Soudní dvůr Evropské unie nařídil Polsku pozastavit činnost nové disciplinární komory nejvyššího soudu. Nejvyšší unijní justiční instance tak vyhověla žádosti Evropské komise, aby ve věci vydala předběžné opatření. Zástupci polské vlády nařízení kritizují a mluví o uzurpaci suverenity, právní experti rozhodnutí vidí jako krok k nápravě bezpráví. Soudci již v listopadu vyzvali polský nejvyšší soud, aby prověřil nezávislost svého disciplinárního orgánu na politické moci.
Návrh, aby předběžným rozhodnutím zastavil práci sporné disciplinární komory v Polsku, předala Komise soudu v lednu. Soudci už loni v listopadu vyzvali polský nejvyšší soud, aby prověřil nezávislost své disciplinární komory.
Soudní dvůr EU ve středu konstatoval, že žádost Komise byla opodstatněná a předběžné opatření zaručí „plnou efektivitu budoucího konečného rozhodnutí“. Odmítl také argument Polska, že otázky nezávislosti justice spadají výhradně do kompetencí členských zemí.
Disciplinární komora se stala součástí širšího sporu o reformu polské justice, která podle Bruselu podkopává nezávislost polského soudnictví.
O složení komory totiž rozhoduje soudcovská rada, jejíž členy převážně volí parlament ovládaný vládnoucí stranou Právo a spravedlnost (PiS). Polský nejvyšší soud začátkem prosince rozhodl, že soudcovská rada není nezávislá, a zpochybnil tím i disciplinární komoru – její personální obsazení i široké pravomoci.
Podle zákona hrozí pokuty, disciplinární řízení nebo propuštění například těm soudcům, kteří zpochybňují kompetence k rozhodování jiných soudců. Soudci se také nově nesmí zapojovat do veřejné činnosti, která by nebyla slučitelná s principem nezávislosti soudců a soudů. Polská média kritická vůči PiS v této souvislosti často mluví o „náhubkovém“ nebo „restriktivním“ zákonu.
Uzurpace polské suverenity, kritizuje nařízení soudu polská vláda
Rozhodnutí unijního soudu kritizuje státní tajemník polského ministerstva spravedlnosti Sebastian Kaleta. Složení ústavních orgánů členských zemí podle něj nespadá do pravomocí evropské justice. Rozhodnutí soudu označil za akt uzurpace, jenž narušuje polskou suverenitu.
Mluvčí vlády Piotr Müller prohlásil, že verdikt soudu EU vyvolává vážné právní pochybnosti. „Zvážíme různé varianty, jak se postavíme k rozhodnutí Soudního dvora EU,“ komentuje náměstkyně ministra spravedlnosti Anna Dalkowská, která vládu v Lucemburku zastupovala.
Rozhodnutí se podle ní týká jen fungování disciplinární komory vůči soudcům, ale tribunál nepozastavil kompetence komory vůči jiným právnickým profesím ani nezpochybnil postavení soudců v této komoře, tedy ani nezpochybnil jejich možnou účast na volbě předsedy nejvyššího soudu.
Podle televize TVN 24 „je to v dějinách vůbec poprvé, co unijní soud pozastavil činnost instituce, kterou členský stát pokládá za svůj formální orgán“. Připomněla, že pokud by se Varšava tomuto rozhodnutí nepodřídila, hrozily by jí finanční sankce.
První krok k nápravě, míní právní expert
„Disciplinární komora není soud. Je to antisoud, který v demokratickém právním státu nemá důvod existovat. Rozhodnutí soudního dvora je první krok k nápravě bezpráví,“ řekl listu Gazeta Wyborcza právní expert Mikolaj Malecki z Jagellonské univerzity.
Podle profesora Marcina Matczaka se rozhodnutí unijního soudu dalo čekat: „Dějiny disciplinární komory jsou dějinami úpadku právního státu v Polsku, dějinami speciálního soudu, vytvořeného politiky k šikanování nezávislých soudů. Doufejme, že rozsudek v této věci potvrdí nelegálnost tohoto výtvoru.“
Soudci v Lucemburku již případy spojené s polskou justiční reformou rozhodovali několikrát. Loni v listopadu například dospěli k závěru, že zákon snižující důchodový věk soudců je v rozporu s unijním právem. Stejně zhodnotili i normu, jež umožňuje polské vládě zasahovat do složení nejvyššího soudu.
Kvůli justiční reformě Polsko přijde o peníze z norských fondů
Polská vláda odmítá žaloby podávané Evropskou komisí jako neoprávněné zasahování do vnitřních věcí, přesto však po tlaku z Bruselu učinila některé změny v kritizovaných zákonech.
Varšava kvůli justiční reformě přijde také o peníze z norských fondů. Skandinávská země tím, že upře 1,7 miliardy korun, podle náměstka ministryně zahraničí Auduna Halvorsena vysílá „silný signál polské vládě, který svědčí o starosti norské vlády o stav právního státu a nezávislost soudů v Polsku“.
Polsko je největším příjemcem financí z norských fondů, které mají pomáhat se snižováním ekonomických a sociálních rozdílů v Evropském hospodářském prostoru.
Podle kritiků se polská konzervativně nacionalistická vládní strana Právo a spravedlnost snaží omezit nezávislost soudů a získat nad nimi kontrolu. Strana, která loni vyhrála druhé volby v řadě a má opět jednobarevnou většinu v dolní parlamentní komoře, reformu vysvětluje jako snahu zefektivnit práci justice a zbavit se soudců spojovaných ještě s komunistickým režimem před rokem 1989.
