V Polsku probíhají masové protesty a stávka žen kvůli zpřísnění proti-interrupčního zákona. Řada Polek se oblékla do černého nebo si připnula černou stužku. Jen ve Varšavě v podvečer dorazilo přes 20 tisíc lidí. Podle organizátorek konzervativní vláda strany Právo a spravedlnost (PiS) ohrožuje práva žen. „Je to vůči nám kruté,“ říká polská novinářka Barbara Sierszula, která upozornila na rostoucí vliv církve. Vládní představitelé stávku zlehčují.
Polsko: Vládní tažení proti potratům vyhnalo do ulic tisíce žen
„Černé pondělí“ je reakcí na rozhodnutí polských poslanců, kteří minulý měsíc v prvním čtení podpořili naprostý zákaz umělého ukončení těhotenství. Demonstrace probíhají hlavně v sedmdesáti městech, jako je Varšava, Krakov nebo Gdaňsk.
Před sídlem strany PiS ve Varšavě se shromáždily převážně ženy, které dorazily oblečené v černém, informoval během dne zpravodaj ČT Miroslav Karas. Na jedno z náměstí dorazili ve stejný den také konzervativní odpůrci potratů, avšak ve výrazné menšině. Ke střetům podle úřadů nedošlo.
Kupříkladu do práce na městském úřadu v Čenstochové nepřišlo více než 60 žen, některé obchody a restaurace musely zavřít. Akci podporují i někteří zaměstnavatelé. „Naše firma zaměstnává stovku lidí, z toho 80 procent jsou ženy. Chceme, aby měly právo zúčastnit se protestu,“ prohlásil majitel sítě restaurací ve Vratislavi Radoslaw Olszewski. Ženy podle něj mají právo rozhodovat samy o sobě, a ne, aby za ně rozhodoval někdo jiný.
V Polsku je to citlivé téma. Vláda je kritizována za to, že vychází vstříc vlivné katolické církvi. Polky se bouří a hrozí tím, že budou nuceny odjíždět do zahraničí a bude tak vzkvétat takzvaná potratová turistika.
Tisícové demonstrace zaplnily rovněž ulice Krakova, Poznaně či Vratislavi. Na dvě stě černě oděných sympatizantek a sympatizantů se vydalo podpořit protest v Bruselu, kde před sídlem unijních úřadů volali po odmítnutí navrhovaného zákona. Podpora Polkám dorazila i z řady dalších zemí světa, desítky lidí demonstrovaly v New Yorku, Dillí či Nairobi.
Černé protesty v Polsku
Nejde přitom jen o potraty. „PiS likviduje umělé oplodnění, zavádí antikoncepci na recept, nechce sexuální výchovu ve školách. V právech žen couváme o desítky let zpět. Nápad se zákazem interrupcí, s trestáním žen a lékařů, je prostě nehumánní, ale PiS splácí dluh církvi,“ tvrdí aktivistka Marta Lempartová.
Vládní představitelé protesty zlehčují. „Jen se bavte,“ vzkázal stávkujícím ženám ministr zahraničí Witold Waszczykowski. Podle něj zřejmě žádný člen vlády nebude v Evropském parlamentu na debatě o právech žen. „Chceme, aby bylo respektováno právo na život. Podle stoupenců interrupcí je třeba chránit práva žen. Ale bude nějak chráněna žena, která je v břiše ženy?“ řekl v rozhlase ministr. Odpůrci akcí podle TVN vyzvali na internetu k akci „Nebuď kráva, oblékni se barevně“.
Novinářka: Církev se snaží určovat, jak se mají ženy chovat
Celkem dvacet milionů Polek se hlásí ke katolické víře. „Jsme v šoku (kvůli novému zákonu). Myslím, že je to dáno silným vlivem katolické církve v Polsku, která se dostává do takové situace, že může rozhodovat o právech žen a dovoluje si takto prosazovat silně restriktivní nároky na to, jak se ženy mají chovat,“ konstatovala novinářka Barbara Sierszula.
GALERIE
Polsko
Současný zákon o interrupcích platí v Polsku od roku 1993 a patří mezi nejvíce restriktivní v Evropě. Umožňuje umělé přerušení těhotenství ve třech případech: když je ohrožen život nebo zdraví matky, jestliže prenatální vyšetření odhalí nevratné poškození plodu, anebo když je otěhotnění důsledkem znásilnění nebo incestu.
