Irové ze všech koutů světa zamířili do vlasti. V historickém referendu rozhodují o legalizaci potratů

Podel irských médií je volební účast vysoká, uvedl zpravodaj ČT Bohumil Vostal. V ulicích velkých irských měst řada lidí chodila s odznaky „Volil jsem“ připnutými na oděvu, píše agentura AP.

V některých irských novinách vyšly v pátek emotivní dopisy čtenářek vyzývajících k zachování přísného zákazu potratů. „Pokud budeme hlasovat ,ano'‘ každé nenarozené dítě – ať už chtěné, či nechtěné – bude mít nulová práva,“ napsala jedna z podporovatelek kampaně proti liberalizaci potratových zákonů.

K římskokatolické církvi se v Irsku hlásí téměř 80 procent obyvatel. Osmý dodatek irské ústavy z roku 1983 postavil nenarozený život na roveň životu těhotné ženy, a zakotvil tak zákaz interrupcí do irské ústavy. Výjimku mají jen ženy v ohrožení života.

Voliči v referendu rozhodují o tom, zda tento dodatek zrušit. Od roku 1983 jde už o čtvrtý pokus o jeho zrušení nebo alespoň úpravu. Z průzkumu, který zveřejnil před osmi dny list The Irish Times, vyplývá, že změnu chce 44 procent Irů, 32 procent respondentů je proti. Asi pětina lidí ale zůstává nerozhodnutých.

Potrat na půjčku, i taková je realita

Interrupci nemohou lékaři provést ani v případě těhotenství po znásilnění, incestu ani při vážném poškození plodu. Tisíce irských žen tak ročně cestují do zahraničí, objednávají potratové pilulky a riskují vězení - za podstoupení zákroku v Irsku jim hrozí čtrnáctileté vězení.

Některé mají našetřeno, jiné si půjčují. „Ženy, se kterými pracujeme, musely začít omezovat nákup potravin pro svou rodinu, přestaly platit nájem, měli jsme i ženu, co si nemohla dovolit opravit brzdy na rodinném autě, mladou dívku, která dokonce žádala o půjčku muže, co ji znásilnil. Tak vypadá realita,“ prohlásila zakladatelka organizace ASN pro financování interrupcí Irek Mara Clarkeová. 

Uletěli tisíce kilometrů, aby mohli hlasovat 

Lidé z celého světa od Los Angeles přes Stockholm až po Sydney se svolávali mimo jiné na Twitteru přes hashtag #HomeToVote, aby odvolili v historickém referendu. Někteří se fotili během cesty dlouhé třeba i tisíce kilometrů a snímky pak zveřejňovali na sociálních sítích.

Irsko v roce 2015 překvapilo mnohé, když v referendu podpořilo sňatky osob stejného pohlaví, a po loňském nástupu Lea Varadkara jako prvního homosexuálního premiéra se hovořilo o nefalšované sociální revoluci. Odpor vůči potratům je ale v místní společnosti hluboce zakořeněný.

„Věřím, že jediný, kdo může dát a vzít život, je Bůh. To je moje víra. A na tom si trvám,“ říká Maura Manleyová, která podporuje iniciativu pro zachování života. „Tohle je o nucení žen, aby pokračovaly v těhotenství proti své vůli,“ nabízí opačný pohled podporovatelka iniciativy pro možnost volby Ailbhe Smythová.

Irská Fianna Fáil – Republikánská strana a křesťansko-demokratická strana Fine Gael nechaly svým členům svobodu v rozhodování. „Bytostně věřím, že ochrana nenarozeného dítěte, která je v ústavě, by měla zůstat. Osobně se domnívám, že každé nenarozené dítě by mělo mít šanci na život a narodit se,“ říká irská republikánská poslankyně Mary Butlerová (Fianna Fáil).

Irští labouristé a nacionalisté ze Sinn Fein oficiálně prosazují legalizaci potratů. „Bude to historické, pokud tábor ,ano‘ vyhraje. Poprvé za 35 let budeme schopní ženám tady v Irsku zajistit přístup k interrupcím na mnohem širším základě, než je to dnes možné,“ podotkla labouristická senátorka Ivana Baciková.

Vyhrocená kampaň řadu lidí znechutila

Řada lidí už se těší hlavně na to, až zmizí z ulic plakáty o legalizaci vraždy i řeči o tom, že se tato záležitost týká jen a pouze žen. „Vlastně mi vadí všechny ty plakáty. Ať už je po tom. Nedělá mi to dobře, všechny tyhle letáky u škol,“ konstatovala interiérová architektka Carol Dwyerová.