Volby prezidenta pandemii navzdory. Polský Sejm schválil korespondenční hlasování

Dolní komora polského parlamentu v noci po dlouhém jednání schválila plán vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) na výhradně korespondenční hlasování při květnových volbách prezidenta. Sejm nejprve návrh zákona odmítl zařadit na program hlasování, ale PiS si nakonec zajistila většinu. Hlavu státu mají Poláci vybírat 10. května a favoritem je zatím dosavadní prezident Andrzej Duda. Podle polských médií PiS uvažuje o posunutí hlasování o jeden týden. O návrhu, který budí obavy opozice i Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), bude nyní jednat Senát.

Prezidentská kandidátka opoziční Občanské platformy Malgorzata Kidawová-Blońská obvinila PiS, že „provádí státní převrat, aby si zajistilo veškerou moc na další roky“. Současná vládnoucí strana od svého příchodu v roce 2015 ovládla klíčové instituce v zemi.

Po parlamentních volbách z loňského října sice opozice získala většinu v Senátu, ten má ovšem pouze poradní funkci. Jeho předseda Tomasz Grodzki oznámil, že nechá zákon o korespondenčním hlasování posoudit ombudsmanem, ústavním soudem i epidemiology. To zřejmě zabere celých 30 dnů, které má horní komora parlament na to, aby se zákonem zabývala.

Změna pravidel

Kritici způsobu hlasování, jaký prosazuje PiS, tvrdí, že bude představovat bezpečnostní riziko pro pracovníky pošty a bude problém ho v tak krátkém čase zorganizovat. Podle dřívějšího verdiktu polského ústavního soudu navíc není možné měnit pravidla pro volby šest měsíců před jejich termínem.

V situaci, kdy by měli lidé hlasovací lístky vkládat do obálek u sebe doma, a ne ve volební místnosti za plentou jako obvykle, se navíc objevují pochybnosti o dodržení zásady tajnosti voleb. Maciej Gutowski z právnické fakulty poznaňské Univerzity Adama Mickiewicze v televizi TVN24 vysvětlil, že se může například stát, že jeden člen domácnosti přinutí ty ostatní, aby hlasovali tak, jak on chce.

Také Ingibjörg Sólrún Gísladóttirová, šéfka Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva OBSE, podle portálu onet.pl upozorňuje, že zavádění korespondenčního hlasování krátce před termínem voleb vyvolává vážné obavy, pokud jde o jejich férovost a zachování demokratických standardů.

Připomněla také, že před regulérními volbami se má konat „autentická volební kampaň“. „Omezení zavedená v rámci boje s epidemií prakticky úplně znemožňují vedení kampaně,“ uvedla a vyzvala polské poslance, „aby vzali v potaz následky svých rozhodnutí“.

Většina Poláků chce volby odložit

Podle opakovaných průzkumů se v obavě z nákazy přiklání k přesunutí voleb většina Poláků. PiS ovšem na uspořádání voleb naléhá, protože Duda má nyní velkou naději zvítězit hned v prvním kole. Při odkladu by problémy Poláků, které s postupující krizí zřejmě budou narůstat, mohly Dudovy šance naopak snížit.

V Polsku je zatím nahlášeno 4848 případů nákazy koronavirem, 129 lidí nemoci COVID-19 podlehlo. Místní zdravotníci očekávají kulminaci nákazy v květnu nebo červnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Krátce poté doplnilo, že počet mrtvých amerických vojáků vzrostl na šest.
21:48Aktualizovánopřed 23 mminutami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
07:59Aktualizovánopřed 45 mminutami

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 48 mminutami

Kuvajt omylem sestřelil stíhačky USA, Katar hlásí likvidaci íránských bombardérů

Tři americké letouny F-15, které se ráno zřítily nad Kuvajtem, omylem sestřelila kuvajtská protivzdušná obrana, oznámilo regionální velitelství americké armády (CENTCOM). Příčina střelby se vyšetřuje, Kuvajt incident potvrdil. Všech šest členů posádek se bezpečně katapultovalo. Íránská armáda dříve oznámila, že zaútočila na americkou leteckou základnu v Kuvajtu a na plavidla v Indickém oceánu. Katar zároveň během dne sestřelil dva íránské bombardéry sovětské konstrukce, drony a balistické střely mířící z Iránu, píše al-Džazíra.
09:08Aktualizovánopřed 54 mminutami

Macinka: Airbus v Jordánsku vyzvedne Čechy v úterý, druhý místo Egypta zamíří do Ománu

Tuzemský armádní airbus vyzvedne Čechy v jordánském Ammánu kvůli uzavření vzdušného prostoru až v úterý. Původně tam měl přistát v pondělí pozdě večer. Druhý větší airbus, který měl podle původního plánu doletět do egyptského Šarm aš-Šajchu v pondělí v 19 hodin, místo toho zamíří na Krétu a následně do Ománu. Změny oznámil na podvečerním brífinku ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
01:38Aktualizovánopřed 55 mminutami

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael v pondělí třetím dnem pokračuje v rozsáhlých úderech vůči cílům v Íránu, které společně s USA zahájil v sobotu. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
20:47Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trumpa překvapily odvetné údery Íránu vůči arabským zemím

Americký prezident Donald Trump v pondělí v rozhovoru se stanicí CNN prohlásil, že ačkoliv americká armáda „dává Íráncům pořádně na frak“, „velká vlna“ útoků teprve přijde. Dál řekl, že Spojené státy jsou v operaci rychlejší, než předpokládaly. Podle něj zatím Washington neví, kdo převezme vedení Íránu po zabitém duchovním vůdci Alím Chameneím. Také vyjádřil překvapení nad tím, že Teherán v odvetě zasahuje arabské země.
18:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Útoky na Írán si dosud vyžádaly 555 obětí, uvedl Červený půlměsíc

Při amerických a izraelských útocích na Írán, které začaly v sobotu, dosud zahynulo 555 lidí, uvedl v pondělí íránský Červený půlměsíc. Informace z Íránu jsou zatím velmi kusé a nelze je ověřit z nezávislých zdrojů. Údery USA a Izraele zasáhly 24 íránských provincií i hlavní město Teherán. Íránci odpověděli odpálením raket a vysláním dronů na Izrael a americké základny v regionu. Při operaci zemřeli v akci nejméně čtyři američtí vojáci.
11:32Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...