Volby prezidenta pandemii navzdory. Polský Sejm schválil korespondenční hlasování

Dolní komora polského parlamentu v noci po dlouhém jednání schválila plán vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) na výhradně korespondenční hlasování při květnových volbách prezidenta. Sejm nejprve návrh zákona odmítl zařadit na program hlasování, ale PiS si nakonec zajistila většinu. Hlavu státu mají Poláci vybírat 10. května a favoritem je zatím dosavadní prezident Andrzej Duda. Podle polských médií PiS uvažuje o posunutí hlasování o jeden týden. O návrhu, který budí obavy opozice i Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), bude nyní jednat Senát.

Prezidentská kandidátka opoziční Občanské platformy Malgorzata Kidawová-Blońská obvinila PiS, že „provádí státní převrat, aby si zajistilo veškerou moc na další roky“. Současná vládnoucí strana od svého příchodu v roce 2015 ovládla klíčové instituce v zemi.

Po parlamentních volbách z loňského října sice opozice získala většinu v Senátu, ten má ovšem pouze poradní funkci. Jeho předseda Tomasz Grodzki oznámil, že nechá zákon o korespondenčním hlasování posoudit ombudsmanem, ústavním soudem i epidemiology. To zřejmě zabere celých 30 dnů, které má horní komora parlament na to, aby se zákonem zabývala.

Změna pravidel

Kritici způsobu hlasování, jaký prosazuje PiS, tvrdí, že bude představovat bezpečnostní riziko pro pracovníky pošty a bude problém ho v tak krátkém čase zorganizovat. Podle dřívějšího verdiktu polského ústavního soudu navíc není možné měnit pravidla pro volby šest měsíců před jejich termínem.

V situaci, kdy by měli lidé hlasovací lístky vkládat do obálek u sebe doma, a ne ve volební místnosti za plentou jako obvykle, se navíc objevují pochybnosti o dodržení zásady tajnosti voleb. Maciej Gutowski z právnické fakulty poznaňské Univerzity Adama Mickiewicze v televizi TVN24 vysvětlil, že se může například stát, že jeden člen domácnosti přinutí ty ostatní, aby hlasovali tak, jak on chce.

Také Ingibjörg Sólrún Gísladóttirová, šéfka Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva OBSE, podle portálu onet.pl upozorňuje, že zavádění korespondenčního hlasování krátce před termínem voleb vyvolává vážné obavy, pokud jde o jejich férovost a zachování demokratických standardů.

Připomněla také, že před regulérními volbami se má konat „autentická volební kampaň“. „Omezení zavedená v rámci boje s epidemií prakticky úplně znemožňují vedení kampaně,“ uvedla a vyzvala polské poslance, „aby vzali v potaz následky svých rozhodnutí“.

Většina Poláků chce volby odložit

Podle opakovaných průzkumů se v obavě z nákazy přiklání k přesunutí voleb většina Poláků. PiS ovšem na uspořádání voleb naléhá, protože Duda má nyní velkou naději zvítězit hned v prvním kole. Při odkladu by problémy Poláků, které s postupující krizí zřejmě budou narůstat, mohly Dudovy šance naopak snížit.

V Polsku je zatím nahlášeno 4848 případů nákazy koronavirem, 129 lidí nemoci COVID-19 podlehlo. Místní zdravotníci očekávají kulminaci nákazy v květnu nebo červnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 1 hhodinou

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 11 hhodinami
Načítání...