O vztazích Polska a Česka, jejichž kvalitu vyzdvihli, o dopravní infrastruktuře, ale také vojenských otázkách hovořili prezidenti obou zemí Andrzej Duda a Petr Pavel ve Varšavě. Pavel s manželkou do Polska přicestovali na svoji druhou zahraniční návštěvu. Duda svého protějška přijal s vojenskými poctami. Pavel ve Varšavě jednal také s předsedy obou parlamentních komor a setkal se s krajany.
Zatímco na první zahraniční cestu po nástupu do funkce, která mířila do Bratislavy, se Petr Pavel s manželkou vydal autem, do Varšavy kvůli vzdálenosti přiletěli vládním speciálem. Po příjezdu k prezidentskému paláci je před nastoupenou vojenskou jednotkou uvítal Duda s manželkou. Součástí ceremoniálu byly i státní hymny obou zemí.
Po oficiálním přivítání se oba prezidenti odebrali na jednání. Jeho součástí byl jejich soukromý rozhovor i jednání národních delegací. Duda po jednání řekl, že se věnovali vzájemným vztahům svých zemí, hovořili o plánech na červencový summit NATO ve Vilniusu a o válce na Ukrajině.
„Česká republika a Polsko jsou země, které jsou – dalo by se říct – ,avantgardou‘ v pomoci Ukrajině. Posíláme nejenom humanitární pomoc, ale také vojenskou podporu,“ poznamenal polský prezident. Později doplnil, že Polsko v nejbližších dnech předá Ukrajině zřejmě čtyři stíhačky MiG-29 s tím, že počítá s předáním i dalších, které je ale nejprve potřeba opravit.
Tématem rozhovoru byla i poválečná obnova Ukrajiny. To, co by mělo po válce nastat, přirovnal Petr Pavel k Marshallovu plánu a zdůraznil, že by Praha a Varšava měly sladit své zájmy, aby si pak nekonkurovaly.
„Není možné začít uvažovat o poválečné obnově Ukrajiny v okamžiku, kdy válka skončí. Měli bychom být dostatečně aktivní. Tak jak jsme byli aktivní při podpoře Ukrajiny při vedení války, tak bychom měli být aktivní při účasti na její poválečné obnově. Nebudeme si nic skrývat, představuje to velkou příležitost nejen pro Ukrajinu samotnou (…), ale také pro naše firmy a všech ostatních států, které se na tom budou podílet,“ poznamenal.
Český prezident po jednání se svým polským protějškem hovořil o výjimečné kvalitě vzájemných vztahů, které podle něj nejspíše nikdy nebyly tak dobré jako nyní – a také to dal do souvislosti s válkou. „Je to způsobeno i probíhající válkou na Ukrajině, protože jsme si všichni uvědomili, jaká je cena spolupráce s přáteli a spojenci,“ řekl.
Prezidenti mluvili i o energetické bezpečnosti. „Hovořili jsme o rozvoji přístavu v Gdaňsku a potenciálních dodávkách pro Českou republiku prostřednictvím tohoto přístavu a sítě plynovodů z Polska,“ poznamenal Duda. Pavel doplnil, že válka na Ukrajině jasně ukázala, jak strategickým rizikem je závislost na Rusku. „Jsem rád, že se Česku podařilo snížit závislost v krátkém období na nulu. Jedna z důležitých alternativních cest vede přes terminál v Gdaňsku a plynovod Stork II. Jsem rád, že tu nacházíme s polskou stranou společnou řeč,“ dodal.
Tématem byla i dopravní infrastruktura – vysokorychlostní tratě a také dálnice. Polský prezident se po jednání zmínil konkrétně o dálnici D11 a rychlostní silnici S3, které mají v budoucnu propojit Prahu se Štětínem. Slibuje si od ní posílení role Polska v dovolenkových plánech Čechů i v plánování obchodních cest. „Umožní Čechům jezdit na sever k Baltskému moři jako turisté, ale také obchodní návštěvy přes naše přístavy Svinoústí a Štětín,“ řekl Duda o S3.
