Polské protesty i přes menší rozsah neustávají. Proti demonstrantům posledně zasáhla i policie v civilu

V Polsku pokračují protesty proti zpřísnění protipotratové politiky. Neúčastní se jich už sice desetitisíce lidí jako v počátku, demonstrace ale neustávají a nově se rozšiřují i do menších měst, uvádí zpravodaj ČT v Polsku Lukáš Mathé. Při poslední středeční demonstraci ve Varšavě policie zablokovala protestujícím přístup k Sejmu a použila proti nim slzný plyn. V davu se také objevili policisté v civilu, kteří proti lidem zasáhli teleskopickými obušky.

„Celý protest probíhal dost chaoticky, demonstranti se nedostali k Sejmu, který byl ohrazen kovovými bariérami i tisícovkami policistů. To nasazení bylo opravdu obrovské, něco, co v českém, nebo třeba i slovenském prostředí neznáme. Já jsem něco takového zažil jen v Maďarsku,“ přibližuje poslední větší protest z této středy Mathé.

Demonstranti se pak vydali na pochod přes centrum polského hlavního města. Policisté na některých místech pochod zablokovali, protestující s transparenty jako „To už přeháníte“ nebo „Ženy, jsme s vámi“ se snažili kordon překonat a vypukly menší potyčky. Jinde policisté použili slzný plyn, za což si vysloužili od demonstrantů výkřiky „Milice, milice!“.

Ministr vnitra použití síly hájil tím, že se policie jen bránila útokům protestujících, napsala agentura AP. Opozice podle ní označila ministrovo vyjádření za lež. 

„Asi nejvážnějším incidentem bylo, že se v davu najednou objevili lidé v civilu, kteří teleskopickými obušky zaútočili na protestující. Nejdříve si lidé mysleli, že jde o ultrapravicové radikály, případně fotbalové chuligány, kteří napadali protestující už v minulých dnech. Pak se ale ukázalo, že to byla policie v civilu,“ upozorňuje Mathé.

Jak agentura AP, tak polská Gazeta Wyborcza dodávají, že někteří měli na rukou žluté pásky umožňující jejich identifikaci, ne však všichni.

„Není jasné, co bylo vlastně úkolem této skupiny, zda měli vyprovokovat dav k nějaké ostřejší reakci. To se teď hodně řeší, jak v polské politice, tak samozřejmě v médiích. Hledají se odpovědi na to, kdo to vůbec byl, vypadá to, že to byla speciální protiteroristická jednotka, což samozřejmě vzbuzuje obrovskou vlnu kritiky v opozici i samozřejmě mezi aktivistkami, které protesty pořádají,“ vysvětluje Mathé.

Nahrávám video

Změna by znemožnila 98 procent potratů

Nebývalé protesty se na různých místech Polska konají od 22. října, kdy ústavní soud označil za protiústavní tu část zákona o potratech, která dovoluje přerušení těhotenství v případě vážných vývojových vad plodu. Za omezením možnosti podstoupit interrupci stojí politici vládnoucího národně-konzervativního Práva a spravedlnosti (PiS), jehož blízkým spojencem je katolická církev. Protesty se konají i přes pandemii covidu, kvůli které je v zemi zakázáno shromažďování více než pěti osob.

Vicepremiér a předseda PiS Jaroslaw Kaczyński se ve středu v Sejmu obořil na opozici kvůli tomu, že demonstrace podporuje. Protesty podle něho stály život mnoha lidí. „Máte krev na rukou,“ obvinil opoziční poslance. Jeho strana pak obviňuje protestující, že rozšiřují koronavirus.

Vládní strana PiS už dříve varovala, že demonstrace povedou k nárůstu počtu případů, což zpochybňují někteří imunologové, podle nichž protestující nosí roušky, udržují rozestupy a demonstrují venku, což snižuje riziko šíření nemoci. Vůdci protestů se proti tvrzení vlády ohradili a obvinili ji, že se snaží na ně svalit vinu za to, že se jí nedaří pandemii zvládat. Prezident polské lékařské komory či někteří profesoři Jagellonské univerzity zase kritizovali načasování rozhodnutí.

Na interrupci kvůli vážným vývojovým vadám plodu v minulých letech připadalo 98 procent legálních potratů v Polsku. Nově mají zůstat povoleny interrupce v případě ohrožení života či zdraví matky, anebo pokud je těhotenství důsledkem znásilnění či incestu. Rozhodnutí zatím v platnost nevstoupilo.

Průzkum: Protesty podporuje přes 80 procent Poláků

Demonstrace jsou spíše menší, nejde už o desetitisíce lidí, lidé jsou ale odhodlaní chodit dál do ulic, uvádí Mathé. Podle něj to také vypadá, že postup policie bude nyní poněkud tvrdší, na druhou stranu se policie ve většině případů stále chová poměrně mírně. „Je to vždy chaotické, není to tak, že by protesty byly zcela pokojné,“ doplňuje Mathé.

Protesty podle něj nově probíhají i v poměrně malých městech. Podle různých průzkumů dokonce až 70 procent Poláků podporuje stav z doby před 22. říjnem, tedy před rozhodnutím ústavního soudu. Podle dalšího průzkumu podporuje protesty žen 83 procent Poláků, uzavřel Mathé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
před 3 mminutami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 2 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 2 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 2 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
11:42Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 3 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 3 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
14:19Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropský pohled