Polští zemědělci ve středu opět protestují proti tamnímu zákonu o ochraně zvířat, který zakazuje chov kvůli kožešinám a vývoz masa upraveného podle náboženských předpisů. Demonstrující sedláci se svými stroji pomalou jízdou blokují polské silnice. Tématu se věnoval zahraniční zpravodaj ČT Lukáš Mathé.
Podle Mathého už v minulých dnech docházelo k tomu, že zemědělci sypali hnůj před kancelářemi poslanců strany Právo a Spravedlnost (PiS), která se zákonem přišla a snaží se ho v Sejmu stále prosadit. V minulém týdnu se rovněž odehrál velký protest zemědělců ve Varšavě, kam přijely demonstrovat tisíce lidí z celého Polska.
„Ten středeční protest je z epidemiologického hlediska bezpečnější. Nedochází ke shlukování lidí jako minulý týden, kdy dle vládních koronavirových nařízení mohlo být na jednom místě maximálně až 150 lidí. Teď je to výrazně méně – deset lidí,“ popisuje Mathé.
Zpravodaj ve vysílání řekl, že masové protesty by představovaly také výrazný problém pro polskou policii i úřady.
Kvůli omezení by přišly o práci desetitisíce lidí
Zákon vzbuzuje v protestujících zemědělcích odpor kvůli nařízení o zákazu rituální porážky, například halal nebo košer masa. Polsko se totiž v posledních letech stalo jeho velkou exportní velmocí. „Až třicet procent masa šlo náboženským skupinám mimo Polsko, šedesát procent z toho množství bylo kuřecí,“ řekl Mathé. Podle něho by případný zákaz mohl připravit o práci až desetitisíce lidí.
Z analýzy varšavské Vysoké školy ekonomické (SGH) vyplývá, že firmy zabývající se rituální porážkou drůbeže mají ročně zisk celkem 4,5 miliardy zlotých (27,4 miliardy korun) a u hovězího dobytka 1,6 miliardy zlotých.
Sedlákům vadí také zákaz porážení zvířat kvůli kožešinám. Podle zpravodaje se polský Sejm pokusil protestujícím vyjít vstříc s tím, že by rituální porážky pouze omezil a nařízení by společně se zákazem kožešinových farem začalo platit až za pět let. Demonstrující se však s tímto ústupkem nesmířili a protestují dál.
