Volby prezidenta pandemii navzdory. Polský Sejm schválil korespondenční hlasování

Dolní komora polského parlamentu v noci po dlouhém jednání schválila plán vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) na výhradně korespondenční hlasování při květnových volbách prezidenta. Sejm nejprve návrh zákona odmítl zařadit na program hlasování, ale PiS si nakonec zajistila většinu. Hlavu státu mají Poláci vybírat 10. května a favoritem je zatím dosavadní prezident Andrzej Duda. Podle polských médií PiS uvažuje o posunutí hlasování o jeden týden. O návrhu, který budí obavy opozice i Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), bude nyní jednat Senát.

Prezidentská kandidátka opoziční Občanské platformy Malgorzata Kidawová-Blońská obvinila PiS, že „provádí státní převrat, aby si zajistilo veškerou moc na další roky“. Současná vládnoucí strana od svého příchodu v roce 2015 ovládla klíčové instituce v zemi.

Po parlamentních volbách z loňského října sice opozice získala většinu v Senátu, ten má ovšem pouze poradní funkci. Jeho předseda Tomasz Grodzki oznámil, že nechá zákon o korespondenčním hlasování posoudit ombudsmanem, ústavním soudem i epidemiology. To zřejmě zabere celých 30 dnů, které má horní komora parlament na to, aby se zákonem zabývala.

Změna pravidel

Kritici způsobu hlasování, jaký prosazuje PiS, tvrdí, že bude představovat bezpečnostní riziko pro pracovníky pošty a bude problém ho v tak krátkém čase zorganizovat. Podle dřívějšího verdiktu polského ústavního soudu navíc není možné měnit pravidla pro volby šest měsíců před jejich termínem.

V situaci, kdy by měli lidé hlasovací lístky vkládat do obálek u sebe doma, a ne ve volební místnosti za plentou jako obvykle, se navíc objevují pochybnosti o dodržení zásady tajnosti voleb. Maciej Gutowski z právnické fakulty poznaňské Univerzity Adama Mickiewicze v televizi TVN24 vysvětlil, že se může například stát, že jeden člen domácnosti přinutí ty ostatní, aby hlasovali tak, jak on chce.

Také Ingibjörg Sólrún Gísladóttirová, šéfka Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva OBSE, podle portálu onet.pl upozorňuje, že zavádění korespondenčního hlasování krátce před termínem voleb vyvolává vážné obavy, pokud jde o jejich férovost a zachování demokratických standardů.

Připomněla také, že před regulérními volbami se má konat „autentická volební kampaň“. „Omezení zavedená v rámci boje s epidemií prakticky úplně znemožňují vedení kampaně,“ uvedla a vyzvala polské poslance, „aby vzali v potaz následky svých rozhodnutí“.

Většina Poláků chce volby odložit

Podle opakovaných průzkumů se v obavě z nákazy přiklání k přesunutí voleb většina Poláků. PiS ovšem na uspořádání voleb naléhá, protože Duda má nyní velkou naději zvítězit hned v prvním kole. Při odkladu by problémy Poláků, které s postupující krizí zřejmě budou narůstat, mohly Dudovy šance naopak snížit.

V Polsku je zatím nahlášeno 4848 případů nákazy koronavirem, 129 lidí nemoci COVID-19 podlehlo. Místní zdravotníci očekávají kulminaci nákazy v květnu nebo červnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Záchranáři na Novém Zélandu pátrají po sesuvu půdy po několika pohřešovaných

Záchranáři pátrají na Novém Zélandu po sesuvu půdy v tábořišti po několika lidech. Mezi pohřešovanými jsou podle úřadů i děti. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters, podle které Severní ostrov státu sužují silné deště. Tisíce lidí jsou kvůli nepříznivému počasí bez proudu, agentura píše také o evakuacích některých oblastí a uzavření silnic.
před 1 hhodinou

Trump plánuje v Davosu jednat se Zelenským

Americký prezident Donald Trump plánuje ve čtvrtek na okraj Světového ekonomického fóra (WEF) ve švýcarském Davosu jednat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Šéf Bílého domu se má zúčastnit také vyhlášení charty Rady míru, kterou zakládá. V 09:30 SEČ na fóru vystoupí německý kancléř Friedrich Merz.
před 1 hhodinou

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 7 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 11 hhodinami
Načítání...