

Polský konzervativní prezident Andrzej Duda chce, aby se v ústavě jeho země zakotvil zákaz adopce dětí homosexuálními páry. V sobotu na shromáždění před druhým kolem prezidentských voleb řekl, že příslušný návrh předloží do Sejmu, dolní komory parlamentu, v pondělí.

Podle průběžných výsledků ovládl první kolo polských prezidentských voleb obhajující prezident Andrzej Duda (Právo a spravedlnost) se ziskem 43,67 procenta hlasů. Do druhého kola s ním postupuje primátor Varšavy Rafał Trzaskowski (Občanská platforma), který získal 30,34 procenta procenta hlasů. Uvedla to Státní volební komise na základě 99,78 procenta sečtených okrsků. Druhé kolo je na programu 12. července.

Sejm, dolní komora polského parlamentu, v úterý přijal část opozičních dodatků, které do zákona o konání prezidentských voleb prosadili senátoři. Klíčové návrhy ale koaliční poslanci odmítli, uvedla televize TVN 24. Očekává se, že šéfka Sejmu nyní vyhlásí nové datum voleb odložených z května. Podle vládních politiků jím má být 28. červen. Nová norma zejména umožňuje, aby se volič sám rozhodl, zda hlas pošle poštou, nebo zda ho odevzdá tradičně ve volební místnosti.

Dolní komora polského parlamentu schválila vládou navržený zákon, který všeobecně umožňuje hlasovat v prezidentských volbách korespondenčním způsobem. Volby, které v zemi kvůli koronaviru vyvolaly velké spory, se ale po dohodě šéfů stran vládní koalice v původním termínu 10. května konat nebudou.

Polský Senát, který ovládá opozice, v úterý odmítl novelu volebního zákona, která zavádí výhradně korespondenční hlasování v prezidentských volbách naplánovaných už na tuto neděli. Informují o tom polská média. Změna volebních pravidel, kterou před časem prosadila vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) vzhledem k epidemii covidu-19, se nyní vrací do Sejmu, dolní komory parlamentu.

Předseda polské státní volební komise (PKW) Sylwester Marciniak upozornil, že kvůli technickým a organizačním těžkostem i kvůli chybějícím právním předpisům hrozí, že nebude možné uspořádat prezidentské volby v celém rozsahu. Úřady přesto hlasování připravují, i když opozice tvrdí, že volby ohrožují život a zdraví občanů. Poláci přitom mají o nové hlavě státu rozhodovat už 10. května.

Když se u Smolensku zřítil polský vládní speciál s prezidentem Lechem Kaczyńským, pravomoci po něm dočasně převzal maršálek Sejmu. Tím byl Bronislaw Komorowski z liberální Občanské platformy. Jeho spolupracovník proto krátce po tragédii volal prezidentovu vrchními právnímu poradci Andrzeji Dudovi, aby ho o postupu informoval. Duda, tehdy člen strany Právo a spravedlnost bratří Kaczyńských, to ale nejprve odmítl a požadoval důkaz, že prezident skutečně nežije. Už to naznačilo, jak tato tragédie přispěla k zostření rozdělení v tamní politice i společnosti, kterou výrazně zasáhla. Ani po deseti letech není záležitost uzavřená, byť letošní výročí si země (nejen) s ohledem na pandemii koronaviru připomíná spíše skromně.

Soudní dvůr Evropské unie nařídil Polsku pozastavit činnost nové disciplinární komory nejvyššího soudu. Nejvyšší unijní justiční instance tak vyhověla žádosti Evropské komise, aby ve věci vydala předběžné opatření. Zástupci polské vlády nařízení kritizují a mluví o uzurpaci suverenity, právní experti rozhodnutí vidí jako krok k nápravě bezpráví. Soudci již v listopadu vyzvali polský nejvyšší soud, aby prověřil nezávislost svého disciplinárního orgánu na politické moci.

Dolní komora polského parlamentu v noci po dlouhém jednání schválila plán vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) na výhradně korespondenční hlasování při květnových volbách prezidenta. Sejm nejprve návrh zákona odmítl zařadit na program hlasování, ale PiS si nakonec zajistila většinu. Hlavu státu mají Poláci vybírat 10. května a favoritem je zatím dosavadní prezident Andrzej Duda. Podle polských médií PiS uvažuje o posunutí hlasování o jeden týden. O návrhu, který budí obavy opozice i Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), bude nyní jednat Senát.

Polský premiér Mateusz Morawiecki odsoudil čtvrteční usnesení nejvyššího soudu o tom, že justiční činitelé nominovaní novou Zemskou soudcovskou radou závislou na politicích nemají rozhodovat soudní pře. Současně Evropská komise požádala Soudní dvůr Evropské unie, aby předběžným opatřením pozastavil účinnost nového polského zákona o možnosti trestání soudců, kteří zpochybňují vládní reformu justice.

Ve Varšavě protestovali soudci, právníci i advokáti proti novému disciplinárnímu zákonu. Podle odpůrců má postihovat soudce, kteří se odmítají podřídit vládní reformě justice. Sporná norma prošla v prosinci Sejmem a míří do Senátu. Kritiky se zákon dočkal znovu i z Bruselu. Evropská komise vede s Polskem kvůli reformě soudnictví spor už několik let.

Polští poslanci přijali zákon umožňující postihnout soudce, kteří se stavějí proti kontroverzní soudní reformě, kterou připravila vládní strana Právo a spravedlnost (PiS). Sejm tak učinil navzdory přání Bruselu. Podle vlády zákon umožňující odvolávat soudce zabrání chaosu v justici, dle opozice ohrozí právní stát. Poslanci o legislativě jednali bouřlivě i v noci. Už ve středu v ulicích protestovaly tisíce Poláků.

Polský prezident Andrzej Duda oficiálně jmenoval novou vládu, kterou povede dosavadní premiér Mateusz Morawiecki ze strany Právo a spravedlnost (PiS). Tato národně-konzervativní strana vyhrála před měsícem parlamentní volby a v dolní komoře parlamentu, Sejmu, obsadila nadpoloviční většinu křesel. O důvěře dvacetičlennému kabinetu bude Sejm podle televize TVN 24 hlasovat nejspíš už 19. listopadu.

Polský zákon snižující důchodový věk soudců je v rozporu s unijním právem. Rozhodl o tom v úterý Soudní dvůr Evropské unie. Podle něj může norma vyvolávat pochybnosti o nezávislosti soudců. Soud rovněž označil zákon za diskriminační, neboť zavedl rozdílný věk pro odchod do penze u žen a mužů. Podle Varšavy se ale úterní verdikt týká už neexistujícího stavu.

V polském Sejmu leží kontroverzní zákon, který počítá s trestem tří až pěti let vězení za výuku sexuální výchovy. Podle autorů normy představuje sexuální výchova pro mládež ohrožení. Odpůrci legislativy zase považují za nebezpečné o tématu, které je v Polsku stále tabu, mlčet.

Právo a spravedlnost vyhrálo nedělní volby, protože celé minulé období rozdávalo, říká bývalý polský prezident Lech Walesa. Kvůli tomu podle něj bude jeho zemi ještě pár let trápit problém populismu. Věří však, že potom zvítězí logika. Rozhovor s jedním ze symbolů protikomunistické revoluce, který zavítal do Prahy na konferenci Forum 2000, vedla Dana Zlatohlávková.