Sejm strana 2 z 4

Polská liberální opozice vyhlíží nadcházející parlamentní volby s nadějí. Po osmi letech vlády konzervativců z Práva a spravedlnosti (PiS) a jejich spojenců má totiž šanci převzít moc. Do čela vlády by se tak mohl vrátit Donald Tusk, předseda nejsilnější opoziční strany Občanská platforma (PO). Čeká se však těsný souboj. A i kdyby se opozici podařilo dát dohromady vládní většinu, bude se muset vyrovnat především se svou vlastní nesourodostí.

Favoritem nedělních parlamentních voleb v Polsku jsou opět vládnoucí konzervativci. Právo a spravedlnost (PiS) se spojenci usilují o bezprecedentní třetí funkční období v řadě. Předseda strany Jaroslaw Kaczyński prohlašuje, že PiS hodlá dokončit změny započaté během předchozích osmi let, z nichž mnohé podle kritiků narušují v zemi principy demokracie a právního státu – s Varšavou kvůli nim vede několik sporů Evropská komise. Očekávané vítězství ale PiS a jeho spojencům tentokrát nemusí stačit k zisku většiny v parlamentu, a konzervativci by tak mohli mít problém sestavit vládu.

Polsko během neděle čekají parlamentní volby a v zemi nyní vrcholí politická kampaň. Její součástí jsou i televizní debaty, jedna z těch nejočekávanějších přitom proběhla v pondělí. Odvysílala jí polská veřejnoprávní televize Telewizja Polska (TVP). Poláci budou kromě vybírání nového osazenstva Sejmu a Senátu během hlasování odpovídat i na několik otázek v referendech. Dění v Polsku okomentoval zahraniční zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.

Do parlamentních voleb v Polsku zbývá jednadvacet dní. Náskok si drží vládní strana Právo a spravedlnost (PiS). Průzkumy ale ukazují, že většina v Sejmu bude záviset na každém získaném mandátu. Šéf PiS Jaroslaw Kaczyński chce letos místo Varšavy kandidovat ve Svatokřížském vojvodství, tradiční baště strany.

Prezident Andrzej Duda oznámil, že polské parlamentní volby budou 15. října. Napsal to na sociální síti X, dříve Twitteru. Poláci budou rozhodovat o novém složení obou komor parlamentu – Sejmu i Senátu.

V Polsku naplno odstartovala kampaň před říjnovými volbami. Jedním z hlavních témat bude odpor proti evropské migrační dohodě nebo podpora Ukrajiny. Zástupci vlády oživili také spor o důl Turów. Liberální opozice sází na změnu stylu vládnutí, krajní pravice láká na výrazně nižší daně.

V Polsku odstartovala kampaň před podzimními volbami do Sejmu. Experti o ní hovoří jako o nejvyhrocenější v historii. Vládní Právo a spravedlnost v průzkumech doplácí na zdražování potravin a služeb, přesto stále drží roli favorita. Vedle liberální opozice sbírá čím dál víc hlasů i ta protiunijní.

O vztazích Polska a Česka, jejichž kvalitu vyzdvihli, o dopravní infrastruktuře, ale také vojenských otázkách hovořili prezidenti obou zemí Andrzej Duda a Petr Pavel ve Varšavě. Pavel s manželkou do Polska přicestovali na svoji druhou zahraniční návštěvu. Duda svého protějška přijal s vojenskými poctami. Pavel ve Varšavě jednal také s předsedy obou parlamentních komor a setkal se s krajany.

Evropská komise (EK) podá žalobu k Soudnímu dvoru EU na Polsko kvůli porušení unijního práva ze strany tamního ústavního soudu. Polsko podle agentury Reuters argumenty Komise odmítlo.

Polská vláda chystá obří vojenské cvičení. Návrh ministra obrany počítá s tím, že by se do něj na konci března mohlo zapojit až 200 tisíc lidí – včetně vojáků v záloze a civilistů. Mohli by být povoláváni i přes svůj nesouhlas.

Polsko nejspíš ustoupí Evropské komisi (EK) ve sporu o podobu právního státu v zemi. Premiér Mateusz Morawiecki navrhne zrušení kritizovaného kárného senátu Nejvyššího soudu. Reformu přitom vytvořil současný ministr spravedlnosti a Morawieckého klíčový koaliční partner Zbigniew Ziobro. Zvažovaný ústupek vůči Bruselu tak vráží klín do jednoty konzervativního kabinetu.

Německý kancléř Olaf Scholz odmítl požadavek Polska, aby mu Berlín vyplatil reparace za škody způsobené za druhé světové války. Varšava ztráty odhaduje na 6,2 bilionu zlotých (32,3 bilionu korun).

Polský Sejm schválil návrh zákona, který povede ke zrušení disciplinární komory nejvyššího soudu. Komoru kritizovala Evropská komise s tím, že narušuje nezávislost justice. Podle kritiků je nástrojem vládnoucích politiků k odstranění nepohodlných soudců.

