Polské protesty i přes menší rozsah neustávají. Proti demonstrantům posledně zasáhla i policie v civilu

V Polsku pokračují protesty proti zpřísnění protipotratové politiky. Neúčastní se jich už sice desetitisíce lidí jako v počátku, demonstrace ale neustávají a nově se rozšiřují i do menších měst, uvádí zpravodaj ČT v Polsku Lukáš Mathé. Při poslední středeční demonstraci ve Varšavě policie zablokovala protestujícím přístup k Sejmu a použila proti nim slzný plyn. V davu se také objevili policisté v civilu, kteří proti lidem zasáhli teleskopickými obušky.

„Celý protest probíhal dost chaoticky, demonstranti se nedostali k Sejmu, který byl ohrazen kovovými bariérami i tisícovkami policistů. To nasazení bylo opravdu obrovské, něco, co v českém, nebo třeba i slovenském prostředí neznáme. Já jsem něco takového zažil jen v Maďarsku,“ přibližuje poslední větší protest z této středy Mathé.

Demonstranti se pak vydali na pochod přes centrum polského hlavního města. Policisté na některých místech pochod zablokovali, protestující s transparenty jako „To už přeháníte“ nebo „Ženy, jsme s vámi“ se snažili kordon překonat a vypukly menší potyčky. Jinde policisté použili slzný plyn, za což si vysloužili od demonstrantů výkřiky „Milice, milice!“.

Ministr vnitra použití síly hájil tím, že se policie jen bránila útokům protestujících, napsala agentura AP. Opozice podle ní označila ministrovo vyjádření za lež. 

„Asi nejvážnějším incidentem bylo, že se v davu najednou objevili lidé v civilu, kteří teleskopickými obušky zaútočili na protestující. Nejdříve si lidé mysleli, že jde o ultrapravicové radikály, případně fotbalové chuligány, kteří napadali protestující už v minulých dnech. Pak se ale ukázalo, že to byla policie v civilu,“ upozorňuje Mathé.

Jak agentura AP, tak polská Gazeta Wyborcza dodávají, že někteří měli na rukou žluté pásky umožňující jejich identifikaci, ne však všichni.

„Není jasné, co bylo vlastně úkolem této skupiny, zda měli vyprovokovat dav k nějaké ostřejší reakci. To se teď hodně řeší, jak v polské politice, tak samozřejmě v médiích. Hledají se odpovědi na to, kdo to vůbec byl, vypadá to, že to byla speciální protiteroristická jednotka, což samozřejmě vzbuzuje obrovskou vlnu kritiky v opozici i samozřejmě mezi aktivistkami, které protesty pořádají,“ vysvětluje Mathé.

9 minut
Zpravodaj ČT Mathé: Zdá se, že postup policie bude nově tvrdší
Zdroj: ČT24

Změna by znemožnila 98 procent potratů

Nebývalé protesty se na různých místech Polska konají od 22. října, kdy ústavní soud označil za protiústavní tu část zákona o potratech, která dovoluje přerušení těhotenství v případě vážných vývojových vad plodu. Za omezením možnosti podstoupit interrupci stojí politici vládnoucího národně-konzervativního Práva a spravedlnosti (PiS), jehož blízkým spojencem je katolická církev. Protesty se konají i přes pandemii covidu, kvůli které je v zemi zakázáno shromažďování více než pěti osob.

Vicepremiér a předseda PiS Jaroslaw Kaczyński se ve středu v Sejmu obořil na opozici kvůli tomu, že demonstrace podporuje. Protesty podle něho stály život mnoha lidí. „Máte krev na rukou,“ obvinil opoziční poslance. Jeho strana pak obviňuje protestující, že rozšiřují koronavirus.

Vládní strana PiS už dříve varovala, že demonstrace povedou k nárůstu počtu případů, což zpochybňují někteří imunologové, podle nichž protestující nosí roušky, udržují rozestupy a demonstrují venku, což snižuje riziko šíření nemoci. Vůdci protestů se proti tvrzení vlády ohradili a obvinili ji, že se snaží na ně svalit vinu za to, že se jí nedaří pandemii zvládat. Prezident polské lékařské komory či někteří profesoři Jagellonské univerzity zase kritizovali načasování rozhodnutí.

Na interrupci kvůli vážným vývojovým vadám plodu v minulých letech připadalo 98 procent legálních potratů v Polsku. Nově mají zůstat povoleny interrupce v případě ohrožení života či zdraví matky, anebo pokud je těhotenství důsledkem znásilnění či incestu. Rozhodnutí zatím v platnost nevstoupilo.

Průzkum: Protesty podporuje přes 80 procent Poláků

Demonstrace jsou spíše menší, nejde už o desetitisíce lidí, lidé jsou ale odhodlaní chodit dál do ulic, uvádí Mathé. Podle něj to také vypadá, že postup policie bude nyní poněkud tvrdší, na druhou stranu se policie ve většině případů stále chová poměrně mírně. „Je to vždy chaotické, není to tak, že by protesty byly zcela pokojné,“ doplňuje Mathé.

Protesty podle něj nově probíhají i v poměrně malých městech. Podle různých průzkumů dokonce až 70 procent Poláků podporuje stav z doby před 22. říjnem, tedy před rozhodnutím ústavního soudu. Podle dalšího průzkumu podporuje protesty žen 83 procent Poláků, uzavřel Mathé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely dvě desítky lidí

Nejméně 22 lidí ve středu zemřelo a více než třicet dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala AFP. Podle agentury Reuters zemřelo devatenáct osob a zraněno bylo asi 80 dalších.
před 16 mminutami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 28 mminutami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
03:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 2 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
před 5 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 12 hhodinami
Načítání...