Americká Alabama míří k téměř absolutnímu zákazu potratů. Včetně případů incestu nebo znásilnění

Alabama se zřejmě připojí k řadě států USA, které výrazně zpřísnily podmínky, za nichž smí žena podstoupit potrat. Zákonodárci odsouhlasili návrh zákona, který zakazuje interrupce s výjimkou stavu ohrožujícího matku na životě. Lékaři by hrozilo až 99 let vězení, žena by se naopak trestu vyhnula. Legislativu ještě musí podepsat republikánská guvernérka Kay Iveyová, která je ale známou odpůrkyní potratů.

Dosud nejpřísnější potratový zákon ve Spojených státech prošel alabamskou Sněmovnou reprezentantů většinou 74 hlasů vůči třem, v Senátu bylo pro 25 zákonodárců, šest legislativu odmítlo.

Zákonodárci nakonec zakázali ukončení těhotenství v jakékoli době gravidity s výjimkou stavu, který by ohrozil život matky. Republikáni tak odmítli návrh demokratů, aby potrat byl umožněn ženám a dívkám, které se staly oběťmi znásilnění a incestu.

V Alabamě tak zřejmě bude hrozit trest deseti let vězení za pokus provést zákrok, ale až 99 let vězení při realizaci interrupce. Žena, která potrat podstoupí, trestně odpovědná nebude.

„Už dítě v břiše je člověk“

Obhájci zpřísnění potratů tvrdí, že právo na život nenarozeného dítěte je nadřazeno všem ostatním právům. V zákoně se mimo jiné píše, že při potratech zemřelo víc lidských plodů než ve Stalinových gulazích a na kambodžských „vražedných polích“. „Náš zákon stanoví, že dítě v břiše je člověk,“ zdůraznila republikánka Terri Collinsová.

Doufáme, že pokud zákon prosadíme, všechny ty mladé dámy budou vzdělány svými rodiči, svými ochránci, že pokud se taková situace (incest) přihodí, musíte požádat o pomoc – okamžitě. Pak se mohou dočkat spravedlnosti.
Clyde Chambliss
republikán

Republikáni v Alabamě rovněž uvádějí, že smyslem návrhu je i to, aby se potratům věnoval přímo Nejvyšší soud USA, který by mohl zvrátit precedenční rozhodnutí z kauzy Roeová versus Wade z roku 1973. Dle verdiktu mají ženy ústavní právo na potrat během prvních dvou trimestrů těhotenství. 

„Temný den pro ženy“

Opoziční demokraté marně brojili proti přísnému zákonu. „Říkáme dvanáctileté dívce, která otěhotněla po incestu a znásilnění, že nemá na výběr,“ upozornil demokrat Rodger Smitherman.

Národní organizace pro ženy zákaz interrupcí označila za „protiústavní“. Podle ní jde o „zjevnou snahu o zvýšení politické podpory pro odpůrce potratů v nadcházejících volbách“.

Staci Foxová z organizace obhájců plánovaného rodičovství mluví o „temném dnu pro ženy v Alabamě a napříč zemí“. Zákonodárci by se podle ní měli stydět.

Nemusíte to dítě vychovávat, nemusíte ho rodit, starat se o něj. Nemusíte pro něj udělat nic. A přesto chcete udělat rozhodnutí za ženu, že tohle musí udělat.
Vivian Figuresová
demokratka

Soudní dohra

V případě, že guvernérka Alabamy, která se ke svému rozhodnutí zatím nevyjádřila, návrh schválí, Americká unie občanských práv (ACLU) se obrátí na soud.

Americké státy Georgia, Kentucky, Mississippi a Ohio nedávno uzákonily možnost potratů do doby, kdy ještě není tlukot srdce plodu detekovatelný ultrazvukem. Často to jde už po šestém týdnu těhotenství, kdy o něm žena ani nemusí vědět. První podobně přísný zákon schválila v roce 2013 Severní Dakota, následovala Iowa v roce 2018.

Tyto zákony byly následně napadeny žalobami, takže se očekává, že konečné rozhodnutí o ústavnosti připadne na Nejvyšší soud USA, kde mají většinu soudci hlásící se ke konzervativním postojům. 

O změnu potratových zákonů usilují zákonodárci v celkem 16 státech USA. Nejvyšší soud v tomto roce zablokoval nové restrikce v Lousianě, případ se však bude v tomto roce řešit znovu, píše BBC.

Snahy přitom míří i zcela opačným směrem. Třeba demokraté ve státě Virginia chtěli prosadit legislativu umožňující ženám jít na potrat ve třetím trimestru. Zákon ale neprošel ani v příslušném výboru, upozorňuje BBC.