Že brzy pojede do Polska, slíbil Pavel již před zvolením
Pavel se ve čtvrtek ve Varšavě setkal i s dalšími dvěma vrcholnými ústavními činiteli Polska – předsedkyní Poslanecké sněmovny Elzbietou Witkovou a předsedou Senátu Tomaszem Grodzkim. Podotkl, že Grodzki je momentálně „jediným zástupcem opozice v takto vysoké ústavní funkci“.
Do Polska se Pavel vydal pouhý týden po své inauguraci, což také Andrzej Duda ocenil. Byla to druhá cesta nového českého prezidenta po nástupu do funkce, ale úvodní návštěvu Bratislavy Duda vnímal jako povinnost s ohledem na společnou minulost Česka a Slovenska – a Polsko hned následuje. I když do Polska zamířil hned po Slovensku i Václav Klaus před dvaceti lety, bylo to s podstatně větším odstupem od inaugurace než nynější Pavlova cesta. Miloš Zeman si před deseti lety vybral jako druhou destinaci po Slovensku Rakousko, Polsko následovalo až potom. Toho, jak brzy nynější prezident do Varšavy přijel, si Poláci všímají a vnímají to jako důkaz zájmu Prahy o daleko hlubší spolupráci.
Brzkou cestu do Varšavy v případě svého zvolení slíbil Pavel již před volbami v reakci na vyjádření svého protikandidáta Andreje Babiše (ANO), který v debatě zpochybnil českou pomoc Polsku a Pobaltí v případě vojenského napadení. Záměr navštívit Polsko zopakoval i po volbách při setkání s Dudou na bezpečnostní konferenci v Mnichově.
Strategický partner Česka
„Polsko je náš strategický partner ve východní Evropě,“ uvedl v pořadu Události, komentáře předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda s tím, že je zároveň symbolicky velmi důležité, že si prezident vybral jako druhou návštěvu právě Polsko. „To je obrovský symbol toho, jak výrazně se zlepšují naše vztahy s Poláky a že Polsko je pro nás v tuto chvíli klíčový partner v regionu.“ Podle něj je ale zároveň trochu problém, že se v Česku o Polácích málo ví a často se od nich podle něj přebírají zprávy z „opozičních kanálů.“
Jaroslav Bžoch (ANO) podotkl, že se vztahy s Poláky stále lepší – zejména jde o spolupráci v oblasti obrany a bezpečnosti, a to i v souvislosti s válkou na Ukrajině. Zmínil však, že dva státy by nemělo sbližovat pouze to, že spolu čelí krizi, ale i ostatní vztahy. „Máme zde spoustu věcí, které podle mě ještě vyjasněné nejsou,“ uvedl a zmínil důl Turów, který vláda podle něj vyřešila špatně. „Myslím, že nás do budoucna bude stát test našich vztahů.“
Program nového českého prezidenta není výhradně politický. Ve čtvrtek se také setkal s českou komunitou ve Varšavě, a to na náměstí Václava Havla, kde také Petr Pavel položil květiny k pomníku svého předchůdce v úřadu. „V Polsku překvapivě žije poměrně málo našich krajanů. Když jsem měl příležitost patnáct dvacet potkat, bylo to velmi příjemné,“ komentoval pak setkání.
Zástupci Polsko-československé solidarity také věnovali českému prezidentovi Petru Pavlovi za komunismu samizdatově vydanou poštovní známku. Je na ní vyobrazen symbol Charty 77. Předali mu ji během pozdně odpoledního setkání na české ambasádě. Známo je pouze několik exemplářů těchto známek, zbytek byl zničen.
V Polsku zůstane do pátku, kdy se nejprve sejde s předsedou vlády Mateuszem Morawieckým a navštíví evropskou pohraniční agenturu Frontex. Poté delegace přeletí na letiště Rzeszów. To od počátku války na Ukrajině slouží jako překladiště pro vojenskou pomoc, kterou této zemi poskytují západní státy.
„Pro mě bude zajímavé vidět, jak funguje taková velká, v tomto případě už mezinárodní rozvědka, a jestli by to pro nás mohlo být inspirací,“ řekl Pavel k chystané návštěvě Rzeszówa. Upozornil, že podobné centrum, i když v menším měřítku, by mohlo v budoucnu vzniknout i v Mošnově.
