Irové rozhodnou v referendu, jestli dovolí ženám potrat do dvanáctého týdne těhotenství. Po 35 letech tak mají příležitost zrušit jeden z nejpřísnějších ústavních dodatků na světě – na potrat totiž v zemi nemohou znásilněné Irky ani ty, u nichž se přišlo na vážné poškození plodu. Tradičně silně katolická země je kvůli otázce potratů dlouhodobě rozdělená.
Irové ze všech koutů světa zamířili do vlasti. V historickém referendu rozhodují o legalizaci potratů
Události ČT: Irové podle průzkumů zřejmě umožní potraty (zdroj: ČT24)
Podel irských médií je volební účast vysoká, uvedl zpravodaj ČT Bohumil Vostal. V ulicích velkých irských měst řada lidí chodila s odznaky „Volil jsem“ připnutými na oděvu, píše agentura AP.
V některých irských novinách vyšly v pátek emotivní dopisy čtenářek vyzývajících k zachování přísného zákazu potratů. „Pokud budeme hlasovat ,ano'‘ každé nenarozené dítě – ať už chtěné, či nechtěné – bude mít nulová práva,“ napsala jedna z podporovatelek kampaně proti liberalizaci potratových zákonů.
K římskokatolické církvi se v Irsku hlásí téměř 80 procent obyvatel. Osmý dodatek irské ústavy z roku 1983 postavil nenarozený život na roveň životu těhotné ženy, a zakotvil tak zákaz interrupcí do irské ústavy. Výjimku mají jen ženy v ohrožení života.
Voliči v referendu rozhodují o tom, zda tento dodatek zrušit. Od roku 1983 jde už o čtvrtý pokus o jeho zrušení nebo alespoň úpravu. Z průzkumu, který zveřejnil před osmi dny list The Irish Times, vyplývá, že změnu chce 44 procent Irů, 32 procent respondentů je proti. Asi pětina lidí ale zůstává nerozhodnutých.
Tato otázka jasně rozděluje společnost. V posledních měsících bylo Irsko svědkem velkých demonstrací. V ulicích jsme viděli velmi emotivní debaty. Padesát metrů od hlasovacích místností nesmí být žádné plakáty a žádné letáky. A v irských ulicích jsou jich tisíce. Lidé nosí placky, odznaky, samolepky, ve kterých jasně říkají, jestli budou volit ,ano‘, nebo ,ne‘.
Potrat na půjčku, i taková je realita
Interrupci nemohou lékaři provést ani v případě těhotenství po znásilnění, incestu ani při vážném poškození plodu. Tisíce irských žen tak ročně cestují do zahraničí, objednávají potratové pilulky a riskují vězení - za podstoupení zákroku v Irsku jim hrozí čtrnáctileté vězení.
Některé mají našetřeno, jiné si půjčují. „Ženy, se kterými pracujeme, musely začít omezovat nákup potravin pro svou rodinu, přestaly platit nájem, měli jsme i ženu, co si nemohla dovolit opravit brzdy na rodinném autě, mladou dívku, která dokonce žádala o půjčku muže, co ji znásilnil. Tak vypadá realita,“ prohlásila zakladatelka organizace ASN pro financování interrupcí Irek Mara Clarkeová.
GALERIE
irsko
Uletěli tisíce kilometrů, aby mohli hlasovat
Lidé z celého světa od Los Angeles přes Stockholm až po Sydney se svolávali mimo jiné na Twitteru přes hashtag #HomeToVote, aby odvolili v historickém referendu. Někteří se fotili během cesty dlouhé třeba i tisíce kilometrů a snímky pak zveřejňovali na sociálních sítích.
Irsko v roce 2015 překvapilo mnohé, když v referendu podpořilo sňatky osob stejného pohlaví, a po loňském nástupu Lea Varadkara jako prvního homosexuálního premiéra se hovořilo o nefalšované sociální revoluci. Odpor vůči potratům je ale v místní společnosti hluboce zakořeněný.
„Věřím, že jediný, kdo může dát a vzít život, je Bůh. To je moje víra. A na tom si trvám,“ říká Maura Manleyová, která podporuje iniciativu pro zachování života. „Tohle je o nucení žen, aby pokračovaly v těhotenství proti své vůli,“ nabízí opačný pohled podporovatelka iniciativy pro možnost volby Ailbhe Smythová.
Nikdo nemá právo vzít druhému život. Zabít někoho není výběr, a to za žádných okolností. Co náš 8. ústavní dodatek dělá, je, že zaručuje život nenarozenému dítěti, kde je to možné.
Irská Fianna Fáil – Republikánská strana a křesťansko-demokratická strana Fine Gael nechaly svým členům svobodu v rozhodování. „Bytostně věřím, že ochrana nenarozeného dítěte, která je v ústavě, by měla zůstat. Osobně se domnívám, že každé nenarozené dítě by mělo mít šanci na život a narodit se,“ říká irská republikánská poslankyně Mary Butlerová (Fianna Fáil).