  • Země, které umožňují potraty:
  • - Většina členských zemí EU povoluje potrat do 10 až 12 týdnů těhotenství, v Nizozemsku a Británii je to například až do 24 týdnů, ve Švédsku do 18 týdnů, ve Španělsku 14 týdnů. V katolické Itálii je to dokonce do tří měsíců ze zdravotních a sociálních důvodů. Výklad je ale tak široký, že zahrnuje většinu případů.
  • - Některé země potraty umožňují i po těchto lhůtách, jedná se o případy, kdy je ohrožen život matky, nebo při ohrožení plodu.
  • - V Česku platí zákon povolující umělé potraty od roku 1957, v roce 1986 byl novelizován. Hranici pro ukončení těhotenství zákon určuje podle důvodu. Při ukončení těhotenství na žádost matky je nejzazším termínem 12. týden těhotenství, při indikaci genetické vady lze těhotenství ukončit až do 24. týdne.
  • Země, které omezují potraty:
  • - V katolickém Irsku se loni konalo referendum, v němž Irové odhlasovali zrušení dodatku ústavy, který až na výjimku ohrožení života matky neumožňoval uměle přerušit těhotenství po znásilnění, incestu ani při vážném poškození plodu. 
  • - V Severním Irsku legislativa umožňuje potraty pouze v případě ohrožení života matky.
  • - Zákon v katolickém Polsku dovoluje potrat v případech, kdy těhotenství ohrožuje zdraví nebo život matky, když je následkem znásilnění či incestu nebo jestliže na plodu budou zjištěny malformace nebo zvláště závažná nevyléčitelná nemoc. 
  • - Na Kypru je potrat nezákonný a může být proveden pouze v případě, že lékaři potvrdí, že těhotenství představuje riziko pro matku a nenarozené dítě. Potraty jsou umožněny v případě znásilnění a incestu.
  • Země, ve kterých jsou potraty zakázány:
  • - V Evropě jsou potraty ilegální na Maltě, v Andoře, Vatikánu a San Marinu. Mimo Evropu platí absolutní zákaz podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) v dalších 15 zemích: Salvador, Nikaragua, Surinam, Haiti, Dominikánská republika, Filipíny, Palau, Senegal, Guinea-Bissau, Gabon, Kongo, Madagaskar, Džibutsko a Mauritánie.
  • - Teprve předloni byl absolutní zákaz interrupcí zrušen v Chile.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Putin a Trump si telefonovali, řešit měli příměří v rusko-ukrajinské válce

Poradce ruského vládce Vladimira Putina Jurij Ušakov tvrdí, že šéf Kremlu v telefonickém rozhovoru informoval amerického prezidenta Donalda Trumpa, že je připraven vyhlásit příměří v rusko-ukrajinské válce na dobu oslav sovětského vítězství ve druhé světové válce. Trump podle Ušakova podpořil Putinovu iniciativu a prohlásil, že věří, že dohoda o ukončení ruské agrese je blízko. Americký prezident následně podle Reuters označil rozhovor s ruským protějškem za velmi dobrý.
před 1 hhodinou

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
11:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 2 hhodinami

VideoZačal proces s obviněnými z útoku na Starmerův majetek. Řeší se zapojení Rusů

U londýnského tribunálu začal proces s trojicí Ukrajinců obviněných z útoku na majetek spojený s britským premiérem Keirem Starmerem. Podle obžaloby muže na dálku naverboval rusky mluvící člověk. Spekuluje se o podílu ruských tajných služeb, byť oficiálně na Moskvu zatím nikdo neukázal. Samotný Kreml vše hned po incidentech popřel. Trojice mužů vinu popírá, motiv zůstává neobjasněný.
před 2 hhodinami

Pobodání dvou Židů v Londýně považuje policie za teroristický čin

Britská policie ve středu zadržela 45letého muže poté, co před synagogou ve čtvrti Golders Green na severozápadě Londýna pobodal dva Židy. Muž byl původně zadržen kvůli podezření z pokusu o vraždu, později policie uvedla, že událost považuje za teroristický čin. Šéf londýnské policie Mark Rowley podle agentury Reuters řekl, že útok byl namířen proti židovské komunitě. Web The Times of Israel (ToI) dodal, že muže po činu zadrželi pracovníci synagogy a policie jej poté omráčila taserem a zatkla.
17:18Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Válka s Íránem dosud USA podle odhadů stála 25 miliard dolarů, uvedl Pentagon

Válka s Íránem stála podle odhadů Spojené státy dosud 25 miliard dolarů (521 miliard korun), sdělil americkým zákonodárcům vysoce postavený úředník ministerstva obrany Jules Hurst. Armáda utratila největší část finančních prostředků za munici, dále pak za provoz operací a obnovu vybavení, uvedl podle agentur Reuters a AP zástupce Pentagonu. Před výborem pro ozbrojené služby Sněmovny reprezentantů vypovídá poprvé od začátku války s Íránem také americký ministr obrany Pete Hegseth.
před 4 hhodinami

Odlesňování mírně zpomaluje, úbytek lesů však zůstává alarmující

Ačkoli tempo tropického odlesňování v posledních letech dosahovalo negativních rekordů, v roce 2025 se snížilo. Podle monitorovací platformy Global Forest Watch ale zůstává na alarmující úrovni a tento trend může být jen dočasný.
před 4 hhodinami

Evropský parlament schválil svou pozici k úpravě systému ETS 2

Evropský parlament (EP) schválil své stanovisko k návrhu Evropské komise (EK) na změnu rezervy tržní stability v novém systému obchodování s emisemi pro silniční dopravu, budovy a další odvětví EU ETS 2, která má vstoupit v platnost v roce 2028. Europoslanci navrhují, aby v případě nárůstu cen bylo možné uvolňovat povolenky z rezervy tržní stability o měsíc dříve oproti návrhu EK, a předpokládají zastropování ceny za tunu CO2.
13:56Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...