Sejm strana 2 z 5

Párům, které v Polsku nemohou přirozeně počít dítě, svitla naděje. Nová liberální většina v Sejmu ve středu schválila státní financování umělého oplodnění. Před osmi lety ho zrušila konzervativní vláda Práva a spravedlnosti (PiS). Podle odhadů to pro desítky tisíc párů znamenalo jedinou cestu – finančně náročnou proceduru in vitro.

Nová polská vláda pod vedením premiéra Mateusze Morawieckého z národně konzervativního Práva a spravedlnosti (PiS) složila přísahu do rukou prezidenta Andrzeje Dudy. Očekává se však, že tento kabinet v prosinci skončí, protože podle všeho nezíská podporu v Sejmu, dolní komoře parlamentu, kde PiS je sice nejsilnější stranou, ale po říjnových volbách přišlo o většinu. Pokud v Sejmu podporu opravdu nezíská, stane se novým premiérem šéf dosavadní opozice Donald Tusk.

Poslanci polského Sejmu vybraní v říjnových volbách se v pondělí sešli na první schůzi. Dosluhující premiér Mateusz Morawiecki na ní podal demisi své vlády. Polský prezident Andrzej Duda ji oficiálně přijal a současně jej pověřil sestavením nové vlády. Hlavou dolní komory, Sejmu, takzvaným maršálkem, se nově stal Szymon Holownia, šéf strany Polsko 2050 z uskupení Třetí cesta, která společně s Občanskou koalicí a Novou levicí již dříve podepsala koaliční smlouvu. Porazil Elžbietu Witekovou, která Sejm dosud vedla.

Polsko si v sobotu připomíná 105 let od opětovného získání nezávislosti, které se dočkalo po více než staletí, kdy byla země rozdělena mezi Rusko, Rakousko-Uhersko a Prusko. Do ulic Varšavy tak vyšli lidé v rámci Pochodu nezávislosti, který už několik let pořádá polská krajní pravice. Mnozí účastníci drželi červenobílé vlajky, jiní zapalovali světlice. Organizátoři hovoří o „největším vlasteneckém shromáždění v Evropě“, oficiální informace k účasti ale chybí.

Polský prezident Andrzej Duda v pondělním večerním televizním projevu oznámil, že pověří sestavením nové vlády současného premiéra Mateusze Morawieckého ze strany Právo a spravedlnost (PiS). Ta sice zvítězila v říjnových parlamentních volbách, ale ztratila většinu potřebnou pro potvrzení kabinetu a vládnutí.

Polský prezident Andrzej Duda v úterý podle dřívějšího oznámení prezidentské kanceláře zahájil povolební konzultace s politickými uskupeními o nové vládě. Hlava státu pozvala do prezidentského paláce jejich zástupce v pořadí podle výsledků hlasování. Schůzky mají trvat do středy. Trojice opozičních uskupení Občanská koalice, Třetí cesta a Nová levice před konzultacemi avizovala, že chce utvořit nový kabinet v čele s expremiérem Donaldem Tuskem.

Předseda opoziční Občanské koalice (KO) Donald Tusk vyzval prezidenta Andrzeje Dudu, aby rychle jmenoval novou vládu. Tu chce vytvořit s Třetí cestou a Levicí, dohromady ve volbách získaly většinu. Šéf kanceláře prezidenta, který je z dosud vládnoucího Práva a spravedlnosti (PiS), prohlásil, že Duda má na konzultace dost času. Zástupci PiS již oznámili, že nejspíš míří do opozice.

Analytik Hospodářských novin Martin Ehl v pořadu 90'ČT24 řekl, že dalším polským premiérem bude s největší pravděpodobností Donald Tusk, protože má potřebné politické zkušenosti a dovednosti. Europoslanci Mikuláš Peksa (Piráti) a Ondřej Knotek (ANO) se shodli, že pod jeho vedením bude země hledat cestu zpět do jádra Evropské unie.

Po sečtení více než 99 procent okrsků v nedělních volbách do polského Sejmu, dolní komory parlamentu, má vládnoucí národně-konzervativní Právo a spravedlnost (PiS) 35,7 procenta hlasů, opoziční Občanská koalice (KO) 30,43 procenta. Do dolní komory parlamentu se dostanou ještě tři uskupení. Sčítání hlasů postupuje pomalu, protože volby provázela mimořádná, až 74procentní účast, a zároveň s nimi se konalo i referendum.

Poláci v neděli hlasovali v parlamentních volbách. Vybírali celkem 460 poslanců Sejmu, dolní komory parlamentu, a sto senátorů. Předvolební průzkumy předpovídaly vítězství Práva a spravedlnosti (PiS). Hlasovat mohlo přes 29 milionů lidí. Výsledky hlasování se očekávají v pondělí ráno, státní volební komise je zřejmě oficiálně vyhlásí v úterý.

Poláci v neděli rozhodnou, jestli u moci zůstane národně-konzervativní Právo a spravedlnost (PiS), nebo ho ve vládě nahradí opoziční strany. Předvolební průzkumy sice předpovídají vítězství PiS, větší šanci sestavit vládu má ale podle nich opozice vedená proevropskou Občanskou koalicí. O letošní předvolební kampani se mluví jako o nejvyhrocenější, nejdelší a taky nejdražší.

