Polské protesty i přes menší rozsah neustávají. Proti demonstrantům posledně zasáhla i policie v civilu

V Polsku pokračují protesty proti zpřísnění protipotratové politiky. Neúčastní se jich už sice desetitisíce lidí jako v počátku, demonstrace ale neustávají a nově se rozšiřují i do menších měst, uvádí zpravodaj ČT v Polsku Lukáš Mathé. Při poslední středeční demonstraci ve Varšavě policie zablokovala protestujícím přístup k Sejmu a použila proti nim slzný plyn. V davu se také objevili policisté v civilu, kteří proti lidem zasáhli teleskopickými obušky.

„Celý protest probíhal dost chaoticky, demonstranti se nedostali k Sejmu, který byl ohrazen kovovými bariérami i tisícovkami policistů. To nasazení bylo opravdu obrovské, něco, co v českém, nebo třeba i slovenském prostředí neznáme. Já jsem něco takového zažil jen v Maďarsku,“ přibližuje poslední větší protest z této středy Mathé.

Demonstranti se pak vydali na pochod přes centrum polského hlavního města. Policisté na některých místech pochod zablokovali, protestující s transparenty jako „To už přeháníte“ nebo „Ženy, jsme s vámi“ se snažili kordon překonat a vypukly menší potyčky. Jinde policisté použili slzný plyn, za což si vysloužili od demonstrantů výkřiky „Milice, milice!“.

Ministr vnitra použití síly hájil tím, že se policie jen bránila útokům protestujících, napsala agentura AP. Opozice podle ní označila ministrovo vyjádření za lež. 

„Asi nejvážnějším incidentem bylo, že se v davu najednou objevili lidé v civilu, kteří teleskopickými obušky zaútočili na protestující. Nejdříve si lidé mysleli, že jde o ultrapravicové radikály, případně fotbalové chuligány, kteří napadali protestující už v minulých dnech. Pak se ale ukázalo, že to byla policie v civilu,“ upozorňuje Mathé.

Jak agentura AP, tak polská Gazeta Wyborcza dodávají, že někteří měli na rukou žluté pásky umožňující jejich identifikaci, ne však všichni.

„Není jasné, co bylo vlastně úkolem této skupiny, zda měli vyprovokovat dav k nějaké ostřejší reakci. To se teď hodně řeší, jak v polské politice, tak samozřejmě v médiích. Hledají se odpovědi na to, kdo to vůbec byl, vypadá to, že to byla speciální protiteroristická jednotka, což samozřejmě vzbuzuje obrovskou vlnu kritiky v opozici i samozřejmě mezi aktivistkami, které protesty pořádají,“ vysvětluje Mathé.

9 minut
Zpravodaj ČT Mathé: Zdá se, že postup policie bude nově tvrdší
Zdroj: ČT24

Změna by znemožnila 98 procent potratů

Nebývalé protesty se na různých místech Polska konají od 22. října, kdy ústavní soud označil za protiústavní tu část zákona o potratech, která dovoluje přerušení těhotenství v případě vážných vývojových vad plodu. Za omezením možnosti podstoupit interrupci stojí politici vládnoucího národně-konzervativního Práva a spravedlnosti (PiS), jehož blízkým spojencem je katolická církev. Protesty se konají i přes pandemii covidu, kvůli které je v zemi zakázáno shromažďování více než pěti osob.

Vicepremiér a předseda PiS Jaroslaw Kaczyński se ve středu v Sejmu obořil na opozici kvůli tomu, že demonstrace podporuje. Protesty podle něho stály život mnoha lidí. „Máte krev na rukou,“ obvinil opoziční poslance. Jeho strana pak obviňuje protestující, že rozšiřují koronavirus.

Vládní strana PiS už dříve varovala, že demonstrace povedou k nárůstu počtu případů, což zpochybňují někteří imunologové, podle nichž protestující nosí roušky, udržují rozestupy a demonstrují venku, což snižuje riziko šíření nemoci. Vůdci protestů se proti tvrzení vlády ohradili a obvinili ji, že se snaží na ně svalit vinu za to, že se jí nedaří pandemii zvládat. Prezident polské lékařské komory či někteří profesoři Jagellonské univerzity zase kritizovali načasování rozhodnutí.

Na interrupci kvůli vážným vývojovým vadám plodu v minulých letech připadalo 98 procent legálních potratů v Polsku. Nově mají zůstat povoleny interrupce v případě ohrožení života či zdraví matky, anebo pokud je těhotenství důsledkem znásilnění či incestu. Rozhodnutí zatím v platnost nevstoupilo.

Průzkum: Protesty podporuje přes 80 procent Poláků

Demonstrace jsou spíše menší, nejde už o desetitisíce lidí, lidé jsou ale odhodlaní chodit dál do ulic, uvádí Mathé. Podle něj to také vypadá, že postup policie bude nyní poněkud tvrdší, na druhou stranu se policie ve většině případů stále chová poměrně mírně. „Je to vždy chaotické, není to tak, že by protesty byly zcela pokojné,“ doplňuje Mathé.

Protesty podle něj nově probíhají i v poměrně malých městech. Podle různých průzkumů dokonce až 70 procent Poláků podporuje stav z doby před 22. říjnem, tedy před rozhodnutím ústavního soudu. Podle dalšího průzkumu podporuje protesty žen 83 procent Poláků, uzavřel Mathé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
20:53Aktualizovánopřed 58 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...