Dolní komora polského parlamentu, Sejm, hlasy vládní většiny znovu schválila zákon, který zvětšuje vládní kontrolu nad školami. Podle vládnoucí konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS), která vystupuje jako ochránce tradičních konzervativních hodnot, jsou změny nutné k ochraně dětí. Podle kritiků ale novinka zřejmě omezí sexuální osvětu a výuku o sexuálních menšinách a o reprodukčních právech a přispěje k politizaci škol.

Polský prezident Andrzej Duda oznámil, že poslal do Sejmu, dolní komory parlamentu, návrh novely zákona o nejvyšším soudu, od kterého si slibuje ukončení sporu Varšavy s Bruselem a uvolnění peněz určených Polsku z fondů Evropské unie. Mezitím ale i Evropský soud pro lidská práva, který není institucí EU, poukázal na „systémové nedostatky“ při jmenování soudců v Polsku, kde vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) od příchodu k moci v roce 2015 prosazuje změny v justici. Ty podle kritiků i Evropské komise mohou omezit nezávislost soudů.

Polská vládní strana Právo a spravedlnost navrhuje, aby tamní rádia musela hrát nejméně polovinu hudby polské, zároveň chce, aby osmdesát procent z této poloviny bylo odehráno přes den. Kvóty existují už nyní, jsou ale výrazně nižší, a PiS jejich růst hájí potřebou podpořit domácí umělce v době omezované produkce kvůli pandemii koronaviru. Podle opozice má ovšem návrh čistě politický motiv.

Polský prezident Andrzej Duda analyzuje schválenou novelu mediálního zákona. O jejím osudu rozhodne do tří týdnů. Zákon v pátek nečekaně prošel parlamentem. Na hlasování čekal od září, kdy ho zamítl Senát. Sporná norma zakazuje firmám mimo Evropský hospodářský prostor většinové vlastnictví polských médií. Podle kritiků míří hlavně na nezávislou stanici TVN, kde má většinu americká společnost Discovery.

Polští poslanci přijali novelu zákona, jejímž cílem je podle kritiků umlčet nezávislou televizi TVN. Zákon ještě může vetoval prezident Andrzej Duda. TVN, kterou vlastní americký investor, přijetí zákona o rozhlasovém a televizním vysílání označila za útok vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) na svobodná média. Vláda tvrdí, že zákon ochrání polský mediální prostor před nepřátelskými hráči z Ruska nebo Číny.

Polští poslanci zamítli zákon postihující interrupce, který označoval přerušení těhotenství za zabití a počítal s tresty vězení pro ženy, které by zákrok podstoupily, i pro lékaře. Trestným mohl být podle paragrafu dokonce i spontánní potrat. Proti se postavila i vládnoucí strana, která loni v zemi pomocí Ústavního soudu prosadila zpřísnění předpisů.

Polská policie nalezla u hranic s Běloruskem tělo mladého Syřana. Příčina jeho smrti zatím nebyla zjištěna, informovala na Twitteru policie Podleského vojvodství. Ve stejné oblasti se v noci na sobotu pokusila překročit hranice zhruba stovka migrantů. Bělorusové zde podle polských pohraničníků strhli část improvizovaného hraničního plotu. Na běloruské straně hranice s Polskem táboří několik tisíc migrantů, kteří se snaží dostat do Evropské unie.

Polsko by mělo mít nový právní prostředek k regulaci situace na hranici, přes kterou se z Běloruska v poslední době snaží dostat do Evropské unie tisíce migrantů. V rozhovoru s rozhlasovou stanicí RMF FM to řekl šéf vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński. Polsko se snaží několik měsíců omezit nápor blízkovýchodních a afrických uprchlíků, které údajně do Běloruska láká prezident Alexandr Lukašenko na slib, že budou moci žít v EU.

Poslanci polského Sejmu, dolní komory parlamentu, dali zelenou stavbě zdi na hranici s Běloruskem, odkud se v posledních měsících pokusilo na území Evropské unie dostat několik tisíc migrantů. Zřízení bariéry bude stát asi 1,62 miliardy zlotých (devět miliard korun). Zároveň schválili novelu zákona, která umožní kontroverzní praxi odmítnutí uprchlíků na hranicích či ignorovaní jejich žádosti o azyl.

V polské politice se znovu skloňuje slovo polexit. Největší opoziční Občanská platforma obviňuje vládnoucí stranu, že chce zemi z Evropské unie vyvést. Právo a spravedlnost to odmítá a tvrdí, že ve sporech s Bruselem jen brání státní suverenitu. Podle průzkumů by pro odchod ze společenství hlasovalo přes šestnáct procent Poláků, proti by byly zhruba dvě třetiny.

Polská vláda oznámila, že prodlouží nouzový stav u hranic s Běloruskem. Rozhodnutí zdůvodnila tím, že se počty uprchlíků přicházejících z Běloruska nesnižují. Jen během úterý zabránili polští pohraničníci skoro pěti stovkám pokusů o nelegální překročení hranice.