Polský ústavní soud rozhodl, že přerušení těhotenství z důvodu poškození plodu, které až dosud představovalo nejčastější zákonem povolenou výjimku ze zákazu potratů v katolické zemi, odporuje ústavě. Podle kritiků nález ústavních soudců, nominovaných až na jedinou výjimku vládnoucí konzervativní stranou Právo a spravedlnost (PiS), povede fakticky k úplnému zákazu legálních interrupcí v Polsku. Proti omezení potratů dlouhodobě protestují některé nevládní organizace i část polské opozice.
„PiS omezuje právo na interrupce,“ napsal opoziční list Gazeta Wyborcza. Připomněl, že ústavní soud, jehož předsedkyně Julia Przylebská je známá přátelstvím s předsedou PiS Jaroslawem Kaczyńským, rozhodoval na základě podnětu od poslanců a poslankyň vládní strany. Podle jejich názoru dosavadní předpisy porušovaly ústavní zásady respektování lidské důstojnosti a ochrany lidského života.
Protipotratový zákon, přijatý v roce 1993, dosud povoloval v polských ordinacích ukončit těhotenství v případě vážného poškození plodu a dále v případě, že těhotenství ohrožuje život či zdraví matky nebo pokud bylo důsledkem znásilnění či incestu. Loni se podle statistik v polských nemocnicích vykonalo 1100 interrupcí, z nichž 1074 bylo právě kvůli poškození plodu, tedy 98 procent všech případů.
Stoupenci omezení se odvolávají na ochranu práv nenarozeného dítěte. Na ústavní soud se obrátili poslanci PiS, které podporuje i polská církev. „Ústavní soud považuje případ za dostatečně objasněný k vydání verdiktu,“ konstatovala ve čtvrtek předsedkyně soudu Julia Przylebská.
„Ústava garantuje právo na život každému, nejen zdravým a silným,“ zdůvodňoval podnět poslanec vládního PiS Bartłomiej Wróblewski. Podle poslance Krzysztofa Bosaka věda mluví jasně. „Lidský život začíná ve chvíli oplodnění,“ nechal se slyšet. Vědci se na tomto tvrzení však nikdy neshodli.
PiS nemá rádo ženy, tvrdí opoziční poslankyně
Před sídlem ústavního soudu protestovaly opoziční poslankyně a občanské aktivistky. Přítomni také byli – a hlasitě o sobě dávali vědět – zástupci a zástupkyně organizací brojících proti potratům.
„Problém máme od té chvíle, kdy je Právo a spravedlnost u moci. Tato strana nemá ráda ženy, připravuje je o svobodu a jejich práva,“ namítá opoziční zákonodárkyně Monika Wielichowská z Občanské koalice.
Podle aktivistky Aleksandry Magrytové znamená soudní rozhodnutí de facto konec legálních potratů v Polsku. „Podle průzkumů otcové dětí s velkou mírou postižení často opouštějí matky, až 80 procent žen tak zůstává samo, odkázané na utrpení a stejně tak jejich narozené děti,“ doplňuje Magrytová.
„Vrhnout se na téma potratů a vyrobit rozsudek pseudotribunálu uprostřed zuřící pandemie je více než cynismus. Je to politická zlovolnost,“ prohlásil bývalý polský premiér a předseda Evropské lidové strany Donald Tusk.
Jeho nástupce v čele Občanské platformy, nejsilnější opoziční strany, Borys Budka poznamenal, že ústavní soud, který lze pokládat za pseudotribunál kvůli jeho ovládnutí vládní stranou, „splnil politickou zakázku Jaroslawa Kaczyńského“. Ten se podle něj „pokouší udělat Polkám ze života peklo“.
Ombudsman Adam Bodnar se nechal slyšet, že „o věci dotýkající se milionů žen v Polsku by měl spíše rozhodovat parlament než ústavní soud, jehož nezávislost je pochybná“.
„Smutný den pro ženská práva“
Nález polského ústavního soudu jako poškození práv polských žen a dívek kritizovaly ve společném prohlášení mezinárodní organizace Amnesty International, Human Rights Watch a Centrum pro reprodukční práva. Právní zákazy interrupcí podle nich nezabrání potratům ani nesníží jejich počet, pouze je zatlačí do ilegality, ale do zahraničí.
„Je to smutný den pro ženská práva,“ napsala na Twitteru komisařka Rady Evropy pro lidská práva Dunja Mijatovičová. Nález podle ní znamená „interrupce v zahraničí pro ty, které si je mohou dovolit, a ještě větší utrpení pro všechny ostatní“.
Pokusům parlamentní cestou zpřísnit polský protipotratový zákon, který už nyní patří k nejpřísnějším v Evropě, zabránily v nedávných letech masové demonstrace žen v ulicích polských měst. Před čtyřmi lety jich v polských ulicích protestovaly desetitisíce. Vláda tehdy couvla, plánu na zpřísnění podmínek interrupcí se ale nevzdala.