Favoritem nedělních parlamentních voleb v Polsku jsou opět vládnoucí konzervativci. Právo a spravedlnost (PiS) se spojenci usilují o bezprecedentní třetí funkční období v řadě. Předseda strany Jaroslaw Kaczyński prohlašuje, že PiS hodlá dokončit změny započaté během předchozích osmi let, z nichž mnohé podle kritiků narušují v zemi principy demokracie a právního státu – s Varšavou kvůli nim vede několik sporů Evropská komise. Očekávané vítězství ale PiS a jeho spojencům tentokrát nemusí stačit k zisku většiny v parlamentu, a konzervativci by tak mohli mít problém sestavit vládu.

Polská liberální opozice vyhlíží nadcházející parlamentní volby s nadějí. Po osmi letech vlády konzervativců z Práva a spravedlnosti (PiS) a jejich spojenců má totiž šanci převzít moc. Do čela vlády by se tak mohl vrátit Donald Tusk, předseda nejsilnější opoziční strany Občanská platforma (PO). Čeká se však těsný souboj. A i kdyby se opozici podařilo dát dohromady vládní většinu, bude se muset vyrovnat především se svou vlastní nesourodostí.

Polsko během neděle čekají parlamentní volby a v zemi nyní vrcholí politická kampaň. Její součástí jsou i televizní debaty, jedna z těch nejočekávanějších přitom proběhla v pondělí. Odvysílala jí polská veřejnoprávní televize Telewizja Polska (TVP). Poláci budou kromě vybírání nového osazenstva Sejmu a Senátu během hlasování odpovídat i na několik otázek v referendech. Dění v Polsku okomentoval zahraniční zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.

Do parlamentních voleb v Polsku zbývá jednadvacet dní. Náskok si drží vládní strana Právo a spravedlnost (PiS). Průzkumy ale ukazují, že většina v Sejmu bude záviset na každém získaném mandátu. Šéf PiS Jaroslaw Kaczyński chce letos místo Varšavy kandidovat ve Svatokřížském vojvodství, tradiční baště strany.

Prezident Andrzej Duda oznámil, že polské parlamentní volby budou 15. října. Napsal to na sociální síti X, dříve Twitteru. Poláci budou rozhodovat o novém složení obou komor parlamentu – Sejmu i Senátu.

V Polsku naplno odstartovala kampaň před říjnovými volbami. Jedním z hlavních témat bude odpor proti evropské migrační dohodě nebo podpora Ukrajiny. Zástupci vlády oživili také spor o důl Turów. Liberální opozice sází na změnu stylu vládnutí, krajní pravice láká na výrazně nižší daně.

V Polsku odstartovala kampaň před podzimními volbami do Sejmu. Experti o ní hovoří jako o nejvyhrocenější v historii. Vládní Právo a spravedlnost v průzkumech doplácí na zdražování potravin a služeb, přesto stále drží roli favorita. Vedle liberální opozice sbírá čím dál víc hlasů i ta protiunijní.

O vztazích Polska a Česka, jejichž kvalitu vyzdvihli, o dopravní infrastruktuře, ale také vojenských otázkách hovořili prezidenti obou zemí Andrzej Duda a Petr Pavel ve Varšavě. Pavel s manželkou do Polska přicestovali na svoji druhou zahraniční návštěvu. Duda svého protějška přijal s vojenskými poctami. Pavel ve Varšavě jednal také s předsedy obou parlamentních komor a setkal se s krajany.

Evropská komise (EK) podá žalobu k Soudnímu dvoru EU na Polsko kvůli porušení unijního práva ze strany tamního ústavního soudu. Polsko podle agentury Reuters argumenty Komise odmítlo.

Polská vláda chystá obří vojenské cvičení. Návrh ministra obrany počítá s tím, že by se do něj na konci března mohlo zapojit až 200 tisíc lidí – včetně vojáků v záloze a civilistů. Mohli by být povoláváni i přes svůj nesouhlas.

Polsko nejspíš ustoupí Evropské komisi (EK) ve sporu o podobu právního státu v zemi. Premiér Mateusz Morawiecki navrhne zrušení kritizovaného kárného senátu Nejvyššího soudu. Reformu přitom vytvořil současný ministr spravedlnosti a Morawieckého klíčový koaliční partner Zbigniew Ziobro. Zvažovaný ústupek vůči Bruselu tak vráží klín do jednoty konzervativního kabinetu.

Německý kancléř Olaf Scholz odmítl požadavek Polska, aby mu Berlín vyplatil reparace za škody způsobené za druhé světové války. Varšava ztráty odhaduje na 6,2 bilionu zlotých (32,3 bilionu korun).

Polský Sejm schválil návrh zákona, který povede ke zrušení disciplinární komory nejvyššího soudu. Komoru kritizovala Evropská komise s tím, že narušuje nezávislost justice. Podle kritiků je nástrojem vládnoucích politiků k odstranění nepohodlných soudců.