Navržený zákon počítá s dalším zpřísněním pravidel. Potraty by podle něj byly zcela zakázány s jedinou výjimkou, v případě ohrožení života matky. „Je to vůči nám kruté. Představte si, že je těhotenství třeba výsledkem incestu nebo znásilnění a najednou dvanáctiletá nebo patnáctiletá holka nemůže ukončit těhotenství, protože kdyby to udělala, tak doktora ohrožuje až pětiletým vězením,“ zdůraznila Sierszula.
Dalším případem může být postižení dítěte. „Představte si, že má žena dvě děti, a to třetí, které se narodí, bude těžce postižené. Má to strašný vliv na rodinu. Bývá to i tak, že muž opustí ženu,“ podotkla novinářka.
Vesničanky mají strach
Ženy z malých měst a hlavně vesnic se podle ní bojí protesty veřejně podpořit. „Psychicky, morálně se k nim třeba připojují, ale mají strach, protože reakce malé společnosti je často velice krutá. Problém je i v tom, že některé ženy dnes nemohou stávkovat, protože slouží – jsou to sestřičky, policistky. Ti všichni, kdo jsou pod tlakem vládnoucí strany a církve, se možná budou bát vystoupit na veřejnosti,“ podotkla novinářka.
Je to strašně těžké rozhodnutí, a když už ho žena podstoupí, tak ještě může být trestána. Ženy nemají právo rozhodovat, je to velice těžké, co se na nás v Polsku chystá.
Protesty proti polskému zákonu se konají i v Česku. Na první z nich dorazili hlavně lidé, kteří se o toto téma dlouhodobě zajímají, v sobotu už ale přišlo několik set lidí, sdělila spoluorganizátorka protestních akcí Lydie Bartošová.
V Polsku se uskuteční ročně méně než 2000 legálních potratů. Nevládní organizace ale odhadují, že interrupci podstoupí v zahraničí každý rok sto až sto padesát tisíc Polek.
Takzvané černé protesty v Polsku
Na Maltě nesmí ženy na potrat za žádných okolností, v Česku je legální téměř 60 let
Pouze pár evropských zemí v současné době zcela zakazuje potraty. Patří mezi ně Vatikán nebo Malta, kde hrozí ženám i lékařům až tři roky za mřížemi. Interrupce je všeobecně zakázána i v malém státě San Marino, který leží uvnitř Itálie.
V Irsku, Lichtenštejnsku nebo v Andoře platí stejný zákon, jako chystá polská konzervativní vláda – na interrupci smí pouze žena, které podle odborníků hrozí, že kvůli těhotenství přijde o život. Interrupce je kriminálním činem i v Severním Irsku.
Ženy z těchto zemí často tajně odjíždějí podstoupit zákrok v zemích, které jej povolují.
Pokud jde o českou, respektive československou historii, po vzniku samostatného Československa v roce 1918 byly potraty trestné. Hrozilo za ně odnětí svobody až na pět let. K legalizaci došlo až v roce 1957 – od té doby jde podstoupit interrupci do 12. týdne těhotenství. Až do roku 1987 musela žena požádat o povolení interrupční komisi, která ovšem většinu zákroků povolovala.
Interrupcí v tuzemsku ubývá
Zrušení komise odstartovalo na počátku 90. let 20. století potratový boom, kdy na 100 porodů v Česku připadalo 95 potratů. Postupně pak ale interrupcí ubývalo. Pro srovnání – v roce 1990 podstoupilo zákrok 109 tisíc žen, zatímco v roce 2013 jich bylo 22 700, v roce 2015 dokonce pouze 20 400.
Potrat byl nejčetněji proveden svobodné bezdětné ženě (5,1 tisíce) a dále vdané ženě, která již porodila dvě živě narozené děti (3,6 tisíce), uvádí Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR.
Vývoj interrupcí v ČR
Také v okolních zemích s výjimkou právě Polska jsou nyní potraty legální. V Německu, v Rakousku a na Slovensku může jít žena na interrupci do dvanáctého týdne od početí. Později je to možné jen v případě, že je podle odborníků matka v ohrožení života nebo se plod špatně vyvíjí. Výjimky jsou možné i u extrémně mladých matek.