Irští labouristé a nacionalisté ze Sinn Fein oficiálně prosazují legalizaci potratů. „Bude to historické, pokud tábor ,ano‘ vyhraje. Poprvé za 35 let budeme schopní ženám tady v Irsku zajistit přístup k interrupcím na mnohem širším základě, než je to dnes možné,“ podotkla labouristická senátorka Ivana Baciková.
Irské zákony provádění potratů až do roku 2013 neumožňovaly vůbec. Nyní jsou potraty povoleny jen za přesně stanovených podmínek: v případech, kdy těhotenství přímo ohrožuje život matky, nebo v případech, kdy je život ženy ohrožen jinými zdravotními komplikacemi.
Změnu zákona inicioval případ 31leté Indky, které v roce 2012 lékaři navzdory vážnému zdravotnímu stavu odmítli provést potrat s tvrzením, že „Irsko je katolická země“. Žena po několika dnech strávených v nemocnici zemřela na celkovou otravu organismu a selhání orgánů.
Umělé ukončení těhotenství není v Irsku povoleno ani v případech znásilnění, incestu a v situaci, kdy plod vykazuje abnormality.
Vyhrocená kampaň řadu lidí znechutila
Řada lidí už se těší hlavně na to, až zmizí z ulic plakáty o legalizaci vraždy i řeči o tom, že se tato záležitost týká jen a pouze žen. „Vlastně mi vadí všechny ty plakáty. Ať už je po tom. Nedělá mi to dobře, všechny tyhle letáky u škol,“ konstatovala interiérová architektka Carol Dwyerová.
Irská kampaň proti potratům
Výměna názorů zastánců a odpůrců je ostře sledovaná zejména na internetu. „Viděli jsme příklady organizací, které sídlí mimo Irsko a které míří na irské uživatele Facebooku, snaží se ovlivnit jejich rozhodování,“ upozornil zakladatel Iniciativy za transparentní referendum Craig Dwyer.
Iniciativa po skandálu s firmou Cambridge Analytica a kauzách kolem amerických voleb a hlasování o brexitu monitoruje reklamy na internetu. Apeluje přitom na obě strany, aby kampaň vedly především v ulicích.
Hlasování skončí v pátek ve 23:00 výsledky by měly být známé v sobotu dopoledne. Pokud referendum rozhodne o změnách, začne je projednávat parlament. Zda by se nakonec podařilo menšinové vládě reformu prosadit, ovšem není jisté.
- Země, které umožňují potraty:
- - Většina členských zemí EU povoluje potrat do 10 až 12 týdnů těhotenství, v Nizozemsku a Británii je to například až do 24 týdnů, ve Švédsku do 18 týdnů, ve Španělsku 14 týdnů. V katolické Itálii je to dokonce do tří měsíců ze zdravotních a sociálních důvodů. Výklad je ale tak široký, že zahrnuje většinu případů.
- - Některé země potraty umožňují i po těchto lhůtách, jedná se o případy, kdy je ohrožen život matky, nebo při ohrožení plodu.
- - V Česku platí zákon povolující umělé potraty od roku 1957, v roce 1986 byl novelizován. Hranici pro ukončení těhotenství zákon určuje podle důvodu. Při ukončení těhotenství na žádost matky je nejzazším termínem 12. týden těhotenství, při indikaci genetické vady lze těhotenství ukončit až do 24. týdne.
- Země, které omezují potraty:
- - V katolickém Irsku se loni konalo referendum, v němž Irové odhlasovali zrušení dodatku ústavy, který až na výjimku ohrožení života matky neumožňoval uměle přerušit těhotenství po znásilnění, incestu ani při vážném poškození plodu.
- - V Severním Irsku legislativa umožňuje potraty pouze v případě ohrožení života matky.
- - Zákon v katolickém Polsku dovoluje potrat v případech, kdy těhotenství ohrožuje zdraví nebo život matky, když je následkem znásilnění či incestu nebo jestliže na plodu budou zjištěny malformace nebo zvláště závažná nevyléčitelná nemoc.
- - Na Kypru je potrat nezákonný a může být proveden pouze v případě, že lékaři potvrdí, že těhotenství představuje riziko pro matku a nenarozené dítě. Potraty jsou umožněny v případě znásilnění a incestu.
- Země, ve kterých jsou potraty zakázány:
- - V Evropě jsou potraty ilegální na Maltě, v Andoře, Vatikánu a San Marinu. Mimo Evropu platí absolutní zákaz podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) v dalších 15 zemích: Salvador, Nikaragua, Surinam, Haiti, Dominikánská republika, Filipíny, Palau, Senegal, Guinea-Bissau, Gabon, Kongo, Madagaskar, Džibutsko a Mauritánie.
- - Teprve předloni byl absolutní zákaz interrupcí zrušen v Chile.