Polský Sejm přijal zákon o korespondenčním způsobu volby prezidenta

3 minuty
Události ČT: Polský Sejm přijal zákon o korespondenčním způsobu volby prezidenta
Zdroj: ČT24

Dolní komora polského parlamentu schválila vládou navržený zákon, který všeobecně umožňuje hlasovat v prezidentských volbách korespondenčním způsobem. Volby, které v zemi kvůli koronaviru vyvolaly velké spory, se ale po dohodě šéfů stran vládní koalice v původním termínu 10. května konat nebudou.

Předseda hlavní vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) Jarosław Kaczyński se se šéfem menšího koaličního uskupení Jarosławem Gowinem na odkladu dohodli až ve středu večer, když hrozilo, že PiS pro zákon nezíská v Sejmu dostatečnou podporu.

„Dosáhli jsme řešení, které je dobré pro Polsko. Bude garantovat bezpečné, plně demokratické, transparentní volby,“ uvedl předseda koaliční strany Dohoda Jarosław Gowin. 

Řešení předvolebního patu dopředu počítá s rozhodnutím Nejvyššího soudu, které má dohodu naplnit. „Z právního hlediska politici nemohou nic přikazovat Nejvyššímu soudu. Z druhé strany je těžké, aby Nejvyšší soud za současných politických okolností rozhodl jinak,“ uvedl za Klub Jagielloński analytik Paweł Musiałek. 

PiS hlasování prostřednictvím pošty prosazuje kvůli nynější epidemii nemoci covid-19, ale Gowinovo uskupení k tomu mělo výhrady. Nebylo jasné, jak se k hlasování postaví jeho poslanci. Novelu volebního zákona v úterý večer odmítl Senát, který ovládá opozice, a poslal ji zpět Sejmu, jenž teď veto přehlasoval.

„Podařilo se nám, že Kaczyńského plán na pořádání voleb 10. května se zhroutil,“ okomentoval vývoj na Facebooku předseda opoziční Občanské platformy Borys Budka.

Nový termín voleb zatím není jasný, podle portálu 300polityka.pl se uvažuje o 12. červenci.

Favorit

Na konání prezidentských voleb v květnu Kaczyńského strana trvala vzhledem k tomu, že podle průzkumů by v nich byl nyní jasným favoritem stávající šéf státu Andrzej Duda, kterého PiS podporuje. Odklad tudíž pro Dudu znamená určitou ztrátu aktuální výhody.

Opozice žádá, aby se volby teď nekonaly, chce jejich několikaměsíční odklad i proto, že kvůli restrikcím zavedeným proti prudkému šíření koronaviru nemohou její kandidáti vést předvolební kampaň. S výhradně korespondenčním způsobem hlasování opoziční politici nesouhlasí, protože podle nich není v souladu s principy spravedlivých voleb.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pentagon chystá 1500 vojáků na možný zásah v Minnesotě, píše WP

Pentagon nařídil 1500 vojákům v aktivní službě, aby se připravili na možné nasazení ve státě Minnesota. Píše to list The Washington Post (WP). Prezident Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům využije zákon o povstání. V sobotu se střetly stovky demonstrantů s davem krajně pravicových aktivistů. Ti uspořádali pochod proti místním obyvatelům původem ze Somálska a na podporu imigračních úřadů.
před 38 mminutami

Miller loajálně slouží Trumpovi a věří v „železná pravidla síly“

V amerických médiích vznáší územní nároky USA na Grónsko a prezentuje vidění světa založené na právu silnějšího. Stephen Miller působí jako jeden z nejbližších poradců amerického prezidenta Donalda Trumpa. Svou práci pro něj začal psaním projevů s protiimigrační rétorikou. V americké administrativě si dokázal vybudovat pevné postavení především díky loajalitě vůči Trumpovi, kterou mu prokazoval i během nejtemnějších momentů jeho kariéry.
před 1 hhodinou

Nová pravidla umožní spotřebitelům požadovat opravu výrobků

Od 31. července letošního roku budou muset členské státy Evropské unie uplatňovat ve svých vnitrostátních předpisech nová unijní pravidla na podporu oprav zboží. Cílem těchto opatření je především vytvořit systém, který upřednostňuje opravu výrobku před nákupem nového. Předčasná likvidace opravitelného zboží totiž každoročně vede k obrovskému množství odpadu a spotřebě zdrojů. Spotřebitelé by tak nově měli mít právo požadovat, aby prodejci opravili výrobky, které jsou dle práva EU technicky opravitelné.
před 2 hhodinami

Francie posílí armádu, chce jít Evropě příkladem

Francie pracuje na výrazném posílení armády. Prezident Emmanuel Macron tento týden představil priority – chystá náborovou kampaň, spolupráci s evropskými spojenci a modernizaci na základě ukrajinských bojových zkušeností.
před 3 hhodinami

Indonéské úřady našly trosky pohřešovaného letadla. Pátrají po cestujících

Indonéské úřady v neděli oznámily, že lokalizovaly trosky letadla, které se pohřešovalo v provincii Jižní Sulawesi poblíž hory pokryté mlhou, ale stále pátrají po 11 cestujících. Na palubě letadla, které si pronajalo indonéské ministerstvo pro námořní záležitosti a rybolov za účelem provádění leteckého dohledu nad rybolovem, bylo osm členů posádky a tři cestující. Cestující byli zaměstnanci ministerstva. Letadlo směřovalo do Makassaru, hlavního města provincie Jižní Sulawesi, poté, co odletělo z provincie Yogyakarta, než bylo přerušeno spojení.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...